Píše se rok 2010 a velká skupina států zakládá Mezinárodní mírové sbory ICP, které mají dohlížet na světový mír. Zároveň s rostoucí globalizací hospodářského a politického života však hrají stále větší roli mocné teroristické skupiny, zejména obávané hnutí GHOST. Armády ICP se s teroristy střetávají na mnoha světových bojištích a na výsledku těchto bojů závisí budoucí podoba celého světa…
Píše se rok 2001 a společnost Ubisoft vydává novou realtimovou 3D strategii Conflict Zone, jejíž děj je zasazen do blízké budoucnosti. Hra Conflict Zone (dále jen CZ) pochází z dílny firmy Masa a jedná se o dílko v mnoha směrech nevšední. Nebudu však předbíhat a odhalovat vám kvality této hry hned na začátku, ale seznámím vás se vším pěkně po pořádku.
Při prvním spuštění hry vás jistě upoutá líbivý filmeček, který příjemně navodí atmosféru světa zmítaného válečnými konflikty. V úvodní obrazovce na vás čekají více méně obvyklé volby. V Options si nastavíte grafiku, hudbu a zvuky, rychlost a klávesové zkratky. Vřele doporučuji podívat se na Credits, protože pod titulky se jmény autorů běží celkem ujetá animace podbarvená příjemnou breakbeatovou hudbou. Dále si můžete zvolit multiplayerovou bitvu a vyzvat na souboj kamarády přes internet nebo po lokální síti, většina z vás se však
pravděpodobně vrhne do kampaně pro jednoho hráče. Kromě dobře udělaného tréninkového scénáře na vás čekají dvě velká tažení obsahující přes tři desítky misí. V jedné kampani budete překvapivě velet sborům ICP a ve druhé armádě skupiny GHOST. Pak už si jen stačí nastavit obtížnost a vrhnout se do hraní.
Ať bude vaše volba kampaně jakákoliv, jistě vás hned od počátku příjemně překvapí naprostá volnost kamery. Vaše možnosti jsou totiž v tomto směru naprosto neomezené, takže si můžete s kamerou poletovat nad bojištěm, plynule se otáčet dle libosti a rovněž zoomování je samozřejmostí. 3D strategií s pohyblivou kamerou již samozřejmě vyšlo poměrně dost, ale možnosti pohledu jsou v CZ vyřešeny opravdu dobře. Pokud si nastavíte kameru do větší vzdálenosti, máte slušný přehled o situaci na bojišti, pokud ji přiblížíte až na zem a rozhlédnete se, uvidíte velmi detailně probíhající přestřelky a z vlastní zkušenosti musím říci, že to je úžasné pokoukání. Kromě této volnosti máte k dispozici i některá předdefinovaná nastavení kamery, která mohou někomu připadat přehlednější a pro hru vhodnější. Každý si zkrátka nastaví pohled podle svého gusta.
Autoři si také docela vyhráli se zpracováním krajiny i všech objektů. Terén je zpracován výborně, stejně tak i všechny stromky, keře, budovy, telegrafní sloupy, palmy a další detaily. Navíc plastická krajina není jen pastvou pro oči, ale terénních nerovností je možno využít i při taktických úvahách. Vaše a soupeřovy jednotky nejsou na pohled o nic horší.
Stroje vypadají reálně a postavy vojáků i civilistů jsou také výborně zpracovány, navíc si na nich při úplném přiblížení vychutnáte spoustu detailů. Je sice pravda, že animace postav občas není úplně dokonalá, ale většinou si toho ani nevšimnete. Po okolí občas pobíhají různá zvířátka jako velbloudi, ovce a tak dále, za všemi tanky, džípy a dalšími vozidly zůstávají na zemi stopy. To jsou sice detaily, ale rozhodně přispívají kladně k celkovému dojmu. CZ podporuje rozlišení až 1024x768, takže i majitelé větších monitorů si užijí pěkné podívané. Kromě intra je ve hře i několik dalších filmových sekvencí, které vás nejen uvedou do děje, ale leckdy i pobaví. Když už hovořím o technickém zpracování hry, měl bych se vyjádřit i ke zvukové stránce. Hra není na poslech špatná, ale autoři se nevyvarovali několika chyb. To jsou například některé nesmyslné hlášky nebo občasné vzájemné rušení hudby a mluveného slova. Drtivá většina těchto neduhů je však opravena oficiálním patchem, který je možno stáhnout z domovské stránky této hry. Zvuky vozidel, střelby a další efekty jsou docela věrné, mluvené briefingy a hlášky jednotek jsou také dobře zpracované (i když by mohly být rozmanitější) a ani hudba vaše uši nejspíš neurazí. Celkově je možno říci, že technické zpracování této hry je vynikající, bohužel s tímto faktem souvisí dost vysoká hardwarová náročnost.
Kvalitní zpracování je sice pěkná věc, ale samo o sobě ještě nedělá dobrou hru. U strategií je kromě zpracování důležitá celá řada dalších věcí, na které si teď postupně posvítíme.
Stejně jako u většiny ostatních RTSek bude vaší hlavní činností stavba základny a produkce jednotek, které vám poslouží jak k obraně vašich pozic, tak k postupné likvidaci nepřátelských sil. Autoři pro hráče připravili kolem 65 budov a jednotek na každé straně. Toto číslo je trochu zavádějící, jelikož většina z nich je pro obě bojující strany téměř totožná, existuje však i několik unikátních kousků. Kromě základního velitelského centra můžete stavět kasárny, budovy na výrobu vozidel či helikoptér, protiletecké i pozemní obranné bunkry, generátory a tak dále. Zajímavou budovou je uprchlický tábor na straně IPC a náborové středisko na straně teroristů. Jejich účel souvisí s vaší taktikou vůči civilnímu obyvatelstvu, což je zajímavý a poměrně neotřelý prvek, o kterém se zmíním později. Postupem času budete mít k dispozici i další budovy, jako například nemocnici, vězení, mediální centrum, falešné velitelství, centrum logistiky, radar a další. Všechny stavby je možno stavět jen a pouze v okolí velitelství na ploše k tomu určené, což v některých misích nepříjemně omezuje vaše stavební možnosti. Dalším omezením je vcelku logicky energie, kterou musíte vyrábět ve svých generátorech.
Poměrně zajímavé jsou i jednotky, a to zejména ty nebojové. Zde nalezneme transportér, lékaře či mechanika a opravárenský vůz (dobře, uznávám, že to zas tak moc originální není), ale také třeba pojízdný radar nebo kameramana, který vaše úspěchy zaznamenává a zajišťuje tak potřebnou propagandu. Bojové jednotky nedaleké budoucnosti se příliš neliší od těch
současných, takže se setkáme s několika druhy pěchoty a s různými stroji, jako jsou džípy, tanky, dělostřelectvo, protivzdušné baterie a tak dále. Nesmíme zapomenout ani na několik druhů helikoptér, ať už bojových nebo civilních. Všechny jednotky si bojem zvyšují svůj stupeň zkušenosti a zlepšují si tak klasické statistiky, jako jsou hitpointy, útok a podobně. Jednotky je možno ve hře poměrně jednoduše seskupovat a ovládat, některé z nich navíc mohou vykonávat i různé speciální činnosti.
Jako ve všech podobných hrách, i v CZ se musíte starat o své zdroje, jelikož budovy a vojáky si nemůžete jen tak vycucat z prstu. Na rozdíl od jiných strategií zde však nejde o dřevo, kovy a podobné komodity, ale o popularitu a finanční prostředky. Když se nad tím zamyslíme, je to celkem reálné. Za peníze si ve skutečnosti může dovolit skoro všechno a použít vojenské prostředky můžete v tom případě, že je to politicky únosné. Peníze mají podobu velitelských bodů a přibývají vám automaticky po postavení velitelského centra nebo při některých speciálních událostech. Těmito událostmi mám na mysli různé akce týkající se civilního obyvatelstva. Pokud hrajete za ICP, pak body získáte za evakuaci ohrožených obyvatel vrtulníkem do uprchlického tábora. Analogicky v roli velitele teroristů si můžete bodíky opatřit naverbováním civilistů do svých řad. Na vašem postupu také závisí vaše popularita - ta je ovlivněna nejen vaším jednáním s civilisty, ale také výsledky jednotlivých střetů. Pokud máte k dispozici kameramany, tak všechny vítězné bitvy odvysílají média a hned jste o něco oblíbenější. K produkci různých budov a jednotek je potřeba mít určitou minimální hodnotu popularity, takže pokud na ni nehledíte a všechno bezmyšlenkovitě mydlíte, může se lehce stát, že v závěru mise nebudete moci vyrobit některé těžké zbraně a vaše vojenské plány vezmou za své.
Tento druh resource managementu, který lze označit jako "hru o lidi", dává strategii CZ velmi originální rozměr. Tak třeba v roli ICP je dobré prozkoumat vesnici jen s džípy a vojáky, rychle odstranit případné teroristy a letecky evakuovat obyvatele do bezpečí, jelikož obsazování vesnice za pomoci tanků a dělostřelectva by mělo za následek velké civilní ztráty, což si prostě nemůžete dovolit. Naopak při vedení teroristů se vyplatí rychle získat do svých řad pár místních obyvatel, protože někteří z nich i po náboru zůstanou v civilu a mohou tak působit jako nenápadní průzkumníci. Další zajímavostí v CZ je pomoc některých velitelů, které budete mít k dispozici v pokročilejších částech hry. Celkem můžete mít až čtyři velitele, kteří se mohou věnovat výstavbě základny, útoku, obraně či záchraně civilistů. Jejich inteligence není zlá, ale je otázka, jak se vám jejich činnost bude hodit do vašich plánů. Velitelům můžete přidělovat jednotky a také se s nimi musíte dělit o peníze.
Velice důležitou vlastností všech úspěšných strategických her je AI vašich i soupeřových jednotek. CZ je v tomto ohledu hrou lehce nadprůměrnou, což znamená, že sice nemůžete nechat vaše jednotky úplně bez dozoru, na druhou stranu však neudělají žádnou velkou pitomost, při pohybu si navzájem uhýbají a třeba obranu základny zvládnou celkem hravě. Navíc jim můžete nastavit různý stupeň agresivity chování, podle něhož se velmi dobře řídí. Například agresivní tanky ponechané ve vesnici ihned vyjedou na blížícího se nepřítele, čímž se vyvarujete boji ve vesnici a ztrátám mezi civilním obyvatelstvem, opatrné komando zase 
může proklouznout mezi nepřátelskými hlídkami a podobně. AI soupeře je také docela dobrá, na začátku misí sice obvykle sebevražedně pošle proti vaší základně pár ubohých pěšáků, ale v pozdějších fázích hry vám nepřátelské jednotky leckdy nemile zavaří. Tím jsem malinko nakousnul obtížnost hry. I na stupeň Easy začne hra po několika misích lehce přituhávat, ale náročnost stoupá poměrně plynule a zahrají si tedy i méně zkušení stratégové. CZ navíc umožňuje regulovat rychlost hry a i celkově je ovládání vyřešeno poměrně dobře, takže ani v náročných situacích se nedostanete do úplného časového presu a nehrozí, že vás hra po pár hodinách naštve a přestane bavit.
Recenze se chýlí ke konci a je tedy čas na závěrečnou rekapitulaci. Zpracování hry je výborné, AI a ovládání solidní, resource management poměrně originální a hratelnost nadprůměrná. Sledování bojů při maximálním přiblížení kamery je jedinečným zážitkem, díky kterému by tato hra mohla zaujmout i hráče, kteří jinak strategiím příliš neholdují. Kromě výše zmíněných chyb v ozvučení lze hře vytknout spíše jen drobnosti. Dle mého názoru se jedná o hru, kterou byste si neměli v žádném případě nechat ujít.
| Conflict Zone | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
