Prezentace Civilization III, kterou připravili ve spolupráci s vydavatelem Infogrames vývojáři z Firaxis, představovala jedinečnou šanci, jak nahlédnout pod pokličku tvůrcům jedné z nejlepších herních sérií všech dob. První vylepšení, která se na hráče v novém dílu chystají, jsme představili ve včerejším článku, a dnes tedy nadešel čas na druhou, tentokrát mnohem bojovnější polovinu...
Malé technické intermezzo přerušilo ke konci minulého dílu výčet civilizačních a městských vymožeností, takže by bylo vhodné povědět si něco více právě o městských stavbách, přesněji řečeno o těch speciálních v podobě divů světa, paláce a kosmických lodí (původní budovy zůstaly téměř beze změny - přibylo jen několik novinek na způsob nemocnic atd...). K již existujícím divům známým z minulých dílů přibyla další kategorie, takzvané "small wonders", které patří mezi velmi užitečné pomocníky, ale pro jejich vznik musí být splněné určité podmínky. Například "battlefield medicine" (jednotky se regenerují i mimo město) se zpřístupní až poté, kdy civilizace disponuje alespoň pěti nemocnicemi. Stejně jako u "velkých" divů světa lze postavit od každého pouze jeden, a tak civilizace, která je dostane pod kontrolu, získá poměrně značnou výhodu. Další cestou, jak pozdvihnout
reputaci říše doma i v cizině, je zvelebování královského (prezidentského / despotického / anarchistického) paláce - při jeho stavbě se dá kombinovat více než pět architektonických stylů, od klasiky v podobě gotiky či římského slohu až po exotické perské, čínské nebo africké kreace. Stejně jako v minulém dílu půjde městská výroba automatizovat: „Trochu jsme vylepšili umělou inteligenci, takže by nemělo docházet k nepříjemným situacím jako minule,“ ujistil všechny šéf Firaxis, Jeff Briggs.
Nedílnou součástí rozvoje civilizace je výzkum, který bude nyní mnohem přehlednější - autoři připravili kompletní technologické "stromy" všech čtyřech epoch (starověk, středověk, průmyslová revoluce, moderní éra), ve kterých půjde "naklikat" pořadí výzkumu jednotlivých objevů. Pokud tedy hráč bude chtít co nejrychleji vynalézt střelný prach, stačí jedním ťuknutím myši vytvořit zadání pro vědce, kteří se dají do postupného vynalézání potřebných technologií. Jakmile dokončí jednotlivé mezikroky (například vynález matematiky), ujistí se hra, zda má opravdu pokračovat v daném seznamu. Vzhledem k prodloužení herní doby do roku 2025 přibyly do výčtu objevů i některé supermoderní vymoženosti - například z laseru a stealthu lze vynalézt "precison strike", tedy superpřesné bombardování známé například z Války v zálivu.
Při útoku na nechráněné město se hra přepne do notoricky známého leteckého pohledu, kterým se jinak běžně kochají úspěšní stavitelé budov, a je jen na hráči, aby vybral, která budova má být zničena.
Kompletní obměnou prošel systém komunikace mezi národy. Kromě přehledného grafu na obrazovce Foreign Advisora, kde jsou barevnými šipkami naznačené vzájemné obchodní a vojenské vztahy mezi civilizacemi (samozřejmě je pro získání takových informací potřeba postavit v dané zemi ambasádu), překvapí "starousedlíky" zejména sjednocení dipomacie s obchodem. Jak takové jednání funguje, předvedl názorně Jeff: „Při kontaktu s cizí jednotkou zvolíme komunikační menu a požádáme o audienci u jejich vůdce. Pokud nás přijme, můžeme vyjednat obchod nebo diplomatickou smlouvu. Stačí jenom ze sloupečků obsahujících v adresářové struktuře jednotlivé obchodní a diplomatické nabídky naklikat co požadujeme a na druhé straně označit to, co nabízíme jako protihodnotu. Naši poradci nám pak řeknou, zda je daný obchod výhodný, a jak se nejspíš jeví druhé straně. Pokud dojde ke shodě, je vyhráno.“ Nabídky kontraktů mohou být různé - od prostého vydírání (když nám nezaplatíte každé kolo deset zlatých, tak bude válka), přes výměny technologií (vyměníme
písmo za zednictví a navíc přihodíme naše mapy), "bankovní operace" (dejte nám teď sto zlatých a my vám každé kolo dáme dva), až po složité laborování se surovinami a smlouvami (když dovolíte průchod našim jednotkám, dáme vám deset jednotek železa, ropy a slonů). Vůbec pravidelné odvody peněz či materiálu představují zajímavý strategický prvek - jeho pomocí půjdou realizovat věci jako válečné reparace, půjčky či financování výroby jednotek. S komunikačním interfacem bude však nutné zacházet citlivě - pokud se bude cítit protivník příliš ohrožený nebo naopak opomíjený, velmi rád vyhlásí hráči válku...
Asi nejzásadnější změnou v bojovém systému nové Civilizace bude zavedení armád a speciálních jednotek. Tvorba armád je podle Jeffa vlastně jen logickým vyústěním získávání bojových zkušeností: „Pokud se vám v boji podaří vytrénovat libovolnou jednotku přes Veteran a Elite, stane se z ní Leader - vůdce, který na sebe může nabalit další čtyři libovolné jednotky a útočit s celou skupinou najednou. Bohužel, získat a udržet Leadera nebude nikterak snadné a jistě se stane prioritním cílem protivníkových zbraní.“ Samotné bitvy probíhají obdobně jako v minulém dílu - každá jednotka má svůj ukazatel hitpointů, který odráží
její poškození. Střetnutí jsou pak plně animovaná - za zvuků mečů, svištění šípů či temného rachotu dieselových motorů se jedna z bojujících stran odebere do věčných lovišť, zatímco ta druhá z boje vyjde vítězně s většími či menšími šrámy. „Bohužel, stále se nám nepodařilo rozumně vyřešit rozdíly mezi jednotkami z rozdílných časových období, a tak se pořád může stát, že dostatečně početné seskupení legií porazí tanky,“ přiznal v zápětí Jeff. Další překvapení může nezkušeného hráče potkat při nasazení katapultů či děl. „Děla a katapulty samy o sobě nemají skoro žádnou možnost obrany. Proto při prvním větším protiútoku posádka uteče a zanechá je napospas protivníkovi. Ten je osadí novými lidmi a pošle do boje na své straně. Během několika kol se tak může vaše největší zbraň obrátit proti vám,“ usmál se Sid.
Velký vliv na boj budou mít i speciální jednotky - každý národ bude mít v určité časové éře možnost postavit bojové uskupení, které mu v historii přineslo největší věhlas a úspěch. Rusové tak mohou vyslat do světa jednotky kozáků, které však o pár desítek let později zhynou pod pásy německých Panzerů. Ani potomkům Rommela s Mansteinem však nevydrží úsměv na tváři věčně - americké F-15 se již chystají ke startu. Jakmile speciální jednotka poprvé vyhraje libovolný boj, spustí se Golden Age. „Když jsme studovali historické prameny, zaujalo
nás, že se po vítězství dosaženém revoluční vojenskou novinkou dostal onen národ do euforie, kdy mezi lidmi panoval pocit nesmírné hrdosti a mnohem více je motivoval - klasickým příkladem může být Německo po prvních úspěších Blitzkriegu. Proto jsme do hry přidali Golden Age, který na dvacet kol zdvojnásobí produkci štítů a zlata, a také ohromně zvedne prestiž a respekt národa. Jde však o jednorázovou záležitost vázanou na první nasazení speciální jednotky - proto různé civilizace prožívají svůj Golden Age v různých historických dobách, přesně jako ve skutečnosti.“
Netušené možnosti odkrývá mnohem větší provázání války s ekonomikou. Při úspěšném vojenském tažení bude možné zajmout protivníkovy Workery, kteří pak pracují coby váleční zajatci (jinými slovy otroci) zadarmo. Jejich nasazení však samozřejmě citelně sráží reputaci tyranů v očích okolních demokratických (ano, pouze demokratických, autokratické režimy to jaksi nezajímá) civilizací - téměř okamžitě vypoví spojenectví a přikloní se spíš na stranu "postižené" země. Na otázku, co že se to skrývá pod tajemnou položkou Mobilization vedle systému vlády, briskně odpověděl Jeff: „Tahle volba umožňuje přepínání mezi normální, čistě mírovou a válečnou ekonomikou. Pokud například vstoupíte do války a
potřebujete rychle vyrábět bojové jednotky, vyplatí se přejít do stavu válečné mobilizace - nemůžete sice vyrábět žádné mírové stavby, ale produkce vojáků vás stojí mnohem méně. Opačný extrém představuje ekonomika mírová, kde je naopak zakázané veškeré zbrojení. Při normálním režimu se situace srovná a lze postavit cokoliv. Mobilizace ekonomiky je však natolik účinná, že se dá použít pouze na začátku a konci každého válečného konfliktu.“ Ono omezení se může zdát málo účinné, avšak je nutné si uvědomit, že přechod do válečného stavu bude v novém dílu mnohem složitější. Tvůrci totiž implementovali systém "war awareness" - tedy jakési globální nálady obyvatel, která do značné míry ovlivňuje jejich chuť k válčení. V nedemokratických systémech (fundamentalismus byl pro přílišnou sílu odstraněný) tak při vyhlášení války mohou iniciovat revoltu, v republice či demokracii to prostě vůdci nepovolí. Vše bude fungovat i opačně - pokud mezi obyvatelstvem převládne válečná nálada, doslova hráče ke konfliktu "dokope".
O všech drobných vylepšeních a změnách v chystaném novém dílu by se dalo napsat ještě nespočet odstavců, ale několik velkých neznámých stále zůstává. Tou první je multiplayer, který všichni členové týmu svorně odmítli komentovat, natož předvést.
Ještě také není definitivně známá podoba editoru, který by chtěli autoři ke hře dodávat. „Je jasné, že časem všechny naše předdefinované scénáře hráče omrzí, a tak jim chceme dát do ruky nástroje, aby si mohli vytvořit vlastní mise a dobrodružství - ať již rekonstrukce moderních válečných konfliktů nebo epizody ze starověkých dějin. Kdyby jenom jedno procento z těch, kteří si hru koupí, editor spustilo, a z nich jenom jedno procento bylo schopných udělat kvalitní a hratelné scénáře, stále to znamená více než stovku špičkových vývojářů, kteří dokáží zásobovat komunitu dostatečným počtem přídavků - proto se editor v každém případě vyplatí udělat,“ přiblížil filozofii tvůrců Jeff.
Civilization III je bezpochyby projektem s velmi vysokými ambicemi - již za pár měsíců uvidíme, zda se naplní očekávání tisíců příznivců minulých dílů. Již teď je jasné, že obrovské množství nových nápadů posune hru mnohem dál, než by možná některým hardcore hráčům původní verze bylo milé, ale zároveň slibuje další stovky hodin skvělé zábavy při stavbě vlastní říše. O tom, jak vlastně podobné hry vznikají, nám lecos napoví naše exkluzivní interview s legendou počítačových her - Sidem Meierem.
