Původní hra Another World je bezesporu legendou mezi hrami. Vytvořil ji svého času všeho všudy jediný člověk – Francouz Eric Chahi, jenom s hudbou a ozvučením mu pomáhal krajan Jean-François Freitas. Verze pro PC vyšla roku 1991 a velmi výrazně ovlivnila tehdejší herní scénu – a to do takové míry, že podobná hra Flashback, mimochodem také legenda, vydaná o dva roky později, bývá mnoha lidmi mylně pokládána za pokračování Another Worldu. Tak silnou stopu v žánru tato nenápadná hra zanechala. Mimochodem Another World se dočkal svého pokračování, hra se jmenovala Heart of the Alien a když na ni někde přijde řeč, tak se lidé mezi sebou shodnou na tom, že zdaleka nedosahuje kvalit svého předchůdce.
Nyní, dá se říci po patnácti letech, se Another World vrátil. Důsledky tohoto rozhodnutí jsou poměrně rozsáhlé, i když se to na první pohled nezdá. Eric Chahi začal psát hry ve svém dětství; jsou to vesměs neznámé kousky. Průlom přišel po hře Time Travellers (aka. Future Wars, na PC 1990), na které se podílel, což byla taková první jeho pecka. Na té se sice pěkně vyřádil, ale dostal také velkou chuť udělat nějakou vlastní. Tehdy se Another World poprvé objevil v myšlenkách svého tvůrce.
"Původní hra Another World je bezesporu legendou mezi hrami. Vytvořil ji svého času všeho všudy jediný člověk – Francouz Eric Chahi, jenom s hudbou a ozvučením mu pomáhal krajan Jean-François Freitas."
Po jeho vydání si dopřál kratičkého oddechu, rok poté založil Amazing Studios a pustil se do dalšího díla – na jeho poměry to byl megaprojekt – který nese jméno Heart of Darkness. Tvorba tohoto veledíla ho ale vyčerpala (není divu, kdo hru hrál tak si jistě vzpomene na to jak byla do detailů propracovaná). Po vydání se Eric dával dlouho do pořádku, jezdil po světě s partou „lovců vulkánů“ – lidmi kteří milují sopky. Velice pěkné fotky si můžete prohlédnout třeba zde: http://rivierec.club.fr/eric_chahi_vanuatu.htm
Jeho původní dílko si mezitím začalo žít vlastním životem.
Kdykoli se o něm objevila zmínka, tak se nesla v duchu obdivu až zbožňování.
Na serveru MobyGames neohroženě vede žebříček DOSovských her (na druhém místě je The Secret of Monkey Island :-).
Ještě před prací nad Heart of darkness bylo vytvořeno již zmiňované pokračování.
Postupně se z ní stal tzv. abandonware – tedy speciální servery ho začaly nabízet zadarmo ke stažení, aniž by za to kdokoli hnal jejich správce k soudu. Připomeňme ještě, že to obvykle není tvůrce, kdo vlastní práva ke svému výtvoru, ale bývá to zuřivá a nepříjemná firma. Ovšem Delphine Software už není mezi námi, což ale věci spíše zkomplikovalo. Původní DOSovská verze se tedy dostala „na vzduch“ a mnoho lidí mohlo poprvé okusit tuto legendu. Připomeňme také, že na začátku 90. let minulého století se rozhodně nedalo mluvit o nějakém „průmyslu počítačových her“ který tu máme dnes, ale distribuce her byla tak akorát, aby se hra dostala k hardcore hráčům (tenkrát stejně jiní nebyli :-). Neoficiální distribuce byla sice o něco lepší, ale přece jen se mohlo stát, že tento skvost člověka minul. Mnoho lidí si Another World stáhlo a byli z něj přes onu časovou propast několika let nadšení.
Původní hra nefungovala pod Windows a k jejímu spuštění bylo potřeba nastartovat DOS v nouzovém režimu. Takže její spuštění dnes, v dobách Windows které už nejsou DOS based, vyžaduje až neobvyklé úsilí. Je ovšem pravda, že se objevily poněkud podivné verze (podle všeho ruského původu), které se vyznačovaly jednak menší velikostí a hudbou ve formě MIDI, druhak tím, že fungovaly pod Win32 – dokonce i v okně.
Jeden nadšenec (Cyril Corgordan alias Foxy) popadl verzi pro Atari ST a směle se pustil do reverse-engineeringu (z aplikace dokázal získat zdrojový kód). Tento nadšenec byl ovšem těsně před dokončením své práce kontaktován osobně Ericem Chahim, který tou dobou očividně pozastavil focení sopek (rok 2004), se žádostí ať toho ihned nechá. To začalo být jasné, že se něco chystá.
Vskutku, o něco později vyšly verze pro mobily a pro GameBoy Advance, pro GBA je dokonce ROM k dispozici zadarmo. To už patřila hra Another World svému stvořiteli, Ericovi a Foxy mu s portováním vydatně pomáhal.
A teď tu máme mírně „omlazenou“ verzi, která se může chlubit tím, že bezvadně funguje pod Windows XP. Čím ještě ? Lepší grafikou a zvuky.
Žánroví současníci Another Worldu měli ve své době velikost zabírající několik disket. Another World se vešel na jednu jedinou, protože používal kompletně vektorovou grafiku – dá se říci, že vše byl polygon. Eric Chahi vlastně vytvořil pro své účely jakéhosi předchůdce dnešního Flashe. Ovšem přepracovaná verze má po rozbalení něco málo přes 150 MB. Takže tedy sbohem, pozadí z polygonů. Faktem ovšem je, že poměry jsou dnes jiné a že dnešní pevné disky tohle spolknou jako nic; ale nepřijde vám to zajímavé? Je to více než stonásobný nárust ve velikosti !
Reedice přináší dvě změny v grafice: Jednak je to možnost nastavit jiné rozlišení než starých dobrých 320x200, což díky vektorové povaze enginu celkem bezpracně odstraní schodovitost. Druhým vylepšením je volitelné zapnutí přepracovaných pozadí.
Původní pozadí měla krom toho, že se též skládala z polygonů, ještě jedno omezení – engine byl schopen naráz zobrazit nejvýše 16 barev. Pokud si zkusíte hru zahrát v původním módu, tak mi pravděpodobně nebudete věřit, ale je to tak.
Kdysi vyšla i verze pro konzoli 3DO. Ta se vyznačovala nádhernými screenshoty na kterých vynikalo propracované pozadí. Žel bohu všechno ostatní tehdy zůstalo při starém a výsledek působil až nepatřičně a tato verze snad i z tohoto důvodu nesklidila úspěch.
O „nová“ pozadí se v reedici ovšem postaral sám Eric. Výsledek je převážně příjemný, což je asi maximum kterého šlo dosáhnout. Bohužel mix vektorového a bitmapového přes veškerou snahu není vždy sladěný. Dále některé partie (vodopády, aréna) zůstaly téměř nepovšimnuty, ačkoli by si to zasloužily daleko víc než ty jeskyně, na kterých se někdo opravdu vyřádil. Místy je facelift pozadí lehounce zfušovaný, každopádně ale působí více staticky (zejména když pozadí obsahuje zcela nehybný kouř / mlhu). Tudíž v současném stavu (verze 1.0) se bohužel jedná o pozlátko, které sice vypadá hezky a je decentní, ale postrádá hloubku.
v době kdy Another World vyšel bylo audio na PC v plenkách a lidé byli nadšeni z té až symfonie, která se jim v průběhu intra linula z jejich PC speakeru. Sound Blaster tehdy neuměl o moc víc. Změny v ozvučení jsou kosmetické, prakticky jde akorát o to, že tentokrát engine zvládá najednou víc hlasů zároveň, zvuky samotné jsou o poznání čistší. Možná by nebylo špatné přidat nějakou hudbu, zvukové efekty jsou jinak bez výhrad.
Hudba k intru je prakticky stejná jako u staré verze. Outro je o poznání decentnější, což je jedině dobře. Za pozornost stojí, že oba songy opustily oblast digitální hudby a hráč je najde v adresáři jako .wav soubory. Inu pokrok je pokrok.
Nyní ke hře samotné: První věcí, které si znalý hráč všimne je to, že se změnily názvy úrovní. Po chvíli si všimne ještě jedné, daleko podstatnější věci: Už neplatí, že na jeden level připadá jeden startovací bod (= místo kde se objevíte když zemřete). Startovacích bodů razantně přibylo. Docela síla. Další věcí, které si znalý hráč všimne je snížená obtížnost hry. Kdo hrál někdy opravdu staré hry (napadá mě třeba Green beret), tak ví, že bez různých podvodů či notné dávky štěstí nešly dohrát. Another World dohrát šel a to za poměrně krátkou dobu, přesto si hra vysloužila pověst pěkně tuhého kousku. Těžká a krátká, říkávalo se o ní. Moderní verze už rozhodně není těžká. Větší počet startovacích bodů totiž rozhodně není jedinou změnou oproti originálu, některá „problémová“ místa byla totiž přepracována a nyní už nejsou příliš problémová. Ovšem díky tomu je zase o něco kratší, což je momentálně její nejslabší stránka.
Nový AW ovšem neobsahuje jenom hru hratelnou v různých módech, součástí jsou i Ericovy malůvky spjaté se světem, který vytvořil. Hráč který uvidí Another World poprvé v této verzi spatří legendu s make-upem dneška. Spatří něco, co se dneska nevidí: Profesionálně, se vším všudy udělanou hru která má neskutečně silnou, neopakovatelnou atmosféru. To díky tomu, že ji udělal prakticky jeden člověk, což dnes u hry na takovéto úrovni jaksi nepřipadá v úvahu. Ten jeden člověk byl nejen zdatný programátor, ale i umělec (jednu chvíli se chtěl kreslením živit, nakonec šel pracovat jako počítačový grafik).
I „nový“ Another World je umělecké dílo, i když srovnání s originálem dopadá, jak je u legend obvyklé, spíš v neprospěch následovníka. Na svých webových stránkách www.anotherworld.fr popisuje jak Another World vznikal, koho to byť jenom trochu zajímá tak by se na to měl podívat, nebude litovat. Hra samotná stojí pouhopouhých 7€ (zhruba tolik stojí ve Francii to jejich hnusné pivo v nějaké lepší restauraci), k zaplacení nutno disponovat kreditní kartou...
A konečný verdikt ? Není. Poznejte sami, jak chutná legenda v moderním hávu i v (téměř) klasické podobě. Ochutnejte hry, které jsou věru kulturním dědictvím lidstva v oblasti počítačové tvorby; ochutnejte tyto hry, které nevznikaly jenom pro peníze, které měly duši... Tyto hry – umělecká díla.
