V Magazínu vyšly tři navýsost zajímavé články. V prvním z nich se český zkušený vývojář Jan Zvoník podíval na zoubek programu Adventure Game Studio, jenž slouží ke zjednodušené tvorbě her žánru adventure, a ve svém obsáhlém článku shrnul i nejlepší v AGS vytvořené tituly, ve středu Alenka Varkočková vyzpovídala nadějného českého autora Phoennixe a pátek přinesl pokračování oblíbeného seriálu profilů nejúspěšnějších českých vývojářských studií. Tentokrát se zaměřil na Sleep Team, který má za sebou úspěšný první díl adventury Polda a držitele prestižního ocenění Joystick Českých her, akci Bulánci.
Young Santa – když jsem já byl mladý, tak...
I když by to podle názvu dnešní plné hry jen málokdo tipoval, jejími autory jsou Češi. Young Santu totiž vytvořil poměrně neznámý tým říkající se Futuro Design a navíc se ještě jedná o jejich prvotinu. Myslíte si, že tato hra uspěje v dravé konkurenci desítek her, které dnes a denně vznikají? Pojďme na tuto otázku společně najít odpověď.
Young Santa je plošinovkou jako vyšitou, takže patří-li mezi vaše oblíbené gamesky tituly jako třeba Jazz Jackrabbit, zcela určitě se vám bude líbit. Jak z názvu asi patrno, ten, jehož role se ve hře zhostíte, nebude nikdo jiný než sám Santa Claus. A nebude to jen tak obyčejný Santa, protože bude mladý! Vy tak dostanete jedinečnou šanci nahlédnout do doby, kdy ještě nebyl tím starým hodným dědečkem s velkým břichem a létajícími sáněmi taženými několika soby.
Huey - Mario zezelenal a narostl mu ocas
Byl nebyl jednou jeden krokodýl. Byl to úplně normální, zelený, ocasatý, roztomilý krokodýl, až na to, že se jednoho krásného dne z neznámého důvodu rozhodl opustit svou rodnou bažinu a vydat se na dlouhou a nebezpečnou cestu. Nikdo neví, proč to udělal, ale je naprosto jasné, co to pro něj znamená. Musí překonávat hopsavým způsobem velké množství propastí, dávat pozor na bodáky, proti kterým je i krokodýlí kůže máslo, vyhýbat se mnoha nepřátelským tvorům, dokonce i beruškám, ale hlavně jít co nejrychleji dál a dál, za svým neznámým cílem.
Huey je naprosto klasická hopsačka ve stylu Maria. Podobnost však končí u způsobu hry a grafiky. Zatím co v Mariovi byl váš jediný úkol se nějak dostat do exitu a cestou sebrat pár peněz, s krokodýlem jsou větší potíže...
Gunny Bunny – neúprosná zvířecí střílečka
Je zajímavé, že ačkoliv je akčních her ve freeware oblasti velké množství, jen sporadicky se objevuje žánr tolik oblíbený zejména na konzolích a coin-up automatech vybavených světelnou pistolí. Střílečky a la Virtua Cop či House of the Dead prostě na volně šířitelné scéně nějak nefrčí, ačkoliv jejich tvorba musí být programově podstatně snazší, než výroba komplexních FPS nebo efektních trojrozměrných simulátorů. Naštěstí je tu tým Net Terminator a jejich Gunny Bunny, který tuto mezeru spolehlivě zaplňuje. Ve Flashi vyrobená střílečka s poněkud lépe než ve skutečnosti vyzbrojeným králíčkem v hlavní roli dovede zaujmout už od úvodní obrazovky a napumpovat do hráčů přesně tolik adrenalinu, kolik je potřeba k opravdu divokému a frenetickému zážitku. Netřeba dodávat, že se jedná taktéž o hru pořádně obtížnou a jen stěží dohratelnou – to je něco, co podobným titulům patří asi stejně, jako smrdutý ústní odér k topinkám s česnekem.
The Crypt - pořádná 3D řežba
Akční střílečky, to je žánr velmi starý. Počínaje Wolfensteinem 3D, pokračuje dalšími legendami jako je Duke Nukem 3D, anebo samozřejmě Doom, až po nejnovější řežby typu Unreal Tournament. Her, kde je vaším úkolem běhat, skákat, získávat nové a lepší zbraně a hlavně střílet nepřátele, je k mání opravdu spousta. Pokud budete chtít, určitě si vyberete. Jestliže však za tyto hry nechcete utrácet peníze, nezbývá vám, než se poohlédnout po nějaké volně šiřitelné. A vzhledem k tomu, že 3D stříleček se v této oblasti zase tolik nevyskytuje, jistě nepohrdnete tímto titulem.
Na začátku hry vás čeká prázdná místnost a v ruce puška s nekonečně mnoho náboji. Bohužel vás budu muset zklamat - lepší zbraň ve hře už není, takže se musíte spokojit s tím, co držíte v ruce, v průběhu celé hry...
Impossaball – balónek nesmí prasknout
Impossaball patří do stále se rozrůstající rodiny remaků stařičkých osmibitových klasik. A jedná se o zástupce nadmíru povedeného, o čemž ostatně svědčí i třetí místo v prestižní soutěži serveru, jenž se remaky zabývá jako svou hlavní pracovní náplní. Originál pochází již z doby osmibitových počítačů a současným hráčům asi příliš neřekne, jednalo se ale o velmi zajímavý a zábavný arkádový rychlík, který se řadil do kategorie pseudo-trojrozměrných titulů v izometrickém vektorovém enginu. Remake působí velice věrným dojmem a snaží se zachovávat duch originálu i v oblasti audiovizuálníhi provedení, jakkoliv proti ZX Spectru a dalším systémům, na něž původní hra vyšla v osmdesátých letech, je samozřejmě znát podstatný pokrok. Výsledkem je titul, jenž může atakovat přední příčky žebříčků arkádového žánru. Ne že by srovnatelně kvalitní konkurence neexistovala, ale tolik stejně dobrých příležitostí nevávazně si zaskákat zase není.
Unreveal Tournament – odhal si krásku!
Celkem tři sličné děvy se budou přímo před vašima očima v Unreveal Tournamentu zbavovat oblečení, které těsně obepíná jejich krásná těla. A celkem trojí pocuchané nervy potrápí vaši psychiku, rozhodnete-li se, že nahota těchto krásek je něco, co vám za žádnou cenu nesmí uniknout. Protože ale rekapitulace patří až na konec, nakoukněme nejdřív téhle lehce erotické hříčce takříkajíc „pod sukni“. Názvem se nenecháme zmást – z Unreveal Tournamentu by se totiž lehkým zkomolením mohl stát Unreal Tournament, který má se svlékáním sličných dam společné asi totéž co já s opravdovým polesným (pro ty pomalejší – mé jméno je Polesný). Složité úvodní instrukce také hravě odstrčíme do oněch míst a nepropadneme panice, ačkoli v napsané formě vypadají krkolomně. A na konec k vlastnímu překvapení zjistíme, že celá ta anabáze vysvětlování byla naprosto k ničemu, protože hrajeme klasického „hada“. Hada z kostiček, kterých postupem času přibývá a přibývá, čímž hráči znesnadňují pohyb po hracím poli a především zakrývají postupně se odhalující krásku.
Bludisko 2 - v zajetí labyrintů
Slovenský tým RT Soft je velmi produktivní uskupení vývojářů, i přes svoji poměrně krátkou existenci. Jejich nadměrná pracovitost není na škodu, ba právě naopak. Stojí totiž za několika vydařenými projekty - tajemným Bloody Hunterem počínaje, přes zběsilou automobilovou rallye Street Driver a krvavým RT Tournament konče. Jejich tvorba si získala nejednoho příznivce. Členové RT Softu ovšem neusínají na vavřínech a tvoří další nové gamesy všeho druhu.
Dnes máte možnost stáhnout si (a posléze také samozřejmě pařit) jednu z těch starších her. Jmenuje se sice Bludisko 2, ale s prvním Bludiskem (také od RT Softu) moc společného nemá. Hlavní hrdina je jiný a nepřátelé se zde nevyskytují. V jedničce bylo také potřeba více logického uvažování a strategického plánování. V Bludisku 2 pouze procházíte různé rozličné labyrinty a snažíte se plnit hlavní úkol, kterým je vysbírat všechny krystalky v daném kole, aby se vám otevřela brána do levelu následujícího.
Jet Set Willy – vynikající remake
Jet Set Willy, který vyšel v osmdesátých letech minulého století na platformu ZX Spectrum, byl pro osmibity přelomovým titulem z hlediska technického zpracování. Nečekaná kvalita v audiovizuální oblasti ukázala, jaké ve skutečnosti možnosti těchto strojů jsou – ale rozhodně neupozadila samotnou hratelnost. Kdo si zkusil buď zmiňovaný titul nebo Manic Minera od sxtejných autorů, dosud nostalgicky vzpomíná na skvělou zábavu při proskakování čím dál tím komplikovanějších a obtížnějších scén, doslova přecpaných bizarními nepřáteli, v čele samozřejmě s kultovním záchodem výhružně klapajícím prkýnkem. Přestože si Jet Set Willy nezískal takovou popularitu jako Pac Man, Arcanoid nebo Super Mario, kteréžto tituly jsou amatérskou komunitou klonovány jako na běžícím pásu, několik povedených kopií již vyrobeno bylo. Žádný z nich ovšem svou kvalitou ani zdaleka nedosahuje úrovně dnes recenzované varianty, jež se zúčastnila soutěže serveru Remakes.org v letošním roce.
Alien Shooter - zabijte je všechny!
Kategorie 3D freeware FPS není rozhodně nikterak obsáhlá, jako je tomu v případě volně šiřitelných arkád. Objeví-li se někdy nějaký ten počin spadající do této kategorie, je s velkou pravděpodobností pro nedostatek invence nebo zábavnosti stejně rychle zapomenut, jako se objevil. Mezi komerčními hrami kraluje FPS, jak mi dá spousta z vás zajisté za pravdu, série DOOM, nicméně na freeware scéně žádné výraznější dílko nemáme. Usedne snad na pomyslný trůn této skupiny her Alien Shooter? Nebudu vás dlouho napínat a s určitostí mohu hned na počátku dnešní recenze prohlásit, že tomu tak rozhodně nebude.
Díky velice prostému názvu bude každému, kdo ovládá alespoň základy anglického jazyka, jasné, oč vlastně v této jednoduché hříčce poběží. Shodou okolností se vaše postava dostane na základnu, kde kromě několika desítek mimozemských obyvatel nenajdete ani živáčka. Tito mimozemšťané však nejsou na dvakrát mírumilovní a jejich jediným posláním je co nejrychleji se vás zbavit.
Wrath of the Sea King - chytlavá arkáda s příběhem
Originalita je zboží, které se ve světě her komerčních dnes nenosí – a pohříchu i řada volně šířitelných gamesek je s ním na štíru. Naštěstí se tu a tam najde nějaká na bílá vrána, jednooký mezi slepými, zkrátka titul, který nekopíruje zažité principy vlastního žánru, anebo není rovnou remakem či klonem některé ze slavných klasik minulosti. Krásným příkladem, že i taková hra může strhnout a výtečně pobavit je i dnes recenzovaný Wrath of the Sea King. Ten zaujal kolegy z prestižního amerického serveru GameHippo.com natolik, že mu udělili takřka nejvyšší známku a již několik týdnů ho prostřednictvím "game-in-focus" okna doporučují svým čtenářům. Něco na tom skutečně bude, protože ačkoliv se svou délkou neřadí do úplné špičky, zpracování připomíná tituly z amigy na začátku 90. let a většina hráčů před první obrazovkou strne s němým dotazem "co tady ksakru vlastně mám dělat?" neklamně vepsaným ve tváři, nelze hře upřít nečekanou míru chytlavosti a "ještě-tuhle-místnost-a-už-půjdu-vážně-spát-tedy-pokud-to-ještě-bude-mít-cenu" faktoru.
Asteroids – česká variace na klasiku
Asteroids – vysloví-li se tento název, málokdo už si vybaví jednu konkrétní osmibitovou gamesku. Jméno titulu, který se stal nesmrtelnou klasikou, bylo dávno zobecněno a nyní označuje celou velkou skupinu specifických akčních arkád, jež se řídí několika ortodoxními pravidly. Do podobného stavu se dopracovalo už jen několik málo podobných klasik – arkádově-bludišťový Pac Man, skládankově logicko-ryhlíkový Tetris, či platformově skákací Super Mario – a účast v této elitní společnosti je obrovkým úspěchem sama o sobě. Natahující se úvod recenze ale jasně indikuje, že by bylo načase přejít od věcí obecných ke konkrétním a zaměřit se ne na širokou škálu klonů, remaků a variací na Asteroids, nýbrž na stejnojmenný projekt českého vývojáře Petra Ladmana, autora nedávno vydané a více než dobře přijaté budovatelské strategie Buduj vlast !!!, který ze slavné předlohy čerpá inspiraci plnými hrstmi – a dost možná až příliš plnými a příliš neodbytně, jak se vzápětí ukáže.
Rock Egg – pěkný český Boulder Dash
Tým Keensoft je na české freeware scéně tak trochu odstrašujícím příkladem. Čeho? Inu: raději nedělejte přílišný halas a pracujte si na svých projektech v klídku a tichosti, jakkoliv to novináe přivádí k nepříčetnosti. Už v době prvních Magazínů na Plných hrách bylo toto uskupení považováno za nadějné do budoucna, chystalo dva skvělé akční a arkádové projekty a pisálci se kolem něj točili jako čamrdy. Jenže co se nestalo. Měsíce plynuly a slibovaný akční Cryptic stále nikde. Následoval vnitřní rozklad a rozpad. Dlouho se značka Keensoft pokládala za mrtvou, když tu najednou došlo k zázračnému vzkříšení, vydání pěkné logické hry Dáma 2004 a oznámení střídmého, ale pěkně vypadajícího projektu Junglenoid. Týden se sešel s týdnem, měsíc s měsícem a dnes tu nemáme Junglenoid, nýbrž jakousi zvláštní logickou hříčku Rock Egg – a po slibovaném arkanoid-klonu se slehla zem. Ale nakonec: co na tom. Kdo by po vývojářích chtěl, aby dodržovali své sliby, když sám z vlastní zkušenosti ví, jak obtížné to je. A Rock Egg je v rámci svého žánru velice příjemným a kvalitním dílem, takže nakonec nikdo, snad až na fanatické uctívače Arkanoidu, netratí…
Alien Racer - vesmírné závody
Ačkoliv nikdo existenci jakékoli byť sebemenší mimozemské civilizace oficiálně nepotvrdil, mnoho lidí v jejich existenci věří, čehož je důkazem nespočet her, v nichž se vyskytují. Nejedná se však pokaždé o postavy se stejný nebo alespoň podobným tělem či obličejem, ve většině případů si nejsou totiž ufouni ze dvou odlišných her ani trochu podobní. A je to pochopitelné, když totiž nebyla dokázána jejich existence, proč nepopustit uzdu své fantazie a neztvárnit si svého vlastního mimozemského mužíka dle svého uvážení? Další možnou podobu těchto bytostí spatříte v dnešní hříčce Alien Racer, kde se to podobnými stvořeními bude jenom hemžit.
Mimozemšťané sami o sobě však až příliš přitažliví nejsou, proto je třeba přidělit jim ještě nějakou tu nadpřirozenou schopnost, která by hráče freeware her ohromila natolik, že by si onu hru stáhli. V případě Alien Raceru plní tuto roli (a nutno dodat že velice dobře) létající prkno na tryskový pohon.
Restraint of Zero – efektní japonská akce
Japonské vesmírné střílečky, to je téma samo pro sebe. V oblasti volně šířitelných titulů jich existuje několik desítek a přestože se dost často jedná o hry podobné jako vejce vejci, jejich kvality jsou nesporné. Kolik lidí už uchvátily hororové Galshell či Psycho Metal, komiksová Minimonica, trojrozměrný a efektní Techno-Sylph či stovky dalších jim podobných se dá jen těžko spočítat. I Restraint of Zero se řadí do dlouhatánského seznamu her tohoto žánru – na první pohled se ovšem tváří jako kvalitativně výrazně odlišný kousek. Proč? Inu – kolik japonských freewarových stříleček vyžaduje stažení takřka devatenáct megabajtů velkého souboru? Kolik z nich nabízí trojrozměrné grafické provedení? A kolik z nich je tak dobře příběhově a designově ukotveno jako Restraint of Zero? Mnoho jich nebude – a tak i když je japonština velkým handicapem, je dnes recenzovaná akce titulem, který si mohou užít velmi dobře i evropští a američtí hráči.
pIšQorky – vzpomínka na základku
Na staré časy strávené v lavicích nám pařanům umožňuje zavzpomínat softwarový produkt od ShitSoftu. Týmu, který nepatří ani k nejstarším, ani k nejmladším. Týmu, který má na svém kontě už několik pěkných hříček. Většinou se jedná o předělávky malých, ale léty prověřených games (a to nejen počítačových). Vznikly tak hry jako například Pexeso nebo dnes představované Pisqorky. Takových remaků bylo sice vytvořeno již na tisíce, ale jen si představte, kolik jednou bude existovat klonů jiných legend, jako například Bouldera Dashe nebo "super Maria", když už dnes jich je skoro nepočítaně.
Dnešní piškvorkový program běží v grafickém režimu Dosu a není veliký. Zabírá i s ikonou jen něco málo přes 83 kB, což znamená, že je oproti svému pexesovému bráškovi o 320 kB menší. Ovšem na druhou stranu je to pochopitelné, protože k pexesu je potřeba mnohem více obrázků než k piškvorkám. To ovšem neznamená, že by byly piškvorky méně zábavné. Právě naopak, piškvorky mohou být minimálně stejně zábavné jako pexeso a přitom vám k nim stačí jen čtverečkový papír a tužka.
A Tale of Betrayal – sultán v nebezpečí
Zrada je zločin, který se neodpouští. A není divu, neboť jde o jednu z nejodpornějších vlastností, kterou lidé disponují. Prospěchářství vítězí nad svědomím a morálkou – a města nečekaně padají za oběť tajně vpuštěným nepřátelům, lodě se potápějí, pluky v bitvě zákeřně mění barvy a uplacený fotbalový rozhodčí začne zničehonic připískávat soupeřovu týmu. Zrada je zlá, odporná, nečestná, nesportovní. A zatraceně bolí. Na vlastní kůži to poznal i hlavní hrdina krásné kreslené adventury A Tale of Betrayal. Jeden den byl ještě kapitánem krásné šalupy, významným maharadžou slavné turecké říše a věrným sluhou dobrého sultána, ráno druhého jej nalezlo v nedůstojné pozici za mříží malé kajuty, provazem pevně přikurtovaného k bytelnému sudu. Co se stalo? Posádka se rozhodla zradit, ovládnuta temnými silami a zlákána vůní moci – a to nejen svého kapitána, ale celou zemi. Atentátem na jejího vládce by peklo teprve mělo začít…
