|
|
Už s oznámením Commandos 3 bylo ale avizováno, že její autoři mají už náročného konceptu plné zuby a pouštějí se do velkého experimentu – přidání mnohem většího množství akčních prvků. Pravověrní hráči jedničky a dvojky zatínali zuby a modlili se, aby to Pyro Studios nepřehnali, nač ale trojku předem odsuzovat? Masový trh jistě lépe spolkne hru, v níž není nutné každou chvíli ukládat pozici a vymýšlet příliš složité taktické plány…
Demoverze nabízí dvě možnosti hry. Nejen začátečníci asi začnou tutoriálem – nabízí totiž představení jednotlivých postav, naučí ovládání, které doznalo některých změn, a seznámí s novými schopnostmi, které nabral zelený baret, odstřelovač, či pyrotechnik. Trochu s podivem ovšem je, že v hlavní části, misi odehrávající se na jedoucím nacistickém vlaku, se neobjeví tato trojice, ale špión a zloděj. Mise prezentovaná v demu byla – upřímně – velkým zklamáním. Původně se hovořilo o nutnosti převzetí vlaku v časovém limitu, zde je však úkolem otřepaná likvidace všech nepřátel, dynamické prvky spočívající například v příchodu posil
a pohybu nepřátel jsou spíše na obtíž vzhledem ke stále trvajícímu omezení, že žádný voják nesmí v průběhu mise zemřít. Je hezké, že se vše odehrává na pohybujících se vagónech, hráč ale z maximálně stručného briefingu nezíská žádné historické pozadí a neví, o jaký transport se jedná, proč je pro Němce, potažmo spojenecké tajné služby tak důležitý, co veze a proč jsou na něm rozmístěni vojáci wermachtu tak nelogicky, jak rozmístěni jsou. Prostor vlaku, který by se dal přirovnat k úzké chodbě, navíc nedává příliš příležitostí k velkému taktizování a proklamovanou možnost širokého množství řešení a taktických variant si zřejmě Pyro Studios schovali do jiných úkolů.
Aby bylo spravedlnosti učiněno zadost – Commandos 3 se nehrají špatně, což je způsobeno tím, že dříve oznámené radikální změny ve skutečnosti příliš zásadního rázu nejsou a na první pohled je poznat jen málo změn oproti předchozím dílům. Je příjemné, že řadu situací je možné řešit hrubou silou nožů, pistolí, pušek či sniperek, vlastní vojáci více vydrží, na druhou stranu, stále je potřeba přemýšlet a taktizovat, využívat speciálních schopností,
odlákávat nepřátele a – což s tím souvisí – často a v příhodných momentech ukládat hru. Ačkoliv se totiž tvůrci dušovali, že známý kolotoč save/load bude ve trojce znatelně omezen, v praxi se jejich snaha nijak neprojevila. Obtížnost od dvojky malinko klesla, přesto je likvidace několika desítek vojáků v demoverzi záležitostí krokového postupu s prstem vždy poblíž kouzelné klávesy F9 (quicksave). S úspěchem tak lze polemizovat o záměru španělského vývojářského týmu zpřístupnit Commandos 3 širšímu hráčskému publiku a ne jen fanouškům prvních dvou dílů.
Sluší se dodat něco málo k již nakousnutým postavám a škále jejich dovedností. Tvrdým základem týmu je pochopitelně opět Zelený baret, silný bouchač, který zvládne i těžké zbraně, ale jeho specialitkou je omračování a svazování nepřátel, přenášení těl, či tiché podřezávání stráží pomocí armádního nože. Zloděje pochopitelně charakterizují především čórkařské schopnosti, vykrádání kapes je jeho denním chlebem, stejně tak i otevírání zámků či tiché plížení přímo před očima tupých germánských patrol.
Konečně špion je postavou snad ještě zákeřnější, jeho injekce jsou naplněny smrtelným jedem, který si tiše poradí i s nejnamakanějším silákem, mistrovství v převlecích a matení zraků stráží je pak samozřejmostí. Krom toho mají postavy schopnosti univerzální (různé módy chůze, používání běžných předmětů jako lékárničky) a mohou interagovat s prostředím (například používat kulometná hnízda, což je specialitkou mariňáka).
Bohužel, uživatelské rozhraní, pomocí něhož se postavy uvádějí do akce, je značně rozporuplně vyřešeno. Naprosto nesmyslné je kupříkladu využití kolečka myši – pouhým zatočením se nezoomuje, jak je dobrým zvykem, ale otáčí se obraz v horizontální rovině, což je matoucí a dá obrovskou práci si zvyknout, že pro zoom je potřeba buď klávesa +/-, nebo značně nepohodlné stisknutí kolečka a následné točení. Dosti zmatené jsou i klávesové zkratky, a co víc, pro některé klíčové činnosti zcela chybí – otevřít inventář je tak možné pouze na liště v pravém dolním rohu a dostat se z něj zase lze jen kliknutím na ikonu Exit – klávesa Escape nesmyslně nefunguje. A když už se rýpe, tak pořádně:
umělá inteligence nepřátel není nic moc. Kupříkladu dosti špatně reaguje na zvuk a lze tak seskočit ze střechy vagónu přímo za záda nepřátelského vojáka, aniž by si něčeho všiml. Stráže také trochu moc rychle ztrácejí podezření – zahlédnou postavu agenta, ten se rychle skryje, stráž se rozhlédne, chvilku nad ní visí zkoumavý otazníček – a pak je zase vše při starém, jako by se nic nestalo. Alespoň že nemají takové problémy s otevíráním dveří jako v Rebels: Prison Escape…
Grafické zpracování doznalo změn, ani tady ale nejde jednoznačně říci, že k lepšímu. Exteriéry jsou zpracovány velice podobně a dokonce o trochu roztomileji a detailněji než v Commandos 2, trochu podivně ale působí trojrozměrné interiéry, které jsou i na vysoké detaily dosti kostrbaté. Modely postav by taktéž zasloužily radikální zvýšení počtu polygonů, ovšem vůbec nejlepší by bylo si s žádným 3D nehrát a udělat i vnitřky vagónů pěkně izometrické a renderované. Ke zvukové stránce dema lze jen těžko něco namítat, možná by bylo ale lepší necpat do hry hudbu, která je pořádně ke slyšení stejně jen v menu,
a raději trochu scvrknout nehoráznou velikost instalačního souboru (více než 200 megabajtů).
Výsledné první dojmy z dema Commandos 3 jsou tak zatím spíše záporné. Zdá se, že pokud nedojde k vylepšení interface a velkým změnám v designu misí, nesklidí tato očekávaná strategie zdaleka tak pozitivní hodnocení, jak hráčské davy ve všeobecné hypem podpořené slepotě očekávají. Nepůjde rozhodně o revoluci, nezbývá tedy než doufat, že ze zatím nepříliš povedeného dítka Pyro Studios ještě vychovají alespoň hratelnou a kvalitně provedenou taktickou strategii (uvidíme, co také předvede slibně vypadající česká Korea: Forgotten Conflict - pozn. Ondra). I když (ať žije ponechávání zadních vrátek) – se vším může ještě pořádně zamíchat avizovaný multiplayer, takže soudy si schovejme až do recenze…
 |
Tuto hru si můžete koupit na GameStore za zvýhodněnou cenu 799 Kč |
