Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Crash Bandicoot: Mind over Mutant – crash testem prošel

aktualizováno 
Dětská hopsačka - žánr tradiční a potřebný, občas se skvělými výsledky. Mnohé slavné značky ale místo skoků přešlapují.
65

Crash Bandicoot: Mind over Mutant

Platforma: Xbox360
Výrobce: Radical Entertainmen

  • Veselá, pohodová atmosféra
  • Správně relaxační destrukce
  • Profi namluvení postav
  • Pár večerů to zabere
  • Snůška neoriginálních nápadů
  • Odpojený pravý analog
  • Krtkaření pod povrchem
  • Nadužívání mutantů

Standardní hopsačka, působící dojmem, jako by se na ní podepsala světová bankovní krize. Že by ale nepobavila, se nedá říct.

Herní karta

Crash: Mind over Mutant

Crash: Mind over MutantCrash je jako starý boxer, který už toho hodně nabojoval, hodně vydělal, prodalo si ho mezi sebou několik promotérů a už od něj nikdo nečeká zázraky. Přesto mají staré hvězdy videoher ve srovnání s někdejšími hvězdami sportu – ano, tebe nevyjímaje, Rocky – jednu výhodu: člověk u nich nikdy neví. Třeba je pro aktuální patnácté kolo dostane do ruky někdo, kdo je zahrne láskou pamětníka a penězi šíleného producenta. Na druhou, pesimistickou stranu: ta pravděpodobnost je malá.

Už úvodní videa naznačují, kudy se asi nejnovější crashovský počin bude ubírat. Filmečky jsou totiž ve stylu „co nejvíc legrace za co nejmíň peněz“, což má za následek to, že videa vypadají levně a legrace je s nimi značně omezená. Aby to ale hráčům nepřišlo líto, je filmečků alespoň hodně, ne krátkých a jsou skvěle namluvené.

Crash: Mind over MutantKamerou nelze samostatně pohybovat.

Tým dabérů navíc z valné většiny kopíruje své složení z předchozího dílu Crash of the Titans. Videa se dají přeskakovat, ale když vydržíte, zjistíte, že úplně hloupá nejsou a pestrá stylizace do různých výtvarných stylů od loutkového nebo stínového divadla přes dětské malůvky až po historické cartoony má nakonec něco do sebe.

Jiná věc je, že mají prezentovat nějaký příběh, a přestože od hopsaček nikdo neočekává epická veledíla, už jsme viděli lepší věci než stokrát omletou variaci na pohodové vesničany, do jejichž zeleného života vpadnou technologičtí zlosynové, v tomto případě staří známí Neo Cortex a Nitrus Brio s kumpány.

Vzhledem k tomu, že jsou adresáty opusu děti, je dále politováníhodné, že hra, kde Crash: Mind over Mutantse občas docela hojně mluví, nedisponuje ani anglickými titulky. Dnes už se s jazyky začíná brzy, ale přece jenom: nějaké to psané slovo by leckomu, kdo se nenarodil s bramborou v puse, bodlo.

Ne že by byl Crash tak komplikovaný titul. Prostě běžíte a skáčete směrem, kde jste ještě nebyli, sbíráte všechno, co není přibité a po zdárném splnění porce úkolů se vracíte na základnu. Tou je malebná vesnička s baráčky jako z prvního Jaka a Daxtera, což vynikne obzvlášť v interiéru Crashovy chajdy, jenž jako by ze světa Precursorů vypadnul.

Crash: Mind over MutantMimochodem tu najdete hrst různých bonusových vychytávek s postupně rozšiřovaným obsahem, od možnosti mírně měnit Crashovu image, přes bestiář a videa až po prohlížení tématických malůvek a jednoduchou statistiku.

Když ale vylezete z chajdy ven, je to rázem jiná liga. A kdo by vzhledem k nové generaci hardwaru čekal posun směrem vzhůru, byl by hrubě zklamán. Přestože je místy znát, že se tu točí víc polygonů než na PlayStation 2, místy nepoznáte dokonce ani toto a to už je co říci. O nějakém plynulém střídání dne a noci a podobných hříčkách ani nemluvě. Z čeho vám ale už úplně spadne čelist zděšením, je kamera, kterou nelze samostatně pohybovat a to v žádném směru! Pravý analog je čistě pro ozdobu – můžete na něj klidně zapomenout, jako by na ovladači nikdy ani nebyl.

Marně vzpomínám, kdy jsem naposled hrál 3D hopsačku bez možnosti zvedat a otáčet kameru. Nejenže je to zpočátku pocit jako účastnit se desetiboje v utaženém Crash: Mind over Mutantpytli, ale především to má přesně ty důsledky, které si u tohoto žánru zajisté každý představí. Dlužno říci, že tvůrci dělali, co mohli, aby se s takto svázanýma rukama nějak vypořádali, a tak je hra hratelná – dokonce i plynule hratelná. Nicméně skoky do míst, kam pořádně nevidíte, případně hledání postupu nebo skrytých bonusů metodou „sebevražedný pokus - omyl“ jsou na denním pořádku – a nezřídka se to opravdu vyplatí.

Mutanti mají větší jiskru než Crash.

Hra je, jak už z názvu patrno, založena na nucené spolupráci přechytračených mutantů, asi tak třikrát větších než Crash. Je jich celá řada a ochočíte si je tak, že chvaty a kopy kompletně vybarvíte hvězdičkový ukazatel, který se nad hlavou vaší oběti objeví ve chvíli, kdy ta dostává sodu. Vaši sodu. Pak stačí zmáčknout červené tlačítko a obr se promění v živé vozidlo: Crash se mu uvelebí za krkem a následně hrajete za mutanta. Naposled přemožené týpky máte dokonce v jakémsi zásobníku a Crash: Mind over Mutantmůžete mezi nimi přepínat.

Přinejmenším zpočátku hra za mutanty nadchne, protože disponují daleko větší údernou silou než malý Crash a navíc mají delší nohy a celkově větší jiskru. Záhy ale zjistíte, že mutanti vlastně ukradli Crashovi hru – převážnou většinu času totiž hrajete právě za ně. A navíc: velká postava, která nese na zádech menšího „kolegu“ – sákryš, jako bychom to už někdy v nějaké hopsačce viděli.

Abychom ale nekřivdili: pár těch originálních nápadů se tu taky najde. Například se dozvíme, že „všichni Bandicootové byli skvělí kopáči a ani ty nejsi výjimka“. Že byli všichni Bandicootové skvělí kopáči, asi málokdo tušil, ale každopádně má hráč možnost rychlým točením levým analogem – leváci mají jednoznačnou výhodu – zavrtat Crashe pod zem a následně modrým tlačítkem v podzemí krtkařit a sbírat „mojo“.

Crash: Mind over MutantNalijme si ale čistého vína, tato podzemní vychytávka vypadá naprosto příšerně a stejně se i hraje. Jediné pozitivní využití tohoto úděsného nápadu lze vidět v tom, že tak mnohdy překonáváte jinak nepřekročitelné překážky, případně se dostáváte do skrytých lokací a musíte tedy trochu uvažovat kudy a kam, ale vzhledem k tomu, že se ve shora viděném podzemí zjevují zřetelné chodbičky, zákysu se vyhnete prostě tím, že je prolezete celé.

Navzdory očekávání se ale i právě zmíněných zákysů dočkáte. Každý mutant má totiž své specifické schopnosti, umožňující postup přes konkrétní překážku. Například ohnivý mutant rozpouští ledové bariéry, ledový mutant zmrazí vodu, psychomutant ovládá telekinezi a tak dále. Může se tedy stát, že najednou stojíte před překážkou, patřičného mutanta nemaje.

Některé situace vyřešíte restartem, ale jiné vás zalijí ledovým potem, protože navzdory slibné záložce MISSIONS nejde spouštět libovolné mise samostatně, a Crash: Mind over Mutantčlověk je tak mnohdy odkázán na to, že se řešení – ideálně mutant – nachází někde v hranicích jeho uložených pozic.

Což se i potvrzuje, ale občas je to o nervy. Ukládá se u Tiki masek, které nebývají daleko od sebe, proto myslete i na to, abyste nepřepisovali pozici ze začátku mise, dokud ji neprojdete celou. Pro klid duše.

Různé schopnosti mutantů také postupně dávají smysl místům, která vám zpočátku připadala nedostupná a přitom podezřele lákající ke vstupu. Z vaší vesnické základny lze vyrážet několika směry, a vracet se tak do již osahané krajiny, což je na jednu stranu fajn, na druhou to ale znamená, že se stále vracíte někam, kde už jste to docela okoukali. Cesty jsou ke všemu zpravidla jednosměrné, skluzavky a neviditelné bariéry vám co chvíli brání se obrátit a musíte tak znova dokončit celé kolečko.

Příjemné je postupné upgradování Crashe i jeho mutantů na základě nasbíraného Crash: Mind over Mutantmoja – honba za blyštivými nesmysly má konečně nějaký rozumný smysl. Rovněž množství nepovinných úkolů potěší. Některé spustíte rovnou, třeba tím, že projdete symbolem budíku, jenž vás vrhne do časovky, odměněné na konci vskutku slastným proudem moja. U jiných se možnost zúčastnit se odemyká nalezením určeného množství voodoo panenek. Kromě toho je tu řada jiných věcí k sebrání, které přechodně zlepší tu či onu schopnost, nebo alespoň zvednou zdraví.

Třešinkou na dortu je postupné zrychlování počitadla moja, pokud se vám daří „bít a nebýt bit“ – rychlost přísunu moja může vyrůst až na dvacetinásobek původního tempa a to už se vyplatí. A hlavně každá taková malá ozdůbka v systému hru usilovně táhne z hrozící bažiny stereotypu a nudy.

Važme si psychouše
Psychomutant je vážně psycho a demonstruje fakt, že hra není blbovzdorná. Každého mutanta lze totiž červeným tlačítkem i opustit a když se asi tak do deseti vteřin nevrátíte na jeho hřbet, nebohý obr se rozpadne. To je někdy i potřeba, protože když máte zásobník mutantů plný, nedostali byste se jinak ke hře za samotného Crashe a některé činnosti zvládne právě jen on sám. Může se ale stát, že buď bojem nebo omylem přijdete o všechny mutanty. Takového ledového nebo ohnivého si znova ochočíte raz dva – vyskytuje-li se v dané lokaci – ale posadit se za krk psychomutantovi je bez masivně upgradovaného Crashe daleko horší než souboj s bossem. Na nechutnou rychlost jeho psychokinetických úderů platí ideálně ledový mutant s bleskurychlými prackami, ale když nemáte ani toho a ani možnost si ho opatřit, zbývá už většinou jen restart a listování uloženými pozicemi.

Crash: Mind over MutantPosléze se zpřístupní i svérázná offline kooperace na nerozdělené obrazovce, pro niž jsou některá místa schválně stavěna. Například sbíráte poklady z plošiny, která se kývá, a případný kolega vám ji pomůže vyvažovat, zatímco v singlu z ní neustále padáte. Když se nedržíte pohromadě, tak má „slave“ postava smůlu, ale to už taky určitě znáte odjinud. Svérázná je na kooperaci především defaultní hra za Aku Aku, levitující indiánskou masku. Ta pak likviduje protivníky magickou palbou.

Dohromady tedy nakonec vůbec nejde o špatnou zábavu. Přestože hra působí poněkud úsporným dojmem, je na ni většinou – hlavně, pokud se nehrabete pod zemí – příjemný pohled a navzdory nevyužitému pravému analogu se i hladce hraje. U barvité destrukce si slušně zarelaxujete a sbírání tokenů správně ukojí hamižné pudy. Pro dítě, ale ani dospělý nepřijde úplně zkrátka.

Hru zapůjčila firma Gamehouse.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

65 %

Čtenáři

87 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 160 čtenářů



Nejčtenější

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

The Evil Within 2
Hororová událost roku. Recenze The Evil Within 2

Tvůrce série Resident Evil nám servíruje další výpravný a skvěle hratelný horor, který nadchne i příznivce her Silent Hill nebo Dead Space. Pro fanoušky žánru...  celý článek

Porsche v Gran Turismo Sport
Unikátní edice Gran Turisma s opravdovým autem se už prodala

Jediný kus sběratelské edice závodního Gran Turisma, která mimo jiné obsahovala i skutečné závodní auto, se prodal vskutku rychle. A to navzdory ceně...  celý článek

Dungeon Keeper (2014)
Activision vymyslel způsob jak lidi motivovat utrácet za mikrotransakce

Firma Activision si nechala patentovat úpravu mechanismu, který se stará o to, aby se v multiplayerových hrách potkávali hráči na stejné výkonnostní úrovni....  celý článek

Naughty Dog
Herní vývojář nařkl svého zaměstnavatele ze sexuálního obtěžování

Ani videoherní průmysl není osvobozen od kauz sexuálního obtěžování. Vývojář David Ballard zveřejnil nařčení, že byl v prestižním studiu Naughty Dog vystaven...  celý článek

Další z rubriky

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

StarCraft: Remastered
Strategická legenda baví i po 19 letech. Recenze StarCraft: Remastered

Blizzard ohlásil něco, co snad každého hráče z devadesátých let muselo zahřát na duši. Remaster nejproslulejších her, na kterých už se, buďme upřímní, zub času...  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.