Když jsem recenzoval své první hry, které patřily spíše do kategorie budgetových, myslel jsem si, že jsem dosáhl na samotné dno herního průmyslu. Utěšoval jsem se tím, že horší už to snad opravdu být nemůže. Teprve když jsem vyzkoušel Cycling Manager, pochopil jsem, jak velký byl můj omyl. Opravdu nevím, jaká hra by v ohavnosti grafiky a naprosté absenci čehokoli, co by bylo mžono nazvat hratelností, mohla překonat dnes recenzovaný titul.
Dokud ovšem CM nespustíte, tváří se celkem nadějně. Přeci jen už ze samotného názvu lze vyvozovat jisté závěry. Ostatně pro recenzi jsem si jej zvolil především proto, že se mi zdál nápad na netradiční manažerskou strategii (kdo má pořád hrát ty fotbalové manažery, že?) originální a přitažlivý. Jméno vývojářského týmu Cyanide mi sice mnoho neříkalo, ale proč hned očekávat to nejhorší, že? Instalace proběhla v pohodě, trochu mě udivilo, že místo intra mi pět vteřin na obrazovce blikalo logo autorů, načež se bez nějaké úvodní animace zjevilo herní menu. Jednolitá šeď mne - zvyklého na jednolitou zeleň manžerů fotbalových - neudivila, jal jsem se tedy zkoumat, jakým způsobem je vlastně hra zpracována.
V zásadě se hraní Cycling Manageru dělí na dvě hlavní části - mezi závody a při nich. Mezi závody se pohybujete v už zmíněných šedých obrazovkách, které jsou sice krajně
stereotypní, ale alespoň vkusné a v rámci možností přehledné (hra ostatně nabízí tak málo možností, jak kontrolovat svůj tým, že se nemáte šanci ztratit, ani kdybyste chtěli). Můžete si vybrat, zda si zahrajete jednu etapu, celou tour, popřípadě rovnou celou sezónu. V ní se stanete manažerem jednoho z dvaceti týmů čítajících několik (desítek) jezdců. Každý z nich je charakterizován jedenácti vlastnostmi jako rychlost, výbušnost, výdrž a tak podobně, a to v hodnotách od 1 do 99. Poslední a asi nejdůležitější statistikou je pak jeho forma, která určuje, nakolik bude schopen své atributy využít. Dále si musíte vybrat sebe sama (zní to podivně, ale jde prostě jen o výběr z několika postav ve hře, které budou vaším ztělesněním) z dvacítky manažerských jmen. Už zde si můžeme povšimnout jedné nedokonalosti, která občas až bije do očí: hra nemá licenci, takže se dočkáme klasicky zkomolených jmen. Co víc, místo slušivých fotografií (i když... už jste viděli někoho, jehož pasová fotka vypadá dobře?) se dočkáme poněkud přihlouple působících kreslených karikatur. Tabulky, jimž jasně vévodí jakýsi J. Ullrach, jsou potom dovršením trpkého poháru trapnosti hry.
Dejme tomu, že se s neblahým stavem statistik smíříme a pustíme se rovnýma nohama do sezóny. Poněkud nás asi překvapí, co všechno (ne)můžeme dělat. Čekali byste, že bude na vás řídit trénink jezdců, či obecně jejich přípravu. Kdepak. Jediné, co můžete v mezidobí
mezi jednotlivými závody dělat, je vyměňovat jezdce, kterážto možnost je ale celkem k ničemu, protože ty opravdu špičkové jezdce nezískáte, ať byste se snažili sebevíc - třeba i vzhledem k faktu, že není možné navrhnout výměnu dvou cyklistů za jednoho. Peníze ve hře také neexistují, takže možnost vylepšit si svůj tým je v podstatě nulová. Zkrátka a dobře - autoři se vás snažili donutit, abyste se věnovali jen a jen samotné tour.
Jenže ani okolo závodů toho moc na práci nemáte. Před etapou určíte taktiku pro každého jezdce, rozdělíte mu úseky, kdy má jet defenzívně a kdy útočit (bohužel celou délku etapy můžete rozdělit jen na čtyři části, takže na nějaké sofistikovanější taktické manévry můžete zapomenout) a určíte mu dva cíle z výběru, který čítá následující: - vyhrát etapu, - dokončit etapu, - držet se určeného cyklisty, - držet si co nejlepší čas. Zohlednit samozřejmě musíte cyklistovu formu a schopnosti. Jakmile se s tímto vypořádáte, což vám zabere tak deset minut, pokud se s tím budete hodně patlat, pak čtvrt hodiny, následuje samotný závod - první šok.
Grafika je totiž jedním slovem odporná. Jen velká míra sebeovládání mi zabránila ve vymalování stěn redakce obsahem mého žaludku, a to nejsem žádná citlivka. Na stránkách
hry proklamovaná 3D grafika vypadá mnohem hůř, než některé pokusy z dob nástupu prvních 3D akcelerátorů! Okolí trati je rozplizlé a hranaté, textury jsou jednolité a ani nevím, jak popsat modely samotných cyklistů. Jen je lituji, protože takhle hranatě, tence a humusovitě bych opravdu vypadat nechtěl.
V průběhu závodu už s předdefinovanou taktikou nic neuděláte, máte ale možnost nechat cyklistu zaútočit mimo plán, na konci pak můžete ovládat okamžik, kdy zaspurtuje do cíle. A tím celá zábava hasne. Jasně, musíte se starat o devět jedzců, ale stejně je to málo. Ke všemu je rychlost hry, byť si můžete vybrat mezi čtyřmi stupni, špatně vybrána - první dva jsou příliš pomalé a než k něčemu dojde, ukoušete se nudou. Druhé dva jsou zase příliš rychlé na to, abyste mohli stíhat ovládat všechny své jezdce. Řešením by tedy bylo pořádně předdefinovat předzávodovou taktiku a odbýt si závod největší rychlostí. Je ale třeba si uvědomit, že roli hraje i flexibilita. Je prostě nutností měnit v průběhu závodu taktiku podle situace, ne všechno lze naplánovat před začátkem etapy. A právě v tom je Cycling Manager nedomyšlený, až to bolí.
Nějakým způsobem dokončíte závod, načež přijde šok druhý, který vás definitivně odrovná. Já, ačkoliv jsem díky recenzím na převážně nepříliš kvalitní budgety poměrně otrlý člověk, jsem nevěřil vlastním očím. Po skončení závodu totiž následuje jakési vyhodnocení
nejrychlejších jezdců, nejlepších vrchařů, sprinterů a tak podobně. Na tom by nebylo nic špatného. Horší je, že v pozadí běží jakási animace - pohled na stupně vítězů. To, že na nich poněkud netradičně stojí jen vítěz, by se dalo přežít. To, že mu chudákovi někdo amputoval chodidla a dlaně, že má místo tváře jeden pixelovatý flek (jako tomu bývá v televizním zpravodajství, když je třeba zachovat inkognito mluvícího), že se celý chová jako jedna velká placka s texturou oblečení a kůže, to už je horší.
Když se podíváte do tabulky hodnocení, naleznete tam číslo vzhledem k textu recenze poměrně vysoké. Vězte, že jediným plusem, který jsem dokázal na Cycling Manageru najít (a že jsem se snažil!), je originální nápad. A protože právě originalita je prvkem, který v současných hrách dost často postrádám, nastavil jsem spodní hranici právě na třicet procent. Samotný fakt, že se ve hře nenašlo ZHOLA NIC, co by mě přinutilo výsledné hodnocení zvýšit, by vám měl stačit jako důkaz (místo slibů): tady opravdu není o co stát. Cycling Manager má odporné technické zpracování, je příliš povrchní a začne nudit po slabé půlhodince hry. Raději se vraťte k poslednímu Championship Manageru a sousloví Cycling Manager nadobro vymažte z paměti.
| Cycling Manager | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
