Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Close Combat – Invasion Normandy

  12:00aktualizováno  9. července 2001 1:57
Přestože je tato hra typickou strategií, nečekejte žádné obrovské armádní manévry ani ekonomické údaje o vaší říši. Vaším úkolem je úspěšně se vylodit v Normadii a následně ji také dobýt. Nebo, pokud hodláte hrát za Němce, právě v tomto spojencům zabránit. Historie už určila velké tahy, na vás je velet vojákům. Vzít si do parády svou rotu a s ní dokázat, že jste dobrým důstojníkem.

Close CombatKdo ze zkušených stratégů by neznal firmu SSI. Už od počátků v podobě strategií na hexovém hracím poli, přes Warlordy a simulátory námořních bitev, SSI je prostě synonymem pro boj, válku, řež. Jestli si ovšem myslíte, že v Close Combatu uvidíte jen jakési symboly jednotek, přesunujících se po mapě, pak jste na omylu. Přesně jak název napovídá, jedná se o pohled na válku na té téměř nejnižší úrovni. Nevelíte plukům a armádám, ale četám, rotám a jednotlivým vojákům. Nepoženete do boje stovky tanků a nemávnete jen tak rukou, když o nějaký přijdete. Budete litovat každé vyplýtvané střely, budete želet každého ztraceného kulometného hnízda. Budete stát nad mrtvým tělem každého ze svých padlých hochů, a pak napíšete jeho mámě domů, jaký to byl dobrý kamarád a voják.

Pokud se teď obáváte, že bez absolvování West Pointu se k této hře nemůžete ani přiblížit, uklidněte se. Tak realistická naštěstí žádná hra být nedokáže. Ale v každém případě brzy dobře pochopíte, jaké to je snažit se přímo velet klukům a mužům, kteří pod nepřátelskou palbou ztrácejí iluze a morálku rychlostí blesku. Invasion Normandy je již čtvrtým dílem série Close Combat, a protože od toho minulého uplynulo něco času, hra je zas o něco lepší. Proti sobě tentokrát stojí spojenecká vojska, zastoupená především Američany, a německé síly. Bojují o to, zda si Německo dokáže udržet Spojence od těla, nebo jestli Normandii pustí a ztratí tak důležité předmostí k cestě do srdce Říše.

Close CombatJak je tomu u podobných strategií zvykem, můžete si zvolit mezi odehráním jedné bitvy, operací sestávající z několika bojů, nebo přímo vedením celého tažení. Jestliže si zvolíte operaci nebo tažení (campaign), čekají vás v údobích mezi bitvami strategické tahy, během nichž posunujete své divize po sektorech na mapě. Jakmile se v jednom sektoru sejdou nepřátelské divize (což se děje téměř neustále), dojde k samotné bitvě. Ještě před ní si z jednotek, které má divize k dispozici, zvolíte patnáct, kterým budete velet přímo v bitvě. Například u Spojenců jsou na výběr různá družstva pěchoty (squads), od velitelských, přes obyčejné pěšáky s puškami, až po kulometnou skupinu nebo partu s bazukou. Mezi těžším vybavením najdete nejrůznější tanky, od malého Stewarta až po těžký Wolwerine. K dispozici je i omezený počet děl a houfnic, ale s těmi opatrně. Buď se nehýbou vůbec, nebo strašlivě pomalu, a pokud útočíte, nabývají často k ničemu. Jestliže jste ovšem zašití ve městě a čekáte na nepřítele, není nic lepšího než strategicky umístěný kanón.

Pokud procházíte operací nebo tažením, počítejte s tím, že ztracení muži a stroje mizí navždy a již je v další bitvě nebudete mít k dispozici. Myslete na to i v samotném boji, až budete chtít svou pěchotu hnát proti poslednímu kulometnému hnízdu nepřítele a nehledět na ztráty. Dobře zvolené příměří může někdy udělat víc než vyhnání nepřítele za cenu smrti desítky vojáků.

Tak tedy, vaše rota je připravená, rozdělená do tří čet, první, druhé a záložní. Přichází chvíle, Close Combatkdy se konečně dostanete “do terénu”. Objeví se před vámi hrací pole, protože již nejde ani tak o mapu, jako o zobrazení prostředí, v němž se střetnutí odehrává. Dříve, než dojde k boji, musíte své jednotky umístit. V závislosti na tom, za jakých okolností se nepřátelské divize v sektoru potkaly, máte k dispozici určitý prostor, na němž vaši muži začínají.

Již v této chvíli je třeba pečlivě sledovat terén a rozmýšlet každou variantu, která může nastat. Dobře promyšlená strategie s připravenými plány pro různé varianty vývoje bitvy dokáže ušetřit mnoho životů, které se v další fázi tažení budou hodit. Kulometné hnízdo uprostřed pole vám nepřítel najde a minometem odpálí hned, ale dobře ukrytý, na poslední chvíli čekající Browning .50 dokáže úplné divy. Ke krytí, které je v boji v podstatě rozhodující, jsou vhodná nejrůznější stavení, křoví, ploty, rozbité stroje a další přirozené i umělé překážky. Nikdy nenechávejte své muže pohybovat se po nezajištěném prostředí odkryté a jako na procházce. Pak je i osamělý sniper dokáže ošklivě poškádlit.

Jak jste si možná všimli, dostali jsme se plynule od umísťování jednotek přímo ke hře. Veškerý pohyb a činnost svých lidí řídíte vy, ovšem vojáci jsou samozřejmě schopni zalehnout a oplácet střelbu, případně se pokusí odplazit do krytu atd. Na druhou stranu, i v případě, že vydáte rozkaz, nemusí být stoprocentně jasné, že ho muži také vykonají. Pokud je například jejich morálka na dně, například kvůli ztrátám nebo neustálé palbě nepřátelských děl, mohou klidně odmítnout. Třeba posádka tanku, které se podaří vozidlo po zásahu opustit, většinou jen někam zaleze a odmítá cokoliv Close Combatdělat. Upřímně řečeno, vůbec se jim nedivím.

Příkazy které jsou k dispozici: Move (pohyb), Move fast (zrychlený pohyb), Sneak (plazení), Fire (střelba), Smoke (použití kouřových granátů), Defend (zalehnutí) a Ambush (skrytí a čekání na nepřítele). Všechny příkazy jsou jasné, ale zastavme se u kouře. Jde o jednu ze základních taktických fint, kterou v boji použijete velmi často. Například přiblížit svůj útočný tým vybavený plamenometem k nepřátelským bunkrům a zákopům se bez kouře v podstatě rovná sebevraždě. Také pohyb těžké techniky je dobré maskovat kouřovým závojem. Ochráníte tak své tanky před čekající bazukou nebo pancéřovou pěstí.

V každém případě je dobře před bitvou přemýšlet a během ní zvažovat všechny okolnosti. Brzy si vypěstujete strategii, která vám vyhovuje a která také funguje. Ovšem nepočítejte s tím, že lze hrát podle jednoho mustru. Situací a prostředí je plno a to, co fungovalo jednou, může jindy vyhořet. Důležité je, že se budete výborně bavit. Až se dostanete do stavu, kdy budete u monitoru řvát na své minometčíky, že jim nakopete prdel, pokud ten krám fofrem nepostaví a nezačnou střílet, pak víte, že vás hra do sebe vtáhla. A nedivte se, až se dostaví divný pocit, když na soupisu zpráv uvidíte naprosto vybitou jednotku, která padla jen díky tomu, že jste ji jen tak poslali do neprozkoumané vesnice.

Close CombatO atmosféře toho tedy víte už dost, stejně jako o průběhu hry. Ale i v případě, že se vám tyto atributy zalíbily, možná vám kdesi v hlavě vrtá červík pochybností: “Je to ale dobře udělané? Co když je to odbyté?” Nebojte se, výrobce se snažil. Samozřejmě, pokud až za hrob milujete divoké 3D real-time strategie, musím vás zklamat. CCIN je v podstatě ploché, ale vytvořené precizně. Pohled na bojiště nelze zvětšovat a sledovat velké tanky řítící se krajinou, ale lidé, stroje a efekty jsou udělané velmi dobře. Zdá se vám, že sedíte ve vzducholodi a sledujete krajinu z výšky jednoho sta až dvou set metrů. Však také v rozlišení 1280x1024 už toho vidíte hodně.

Pravdou je, že bez zvuků by atmosféra této hry byla poloviční. Veškerá střelba je autentická, zvuky jsou přesné a liší se zbraň od zbraně. Brzo poznáte, jestli na vás ze statku střílí kulomet ráže .50 nebo .30. A když se najednou z pravého reproduktoru ozve hlasitý výbuch, následovaný štěkotem kulometu a ve vysílačce se ozve zoufalé “we need more cover”, víte, která uhodila a kam se na mapě podívat. I v soupeření s 3D akcemi, ve kterých se zoufalých skřeků smrti ozývá nemálo, tato hra vítězí v soutěži od nezoufalejší výkřik. Vyděšené a roztřesené “I can’t take it anymore!” opravdu zapůsobí.

Možná se zdá divné, že dosud nedošlo na umělou inteligenci (AI), která je jednou z nejdůležitějších vlastností strategických her. Člověku snadno vypadne z hlavy něco, čeho si téměř ani nevšiml. V případě CCIN se vám možná také stane, že AI ani nepostřehnete, protože vás Close Combatnenapadne o něm uvažovat. Prostě nepřítele hledáte, ničíte, zaháníte a snažíte se, aby vás nedostal do léčky. Teprve když jste nuceni napsat něco o této hře, dojde vám, že vlastně má umělou inteligenci. A velmi dobrou. Za celou dobu hraní se objevila jen malá chybička. Vlastní voják uposlechl rozkaz k přesunu vedoucímu skrz dobře kryjící křoví, ale zamířil nepochopitelným obloukem přes pole, dvakrát delší cestou. Příště už takovou chybu udělat nemohl. Otázkou je, zda šlo o chybu v AI nebo naopak o dokonale propracovanou psychologii AI, protože všichni děláme chyby.

Bez pochyby, Close Combat – Invasion Normandy je výborná hra, která vám ukáže, jak to tenkrát všechno bylo a seznámí vás s vybavením a životem obyčejného vojáka. Právě onen nádech skutečnosti dokáže do hry výborně vtáhnout a vy se svými muži přímo žijete. Nejednou se vám nechce jít spát, protože oni přeci také už dva dny nespí, protože je ženete svižnou chůzí přímo k mostům na Pavě, kde je čeká palba z těžkých houfnic a kulometů. Vaši známí se asi budou divit, až vás najdou ve čtyři ráno u monitoru, jak pijete z feldflašky a křičíte na ty kluky s BAR kvérama, ať se hnou, protože ten kostel během pár vteřin vyletí do luftu. Když se vás potom rodina pokusí uklidnit, nejspíš je seřvete a pošlete na frontu, protože: “Sakra, ty kluci tam nemůžou ani zvednout hlavu, aby jim do ní nevlítla střepina!”

Close Combat
Výrobce: Atomic Games
Distributor: SSI
Distribuce v ČR: Bohemia Interactive - hra je již na trhu, cena 1499,- Kč
Oficiální homepage: www.ssionline.com/cc5/
Minimální konfigurace: Pentium 200, 32 MB RAM, 150MB HDD
Doporučená konfigurace: Pentium 266, 8MB karta, 600MB disk
3D karty: ne
Multiplayer: ano
Verdikt: Strategie, která se musí líbit každému milovníkovi druhé světové války nebo potenciálnímu seržantovi.
Hodnocení: 85%

Autor:


Témata: simulátor, Srdce

Nejčtenější

Revoluční rok 1998 ve hrách. Zvolte tu nejlepší

Nejlepší hry roku 1998

Rok 1998 byl pro hry mimořádně požehnaný. Kromě toho, že vznikl Bonusweb, vyšla celá řada her, které dodnes platí za...

Konec dohadů. Unreal, nebo Quake?

Střílečka Quake je šestnáct let stará a stále září.

Pokud byste si museli vybrat, dáváte, případně dávali jste přednost značce Quake, nebo raději konkurenci v podobě...



Hry a porno generují největší příjmy z virtuální reality

Pornografická videa v VR

Největším motorem v oblasti virtuální reality jsou hry a porno videa. Vyplývá to z úniků dat Valve a analýzy...

Lepší než GTA? Ohlédnutí za prvním dílem Red Dead Redemption

Red Dead Redemption

Původní Red Dead Redemption patřilo s přehledem k nejlepším hrám minulé generace konzolí. Cenami ověnčená kovbojka...

Vynikající střílečka Insurgency je dočasně zdarma

Insurgency

Multiplayerová střílečka Insuregncy dostane 18. září nepřímé pokračování nazvané Sandstorm. Aby její autoři zvětšili...

Další z rubriky

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...

RECENZE: Far Cry 5 ve Vietnamu jde cestou Ramba, tiché zabíjení netřeba

Far Cry 5: Hours of Darkness

Hours of Darkness je první placené rozšíření střílečky Far Cry 5. Jako jednohubka na dvě až tři hodiny svůj účel splní....

RECENZE: Agony měl šokovat zpracováním pekla, ale je to nudné béčko

Agony

Výlet do pekla by nechtěl asi zažít na vlastní kůži nikdo, ale taková virtuální exkurze ve hře, to je jiná. Madmind...



Najdete na iDNES.cz