Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Combat Mission 2: Barbarossa to Berlin

  12:00aktualizováno  15. února 2003 11:15
Taktická ""strategie"" z druhé světové války a ještě k tomu ve 3D? Kdo by odolal! To, že jde o pokračování veleúspěšné hry CM: Beyond Overlord, musí polechtat nervovou soustavu každého milovníka vojenské historie. Zvlášť když název prozrazuje, že tentokrát budeme moci bojovat ve všech důležitých bitvách na Východní frontě.
80

Combat Mission 2: Barbarossa to Berlin

Platforma: PC
Výrobce: Big Time Software

Herní karta

Combat Mission 2 Kdo z vás hrál původní Combat Mission, která se věnovala bojům od vylodění spojenců do konce války, míří už pravděpodobně do obchodu, protože si vlastně nepotřebuje nic číst. I kdyby byla Barbarossa to Berlin prachsprostým datadiskem, bylo by to dost. Možná troufalé tvrzení, ale Beyond Overlord byla v podstatě revoluční hra. Nejvýraznější odlišností od záplavy RTS a tahovek - podobných si jedna druhé jako zmalované mažoretky - je nevídaná kombinace tahového systému doplněného o akční realtimovou část. Tato zdánlivě nesrozumitelná směsice je ve své podstatě velice jednoduchá. A protože je základem hry Barbarossa to Berlin, přiblížíme si ji hned.

I když se vás někdo bude možná snažit přesvědčit o opaku (marketingové oddělení Battlefronts), Combat Mission je čistou taktickou hrou založenou na přesném plánování a využívání znalostí o vlastních i protivníkových jednotkách. Veškeré rozhodování tak probíhá při zastaveném čase bez jakéhokoliv omezení. Jednotkám zadáváte rozkazy, které se zdaleka neomezují pouze na směr pochodu a případný výběr cíle. Pokud jste se svou prací spokojeni, ukončíte tah a pak už jen pozorujete, jak vaše jednotky vykonávají rozkazy. Označit díky této vychytávce Combat Mission za akční tahovou strategii je však omyl. Během šedesáti vteřin, jenž trvá provedení jednoho kola,Combat Mission 2 totiž nemůžete vůbec zasáhnout. Vyskočil nepřítel zpoza stromu? Smůla, musíte důvěřovat umělé inteligenci. Abyste zabránili fatálním výsledkům, můžete využívat ukládání pozice před každým tahem, ale koho by bavilo neustálé loadování? Takže nakonec budete opravdu muset zapojit mozkové závity.

Nejjednodušším způsobem, jak začít hrát Combat Mission, je četba obsáhlého manuálu. Věřím, že se vám tahle rada nemusí zdát, ale pokud nerozeznáte kaťuše od Tigera, budete mít ve hře obrovské problémy. Manuál je spíše taktickou příručkou vojenského velitele než herním manuálem a obsahuje vitální informace, bez kterých bude hra jen poloviční zábavou. Povinnost číst manuál samozřejmě neplatí pro maniaky, kteří díky celoživotnímu studiu dokáží z hlavy vyjmenovat rozdíly mezi jednotlivými modifikacemi tanků Tiger a ještě přidají počet matic na každém kole halftraku – nesmějte se, znám takové. Ve chvíli, kdy máte zmáknuté základy vojenské taktiky a víte, že proti King Tigeru nemá cenu posílat ruské T-26, ale že bude mnohem lepší poslat skrze lesík panďuláky s protipancéřovými střelami, nastala ta správná chvíle pustit se do samotné hry.

Nejprve se budete muset rozhodnout,Combat Mission 2 kolik máte času a zda chcete hrát jen jednotlivé scénáře nebo celé kampaně. Hrací dobu ovlivňuje nejen počet tahů, ale také množství jednotek a rozlehlost mapy. Nejkratší scénáře lze odehrát i během pouhých třech tahů, tedy sto osmdesáti sekund trvající bitevní vřavy v realtime. To ale zdaleka neznamená, že během deseti minut máte padla. I takto drobný scénář vám může zabrat půlhodinu a více. Záleží jen na vaší pečlivosti a chuti přemýšlet. Jednotkám můžete rozkazy zadávat hromadně po jedné nebo můžete zadat rozkaz velitelské jednotce, kterou budou podřízení následovat. Skupinový rozkaz pomocí označení jednotek tažením myší však ale není zdaleka tak přesný. Jednotky mohou ve snaze dojít přímou cestou k určenému bodu opustit silnici a zpomalit svůj postup. Brzy se tak raději budete věnovat každé jednotce zvlášť. Zadávání povelů probíhá pomocí kontextového menu nebo zadáváním klávesových zkratek. Zadat můžete jeden povel, ale i jejich sekvenci. Například rychlý pohyb po území krytém stromy a opatrný postup v zástavbě, případně plížení se k předpokládanému palpostu nepřítele. Nejvíce si užijete asi s pěšáky. Nejenže u nich můžete určovat, jakou zbraň budou používat (ruční, osobní, granát – podle vybavení jednotky), ale můžete je navést i do budov. Odtud mohou z relativního bezpečí ostřelovat nepřítele.

Už zmíněné nesrovnalosti, týkající se umělé inteligence při výběru cesty, jsou asi jedinou pihou na kráse AI v této hře. Stejně jako v CM: Beyond Overlord po spuštění "akce" Combat Mission 2 jednotky inteligentně reagují na průběh bitvy. Po odhalení nepřítele samy zaměřují, couvají, hledají kryt nebo nejvhodnější polohu pro útok. Některé kousky vám prostě vyrazí dech, i když případné chyby vaší taktiky ani sebelepší AI nenapraví. To se týká třeba případu, kdy pošlete tanky do úzkých uliček města a z postranní ulice akorát vykoukne kanón nepřátelského těžkooděnce. To se pak hlavní třída promění v exkluzívní šrotiště.

Vše popsané jsme už z větší či menší části mohli potkat i v původní hře, takže vše jen svádí k dojmu, že se jedná spíše o datadisk než o samostatnou hru. Sám jsem nad tím dlouho uvažoval, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že je to opravdu plnohodnotné a kvalitní pokračování. Tak prvně, rozsah celé hry je několikanásobně větší než v případě CN: Beyond Overlord. Stejně tak ve hře najdete mnohem více druhů jednotek a hned tři různá prostředí (zamrzlé Rusko, teplý Balkán a zelenou Evropu). Grafické ztvárnění se příliš nezměnilo, engine doznal jen minimálních úprav, textury jsou o něco detailnější, ale rozhodně se nejedná o generační skok. Na druhou stranu ani nebylo moc co měnit. 3D terén zůstal, jednotky byly kvalitně vymodelované a rozlišitelné už v prvním díle, jen modely samotných vojáků nebyly nic moc. Teď ale při pohledu na pěšáka poznáte i jakou má v ruce zbraň. Namísto technologického pozlátka se však autoři soustředili spíše na úpravy herních algoritmů. Seznam změn uveřejněný na stránkách výrobce je skutečně impresivní.Combat Mission 2 Nejdůležitějšími změnami je asi lepší zpracování zásahů, rozlišení kvality pancéřování na různých částech vozidel, větší začlenění vlivu počasí (selhávání zbraní za mrazu nebo ve vedru) nebo zvětšení herního prostoru až na 24 kilometrů čtverečních. A právě detailnost zpracování a důraz na detaily je přesvědčivější, než grafické pozlátko.

Všechny změny si užijete ve více než sedmdesáti scénářích a operacích, které se obdivuhodně drží historické reality. Do hry byly přeneseny veškeré informace o strukturách velení a zásobování. Ohled byl vzat i na to, ve kterých oblastech byly nasazeny jaké jednotky a samozřejmostí je dodržování historického vývoje vybavení. Typy scénářů jsou v podstatě jednoduché, útok, obrana, střetnutí nebo rychlý transport územím s minimálními ztrátami. Co byste také chtěli víc. Ke každému scénáři patří obšírný popis výchozí situace vycházející z historických materiálů a navíc zde najdete i seznam literatury, který se k danému tématu vztahuje! Běžný hráč si toho možná ani nevšimne, ale fanoušek historie vojenství zajásá, i když asi bude mít problémy shánět knížky v angličtině.

Nakonec jsem si nechal bonbónek, který si vychutná opravdu každý. Tím bonbónkem myslím zvuk. Ne až tak efekty jako rachot zbraní, ale hlášky vojáků. Při přiblížení k jednotce v realtime režimu uslyšíte nejen povely v jazyce národa, kterému jednotka přísluší, ale v případě, že dojde k nejhoršímu, uslyšíte třeba, jak Rusové v hrůze odhazují zbraně a s výkřikem "spas se, kdo můžeš" se vrhají pod kola přijíždějícího King Tigera.

Combat Mission 2: Barbarossa to Berlin
Výrobce: Big Time Software
Vydavatel: Battlefront
Distribuce v ČR: CD Projekt
Stáhněte si: demo, screenshoty
Oficiální homepage: www.battlefront.com
Minimální konfigurace: procesor 500 MHz, 64 MB RAM
Doporučená konfigurace: procesor 800 MHz, 128 MB RAM
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: I když už není tak revoluční a neotřelá jako Beyond Overlord, Combat Mission: Barbarossa to Berlin je skvělou tahovou strategií, která si vaši pozornost udrží hodně, hodně dlouho.
Hodnocení 80%

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

80 %

Čtenáři

86 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 69 čtenářů



Nejčtenější

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

Oficiálně neoznámená StarWars hra od Visceral Games
Herní Star Wars v potížích. Electronic Arts zavřeli studio Visceral

Autoři Dead Space už žádnou hru pod značkou Visceral Games nevytvoří. Slibovaná příběhová hra ze světa Star Wars, na které studio poslední roky pracovalo, bude...  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Hajime Taniguchi aka Tokido
Na každém detailu záleží. Profík sedí přesně 80 centimetrů od obrazovky

Legendární hráč vystupující pod přezdívkou Tokido pobavil na turnaji všechny přihlížející, když vytáhl z kapsy metr a odměřil si ideální vzdálenost od...  celý článek

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Další z rubriky

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.