Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Command & Conquer: Yuri's Revenge

  12:00aktualizováno  13. října 7:50
Celý jeden rok uplynul od vyvrcholení válečného konfliktu mezi Američany a Rusy. Situace se zdánlivě uklidnila, ovšem ne na dlouho – na scénu nastupuje Yuri, jenž se rozhodl ovládnout svět. Stojí vůbec za to znovu nainstalovat rok starou hru? Láká vás jedna nová strana, strhující animace, cestování v čase a samozřejmě připravené kampaně?

Command & Conquer: Yuri's Revenge Po bezmála ročním čekání dorazilo do redakce rozšíření k úspěšné strategii v reálném čase Red Alert 2. V pozadí politické krize se na scénu vynořuje starý známý sympaťák Yuri, jenž se rozhodne ovládnout svět. Leckdo si povzdechne, že takových už bylo, nicméně Yuri své úmysly nedokazuje pouze plamennými řečmi. Na důkaz toho, jak vážné jsou jeho úmysly, rozmístí na strategických místech po světě několik desítek speciálních přístrojů, které dokáží ovládnout vědomí všech lidí. Americký prezident (zjevně v úzkých) nabízí svému nepříteli „zajímavou“ alternativu – ať si ovládne Rusko a spokojeny budou obě strany. Yuri odpovídá v tom smyslu, že proč by měl chtít Rusko, když může ovládnout celý svět. Zde se přímo vybízí otázka, k čemu Yuri potřebuje ovládnout všechny lidi, aniž by si ponechali vlastní vědomí? Co z toho bude mít? To však nechme stranou, mnohem zajímavější je zlom v přístupu firmy Westwood. Zatímco dříve se jeho datadisky pyšnily pouze několika málo misemi a těmi stejnými animacemi, Yuriho odplata nabízí rovnou novou třetí stranu, dvě nové kampaně a samozřejmě hrané filmečky. Bohužel, když píši dvě nové kampaně, myslím tím tažení za Rusko a Spojence proti obávanému Yurimu. Avšak ani tak nepřijde nikdo zkrátka – hra více hráčů a především můj oblíbený skirmish třetí stranu samozřejmě podporuje a tak trochu prozradím, že Yuriho zbraňový arzenál patří mezi mé horké favority. Stinnou stránku povídání naopak představuje před pár měsíci vydaný Emperor: Battle for Dune, protože v porovnání s ním působí grafické zpracování poněkud nepropracovaně, přebarveně Command & Conquer: Yuri's Revenge a nebál bych se říci, že i trochu trapně. Před rokem byla jiná doba, Emperor klepal na dveře a proto se mi teď, o rok později, viditelné rozfázování animací příliš nezamlouvá.

Ale pojďme se nejdříve podívat na mnohem zajímavější věci. Právě přidaná třetí strana mi imponovala již jen svým složením a po bezprostředním vyzkoušení jednotek se mi zamlouvá asi nejvíc. Její charakteristika vyznívá spíše defenzívně, avšak to vůbec neznamená, že si nedokáže s nepřítelem poradit. Páteř obrany tvoří univerzální věže Gattling cannon, které střílejí proti pozemním i vzdušným cílům. Odpadá tak za jiné strany nutné stavění dvou až tří rozdílných věží proti rozdílným jednotkám. Jako významnou podporu ke věžím stačí postavit několik Psychic tower a základnu máme velmi slušně zabezpečenou. Tahle psychická věžička totiž dokáže „přebarvit“ na vaši stranu jednotky v dosahu, což velmi slušně rozhodí nepřátelský útok. Jednotky poslané přes chronosphere si stěží párkrát vystřelí a o několik sekund později již střílí pro druhý tým. Zbraň nejvíce ničivého kalibru nese jméno Psychic dominator – kurzorem zaměříte cílovou oblast, obrazovka se rudě zabarví a uprostřed se objeví Yuri, jenž dští oheň a síru. Co do rozsahu a účinnosti se zhruba vyrovná bouři za spojence, akorát tahle se mi zdála trošičku silnější. Druhou pro nepřítele otravnou delikatesou se stává Genetic mutator, jenž zaměřené vojáky zmutuje a ti Command & Conquer: Yuri's Revenge samozřejmě vědí, pro koho bojovat. To znamená, že pokud já hrál proti Yurimu, ukázalo se používání vojáků, ale hlavně obrana základny pomocí vojáků, jako hotová sebevražda. A věřte tomu, že počítač dovede schopně využívat svých možností. Jednou jsem schválně nekupoval žádné vojáky, abych ho zbavil výhody. Ovšem o nějakou dobu později jsem zkusil jednoho vojáka postavit a hádejte co se stalo – comp ho okamžitě zaměřil a zmutoval. Další vtipná pomůcka na obranu je speciální štít, jenž dokáže po určitou dobu ochránit několik budov. Nevýhoda spočívá v tom, že vám pak asi minutu nefunguje proud, což ovšem i tak kompenzuje možné ztráty citlivých budov. Zbylé pozemní jednotky mě nijak zvlášť neoslovily, nějaké ty tanky a vozítka, jedno třeba k sobě přitahuje tanky. Prostě svůj cíl zdvihne, přitáhne si ho k sobě a zase položí. Takticky nechybí ani mobilní psychická věž, která se ovšem musí dostatečně přiblížit k terči a tak ji často rozstřílejí na atomy. Vtipná mi připadá sklízecí mašina – ta se přesune k místu na sklízení, zde se rozloží a z jejích útrob vyběhne několik otroků s lopatami. Zato letectvo dává nepřátelům pořádně zabrat. Rychlé létající talíře sice nedokáží ničit nepřátelské věže přímo, ale vyřadí je svým paprskem z provozu, přičemž stále dokáží střílet po svých nepřátelích, a to i do vzduchu! A nemusím říkat, že taková letka rychle smete z povrchu zemského průměrně zabezpečenou základnu. Z budov bych závěrem zmínil bunkr pro tank, kdy vyměníte mobilitu za výdrž, což mi připadá jako moc fajn nápad. Měl bych-li uvážit, jestli Westwood zase trochu nepopletl vyváženost Command & Conquer: Yuri's Revenge jednotlivých stran, nesu jednu skvělou zprávu – je to výborně vyvážené.

Vlastní náplň misí jde ve šlépějích svého předchůdce, čili kdo zná Red Alert 2, tak ten ví, co může očekávat. Mně kampaň zas tak úžasná nepřišla, ovšem pár nových nápadů a hlavně stále docela hezké animace se mi prostě líbí. Například navštívíte dobu, kdy se po povrchu Země promenádovali dinosauři. Cesta vedoucí k porážce nepřítele začíná právě návratem do minulosti, kdy Yuri teprve shromažďoval své nohsledy a připravoval se k uskutečnění svého zběsilého plánu. V umělé inteligenci počítače k žádným výrazným změnám nedošlo. Není úplně špatná, ale stále počítači nevadí, že mu střílíte do předsunuté budovy. Když už jsem si myslel, že jím vyslaná pěchota jde zničit agresora, opět jsem se spletl. Tahle skupinka se totiž odebrala na jiné místo konfliktu a bez jediného výstřelu prošla kolem jednotky, kterou jsem mu ničil základnu. Přitom měl hrubou převahu... A v tom je vůbec celý průšvih počítače – nedokáže si postavit slušně zabezpečenou základu. Stále staví kolem své hlavní budovy zhruba kruh a ty nedůležitější budovy pro sestavení zbraní hromadného ničení nesmyslně umísťuje zcela nechráněné ven. Také bych nedoporučoval hrát na nejnižší obtížnost – v původním RA2 dávala občas docela zabrat, ale zde se absolutně nechytá.

Command & Conquer: Yuri's Revenge V grafickém a zvukovém zpracování jsem příliš změn nezaznamenal. Nová hudba zní opět stejně jako všechny předchozí, což se mi líbí, nová grafika také ujde. Jenom pokud jde o dinosaury, zdají se mi ve fázi umírání poněkud uspěchaní, protože sebou plácnou o zem opravdu nějak rychle. Samozřejmě nechybí ani nové filmečky, takový úvodní letecký útok na pevnost Alcatraz se hodně povedl, přesto se Westwood drží své koncepce více herců a méně bojových animací. Škoda. Herci si vedou poměrně slušně, jistě, hodně to přehrávají a kvalita tak odpovídá průměrnému americkému seriálu, což, myslím, u hry vůbec nevadí. Akorát Yuri převyšuje průměr, zkrátka sympatický chlapík, co nám chce ovládnout svět.

Hlavní myšlenku „kam s ním“ jsem naznačil hned na začátku – jedná se jednoznačně o nejlepší datadisk od Westwoodu, ale zdá se mi, že se svým zpracováním už trochu zaspal dobu. Zeptal jsem se tedy kamarádů, o kterých vím, že spletitá zákoutí RA2 mají prozkoumány do nejmenších detailů. První z nich souhlasil s mým názorem a kvitoval mi, že nová strana a animace sice zatraceně potěší, ale o rok později už možná není o co stát. Naopak druhý mě překvapil – původní RA2 se mu líbí i teď a příchod kvalitního datadisku jenom vítá. Na čí stranu se přikloníte vy?

Command & Conquer: Yuri's Revenge
Výrobce: Westwood Studios
Vydavatel: Electronic Arts
Distribuce v ČR: Cenega, český manuál, v přípravě
Oficiální homepage: westwood.ea.com/games/ccuniverse/redalert2
Minimální konfigurace: procesor 350 MHz, 64 MB RAM
Doporučená konfigurace: procesor 450 MHz, 128 MB RAM
3D karty: ne
Multiplayer: ano
Verdikt: Westwood nám tentokrát servíruje za svoji existenci nejlepší datadisk – novou stranu, mise, animace a kampaně. Skvělé. Akorát, není už trochu pozdě?
Hodnocení 72%

Autor:


Témata: Electronic Arts


Nejčtenější

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Další z rubriky

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.