Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Commodore Amiga – díl první

  12:00aktualizováno  30. dubna 1:27
Tato nově začínající série článků o Amize budiž věnována všem nadšencům, kteří též doufali, že vývoj tohoto geniálně navrženého stroje nikdy nezemře. Bohužel se tak stalo, takže jsme si nyní řekli, že by nebylo od věci trošičku zavzpomínat a těm, kteří vlastně ani Amošku neznají, osvětlit, v čem spočívala její tehdy nezdolná síla...

Amiga 1000

Mladší pařani už asi nepamatují plenky pařeb na osmibitových strojích. Gumová ZX Spectra, Amstrady, Atari a Commodore C64 jsou dnes již prehistorickým zbožím, na které se práší pod pohovkami. A jako se objevují technologické skoky mezi dnešními periferiemi pro PC, která svou převahou téměř vytlačila jediného dalšího konkurenta Apple (čemuž se naštěstí nestalo), tak se zjevil obrovský technologický skok nástupem první 16-ti bitové Amigy 500. Ale začněmež pěkně popořádku…

Na zmíněných osmibitech jsme víceméně pouze "gamesili". Hry se nahrávaly z kazetových magnetofonů, v lepším případě z výdobytku tehdejší informační technologie – diskety 5,25“. Znal jsem ale jen málo Ataristů, vlastnících ke své stotřicítce či osmistovce tuto mechaniku. Tehdy jsme hráli v nějakých 16-ti barvách a při velmi jednoduché syntéze zvuku. Programování bylo možné jen v klasických jazycích: jedním z nejlepších byl právě Atari Basic. Díky němu jsme si sestavovali obslužné programy pro ručně vytvořené primitivní plotry s perofixem v obslužné jednotce (tiskárna byla v pravěku raritou za nekřesťanské peníze…), vytvářeli textové hry (fenomenální jev 8 bitové éry), popřípadě komponovali známé melodie (nostalgické funkce příkazu sound…). Slovo jako operační systém ještě nemělo reálné podoby.

I rozhodli se analytici firmy Commodore, jejichž C64 mělo v té době asi nejkvalitněji vytvořené hry (i když polská produkce ždímala z Atari také neuvěřitelné kousky ), že stvoří Počítač s velkým P. Psal se rok 1985 a na trh vyplula Amiga 1000. Amiga 1000 byla ve své době počítačem veskrze revolučním. Výtečný procesor Motorola (jenž se v různých modifikacích stále osazuje do nejnovějších mašin) 68000 obsluhoval první Workbench - česky pracovní stůl. Poněkud prkenný název pro první multitaskující uživatelský systém definoval pracovní plochu s ikonami, jejíž systém byl trošičku podobný dnešním Windows. Ikony tehdy vlastně byly důmyslnou soustavou „šuplíků“, v nichž byly umisťovány jednotlivé složky; k podrobnějším informacím o tomto systému a k jeho dalším modifikacím se ještě vrátíme… Tento stroj byl ale díky technologické koncepci podobné PC a také vyšší ceně poněkud opomíjen uživateli. Firma Commodore se tedy vrhla na novou Amigu.

Amiga 500

Amiga 500 se stala masovou záležitostí. Přišla s technologií, která všem doslova vytřela zraky. Systém, který si inteligentně rozkládal jednotlivé položky výpočtů mezi hlavní procesor a soustavu koprocesorů! Také disketová mechanika 3,5“ ve formátu 800 kB byla do té doby nepoužitá. Součástí balíčku byl i TV modulátor, podlouhlá to krabička, zasunutá na zádi stroje, umožňující propojení s televizí. Nezbytné periferie, jako dvoutlačítková myš, či devítipinový joystick (později prodávaný vietcongem k jejich šíleným konzolím), sloužící k ovládání softu či her snad nemusím ani zmiňovat. Systém byl osazen KickStartem 1.3, což byl vlastně takový BIOS, po jehož nabootování se na obrazovce objevila ruka s disketou. Následně jste zasunuli hru na třiapůlce, ta naběhla a už se mohlo smažit. Vzhledově se pětistovka podobala velké klávesnici, v jejímž boku byla zapuštěna právě zmíněná disketová mechanika. Obrázek se vám ostatně povaluje tady někde kolem… Dala se kompletně složit i se zdrojem a kabely do větší tašky a odvézt na nějakou tu A session (zatlačuji slzu v oku při vzpomínkách na funkční Amiga scénu…). Srdce tvořil, stejně jako u Amigy 1000, procesor Motorola 68000 na 8 MHz. Koprocesory byly celkem tři; Denisa, Agnus a Paula. Každý z nich zpracovával jiné informace. Paula sloužila k obsluze 4 stereo zvukových kanálů (výtečná zvuková kvalita a nové možnosti, do té doby nevídané). Syntéza se posunula o několik tříd výše (nesmíme také zapomenout na výborná Atari ST a STE, na nichž "tropí" hudbu lidé znalí midi kvalit dodnes). Krom zvuku se také později starala o obsluhu periferií – disku a portů. Další v řadě byla Denisa, grafický mág. Obsluhovala rozlišení a hloubky barev. 320 x 256, či 640 x 512 bodů v barevné hloubce s počtem až 4096 barev. Tento mód se jmenoval HAM a byl ve své době opravdu revoluční. A Agnus, ten měl na starosti kompletní správu paměti. Rozlišoval, kam přesunout různé typy operací – např. proslulé „mimoúrovňové“ animace – paralaxní scrolling několika pozadí směřoval do paměti grafické a tento proces tedy probíhal nezávisle na práci hlavního procesoru (proto vyhlížela tak skvěle a plynule všechna rozpohybovaná pozadí, jako např. v Shadow Of The Beast).

Alien Breed

Tato Amiga také byla schopna využívat 2 typy pamětí; paměť chip a fast. Standardně prodávaná verze obsahovala pouze 0,5 MB, tedy 512 kB chip. Mohli jste si však dokoupit tzv. paměťovou kartu, která se po otevření dvířek na spodku počítače zasunula do slotu a rozšířila jej o další potřebné místo – toto byla paměť fast (u nás nejrozšířenější modul – 512 kB navíc). V chip paměti probíhaly všechny důležité grafické a zvukové operace. Byla však pomalejší a proto se do modulu fast přemisťovalo programové jádro dané hry (popř. jiného softu). Některé gamesky dokonce vyžadovaly Fast, jinak v nich byla okleštěna hudba, či zvuk. Největší paměťová karta na „pětikouli“ (symbolická to přezdívka), kterou jsem objevil u kamaráda, měla 2 MB.

Jakže to bylo se softwarem? Amiga svou strukturou umožňovala věc, která je do dnešní doby noční můrou všech uživatelů PC (a hlavně Billa Gatese); MULTITASKING. Leckdo by nevěřil vlastním očím, co všechno se dalo spustit z disket (!) na stroji s 512 kB paměti. PC se v té době potýkala s šílenými verzemi Windows, Amize vládl Workbench. To jste si natahali do paměti operační systém, následně spustili nějaký přehrávač hudebních modulů, do jedoucí hudby psali v textovém editoru (CED) a občas ležérně přepli do v pozadí jedoucího programu, renderujícího např. obrázek krajinky (Scenery Animator). Upozorňuji, že vše běželo z disket v paměti a bez harddisku! To, co dokázala Amiga 1200 s průměrnou turbokartou a harddiskem si popíšeme v jednom z dalších článků…. Systém Workbench proslul, jak jsem se již zmínil, strukturou pracovní plochy se šuplíky. Nahoře v obrazovce vyjela po kliknutí lišta s příkazy pro označený šuplík, jednotku, či soubor (smáznutí, přemístění na plochu, kopírování, přejmenování atd.; to vše známe z Win). Práce na pětikuli byla omezena na disketách, někteří kutilové došli i k řadiči s harddiskem (velmi řídký jev v našich končinách). Operační systém byl tedy na svou dobu nezvykle vyvinutý, stabilní a funkčně multitaskující. Případné selhání softwaru nebylo indikováno odpornou modrou obrazovkou s výjimkou a tunami nesmyslných čísel, ale sympatickým obdélníkem „guru medituje“, či „software failure“ a po stisku myšítka následným automatickým resetem.

Cannon Fodder

Aplikací se počaly objevovat tuny. Například jedny z prvních Deluxe Paintů. V pozdějších verzích vychytaný kreslící program, využívající různých grafických módů se vlastně stal legendou. Pixelizace, tedy kreslení po bodech, se stala mastodontem v grafice. Objevovaly se nádherně vyvedené obrázky, bastlené za dlouhých nocí myšičkou tečku po tečce. Amiga scéna začala ožívat a dokonce se pořádaly mezistátní soutěže v tomto odvětví. Kdo si jednou zkusil tento kreslící program, propadl, stejně jako já, jeho kouzlu… Ale grafika šla i jiným směrem. Rendering; tedy výpočty obrázků. Jeden z prvních programů v tomto odvětví – Imagine, si ve dnešních verzích troufne soupeřit i s takovým velikánem, jako je 3D studio! Tehdy toho také uměl mnoho. Tvorba drátových modelů, jejich následné potahování texturami a nasvícení leckterému uživateli nedali spát. Nejinak to bylo s již zmíněným Scenery Animatorem. Vytvořit si vlastní krajinu, umístit horstva, jezera, sníh a vegetaci a následně vypočítat obrázek, či animaci, to se jen tak nevidí ani dnes (výjimkou je skvělý KPT Bryce pro PC a Mac)… Nejinak tomu bylo s Pro Trackerem, editorem hudebních modulů. Sběratelé modů (známý formát hudby) fungují do dneška (dokonce i WinAmp umí mod přehrávat a při trošce šikovnosti objevíte tuny hudby v tomto a podobných formátech na netu!) a někteří jedinci stále tvoří v tomto a podobných programech (zaslechl jsem dokonce, že FatBoySlim komponuje dodnes na Amize!!!). K tomuto odvětví se samozřejmě váže používání dalších periferií, jako např. samplerů. Textové editory na sebe nenechaly také dlouho čekat. Několik verzí, posléze dokonce upravených pro českou lokalizaci, perfektně spolupracovalo se všemi druhy jehličkových tiskáren, tehdy dostupných na trhu a propojených s paralelním portem. A tak bych mohl pokračovat donekonečna. Jelikož jsme na herním serveru, pojďme si závěrem povědět také něco o hrách…

Chaos Engine

HRY ve velkém, to bylo na Amize něco naprosto fenomenálního a mnohdy do dnešní doby nepřekonaného. Obdivovatelé dnešních multimediálních titulů si mohou říkat, co chtějí, ale trošku soudného člověka, který přičichl ke klasice, nemají šanci z tohoto názoru vykotlat. Proč? Protože tehdejší programátoři měli cit pro sladění grafiky, zvuků a hudby. A nesnažili se do hry nacpat přehršel audia a udivujících grafických pompézností; pouze citlivě sladili programové finesy do pečlivého herního celku (kolikrát téměř uměleckého díla – Agony, First Samurai). Takovou vyvážeností proslula například série Shadow Of The Beast. První díl byl demonstrací nádherné ručně kreslené (a v intru a outru renderované) grafiky a hudby. Vše propojeno skvělou akční dynamickou hratelností, což zkomponovali Reflections do kompaktního celku. Druhý díl, obohacen výtečným příběhem a adventurními prvky s ještě lepší grafikou a hudbou. A ve třetím případě herní orgasmus, navrch okořeněn logickými puzzle… A tak to bylo s většinou her. Namátkou mohu jmenovat takové bomby jako Another World, Flashback, Operation Wolf, Gods, Chaos Engine, Swiv, Magic Pockets, Shadow Warior, Streetfighter II, Project X, geniální série Alien Breed, Skeleton Crew, Darkmere, Black Crypt, Cannon Fodder, Apidya II, Monkey Island, Loom, Lure Of The Tempress, Simon The Sorcerer atd. atd. Herní žánry byly zastoupeny opravdu všechny. Prvopočáteční dominantní střílečky byly vystřídány platformovými běhačkami, dungeony, sporty (výtečné série od Sensible Software – Sensible Soccer jako nejhratelnější fotbal všech dob, Sensible Golf ad.), adventurami a v neposlední řadě je třeba zmínit naprosto výjimečné strategie (nezničitelný Populous a Powermonger, Dune 2), logické rychlíky (Tetrisy, Klax, Gem X) a simulátory (Knights Of The Sky, GunShip, Pinbally). Amiga 500 byla v té době nepřekonatelným herním zázrakem. Fenomén disketových her s absolutní hratelností hravě překonal ostatní platformy, včetně PC. V nejedné domácnosti dunělo audio přes zesík a dlouho do noci poletovaly odlesky mohutné smažby po zatemněných oknech… . Amiga byla a pro někoho stále ještě je nekonečnou studnou herní zábavy. Pokud vás snad některé tituly zajímají a cítíte potřebu zavzpomínat si, můžete tak učinit v rubrice retro, kterou budeme stále rozšiřovat a to samozřejmě i tímto směrem!

Tak, povídání o Amize 1000 a hlavně 500 máme za sebou. V příštím článku se podíváme na zoubek dalším strojům – Amiga 500+, 600, 2000, 3000 a 4000. Následně se budeme věnovat Amize 1200 a periferiím s ní spojenými (hlavně tzv. turbokartám), jelikož ta se stala opravdu velikou herní kapitolou. Osvětlíme si také genezi systému Workbench a vzniky multimediálních strojů na bázi PPC Amiga, na kterých se dnes pracuje např. v televizi. V neposlední řadě si také povíme o podivném pozadí krachu Amiga technologies. Prozatím se loučím se zvoláním „Nikdy nás nepohřbíš, Billy! Amiga Rulez!“

P.S. Tento článek - a to je nutno zdůraznit - je takovým retro okénkem a takto jej prosím také chápejte.

Autor:




Nejčtenější

Gabe Newell
Gabe Newell se díky Steamu zařadil mezi 100 nejbohatších Američanů

Slavný ředitel firmy Valve patří podle magazínu Forbes mezi stovku nejbohatších Američanů.  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Civilization III
Třetí díl kultovní Civilization je dočasně zdarma. Nepropásněte ho

Využijte časově omezené nabídky a zařaďte si starší, ale stále skvěle hratelný třetí díl Civilizace do vaší steamové knihovny úplně zdarma.  celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Další z rubriky

Wolfenstein II: New Colossus
Šest nejočekávanějších her, které vycházejí v říjnu

Říjen bude dobrý měsíc. Alespoň z pohledu fandů videoher, kterým už tradičně začínají Vánoce předčasně. Pro svého favorita nezapomeňte hlasovat pod článkem v...  celý článek

Triss Ranuncul - Zaklínač
KVÍZ: Poznáte herní krásky a hrdinky jen podle obrázků?

Jsou schopné, chytré, krásné či slavné, často i všechno dohromady. A všechny je spojuje výskyt v počítačových hrách. Poznáte herní hrdinky jen podle obrázku?...  celý článek

LawBreakers
Průšvih roku? LawBreakers nepomohl ani slavný vývojář

Kvalitní hra ještě není zárukou finančního úspěchu. LawBreakers sice měli všechny předpoklady, aby se stali hitem, v těžké konkurenci se však neprosadili.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.