Videohry už dnes vnímají jako omezenou zábavu pro minimální množství primitivů jen novináři důchodového věku, alespoň to tak občas vypadá. Zároveň se ukazuje, že stále víc normálních důchodců si s počítačem hraje, i kdyby to byly jen piškvorky a šachy. Hry se prostě staly nedílnou součástí západní kultury a odpovídá tomu i jejich využívání v jiných oborech. Už jsme psali o využití her při vojenském výcviku a nácvicích záchranných akcí. Dokonce jsme se zmínili o pozitivním vlivu her na dětské pacienty. Dnes ale pokročíme ještě o kousek dál. Počítačová hra má pomoci v boji proti zlozvyku, kterým je kouření.
Hra je centrálním bodem multioborového vědeckého projektu, který se soustředí na manipulaci vědomím malých lidských samiček – dívek ve věku do dvanácti let. Tato cílová skupina byla zvolena na základě citlivosti vybraných subjektů vůči působení médií. O vývoj hry se stará společnost Gabriel Entertainment, odborné informace dodávají vědci působící na Indiana University v Indianapolis. Cílem hry je udržet pozornost dívek tak dlouho, aby se jim do hlaviček dostala informace, že kouření je špatné. ÁÁÁÁÁÁÁNO. A také jim má vštípit přínosy ženské role ve společnosti. Jaká škoda, že autor GameEkonoma se blíží završení třetí dekády života a navíc má penis.
Nejde o osamocený výstřelek choré mysli, Gabriel Entertainment ve spolupráci s místní univerzitou plánuje celou sérii her, která podpoří zdravé životní návyky. Protikuřácký opus ponese poetický název Ocean Secret (tajemství se skrývá pravděpodobně v tom, že cigareta pod vodou nehoří). Celá série doktora Bolíta bude nabízena pod ještě sladším titulem – Dolphin Pier Mysteries. Správně, delfíni také nekouří, nefetují, myjí si nohy a chlastají jen naftou mírně znečištěnou mořskou vodu. Cachtání s delfíny se dívky a chlapci dočkají díky podpoře Národního ústavu pro boj s rakovinou (NCI) a dotacím z Indianského fondu 21. století.
Tisková zpráva se bohužel nezmiňuje o tom, jak bude na nevinné samičky působit, a to přes skutečnost, že je „ve finální fázi kreativního vývoje, který zahrnuje vývoj postavy, formulaci příběhu, přípravu příběhu a dialogy“. Z tohoto tvrzení můžeme jen odhadovat, že nejspíše půjde o brutálně zjednodušenou verzi něčeho, co se mohlo inspirovat The Sims. Pokud hra dostane razítko a tím další prostředky na vývoj, bude šířena prostřednictvím vzdělávacích institucí a velkých prodejen jako je Best-Buy. Doufejme, že tato formulace neznamená nutnost za výsledky projektu Dolphin Pier Mysteries platit. A jen pro jistotu: kouření je hnusné, člověk pak smrdí. To, že podle statistik kuřáci umírají v průměru dříve, než nekuřáci je možné brát jako podružnou nepříjemnost. Ono beztak není se současnými vyhlídkami na stabilitu a prosperitu moc o co stát.
Jiná hra má mediálním mr…avencům zabránit v klamání veřejnosti
O něco smysluplněji zní jiný pokus o výukovou hru. Když nic jiného, profesoři Minesotské univerzity použili kvalitní základ. Budoucím hlídacím psům demokracie (nebo mediálním mr...avencům, jak je pojmenoval Ivánek) bude základy novinářské práce vštěpovat engine stále vynikající RPG Neverwinter Nights. Namísto zabíjení potvor budou hráči sbírat informace, nejlépe ověřené ze dvou nezávislých zdrojů.
Původní verze hry pracovala s grafikou původního NWN, což prý bylo legrační, knihovník nebyl orangutan, ale měl alespoň plátovou zbroj, zatímco šéfredaktor vypadal jako zlobr. Nakonec ale získaly Novinářské noci moderní vzhled malého města s vykolejeným vlakem a vytékajícím toxickým odpadem. Hráči chodí pro informace na místo nehody, do knihovny, na úřady státní správy a samosprávy nebo do baru. Při každém rozhovoru vybírají hráči ze čtyř možností, které odpovídají různým přístupům od sebevědomého po nejistý. Pokud jsou hráči příliš drsní, zpovídaný se od nich odvrátí a rozhovor ukončí.
Cílem hry není jen přiblížení procesu sběru a zpracování informací, ale také vštěpování etických principů. Proto je skoro škoda, že z finální verze hry zmizel dav, který obklopoval železniční neštěstí. Chyba v programu totiž tento dav obrátila proti nic netušícím novinářům, a zajistila, že se žádný mediální póvl nedožije uzávěrky. I to je důležitá lekce – jako novinář můžete přijít k úhoně docela snadno.
Česko jako klíčový trh pro Xbox 360 – do 18 měsíců
S Xboxem u nás je to slabota. Už před více než rokem na tiskové konferenci hovořil generální ředitel MS o tom, že Xbox 360 bude podporován i u nás. Když se konzola objevila na trhu, český Microsoft více méně mlčel. Až nyní se objevilo oficiální prohlášení, které není úplně pozitivní. Česká republika by se měla přímých dovozů Xboxu 360 pod křídly Microsoftu dočkat do 18 měsíců. Pánům z Finantial Times to pověděl Chris Lewis, který má na starost digitální zábavu v podání Microsoftu pro region východní Evropy, Středního východu a Afriky.
V rozhovoru uvedl, že Microsoft chce během následujícího roku a půl využít svůj náskok v uvedení nové generace herního zařízení a získat pevné postavení na všech dostupných trzích ještě před příchodem konkurenční Playstation 3. To ovšem není plánováno za rok a půl, Sony chce systém zpřístupnit „globálně“ v listopadu tohoto roku. Ale když se podíváme na Xbox 360, „globálně“ může znamenat jen USA, Japonsko a původní evropskou Patnáctku, takže PS3 můžeme čekat také koncem roku 2008.
Ať už to dopadne, jak chce, Lewis prohlásil, že Česká republika, Polsko s Rusko jsou klíčové trhy v rámci východní Evropy. Díky tomu bychom se mohli například dočkat lokalizované verze služby Xbox Live. Na druhou stranu, oficiální podpora v tuto chvíli tolik neznamená, Xbox 360 se dá relativně levně koupit i u nás u zavedených prodejců videoher, které samozřejmě nemůžeme jmenovat. Šéfredaktor má tuhle hračku doma už od začátku a ještě ho ani netrefil šlak z cen her, 2200 za Oblivion, to je vážně síla. Na Amazonu je sice levnější, ale objednávat online může přinášet i nečekaná rizika.
Dospělí hrají více než puberťáci. Něco je špatně. Nebyl by to GameEkonom, kdyby se nepotýkal s nějakou odbornou studií. Tentokrát je na řadě 2006 Gaming Technology Study, z jejíchž výsledků vyplývá, že dospělí hrají více než děti. Přibližně třetina dospěláků tráví interaktivní zábavou deset a více hodin týdně, u puberťáků je to jen 11 %. Závislost počtu hodin u počítače nebo konzoly není lineární, děti mezi dvanácti a čtrnácti hrají více než omladina ve věku 15 až 17 let. Podle výzkumníků za to může nedostatek volného času u dospívající mládeže, ale také skutečnost, že tato skupina se může bavit hraním na mobilních telefonech.
Liší se také sociální návyky jednotlivých věkových skupin – dospělí si hrají většinou sami, mládežníci pořádají „herní párty“, přičemž ve skupince se digitální zábavě nejraději věnují slečny. GameEkonoma to ani nepřekvapuje, u jeho domácí PS2 se s ratolestí slézá snad celá dámská část 5. A.
