Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Clive Barkers Jericho

  12:07aktualizováno  30. října 2:38
Drsná akce na motivy díla slavného autora hororové literatury Cliva Barkera v nás zanechala rozporuplné pocity. Ovládáte v ní tým odborníků na paranormální jevy, kteří si projdou čtyřmi lidskými epochami!
65

Clive Barker's Jericho

Platforma: PC
Výrobce: Mercury Steam

Herní karta

Jericho Clive Barkers Undying z roku 2001 patří jednoznačně k nejméně doceněným hrám posledních let, možná všech dob. Jedni tvrdí, že se tak stalo kvůli malé známosti hry, kdy jméno slavného hororového spisovatele na propagaci zkrátka nestačilo, druzí se naopak domnívají, že se zvěsti o hře rozšířily velmi rychle, to však hře zlomilo vaz, protože každý vyprávěl o hutné atmosféře, kdy skutečně nebylo v permanentním strachu jednoduché vydržet až do konce. Undying je zkrátka klenot – kdo u něj vydržel, ten to ví. Takových lidí ale bylo minimum, což je při zpětném pohledu neuvěřitelná škoda. Kdyby se totiž hra prodávala lépe, mohl vzniknout další titul v tomto duchu. Jenže vydavatelé na stejném konceptu neradi prodělávají dvakrát, a tak zvolili odlišnou cestu. Opět vzali Barkerovo jméno a osobu, kterou při vývoji údajně využili, ale ostatní se proměnilo – z napínavé atmosféry se stala především řežba v doomovském stylu. Ačkoliv tu je několik zajímavých elementů, jejich význam se zdá větší, než jaký ve skutečnosti je. Jericho Přestože jsme se na Jericho hodně těšili, jsou naše dojmy spíše rozporuplné.

Není těžké uhodnout, že vaším úkolem bude zadupat všechen ten neřád hodně hluboko, a to i s jejich vůdcem, ztělesněním antického zla – Prvorozeným.

Hra začíná v kůži kapitána Rosse, drsného velitele ještě drsnějšího týmu jménem Jericho. Ten je nasazován na operace s nálepkou paranormální. Jedna taková je zrovna na pořadu dne, když se v arabském městečku Al-Khali začne třást země a vylézat z ní monstra všeho druhu. Není těžké uhodnout, že vaším úkolem bude zadupat všechen ten neřád hodně hluboko, a to i s jejich vůdcem, ztělesněním antického zla – Prvorozeným.

Velkým příslibem hry bylo využití týmu, který je netradičně velký – jeho členy je sedm špičkově vycvičených lidí. Každý je přitom zaměřen zcela odlišně, má jiné zbraně i schopnosti a brzy zjistíte, že s některými se vám hraje lépe a s jinými Jericho hůře. Druzí jmenovaní tak logicky ustoupí do pozadí, byť se jim zcela nevyhnete nikdy. Nastávají určité situace, kdy je vám hra toho kterého borce přímo vnutí. Jsou tu drsní hoši s kulomety a mocí nad časem (obligátní zpomalování), ale třeba i kněz schopný uzdravovat a oživovat.

Mezi jednotlivými borci lze zcela libovolně přepínat a jistě se hodí říci, že v řadě misí nebudou na scéně všichni, ale jen někteří z nich. Ideou nejspíše bylo, aby se hráč volbou charakterů musel přizpůsobit taktice a druhům monster. Obvykle je to ale zbytečné a v boji si vystačíte s kýmkoliv. Nejen to ale ruinuje potenciál týmového hraní. Autoři jakoby se nemohli rozhodnout, zda chtějí taktickou, nebo naopak jen prostou akci. Nakonec zvolili nevhodný kompromis. První myšlenka se opírá právě o tým, který ale nedochází účelného využití. Z rozdělování příkazů se totiž brzy stává nadbytečná fraška. JerichoJericho je rozděleno na dvě části, skupiny Alpha a Omega – obě z nich můžete lehce korigovat rozkazy typu „držet pozici, postup vpřed“ či dirigování na daná místa mapy. Jenže doomovský aspekt se projevil ve stavbě úrovní, jež nejsou ničím jiným než lineárními koridory, takže taktický element postrádá smysl. Zkrátka neustále postupujete dopředu a jediné, co vás zajímá, je palebná síla. V některých momentech, především v úzkých místech, jsou parťáci spíše na obtíž.

Pokud byste je měli všechny držet při životě, nedělali byste nic jiného, a když už člověk hraje střílečku, chce především mačkat spoušť a ne injekční stříkačku

Tvůrci zjevně spoléhali na to, že umělá inteligence spolubojovníků (o nepřátelích nemluvě) nebude v omezeném prostoru tak důležitá. Do jisté míry měli pravdu, ale přesto je její odbytost občas zdrojem frustrace. Dostanete-li se do opravdu frenetické přestřelky, v níž se vyskytují i vybuchující monstra, máte o starosti postaráno. Přestože parťáci obstojně pálí a čas od času i využijí svých schopností (žádnou vychytralost ale nečekejte), povětšinou stojí jen na místě aJericho nechávají se kosit i ze strany nepřátel. Proto se hodně často válí na zemi ve smrtelných křečích. Pak se vaší nejoblíbenější postavou stane kněz Rawlins se schopností oživovat. Jenže jsou situace, kdy pobočníci padají v pravidelných a hodně krátkých intervalech. Pokud byste je měli všechny držet při životě, nedělali byste nic jiného, a když už člověk hraje střílečku, chce především mačkat spoušť a ne injekční stříkačku.

Clive Barker na hře odvedl zřejmě maximum, co mohl, protože vyprávění nikterak originálního, nicméně dobře pojatého příběhu stojí za to a na jinak hodně béčkovou akci je snad až příliš dobré. Právě to vás u monitoru udrží nejspíše až do konce, což je podpořeno ještě krátkou herní dobou, která u většiny hráčů nejspíš nepřesáhne osm hodin. Za tuto periodu ale stihnete docela hodně, konkrétně celé čtyři důležité epochy lidstva. Rozjedete se překvapivě ve 2. světové válce, poté přichází přesun do středověku mezi křižáky, Jerichonásleduje slavná doba římského impéria a na závěr si střihnete pár misí v době nejstarších civilizací.

Rovněž design monster není vůbec špatný a z některých jde doopravdy strach. I na nich je vidět čitelný rukopis Cliva Barkera. To však rozhodně neznamená, že byste se v Jerichu měli něčeho lekat. Za celou dobu hry se nám to nepoštěstilo, a to zejména z důvodu, že titul má mnohem blíže k masové vyvražďovačce typu Painkiller než k Undying. Navíc na kvantitě kreatur se nemuselo tak šetřit.

VIDEO

Na první pohled vypadá Jericho k světu. Grafika působí konzistentním, atmosférickým dojmem, a bude to nejspíš právě ona, co ke hře přiláká davy hráčů. Místy totiž vypadá opravdu nechutně – v tom dobrém slova smyslu. Hledáte-li ale technologickou dokonalost, hledejte dále, po bližším prozkoumání se zpracování totiž před takovým Crysis, UT 3 či Call of Duty 4 musí sklonit. Nepatříte-li ale mezi hnidopichy, budete spokojeni. Oproti tomu zvuky zbraní pochvalu nezaslouží, hudba naštěstí dojem vylepšuje.

Klady a zápory

Plus Místy slušná akce
Plus Povedené lokace a monstra

Mínus Rozporuplnost konceptu
Mínus Příliš krátké

Cena 899 Kč
CZ České titulky

Rovněž design monster není vůbec špatný a z některých jde doopravdy strach.

Recenze se nesla v negativním duchu, protože jsme se na Jericho hodně těšili. Bylo ale asi bláhové očekávat další Undying, když ten se nepotkal s úspěchem. Kvalitní akce z toho ale klidně být mohla, jen kdyby se autoři dokázali rozhodnout, zda chtějí hratelnost taktickou, nebo masově zabijáckou. Hororové hře by slušel spíše plíživější postup a pomalé nasávání temné atmosféry. Nakonec však uveďme věci na pravou míru – Jericho, okleštěno od všech očekávání, není špatným kouskem. Provede vás zajímavými prostředími, ukáže brutální monstra a nechá řádně zastřílet. To ale dokáže každá, aspoň trochu dobrá střílečka, tahle je navíc hodně krátká.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

65 %

Čtenáři

85 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 449 čtenářů



Nejčtenější

Destiny 2
Co budete hrát o víkendu?

Prozraďte, na které hry se chystáte o víkendu. Pustíte se do něčeho nového, nebo rozehrajete nějakou klasiku?  celý článek

Pokkén Tournament DX
Povedená bojovka Pokkén Tournament je v DX verzi ještě o fous lepší

Přímočará, snadno pochopitelná, ale rozhodne ne mělká bojovka Pokkén Tournament vyšla ve vylepšené verzi DX na konzoli Switch. Povedenou hru s Pokémony...  celý článek

Pimax: The World's First 8K VR Headset
Virtuální realita v 8K rozlišení? Helma od Pimaxu boduje na Kickstarteru

Po třech dnech na Kickstarteru už má nová helma pro virtuální realitu od společnosti Pimax více než čtyřnásobek požadovaných peněz. Na papíře totiž vypadá...  celý článek

Výstava Game On v Praze
Game On byste měli vidět. Ukazuje průřez herní historií tou nejlepší formou

Ve čtvrtek otevřela své brány v hale 40 Pražské tržnici putovní výstava Game On, která přibližuje historii her a herních zařízení. Redakce Bonuswebu měla...  celý článek

WolfenDoom: Blade of Agony
Nemůžete se dočkat nového Wolfensteina? Vyzkoušejte WolfenDooma

Projekt vytvářený fanoušky skvěle kombinuje retro zpracování s moderními herními prvky. Takhle by dnes vypadal Wolfenstein, kdyby nedošlo k žádnému nárůstu...  celý článek

Další z rubriky

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Jak se s Death Knighty změnil Hearthstone? První dojmy

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.