Combat Command 2: Desert Rats

  12:00aktualizováno  15. února 2003 10:26
V Africe je horko. Doma je chládek. Počítání je nuda. Počítač umí počítat za vás. Copak asi tenhle zmatek znamená, říkáte si. No přeci to, že nová strategie od Shrapnel Games vás vezme do Afriky a přitom budete moct sedět u počítače, který se bude tvářit, že je jen halda map, papírových jednotek a tabulek s pravidly.

Combat Command 2: Desert Rats Většina z vás, kteří se alespoň základně orientujete ve 2. světové válce, jistě na první pohled pochopí, že tato hra má něco společného se severní Afrikou, Brity, Američany a Němci. Ano, skutečně se týká bojových operací na severu černého kontinentu v průběhu let 1941-43. Ovšem nepočítejte s tím, že byste se u téhle strategie cítili, jako když chodíte po rozpáleném pouštním písku a kulky vám sviští nad hlavou, zatímco vaši muži umírají v zákopech a tancích. Mnohem spíš se budete cítit, jako když sedíte u stolu, na kterém jsou rozložené velké mapy vyplněné šestiúhelníky (hexy) a po ruce máte stoh tabulek. Jediný rozdíl je, že nemusíte všechno počítat, to za vás dělá počítač. A vlastně ještě něco – nemusíte se bát průvanu. Jednotky z monitoru vám nesfoukne, i když vypadají jako papírové obdélníčky.

Jistě už první odstavec vám napověděl, že CC2:DR je hrou určenou skalním příznivcům hexových papírů, strategie, počítání a dlouhého přemýšlení. Přestože žánr strategií se díky boomu realtimových her stal celkem populární i mezi akčními pařany, tento titul většinu takových hráčů zajímat nemusí. Přesto by však bylo škoda ho automaticky hodit do koše, protože co mu chybí na grafice, zvuku a vubec multimediálním dojmu, to nahrazuje klasickým přístupem stolních strategií, které mají mnoho příznivců ještě z dob, Combat Command 2: Desert Rats kdy osobní počítače byly jen drahou hračkou amerických imperialistů.

Shrapnel Games tuto hru postavili na naprosto stejném prostředí, jako díl první. Celá jejich práce se tak soustředila na tvorbu scénářů a map plných písku a vyschlých koryt řek (vádí). To je trochu škoda, protože tak sice ušetřili za mzdy programátorů co se dalo, ale zároveň vypustili hru, která vypadá jako by byla vyvíjena před pěti lety.

A tak se na šesterečkované mapě odehrávají slavné bitvy mezi Montgomerym a Pattonem na straně spojenců a Rommelem v čele německých Afrika Korps. Hra sestává z tahů, během nichž hráči přesouvají své jednotky po mapě takovou rychlostí, jaké jsou ti kteří vojáci schopni jít nebo tanky jet. Najdete zde nejen houfy pěšáků, ale také plno tanků a dělostřelectva. Ve hře jsou však veškeré jednotky symbolizovány přesouvajícími se čtverečky, které obsahují prosté symboly. Ty mohou někoho zpočátku mást, ale když se zorientujete, pochopíte jednoduchý systém – X = pěchota, O = obrněné jednotky (tanky), X společně s O značí obrněnou pěchotu a O s tečkou uprostřed, to je dovedně maskované dělostřelectvo. Naštěstí je vlevo na obrazovce informační pruh, v němž se zobrazuje popis a veškeré další statistiky vámi zvolené jednotky. Díky tomu se můžete rozhodnout, kam ty Combat Command 2: Desert Rats které vojáky nebo tanky pošlete.

Strategicky je hra celkem na úrovni. Bere si ze stolních her dostatečně propracovaný systém, který bere v úvahu nejen typy jednotek, ale také místa odkud a kam útočí, kdo je v útoku podporuje, zda jde o útok koordinovaný atd. Naopak umělá inteligence počítačového protivníka je často nedokonalá. Až vás překvapí, jak často se vám podaří počítač dostat do obklíčení jednoduchým obětováním několika slabých jednotek. Na druhou stranu často nastane i okamžik, kdy dobře postavená obrana vyčkává a ukázněně odráží útoky jednotek, manévrujících na hranici dostřelu děl a pokoušející se narušit obrannou linii. Zkrátka, u hry se napřemýšlíte až dost, a to i v případě, že neseženete lidského soupeře. Při nejhorším můžete rozebírat, jak mohla počítač napadnout taková hloupost.

Ve hře jsou nejrůznější bitvy, od malých a rychlých akcí s několika jednotkami, které dohrajete do dvou hodin, až po obrovské operace s množstvím jednotek, které vám mohou zabrat i několik dní. A to nemluvíme o tom, že se některé nenápadné malé bitvy mohou překvapivě protáhnout. Škoda, že 17 scénářů, které ve hře najdete, není také spojeno do jedné táhnoucí se kampaně, ve které byste mohli sbírat svá vítězství a projít si celou Afrikou v jednom tažení. Přitom některé bitvy by na sebe naprosto přirozeně navazovaly, jak je vidět Combat Command 2: Desert Rats i z rozložení jednotek.

O grafice toho již bylo v tomto článku řečeno hodně a shrnutí je jednoznačné – jednoduchá, nezajímavá, zkrátka jen plnící nejnutnější potřeby hry. S efekty je to stejné – zasažená jednotka se pozná podle toho, že se na ní objeví malý, nepříliš realistický výbuch. Mapa je dost jasná, aby bylo možné ji pochopit, ale je to zkrátka jen plochý papír. Zkrátka, hráči, kteří se o tuhle hru zajímají, se nezajímají o grafiku. Jinak by totiž museli hodit CC2:DR do koše hned po instalaci.

Ovládání je naopak poměrně dobré, příkazy jednotkám se dávají snadno. Více problémů přináší zobrazení nejrůznějších oken. Například vyladit velikost informačního okna tak, aby v něm bylo vše vidět, a přitom bylo na obrazovce dost místa na mapu, je docela umění. Někdy vás také mohou znervózňovat a hlavně zdržovat neustále vyskakující okna se zprávami o dění v průběhu bitvy.

Pokud nechcete hrát jen proti umělé a nedokonalé inteligenci počítače, ale raději byste změřili síly se živým protivníkem, máte dvě možnosti. Buďto se sejdete u jednoho počítače, Combat Command 2: Desert Rats jako byste se sešli při hraní klasické stolní verze hry, nebo využijete elektronické pošty pro Play-By-Email, takže můžete sedět na opačných stranách zeměkoule. Dejte si pozor na šikovnou funkci u PBEM – jestliže restartujete uprostřed zadávání příkazů svůj tah (drobný švindl, napravující špatné rozhodnutí), hra pošle vašemu soupeři zprávu: „Bob is a dirty cheater. He restarted his turn.“ (Bob je špinavý podvodník, restartoval svůj tah.) Pak už je jen na vašem soupeři, co vám napíše v dalším e-mailu.

Combat Command 2: Desert Rats je hrou, kterou devadesát procent lidí zahodí při prvním pohledu na ni, zatímco zbylých deset procent se zaraduje, že to je konečně něco, u čeho se dá v klidu přemýšlet, aniž by vás pořád rušily ty divoké efekty. Přestože výrobce asi počítal s tímto přístupem hráčů, nemusel jít ve své snaze co nejpřesněji a nejjednodušeji napodobit stolní strategie tak daleko. Co třeba využít možnosti počítače víc, než jen k vypočítávaní tahů a bojů? Rozhodně by se hodily nějaké statistiky, přehledné zobrazení celé mapy, navazující kampaně, možná nějaké prvky zásobování apod. Zkrátka, kdo má rád strategie propracovanější, které vás více vtáhnou do děje, bude se muset spolehnout například na sérii Close Combat od SSI. CC2:DR jsou zkrátka stolní hrou na počítači. Alespoň že si můžete otevřít to okno.

Combat Command 2: Desert Rats
Výrobce: Boku Strategy Games
Vydavatel: Shrapnel Games
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Oficiální homepage: www.shrapnelgames.com/boku/cc2_dr
Minimální konfigurace: procesor 166MHz, 32MB RAM, 20 MB HDD
Doporučená konfigurace: prcesor 200MHz, 64 MB RAM
3D karty: ne
Multiplayer: ano
Verdikt: Papírová strategie, že ji není rovno, kromě toho přináší leda velký…
Hodnocení 35%

Autor:

Nejčtenější

Counter-Strike je nově zdarma a někteří hráči to špatně nesou

Review bombing hry Dota 2

Legendární střílečka přešla před pár dny do režimu free 2 play a mnoho zkušených hráčů to Valve nedokáže odpustit. Bojí...

Nejlepší hry roku 2018: nominujte své favority

Assassin’s Creed Odyssey

Závěr roku již tradičně patří anketě Hra roku. A protože je to čtenářská anketa, o tom, které hry se v hlasování na...

Test: šest výkonných notebooků nejen pro hráče. AMD výkonově vede

Test herních notebooků

Vyzkoušeli jsme šestici notebooků určených zejména pro náročné hráče. Dva z nich neudělají ostudu ani v kanceláři nebo...

KVÍZ: Poznáte herní hity podle reklamních obrázků?

Herní kvíz

Načančané reklamní obrázky jsou jedna věc, realita druhá. Mají vůbec propagační obrázky se samotnou hrou něco...

Nejvyhledávanější herní postavou roku na Pornhubu je Bowsette

Jedna z možných podob princezny Bowsette

Server Pornhub zveřejnil statistiky za loňský rok, ze kterých vyplývá, že nejoblíbenější videoherní postavou je...

Další z rubriky

RECENZE: Legendární Larry se vrátil a je oplzlejší než kdy dříve

Leisure Suit Larry - Wet Dreams Don't Dry

Od nového Larryho jsme moc nečekali a také jsme toho mnoho nedostali. Jde jen o zastaralou adventuru plnou nelogických...

RECENZE: Hra o havárii ponorky Kursk je tragickým omylem

Kursk

Kromě samotného nápadu nenabízí hra Kursk vůbec nic, proč byste si ji měli chtít zahrát. Je nudná a technologicky...

RECENZE: Český Project Hospital je simulátor nemocnice pro náročné

Project Hospital (beta)

Virtuální správa nemocnice nemusí být jen v humorném duchu. Project Hospital sice evokuje kultovní Theme Hospital, ale...

Najdete na iDNES.cz