Při pohledu na obrázky přiložené k tomuto preview zběhlým hráčům jistě něco nesedí. A není vůbec divu! Vždyť Close Combat je v komunitě válečných fandů velice známá realtime strategie od Atomic Games. Dokonce natolik, že ji někteří hráči pasují na nejoriginálnější titul této škatulky, jelikož vskutku přinesla spoustu nových prvků, které se v žánru válečných strategií používají víceméně dodnes. Nutno dodat, Close Combat nebyl ojedinělý výkřik, nýbrž zavedená série, jejíž první díl spatřil světlo světa roku 1996 a do roku 2000 vyšla ještě čtyři další pokračování. Ovšem, jak se blížil příchod nového tisíciletí, zájem hráčů se od realistických strategií začal obracet k akcím všeho druhu. Tudíž nemělo cenu vydávat další díly staré éry CC a vypadalo to, že Atomic Games po odstřihnutí od jejich kultovního dílka skončí. Naštěstí se toto studio probudilo z klinické smrti a na počátku roku ohlásilo, že má v přípravě dva další tituly ze série Close Combat. Zatímco o jednom projektu se pranic neví, ten druhý vypadá více než zajímavě a jeho práce byly svěřeny začínající, avšak z veteránů složené, firmičce Destineer.
Jak už bylo nastíněno, Close Combat: First to Fight nebude klasickým pokračováním série, což dokládá i absentující číslovka v názvu. Nepůjde již o realistickou RTS, nýbrž o týmovou taktickou akci a tentokrát dokonce s přívlastkem ultrarealistická. Tedy alespoň zhruba řečeno, jelikož vůbec nejlépe by se First to Fight dal popsat jako detailní simulátor práce mariňáků v urbanizovaných oblastech. Důraz na realismus je tak obrovský, že všechny ostatní, podobně se zvoucí hry vypadají jako prachsprosté klony Painkillera. Pokud jste někdy uvažovali o tom stát se mariňákem nebo vojákem vůbec, ale logicky jste nechtěli zažít všechno to střílení a fyzikcé namáhání na vlastní kůži, je First to Fight určený přesně pro vás. Jako důkaz bych doložil fakt, že se již plánuje využití této hry americkou armádou, stejně jako tomu je třeba u Full Spectrum Warrior. A nutno dodat, že na rozdíl od tohoto titulu bude mezi armádní a normální verzí malý rozdíl.
Tedy alespoň zhruba řečeno, jelikož vůbec nejlépe by se First to Fight dal popsat jako detailní simulátor práce mariňáků v urbanizovaných oblastech.
Mariňácký útočný „squad“ se skládá ze čtyř vojáků, z nichž každý má důležitou funkci, jejímž kvalitním vykonáváním přispívá k dobrému chodu celé skupiny. Hráč se vžije do role vůdce, esenciální osoby týmu, jelikož jen na něm leží právo, ale také tíha rozhodnutí., co bude dál. Především on ovlivní, jak se jednotka vypořádá s různými nečekaně nastalými situacemi. Dalším členem týmu je střelec, který je zodpovědný za rekognoskování lokace a střelbu na všechna nebezpečí, co vyvstanou a samozřejmě jen v případě, že mu to velitel povolí. Následuje kulometčík, jenž poskytuje podpůrnou a silnou palbu, s jejíž pomocí dokážete zahnat nepřítele do úzkých. Posledním vojákem je pomocný střelec, jehož úkolem je krýt záda jednotky, aby jim do nich někdo nevpadl. Tento systém pravidel, taktik a obecně i základních pohybů členů skupiny je znám pod názvem „Ready – Team – Fire – Assist“, tedy zkráceně RTFA. Tyto poučky vás nepřátelským územím sice neprovedou bez nebezpečí,
ale maximalizují šance na úspěch a ochranu jednotky.
RTFA je základem hratelnosti nového Close Combat a každá akce a každý pohyb jím bude znatelně ovlivněn, tudíž se vyplatí přemýšlet, jak nejlépe tento léty prověřený systém využít ve vlastní prospěch. Stejně jako v reálu hra bude kombinací přemýšlení i sestavování plánu a dynamické akce, přičemž první jmenované složky té druhé budou vždycky předcházet. Pokud jednotka dobude klíčové místo, kde má chvilku klidu, je třeba se zastavit a promyslet další postup. Ten už ale zase bude muset být patřičně rychlý, aby oponenti nedostali šanci zareagovat. Jedním z důvodů, proč se Destinneru daří RTFA převést s takovým důrazem na detail, je přínosná spolupráce s mariňáky z povolání, kteří prošli již nejednou válečnou zónou a ve hře podléhá implementování prakticky každého prvku posouzení těmto borcům, což nám dost možná dá možnost ozkoušet nejautentičtější válečnou atmosféru ze zabydleného prostředí.
Jak to tak vypadá, ve First to Fight bude dost těžké postarat se sám o sebe, natož mít na krku celou partu vojáků. Naštěstí se nemusíme bát, protože parťáci disponují vynikající a propracovanou umělou inteligencí, jež zvládá základy RTFA s naprostým přehledem, tudíž by se spolubojovníci měli chovat jako skuteční vojáci. Pohybovat se mají tak, aby minimalizovali nebezpečí apod. Neděláme si iluze, že by AI byla bez chyb, ale podle všeho půjde o jednu z nejpokročilejších v počítačových hrách. Navíc, kdyby přeci jen nestačila, jsou tu připraveny nejen elementární příkazy, s nimiž už si se svými podřízenými poradíte, ale jak už jsme řekli, nemělo by to být zapotřebí. Primárním úkolem vůdce jednotky tak bude rozhodovat se v klíčových situacích a docílit splnění zadaného úkolu.
Naštěstí se nemusíme bát, protože parťáci disponují vynikající a propracovanou umělou inteligencí, jež zvládá základy RTFA s naprostým přehledem, tudíž by se spolubojovníci měli chovat jako skuteční vojáci.
Přestože vy i vaši muži budete na akci dostatečně vyzbrojeni všemi
představitelnými i nepředstavitelnými serepetičkami, nemusíte se vlastně spoléhat jen na ně. Mariňáci mají totiž možnost zavolat si o mnoho forem pomoci Marine Air Ground Task Force (MAGTF). V nebezpečnějších situacích můžete požádat o spolupráci jiného operujícího týmu, obrněná útočná vozidla a také tanky, jež by měly vyřešit i tu nejzapeklitější situaci. A v případě, že byste objevili jeden z jakýchkoliv cílů a potřebovali se ho zbavit, není nic jednoduššího, než požádat o naváděnou raketu nebo letecké bombardování. Samozřejmě, že pokud byste měli k těmto výjimečným pomocníkům neomezený přístup, stala by se hra procházkou růžovým sadem, ale tak tomu naštěstí nebude. Celkem logicky bude na každou misi nastaven limit a rovněž v jeho benevolenci bude spočívat zvolená obtížnost
Další zbraní bude psychologie, která se ve hrách většího uplatnění zatím nedočkala. A dost možná se to s příchodem nového Close Combatu změní, protože Destineer na ni kladou velký důraz, ostatně stejně jako ve skutečnosti. 
First to Fight se pokouší reflektovat skutečný model lidského chování, přičemž vsází především na to, že každý člověk má svou vůli a pokud tu nepřítelovu můžete nějak oslabit či jinak demoralizovat, máte z poloviny vyhráno, protože oponent v takovém případě nebude bojovat, pokud se rovnou nevzdá, s takovým nasazením a bude ho obtěžovat strach apod. Kupříkladu, když kropíte za barikádou se skrývajícího nepřítele jednou salvou za druhou, a to rovnou ze dvou míst, tak dříve nebo později udělá nějakou blbost, jako je třeba zběsilý úprk, což už pro vás není žádný problém. Jiným psychologickým elementem je odříznutí nebo zbavení se vůdců nepřátel. To vnese chaos do nepřátelských řad a ty ztratí koncentraci. Ovšem psychologie může hrát i ve váš neprospěch, na to nesmíte zapomínat, ani vaši parťáci totiž nejsou z kamene. Ovšem, když například uslyší příjezd spřátelených vozidel, notně je to vzpruží k dalšímu odvážnému zápolení.
Co se týče nějakých těch geografických faktů, není překvapením, že se
First to Fight bude odehrávat ve fiktivním městě Blízkého až Středního východu. Pěkné je, že v jednotlivých úrovních nenarazíte jen na příslušníky vlastní armády a protivníky, ale také na civilní obyvatelstvo, které samozřejmě musí zůstat naživu. To platí i o členech vaší jednotky – misi musí přežít všichni, jinak končí neúspěchem. Zatím se neví, kolik misí hra nabídne a na jak dlouho vydrží, jisté však je, že půjde o jedinečný zážitek, zvláště ve spojení s vynikající realistickou a detailní grafikou. Bát se nemusíte ani o kvalitní ozvučení.
Close Combat: First to Fight vzniká bez většího hype a přesto k sobě dokáže připoutat pozornost světových médií – natolik se jeví skvěle. Ona sice vzniká spousta válečných her, ale, ač se nám to snaží namlouvat, málokteré z nich jsou opravdu realistické a autentické. Samozřejmě, že i v tomto případě museli mariňáci trochu ustoupit od svých představ, především kvůli limitům současných technologií, ale jen v naprostém minimu případů. Zatím se spekuluje o zařazení hráčem řiditelných strojů, ale i bez nich s největší pravděpodobností půjde o nejoblíbenější hru válečných fanoušků tohoto roku.
Index očekávání: 8/10
