Počítačových her, ve kterých jste postaveni do role policisty, tajného agenta, vojáka nebo samozvaného hrdiny, je spousta. Boj s cílem zachránit svět a pomoci Dobru k vítězství nad Zlem je ošklivé klišé, které asi nikdy nevyjde z módy. O to větší radost vám udělá hra, která začíná úplně jinak, než ty ostatní.
Tedy ne úplně, úvodní animace připomíná Soldier of Fortune s příjezdem zásahových jednotek k místu, ve kterém drží zločinci rukojmí. Kroužící vrtulníky, policejní automobily, barevné majáky a velitel zásahu, který se rozhoduje pro vyčkávací taktiku. Pak ale kamera zamíří na policejního odstřelovače, který místo potvrzení rozkazu opakovaně hlásí, že má cíl bezpečně v optice své pušky. Práskne výstřel a následují záběry na titulní stránky denníků s titulky "policista zabil rukojmí" "Vrah - policista propuštěn" a podobnými. Další obrázky ukazují nové články v novinách "Zabiják policista soukromým očkem" a nakonec "Vrahounského detektiva zákazníci nechtějí".
V okamžiku, kdy se krachující soukromé očko, občanským jménem John McAffrey, stěhuje do vybydleného 
skladu, své nové kanceláře, spolu se svou vyprsenou sekretářkou Jane, dostáváte věci do ruky vy. Pokud se necítíte na vyřešení
první zakázky, můžete projít tréninkem, který vás seznámí s ovládáním a základními principy hry. Pak už se můžete odvážně vrhnout do záchrany rukojmí.
Osoba, která vám zadala úkol, není moc důvěryhodná, ale pokud máte problémy s placením účtů, jako že je máte, nemůžete nad tím příliš přemýšlet. Protože je jasné, že půjde do tuhého, půjdete se nejprve vyzbrojit, s holými pěstmi by se ozbrojeným únoscům chtěl postavit asi jen málokdo. S vybíleným účtem to s nákupy nebude nijak žhavé, ale na obyčejnou Berettu a krabičku nábojů to bude stačit. Pak už jenom nasednout do auta a sledovat animaci, během které se přesunete do doků.
Už první mise je zajímavou ukázkou, jak Cold Zero pracuje, i když jste si koupili střelnou zbraň, rozhodně nemůžete vtrhnout do přístavu a střílet jako na Matějské. Chtěl jsem si popis ovládání nechat až na konec, ale popis akce bez nastínění možných akcí nedává tak docela smysl, takže to zkusíme probrat teď. K ovládání hry, 
přestože se odehrává ve 3D, stačí pouze myš. Klávesnici samozřejmě využijete pro rychlejší přístup k nastavením nebo speciálním akcím, ale dá se bez ní obejít. Pokud jste hráli nějakou klasickou realtime strategii, tak základy pohybu i akce zvládnete. Ťuknutí jedním tlačítkem na myši přivolá postavy na dané místo, druhé tlačítko zahájí akci, povětšinou útok. Pohyb je možný ve čtyřech režimech, které se liší svou hlasitostí, nápadností a nároky na výdrž. Nejobvyklejší chůze je naprosto normální chůze rychlostí přibližně pět kilometrů v hodině, při které se nezadýcháte a ani nevyplašíte holuby zobající odpadky na pražském Staroměstském náměstí. Další možností je běh, který umožňuje přesun rychlejší, který nepřátelům stěžuje zaměřování, ale zato vyplaší nejen holuby, ale právě i zmíněné nepřátele. Opatrný vyhozený policista proto často volí chůzi obezřetnou nebo dokonce chůzi přikrčenou Ta sice může v nezúčastněnému pozorovateli vyvolat představu akutních střevních potíží, ale to pouze v případě, že si postavy šinoucí se ve stínu všimne.
K interakci s okolím slouží opět myš, jejíž kursor se promění při najetí na aktivní předmět či osobu podle akce, 
kterou lze vykonat. Ruka ukazuje na možnost manipulace, lidská tvář pak volá po rozhovoru no a zaměřovač zase vybízí ke stisku spouště. Kromě těchto jednoduchostí je možné využít několik dalších libovůstek jako je uklizení mrtvého těla nebo speciální manévr pro střelbu z úkrytu. K ovládání se váže ještě práce s kamerou, ale k tomu se vrátíme později.
Tedy zpět do akce. Přístaviště vypadá poměrně rušně, radar vám ukazuje přibližný pohyb nepřátel, což je velice nerealistické, ale umožňuje vám to alespoň trochu se na akci připravit. Je na vás, jakou zvolíte taktiku, zda tichou cestu uzavřené pěsti nebo poněkud hlasitější, ale o to přímočařejší cestu sedmiranné pistole. Pokud přece jen zkusíte cestu nablblého Ramba, můžeme se pouze dohodnout, jakou skladbu si přejete zahrát před zahájením kremace. Ať už se tedy rozhodnete střílet nebo lámat vazy, bude potřeba dělat vše opatrně. Nejlepší je, když se nepřátele rozdělí a vy je ze stínu zabijete dříve, než vám stačí ublížit nebo zavolat posily. Volba mezi omráčením úderem pěstí a zastřelením či podřezáním nepřítele je důležitá i z pohledu příběhu hry. I když děláte špinavou práci, nechcete skončit jako druhořadý zabiják. Policejní výcvik tolik obdivovaný v jiných hrách 
je z vás ještě cítit a vaším cílem je návrat do slušné společnosti, ne ještě hlubší propad. Ano, máte pravdu, občas to jinak nejde.
Nakonec se dá předpokládat, že se vám projít první misí hry podaří, není úplně nejlehčí, ani nejtěžší, ale slouží hlavně dvěma věcem – představení herního systému, který je docela netradiční a potom nastartovat herní příběh. Herní systém probereme vzápětí, nejprve se ale vrátíme k příběhu. Po návratu z úspěšné mise vás v místnosti, kterou z nedostatku jiných termínů nazýváme kanceláří, čeká nejen prsatá Jane, ale také dva pánové, jeden v dobře padnoucím obleku, druhý má pod sakem nevzhlednou bouli o kalibru 9 mm. Zatímco gorila s pistolí malinko ztrácí nervy, elegantní postarší pán vám vysvětlí, že se mu vaše akce v přístavu moc nelíbila. Osvobodili jste totiž drogového dealera a to se představiteli mafie klasického střihu prostě nelíbí – znáte to: nelegální hazard a prodejné ženy ano, drogy v žádném případě. Protože ale Don oceňuje vaše schopnosti, dá vám na výběr. Splníte dva úkoly, které vám zadá a dostanete dost peněz na splacení dluhů a mafie vás nechá být. Prozrazovat následný děj by byla škoda, zmíníme jen, že v něm půjde o záchranu sochy, která vlastně není sochou, ale slouží k pašování nové drogy – Cold Zero – která má velice vážné vedlejší účinky. Nedá se říct, že by příběh Cold Zero byl absolutně 
originální, to ne. Ale rozhodně má ambice udržet hráče až do finále. To znamená, že kvalita příběhu je výrazně vyšší, než je tomu v posledních měsících a letech u her zvykem.
Laťku kvality zvedá již zmíněný herní systém, který do Cold Zero vnáší výrazné prvky RPG. Nejvíce viditelným projevem RPG není vcítění se do role zneuznaného policisty, ale systém získávání bodů zkušenosti a přidělování dovednostních bodů do několika různých vlastností od schopnosti bojovat (dále rozvinuto přes dovednosti boje na blízko, pistole, brokovnice, automaty, pušky) přes schopnost kamufláže až po technické schopnosti, které slouží k otevírání zámků či opravám zbraní. Zkušenosti získáváte nejen zabíjením, mnohem více systém ocení, když nepřítele pouze omráčíte pěstí nebo když se jej vůbec nedotknete, tedy když po vaší návštěvě na misi zůstanou nějací zlí hoši naživu. Zkušenost přináší také opravování zbraní při otevírání zámků – tedy v případě úspěšného pokusu. V průběhu hry budete získávat nejrůznější předměty i peníze, které můžete použít na zakoupení lepšího vybavení. Dopřát si můžete také střelecký trénink na místní střelnici, která je vybavena desítkami zbraní. To je výhodné zejména pokud přemýšlíte o nákupu drahé nové zbraně a chcete 
vyzkoušet její účinnost.
Nicméně vysoko zdvižená laťka znamená zvýšené riziko neúspěšného pokusu. Tvorba počítačových her sice není atletika, narozdíl od ní se v ní hodnotí nejen přeskok, ale i technické provedení. V případě Cold Zero není technické provedení žádnou katastrofou. Grafika sice nedosahuje absolutní špičky, ale na pohled se vám z ní špatně neudělá, prostě tu působí jen jako prostředek, nikoliv jako cíl úsilí celého vývojářského týmu. Jediným skutečným problémem je ovládání kamery. Bohužel, ve 3D prostředí viděném nikoliv očima postavy, ale z nadhledu, je ovládání kamery naprosto zásadní záležitost. A jak už správně tušíte, není úplně v pořádku. Jistě, zvyknout se dá na vše, ale zbytečná smrt jen proto, že není technicky možné otočit pohled kamery na útočníka a zároveň na něj efektivně zamířit. S mířením to také není extra slavné, i když máte čas nechat zaměřovací křížek uklidnit, trefování je spíše otázkou náhody, a to i s vypracovanými bojovými skilly. Při práci s automaty se skoro vyplácí metoda kropení, jediným problémem jsou náklady na střelivo. A nábojů je ve hře několik druhů pro každou ráži a zbraní má být více než sto, od břitvy až po speciální odstřelovací pušky.
Na druhou stranu, dnes snad žádná nová hra není bez chyb, spíše naopak. A Cold Zero přináší něco víc, než jen hon za počtem polygonů zároveň na obrazovce nebo za hektolitry krve. Naopak, po dlouhé době jsem měl pocit, že hraji počítačovou hru, ne jen produkt ploché marketingové kalkulace. Při hraní jsem hodně vzpomínal na hru Crusader: No Remorse, která nabízela podobně zpracovanou akci doprovázenou parádním příběhem, moc pěkné časy...
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
