Company of Heroes: Opposing Fronts

Jak si vede stand-alone datadisk pro jednu z nejlepších strategických her loňského roku.

Company of Heroes: Opposing Fronts

Původní Company of Heroes jsme měli možnost hrát zhruba před rokem a nejen my jsme této strategii udělili nadprůměrné hodnocení. Skutečně se jednalo o špičku v žánru, která přišla jako blesk z čistého nebe, nikdo od ní moc neočekával a stejně překvapila. Po masivním celosvětovém úspěchu bylo tedy jasné, že datadisk určitě bude následovat. Čas plyne jako voda a Relic Entertainment nám konečně nadělil svoje celoroční dílko. Povedlo se stejně jako původní hra?

Největší neduh původní hry byla dozajista její délka. Hra obsahovala pouhou jednu kampaň s patnáctkou misí za americkou stranu a to bylo všechno. Po několika málo hodinách skvělé zábavy tedy přišel smutný pohled na závěrečné titulky a další zábavu už skýtal pouze multiplayer (a že tam se té zábavy skrývalo také hodně, co si budeme povídat). Opposing Fronts nabízí hned dvě napínavé kampaně za dvě nové strany. První je známá výsadkářská operace Market Garden z pohledu německých vojsk a druhá je osvobození města Caen za Brity.

Každá z obou kampaní je sice kratší, než původní americká, ale dohromady nabízejí rozhodně delší herní zážitek.

Německá strana sice není tak úplně nová, protože byla k dispozici v původní hře v multiplayeru, ale v kampani se s ní setkáte poprvé až zde. Operace Market Garden čítá osm misí a protože se věrně drží historických reálií, je celkem výrazně defenzivní. Spojenci podnikli obrovskou výsadkovou akci a na území se snáší desetitisíce parašutistů ze všech stran. Je nutné se co nejrychleji pořádně připravit a opevnit a útok odrazit. Britská kampaň je naproti tomu značně odlišná, misí čítá devět a jejím hlavním úkolem je obsadit strategicky klíčové město Caen v severní Francii. Každá z obou kampaní je sice kratší, než původní americká, ale dohromady nabízejí rozhodně delší herní zážitek. Navíc se o něco zvedla i obtížnost, takže hrou neprojedete jako bagr mraveništěm, ale chce to opravdu trochu uvažovat o následujícím postupu.

Spousta změn nebo vykrádání originálu?
Co se týká jednotek, pouhé vykrádání prvního dílu se naštěstí nekoná, Němci dostali k dispozici spoustu nové techniky, od tanků Mac III nebo Tiger King až po nové druhy pěších jednotek s unikátními schopnostmi a ty staré jim samozřejmě zůstaly. S Brity se setkáváme poprvé a rozhodně se nejedná o nějaký mix dvou již známých frakcí. Jejich klíčovým prvkem je mobilita a to nejen jednotek, ale i budov! Na rozlehlých mapách tedy není problém naložit hlavní velitelské stanoviště a kasárny do náklaďáků, přesunout se blíž k frontě a zásobovat své bojující jednotky novými posilami přímo tak říkajíc z první ruky. Asi není nutné vyzdvihovat, jak klíčová tato abilita může občas být. V mapách, kde tato stanoviště nejsou k dispozici budete získávat posily přivoláváním kluzáků s dalšími jednotkami. Jejich přistání je velice efektivní a právě u něj budete moci obdivovat krásy propracované fyziky, ale o tom později.

Zničit je možné prakticky vše, pokud rozkážete artilerii odstřelovat konkrétní budovu, budete svědky rozmlácení střechy, děr ve stěnách a nakonec i celého sesunutí domu do oblaku prachu a sutin.

Novou klíčovou vlastností je levelování jednotek. Pokud se budete o své svěřence náležitě starat a úspěšně likvidovat nepřítele, získají vaše jednotky zkušenosti. Po dosažení určité hranice u nich budete moci zvýšit jejich útok či obranu a to u všech až celkem třikrát. Takto vycvičení veteráni jsou daleko lepší, než čerstvě naverbovaní nováčci a jejich vhodné používání by mělo být vaším prvotním cílem. Navíc pokud vám během mise nezemřou, budete si je moci v další misi znovu zakoupit již vycvičené. Sice za vyšší cenu, ale vyplatí se to.

S fyzikou je sranda
Už u původní hry jsme obdivovali propracovanou fyziku a nejinak tomu bude i zde. Hra je po této stránce vyšperkovaná k naprosté dokonalosti a občas budete hledat své čelisti až na podlaze, až uvidíte, co se vám na tom monitoru rozpoutá. Zničit je možné prakticky vše, pokud rozkážete artilerii odstřelovat konkrétní budovu, budete svědky rozmlácení střechy, děr ve stěnách a nakonec i celého sesunutí domu do oblaku prachu a sutin. Tanky si bez problémů proklestí cestu skrz zdi a stromy a takové přistání kluzáku s posilami... to je panečku nádhera. Přelámané kmeny stromů, utržená křídla, brázda v zemi, prostě jako ve skutečnosti. V kombinaci s bitevní vřavou, spektakulárními výbuchy, vyhazující do vzduchu kvanta hlíny nebo, v případě vehiklů, kusy kovu a nejrůznějšími světelnými a kouřovými efekty se jedná o skvělou podívanou, kterou občas zapomenete pro samé koukání i hrát :-). Celkově se ale grafická stránka od minula moc nezměnila. Občas je vidět trochu větší detailnost terénu a objektů a nějaký ten nový efekt, ale to je vše. Na druhou stranu už původní Company of Heroes bylo po grafické stránce prvotřídní dílo a ještě ho výrazně vylepšit prostě nešlo.

Klady a zápory

Skvěle nadesignované mise
Dvě nové strany
Perfektní fyzika a audiovizuální stránka

Stále celkem krátké
Žádné změny v multiplayeru

899 Kč
Anglicky s českými titulky

Naprosto skvěle dopadlo i ozvučení, které dává hře nádech skutečných bojů. Každá jednotka má své specifické hlášky, drnčení tanků poznáte už z dálky, při hvízdání artilerie vás zamrazí a pokud budete mít nastavenou vyšší hlasitost, sousedi se možná budou bát skutečných náletů :-). Hardwarová náročnost je prakticky stejná jako minule, takže pokud se vám bez problémů hýbal první díl, důvod k upgradu hledejte rozhodně jinde.

Verdikt: Company of Heroes: Opposing Front jsou povedeným datadiskem (navíc stand-alone, takže původní hru nepotřebujete, ale připravíte se o její obsah v multiplayeru), který přináší dvě nové kampaně, nabízející v součtu delší hraní, než původní hra a také spousty nových možností v multiplayeru. Ten sice nenabídl žádné nové mody ani jiné větší novinky, ale to mu neubírá na skvělé hratelnosti. Kromě toho se může pochlubit profesionální českou lokalizací a vcelku příjemnou cenou a to se v dnešní době počítá dvojnásob.