V uplynulém týdnu jsme vám na Plných Hrách nabídli dvě zajímavé závodní hry z uplynulého ročníku Independent Games Festival. Na příkladu Ball Raceru a Stars and Stripes Alternative Racer se můžete přesvědčit, že zajímavé závody nemusíte nutně odehrát v nablýskaném Ferrari. Posledním přírůstkem do rodiny slepiček Moorhuhn je logický HIQU, ve kterém autoři opět naše hrdinky navlekli do egyptských oblečků a navíc rozřezali na kousky. Zaleží jen na vás, zda je dovedete poskládat zpět. Velkou radost jsme jistě udělali všem fandům strategií: po vzoru Black and White můžete vládnout světu v božské strategii Sandbox of God, budovatelé ovšem spíše sáhnout po klonu Civilization C-Evo. Na pomezí akce a strategie leží i další dílko Praelior, tentokrát se středověkým námětem. Stoupence jednoduchých stříleček pobaví hororová The Night. Pokud patříte mezi milovníky retra, doporučuji vám povedený klon hada Ouroboros. I když ty hardwarové nároky mezi nejmenší již dávno nepatří... V magazínu jsme si povídali se zástupcem týmu Albisoft. Pokud vás zajímá, co bude následovat po populární ŘEŽi, rozhodně si jej přečtěte. Druhý rozhovor s tvůrci RPG SubQuest 2, týmem Silver Eye Software také stojí za pozornost. Trochu se zpožděním vyšel i náš prosincový díl o textovkách, který je doslova přecpán rozhovory a zajímavými českými textovkami.
Sandbox of God - božská strategie
Kdo by nechtěl být bohem? Většina věřících nejednou v koutku duše zatoužila po možnosti žít věčně a pouhou myšlenkou ovlivňovat životy mas, přetvářet krajinu a trestat nehodné přírodními katastrofami. Z potenciálu krás nadlidské inkarnace těžilo už v herních dějinách několik titulů. Nesmrtelnost si vysloužila trojdílná série Populous, její autor Peter Molyneux pak aktuálně boduje výtečným Black & White (a v roce 2005 už by se snad všichni fandové měli dočkat neustále odkládané dvojky). Mezi freewarovkami pak místo na trůnu právě v tuto chvíli zaujímá Sandbox of God - jedna z posledních her týmu Vertigo Games. Ti nejsou úplně nejznámější, mají už ale za sebou celou řadu nadprůměrných a výborných titulů: namátkou dva díly Helicopter Cacophony, Ore No Ryomi, či třeba Project Atlantis.
Dr. Rudy 2 - s bacilem se nevyjednává!
Poslední dobou mě svět PéCéček a operačních systémů od Microsoftu připadá příliš fádní a čím dál více mě přitahují jiné technologie. Nemyslím si však, že Windows a MS Dos jsou špatné operační systémy, spíše naopak. Chci vzkázat všem, kteří se do "Woken" navážejí, že na tak rozsáhlém operačním systému jakými Windows bezesporu jsou, lze něco kritizovat vždycky a že tato negativní kritika není zrovna fér. Téměř nikdo si nedokáže představit, kolik úsilí je nutné vynaložit k vytvoření takového softwaru, jakým funkční operační systém je. Problém s mojí nudou ve světě Windows a MS Dosu spatřuji spíše v tom, že se pro mě hardwarová platforma PC a Win/Dos staly okoukanými. Rozšiřuji si tedy obzory jinde, konkrétně na Linuxech, Applech a na mobilním telefonu Siemens SX1 s OS Symbian, který jsem si zhruba před čtrnácti dny pořídil.
C-evo – dobyvatelé všech zemí, spojte se!
S videohrami je to jako s hvězdami – některé vyjdou, chvíli svítí a bleskurychle zapadnou, jiné zase svítí dlouhé věky. A pokud byste tuto analogii chtěli uplatnit i mezi strategiemi, zcela bez debat bychom do druhé skupinky museli zařadit několik nezapomenutelných kousků jako třeba Duna, SimCity nebo Civilization. Tyto a několik dalších her patří k základní gramotnosti každého skalního stratéga, taktika či budovatele. A právě o poslední z trojce jmenovaných – Civilizaci – bude v dnešním článku řeč.
Bylo, nebylo (vlastně bylo), před mnoha a mnoha lety (vlastně to nebylo tak dávno) existoval (vlastně stále žije) člověk, který definoval směr, jakým se budou strategie na začátku 90. let minulého století ubírat.
Touto osobou nebyl nikdo jiný než Sid Meier se svou Civilizací, hrou, kterou i dnes stále spousta hráčů považuje za jednu z nejlepších titulů svého žánru. C-evoAby taky ne, byla nesmírně výpravná, poučná, faktograficky zajímavá a hlavně samozřejmě velice zábavná.
Zhaard & The Crystal - arkáda s fantasy nádechem
Nejste spokojeni se současnou úrovní arkádového žánru, který již před notnou dobou zamrzl a prakticky se vůbec nepohybuje kupředu? Pak by se vám mohla zalíbit hříčka s jednoduchým názvem Zhaard & The Crystal . Ta umně kombinuje klasické prvky arkádových her a přidává několik nových, což ve výsledku tvoří překvapivě povedené dílko s velice citelným fantasy nádechem.
Hlavní postava by vskutku mohl sloužit jakožto ukázkový příklad hrdiny v pravém slova smylu, neboť jeho odhodlanost, nebojácnost a spousta dalších kladných vlastností z něj vyzařují takřka na první pohled. Volně vlající plášť který za sebou táhne, nadpřirozené potvory a precizně namalovaný svět tvoří z tohoto dílka jedinečnou arkádu.
Příběh prakticky nic neotřelého nenabízí – záchranu ženy v nesnázích jsme zde měli již v několika různých provedeních a ani toto nebude vynikat přehnanou originalitou.
Squirrel Squabble - veverky útočí
Poslední dobou máme na Plných Hrách doslova RPG hody, což není nikterak obvyklým jevem, navíc dodám-li, že se vesměs jednalo o dílka výrazně nadprůměrná a skvěle hratelná, jde o situaci vskutku záhadnou. Výjimkou není ani dnešní Legend Of White Whale, které však není klasickým RPG, na nějž jsme zvyklí, nýbrž je tak trochu střižené adventurou – to navíc v roztomilé, neřku-li dětské podobě.
Důležitým stavebním prvkem každé správné hry je příběh a ten zde hraje velice podstatnou roli. Jak je patrné již z okolních screenshotů, prostřednictvím dnešní gamesky se dostaneme do prostředí zcela odlišného od toho, v němž se běžně pohybujeme.
Mushsnail jLegend Of White Whalee totiž vesnice obývaná výhradně pochodujícími, vesele vypadajícími hříbky, na které zde budete narážet takřka na každém rohu.
Super Mario XP - důstojný nástupce od Nintenda
Mario sem, Mario tam, Mario všude kam se podívám. Asi tak vypadá ve skutečnosti obsah spousty internetových archivů, ze kterých čerpám hry k recenzím. Mezi tou spoustou her byl právě i SuperMarioXP. Nebyl tam sám, okolo něj se to hemžilo spoustou jiných, naoko stejných Mariů, a každý z nich jistě toužil po tom, abych sáhl právě po něm. Jenže má volba padla na hru SuperMarioXP. Po stažení jsem byl velmi udiven. Jak totiž hned na první obrazovce hry zjistíte, hru vyrobila v roce 2001 firma Nintendo, která stála za zrodem prvního Maria vůbec. Nejedná se proto o žádného bratrance ani synovce - jedná se o přímé pokračování větve po meči, což mě velmi těší.
by další titul série předčil ve svých vlastnostech titul předchozí, musí nabídnout něco více. A tak tedy i SuperMarioXP musel nabídnout hráčům více, než titul předchozí.
Praelior – jeden za všechny, všichni za jednoho!
Zase Game Maker. Známý program na tvorbu mnohých 2D paskvilů, což však v poslední době přestává býti pravidlem. Jmenujme např. nepříliš starý Operation Desert Fox a další kvalitní hry. V nynější době se dokončují práce na šesté verzi GM, která již zvládá 3D vykreslování, avšak doba, za kterou se vývojáři naučí s novou verzí pracovat, nebude krátká, a tak budeme pravděpodobně po nějakou dobu svědky a hráči nepovedených experimentů a dalších splácanin. S předchozími verzemi však mají autoři spoustu zkušeností, a tak přinášejí lepší a lepší tituly. Praelior je toho důkazem.
Koncept hry je stejně jednoduchý jako výcviky zabijáka Hitmana, jež by zdolal kde kdo. Proti sobě se ocitají dva hrady, přičemž vy, se chopíte jednoho z nich a pokusíte se ho ochránit před zástupy nepřátel z hradu druhého. Vše se ale odehrává na miniaturní mapě, a tak je třeba vykonávat rozhodnutí co nejrychleji a s rozvahou.
Electric Racing - závody na autodráze
Závodní hry se většinou snaží co nejvěrněji napodobovat reálné soupeření na silnicích či závodních tratích. Většina současné mládeže proto sáhne pro uspokojení pocitu bezstarostné jízdy po nějaké počítačové simulaci. Pomalu tak ustupuje do pozadí klasická hračka - autodráha, ve které se po elektřinou napájených kolejí prohánějí modely autíček. Zatímco v oblasti letadel jsou hry s předlohou letadlových modelů běžné, simulátorů autodráhy je o poznání méně. Dnes se na jeden z nich podíváme, i když je třeba podotknout, že ze své předlohy si toho zase tak moc nevzal.
Před samotnou hrou začínáte volbou automobilu: nečekejte ovšem nic promakaného. Modely a barvy automobilů jsou přednastaveny, a tak jedinou skutečnou volbou je výběr náklaďáku nebo auta. Tím nepřímo ovlivníte rychlost závodů.
Moorhuhn HIQU - lámejte si hlavu se slepicemi
Logické hry jako jedny z mála žánrů mají svůj pozitivní přínos. Logickým myšlením si totiž člověk zdokonaluje svůj mozek, a ačkoliv si to neuvědomuje, v životě je velmi důležité, abyste uměli logicky uvažovat. A tak vřele všem doporučuji, aby si své hlavy trošku namáhali, je to jenom k vašemu prospěchu. I proto zde velmi vítám hru Moorhuhn HIQU, která se slepicemi moc společného nemá. Jedná se totiž o předělávku jednoho z nejznámějších hlavolamů vůbec, se kterým si jako dítě hrál jistě každý z nás. Díky slepicím však tato hra jistě nalezne mnohem více hráčů, a tudíž jí nesmíme upřít to, že se slepice zasadily o prospěch lidstva :)). Bez dalších průtahů zde tedy představuji Moorhuhn
HIQU. O jakýže hlavolam že se tedy jedná? Jistě si pamatujete na hromádku dřevěných geometrických útvarů a štos papírů, z různými obrazci. Vaším úkolem bylo poskládat vaše dřevěné náčiní přesně do takového tvaru, jaký byl na papíru.
DragonBallZ: Arena Battle - nadpřirozené šarvátky
Předně je nutné vysvětlit, čím se DBZ liší od klasiky jako je třeba Mortal Kombat. Zatím co ve většině her používáte k zlikvidování protivníka ruce, nohy a další končetiny, principem DBZ je boj zdálky. A hrdinové, jako by se báli o své zdraví, i když se dostanou nepříteli na dosah, stejně pěsti nepoužívají. Místo toho kouzlí jako o závod. Ohnivé a ledové koule nebo dokonce zelené laserové paprsky (jako z hvězdných válek) patří k jejich standardní výbavě. Nadstandardně potom chrlí plameny nebo pásy bílého světla. To vše i ve vzduchu. Umí totiž létat.
DragonballZ: Arena BattleDragonBallZ – Arena Battle je klasickou bojovou hrou, která by neudělala ostudu žádnému automatu. Hrdinů zde máte na výběr osm, každého s jinými vlastnostmi.
The Night - střílečka jako ze špatného snu
Někdy je skutečnost horší než nejstrašnější noční můra. Samotný vládce pekel opustil své výsostné državy a rozhodl se z našeho pozemského světa vytvořit svou další podřízenou kolonii. Ostatní vojáci odešli s plnými plenkami, a tak osud lidstva opět leží jen na vašich bedrech. Ozbrojeni jen jednoduchou kuší, jež je sice vybavena nekonečným množstvím šípů, ale ty si létají, kam chtějí, jste uvrženi přímo do akce. Že nejste vůbec připraveni? Vaše smůla. Zlo vám žádné úlevy nedá a vysvětlovat pravidla zombíkům raději nedoporučuji.
The Night je střílečka viděná z pohledu první osoby, přesto ji nemůžeme házet do stejného pytle s ostatními střílečkami. Nabízí jen jednu zbraň – kuš, ze které se bez zaměřovače, která je proti pistolím jen dětskou hračkou.
Ball Racer - utíkej, kuličko!
Není tomu vůbec tak dávno, co jste se na Plných Hrách mohli setkat s vcelku originálním titulem Stars and Stripes Alternative Racer. Již několik málo dní po tomto projektu se na internetu objevil další, neméně zajímavý a navíc zmíněné hře až překvapivě podobný projekt. Jedná se o pouhou průměrnou kopii či snad jednoho z finalistů obrovského zahraničního herního festivalu předčí?
Ball Racer – kdybyste si měli pouze na základě jména vybrat mezi touto a výše zmiňovanou hrou, nebojím se tvrdit, že byste spíše sáhli po té druhé - ovšem není dobré dávat na první dojem, což v tomto případě platí téměř dvojnásobně. Dnes recenzovaná gameska se Stars and Stripes Alternative Racer minimálně vyrovnává a postavil-li by je někdo proti sobě, jistě by svedly velice vyrovnaný souboj.
EA-Hockey - je libo
airhokej?
My všichni, návštěvníci restauračních zařízení (a to většinou bez kuchyně), jistě ovládáme typické hospodské hry, kulečníkem počínaje, šipkami, fotbálkem či bowlingem pokračuje až air-hokejem konče. Poslední zmiňovaný stroj zábavy, však není v tuzemských hospodách tak častým, a proto se s ním setkáte stěží ve velkých hernách. Zkrátka a jednoduše si ještě neprorazil cestu mezi velké masy lidí. Jeho princip je zcela jednoduchý, avšak velmi zábavný a chytlavý. Ačkoliv zde brečím, že Air hokej jen tak někde nenajdete, co se týče světa freeware her, nejedná se o žádný unikát a klonů této hry naleznete spousty. Jedním z nich je i
EA-Hockey. Princip hry je tak jednoduchý, že jej pochopí snad i osoby, které dokáží pouze mluvit a udrží moč (IQ se pohybuje cca okolo 30 bodů :)). Vaším úkolem je totiž dostat kotouč do soupeřovy branky. Pohybovat se však můžete pouze po svojí polovině EA-Hockey hřiště a musíte si dát pozor na to, aby jste nedostali gól vy.
Stars and Stripes Alternative Racer
Independent Games Festival je mezi světovými nezávislými vývojáři pojem. Tato akce se koná každý rok v San Franciscu a bývají tam oceňovány ty nejinovativnější a nejoriginálnější nezávislé hry. Letos v březnu proběhne již sedmé vyhlášení vítězů a právě dnešní Stars and Stripes Alternative Racer je jedním z desíti studentských projektů, které se probojovaly až do finále.
A co že Stars and Stripes Alternative Racer jsou? Dle popisu samotných autorů jde o překroucení tolik oblíbeného závodního žánru, kde namísto toho, že uháníte po nudné statické trati, se vše generuje přímo za letu (doslova) před vámi. Stejně tak byly vypuštěny konvenční závodní vehikly, jako třeba auta nebo motorky, a na jejich místo se dostaly čtyři kulatě kulaťoučké kuličky. Jejich cíl je jednoduchý – získat 5 hvězdiček a zvítězit. Jakmile k tomu dojde, máte možnost zapsat svůj čas do tabulky nejlepších jezdců.
Battle Blade - vetřelec kam se podíváš
Space Invaders – klasika stará téměř jako lidstvo samo, což se také odráží na mohutném čísle všemožných předělávek, jimiž se to na nezávislé scéně jen hemží. Troufám si tvrdit že neexistuje snad žádný milovník freewarových her, který by v nějaké té volné chvíli po této skvělé odreágovací akci nesáhl. Battle Blade más touto stařičkou klasikou opravdu mnoho společného a věřím, že se vám zalíbí a že okamžitě podlehnete její návykové hratelnosti.
Rozhodně od této gamesky nečekejte zázraky a již na úvod se všem příliš natěšeným jedincům sluší oznámit, že Battle Blade je v nejlepším případě velice zajímavá, ovšem maximálně průměrná akce.
O poněkud špatný první dojem se stará dosti jednoduché menu, zahrnující pouhé dvě položky. To však naštěstí není tou nejpodstatnější částí této gamesky, vrhněme se tedy raději na popis samotného jádra.
..
Ouroboros - s hadem do starobylého Egyptu
Pokud se rozhodnete předělat nějakou známou hru do nového kabátu, nestačí jen znovu vytvořit starou hru. Je nutné něco přidat, vylepšit, nebo ještě lépe, vnést do ohrané písničky nějaké nové melodie. Autorům dnešní hry se to rozhodně podařilo, tak se tedy podívejme, co nám Ouroboros přináší.
V první řadě je to velká spousta možností, jak tohoto hada hrát. Tou první je jakási kampaň, ve které se musíte probojovat postupně skrz celou pyramidu, která je rozdělena na velké množství částí, tedy jakýchsi levelů. Jen malá poznámka na okraj – kdo by čekal postup směrem na vrchol pyramidy, je na omylu. Nahoře totiž začínáme a cílem je dostat se až dolů. Tím se otevírá další aspekt této kampaně. Možnost vybrat si, který level absolvujete a kterému se raději vyhnete.
