Možná si ještě vzpomenete na válečnou strategii Codename: Panzers, která se zabývala děním v průběhu 2. světové války. Přestože se totiž jednalo o docela dobrou a povedenou hru (přečtěte si recenzi), tak, k její smůle, byla vydána v období, kdy se to strategiemi se stejnou tématikou jen hemžilo. To ale naštěstí neodradilo její tvůrce a právě nyní se chystají na vydání dalšího dílu. Podle dostupných informací (viz. homepage) by měla hra Codename Panzers: Phase Two vyjít již 25. 7. 2005.
Ve hře se objeví tři kampaně, z nichž dvě budou hlavní (Spojenci a Osa), obě začínající v Africe a později pokračující v Evropě. Ta třetí bude taková výjimečná, jelikož se bude jednat o partyzánskou kampaň. Za zmínku stojí, že se prý ocitneme i v roli šéfa českého odboje. Hlavní rozdíl oproti dvěma čistě válečným kampaním bude styl boje. Nebude totiž možné se na nepřítele vrhnou, spoléhaje jen na čistou sílu. Je potřeba využívat např. civilistů pro zaměření minometné palby a tak podobně. A mise? Prý půjde třeba o uzmutí zemědělské usedlosti od zrádných kolaborantů. Nu, jsme zvědavi.
Tím chci naznačit, že začátečníci, amatéři, zelenáči a ti další, kteří s vojenskou taktikou nevstávají, nežijí a neusínají, budou mít značné problémy. 
Nevím, jestli to je u válečných strategií tím hlavním lákadlem, ale autoři se rozhodli přidat příběh, který vás bude provázet celou kampaní. Nečekejte tedy čistě vojenské briefingy před misemi, ale spíše hraná videa s nějakým „zajímavým“ osvětlením mise.
Poté co budete vrženi do mise, si zajisté všimnete, že všechno by mělo být pěkně ve 3D. Oproti prvnímu dílu by mělo přibýt spousta nových jednotek a objekty, které budou všude okolo, by měly být zcela zničitelné. Celkově vzato, by vizuální stránka hra neměla představovat žádný problém a hru by určitě neměla potopit.
To se však možná nedá říci o obtížnosti (myšleno v dobrém). Tím chci naznačit, že začátečníci, amatéři, zelenáči a ti další, kteří s vojenskou taktikou nevstávají, nežijí a neusínají, budou mít značné problémy. Když si vezmeme například lokalitu s hlavní silnicí, vedoucí k hlavnímu cíli, a vedlejší silnici, vedoucí neznámo kam, tak bude naprosto jasné, že ta hlavní bude obsazená a vedlejší až tak moc ne, ale co s tím, když potřebujete jet právě tou hlavní. Dobrá, nic moc příklad, ale jde o to, že nad každým krokem bude nutno hodně dlouho uvažovat. Vliv na bojový výsledek má totiž nejen početní převaha, ale i terén a rozmístění jednotlivých jednotek. Nejednou se tak může stát, že po útoku na „zaručeně slabšího“ soupeře přijdete o celou bojovou skupinu.
Všem je naprosto jasné, že přicházet o jednotky není vůbec dobré. Tady to ale bude podpořeno ještě tím, že všichni budou získávat zkušenosti a stoupat po úrovních. A právě v tomhle se opět projeví síla tanků. Zatímco ty totiž budou postupovat, jen málokdy se vám poštěstí, aby vaše pěchota přežila masakr a stali se z ní veteráni (podle prvních informací se zdá, že všichni jsou právě na pěchotu zasedlí). To nás nepřímo zavádí k umělé inteligenci. Tentokrát půjde o „rovnocenného“ protivníka, který dobře reaguje na obchvaty, pasti i na početní převahu (té se ale zas tak často nedočkáte).
