Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Nejde jen o ty nervy. Dark Souls si užijí i strašpytlové

aktualizováno 
Hry jako Dark Souls bývají často charakterizovány jako extrémně obtížné tituly, na které si troufnou jen ti nejtrpělivější. Mohou je tak minout hráči, kteří nade vše milují propracované světy s fantastickou atmosférou a chytrým designem. Paradoxně může být „soulsborne“ žánr také skvělým prostředkem pro odreagování a zlepšení nálady.

Dark Souls | foto: From Software

Důležité upozornění na úvod: her jako Dark Souls není zas tak velké množství, přesto se těch pár vydaných titulů od sebe v některých věcech poměrně zásadně liší. Protože bych následující řádky rád cílil na lidi fenoménem soulsborne nezasažené, hodlám se v článku zaměřovat na „mateřskou“ sérii Souls a její odbočku Bloodborne.

A co příběh?

Nejčastější výtka hrám od From Software se týká zdánlivě neexistujícího příběhu. Podle mého názoru je to ale přesně naopak. Pouze způsob vyprávění je tu dost netradiční a klade větší nároky na hráčovu schopnost spojovat si jednotlivé indicie a vytvářet si povědomí o tom, co se kolem vás vlastně děje. A že je o co stát!

Bloodborne

V Bloodbornu vám na začátku hry radí, abyste o tom všem raději moc nepřemýšleli. Vtipálci.

Je důležité si uvědomit, že v těchto hrách je vše podřízeno tomu, aby vašim pocitům dominovala ztracenost a beznaděj. Skoro by se dalo říct, že se ve vás autoři snaží cíleně vyvolat depresi, jejíž překonání je vaším největším úkolem. Tomu je uzpůsobeno i vyprávění příběhu. Pokud vás zajímá, musíte pečlivě naslouchat každé postavě, na kterou během svého bloudění tajemným světem hry narazíte. 

Další informace se dočtete pročítáním popisků k nalezeným předmětům uloženým ve vašem inventáři. A pokud budete mít oči otevřené, tak tu a tam narazíte na krátkou písemnost zanechanou nějakou dávno mrtvou duší, která si se srozumitelností útržkovitého sdělení rozhodně hlavu nelámala. To ale není vše. Důležitý je totiž i samotný vizuální design a typy jednotlivých nepřátel. Další skryté indicie a souvislosti lze objevit pohledem na okolní architekturu zdobenou sochami a ornamentální symbolikou. Pro ilustraci vřele doporučuji youtubera provozujícího kanál VaatiVidya. Zkuste si například pustit jeho video k bloodbornové postavě jménem Father Gascoigne. Budete zírat.

Bloodborne: The Old Hunters
Bloodborne: The Old Hunters

Postavy v Bloodborne jsou parádní nejen po designové stránce. Obecně mají hry od From Software okouzující dabing.

Souls hry jako archeologie

Někde jsem četl krásné přirovnání Souls her k archeologii. Sedí dokonale. Tak jako v archeologii si z jednotlivých, bolestně nedostačujících informací skládáte pouze mlhavé povědomí o dávno ztracené civilizaci, v jejíchž ruinách se právě nacházíte. Pár věcí vám do sebe krásně zapadne, většina vám ale bude pořád unikat. O to víc poroste vaše žízeň po nových objevech, souvislostech a dalších teoriích. Nakonec budete o herním světě přemýšlet jako o skutečném místě s vlastní historií, logikou a zákonitostmi.

Jak už bylo řečeno, pro příběh ale i celkový herní design je důležitý pocit osamění, který je tu vaším nejvěrnějším průvodcem. O to důležitější jsou pro vás setkání s každou alespoň zdánlivě přátelskou postavou. Věřte mi, že po pár hodinách budete vděční za každého pomatence a fanatika, který je s vámi ochoten prohodit jen pár slov. Zprvu vás zaskočí, že všechny postavy ve hře při mluvení nehýbou ani ústy, natož pak zbytkem těla. I to je ale v souladu s celkovou atmosférou a uměleckým designem. Budete mít pocit, že nemluvíte se skutečnými bytostmi, ale oživlými sochami. Nikdy jim nelze úplně věřit, protože nejste tak docela na stejné lodi. Nejednou se vám cynicky vysmějí.  

A zase platí, že tyto famózně nadabované rozhovory vám zpravidla ještě více zamotají hlavu. Tak jako v archeologii nakonec zjistíte, že díky novému poznatku máte ještě více otázek než odpovědí. Váš hlad po nových informacích to jenom posílí a až uvidíte někde na zdánlivě nedosažitelné římse pohozený kus brnění, budete se k němu snažit dostat nejen proto, abyste si ho mohli obléct, ale protože se z jeho popisků můžete dozvědět něco nového.

Dark Souls
Dark Souls 2

První Dark Souls (vlevo) je kultovní záležitostí, dvojka (vpravo) ale sklidila i dost kritiky.

Sám sobě kartografem

Jedním z hlavních důvodů, proč se hře daří nabudit v hráči pocit totální ztracenosti, je i absence mapy. A to navzdory tomu, že se de facto nacházíte v otevřeném herním světě. Není to ale open world ve stylu Far Crye nebo Zaklínače. Spíše se jedná o důmyslně sestavený labyrint, jehož propojenost vám dochází teprve postupně. To souvisí i s rozmístěním checkpointů, na kterých se po smrti znovu objevíte. 

V bloodborneském Yharnamu se tak ponoříte hluboko do spletitých uliček města, které jako by vypadlo z nejděsivějších vizí H.P. Lovecrafta. Od posledního checkpointu jste ušli kilometry a váš krví zbrocený hrdina má na kahánku. V očekávání nejhoršího otevřete zlověstně působící bránu a s ohromným překvapením zjistíte, že se nacházíte poblíž startovního místa ve hře.

Ano, v soulsborne hrách umíráte často, ale jak opakujete jednotlivé pasáže, bezpečně se vám v hlavě složí mapa a vytvoříte si povědomí o rozmístění nepřátel. Během pátého průchodu stejným místem se může stát, že si všimnete něčeho, co vám dříve unikalo. A z každého nálezu speciálního předmětu nebo kusu brnění budete mít radost jak z jeho funkce, tak z popisku poskytujícího další střípek informace o herním světě. Pro design soulsborne her je v tomto duchu naprosto charakteristické, že všechno souvisí se vším.

Dark Souls 3
Dark Souls 3

Pokud se vám nechce čekat na remaster prvních Dark Souls a hrajete na PC, měli byste sáhnout po trojce.

To dáte!

Jak se říká, opakování je matka moudrosti, a vedle průměrného fanouška soulsborne her šoupe i Otec Fura zahanbeně nohama. Je pravda, že ve hře budete dost často umírat. Je také pravda, že spoustu pasáží budete opakovat zas a znovu. A do třetice je pravda i to, že vás hra čas od času škodolibě vytrolí smrtí, které prostě nešlo předejít. Ale není to tak hrozné, a když jsem schopný dohrát soulsborne hru já, tak vy také.

Externí obrázek

Dark Souls ráda trolí

Obecně lze říct, že pokud přijde na boj s řadovými nepřáteli, musíte být prostě opatrní, přesní a naučit se odhadovat pohyby protivníka. Chce to cvik, ale až se rozkoukáte, je takové tancování se starými známými královská zábava. Zažijete si to a ono to najednou půjde samo. 

S bossy je to složitější. Aby se jedna z takových bestií poroučela k zemi, je třeba do ní notný čas trpělivě bušit vhodně zvolenými útoky. Ještě důležitější je ale vaše schopnost v pravý čas ustoupit a především do poslední sekundy nepodléhat dojmu, že máte vyhráno. Bossové vás jsou schopní zabít velmi rychle třemi, čtyřmi zásahy. A uzdravovacích lahviček není nikdy dost. Že se na takové nervy můžete vykašlat?

Jenže to je právě to, na co se často zapomíná. Pokud jste připojeni k internetu, hra vám dává možnost přivolat si na pomoc dalšího hráče. A ve dvou bývají i ty nejtěžší bitvy mnohonásobně snazší. Bez mučení přiznávám, že pokud jsem se v soulsborne hrách opravdu beznadějně zasekl na nějakém bossovi a ten prostě nešel k zemi, moje ego přivoláním parťáka nějak netrpělo. Tohle není podvádění, protože jak už bylo řečeno, boss má nad vámi spoustu výhod. A i kdyby, tak co? Zabití obří potvory chrlící plameny si do životopisu stejně asi nedáte.

Bloodborne: The Old Hunters

Ludwig z Bloodborne: The Old Hunters. Kdo by na takového drobečka neměl veselé vzpomínky?

Soulsborne na relax

Čímž se dostávám k důvodu, proč jsem se rozhodl celý článek vlastně sepsat. Obecně beru hraní jako prostředek relaxace a stres je vlastně to poslední, co u her hledám. Já v nich vlastně nejsem ani moc dobrý. Vtip je v tom, že soulsborne žánr mi navzdory své pověsti přesně tohle dovoluje. Smrt je v něm všudypřítomná. Je jí ale tolik, že si na umírání prostě zvyknete. A není pak lepšího pocitu, než když se jako pán procházíte herním světem, který máte do detailů zmapovaný ve vlastní hlavě, a veškerá příkoří všem vracíte i s úroky. 

Ve svém revíru s chirurgickou přesností porcujete ty nejděsivější obludy, které vám dříve tolikrát vyprášily kožich. Teď jste vy tou největší příslovečnou rybou v rybníku a nic vás v něm už nepřekvapí. Zisk zkušeností v Souls hrách nemá jen číselnou hodnotu, jedná se o proces, který skutečně pociťujete. Zmíněnou depresi, vztek a beznaděj střídá radost z vlastního pokroku a nashromážděných schopností. I proto se objevují názory a svědectví, že hraní Souls her má terapeutický účinek. Zní to dost bizarně, ale docela tomu věřím.

Nioh
Nioh: Bloodshed's End

Ni-Oh potěší milovníky japonských dějin i mytologie. Hlavní hvězdou je ale soubojový systém.

Nedá mi to a závěrem si neodpustím ještě jednu malou odbočku. Kromě her od From Software totiž ještě maximálně doporučuji i samurajské Ni-Oh, pro které ale neplatí řada věcí, které byly zmíněny výše. Hra je dělená na úrovně, disponuje mapou a má tradičním způsobem vyprávěný příběh. Především má ale ten nejlepší soubojový systém v reálném čase, s kterým jsem kdy měl co do činění. Jeho úžasná hloubka a flexibilita vám totálně zamotá hlavu a zmíněný proces učení a radost z vlastního pokroku je pak o to výraznější.

Soulsborne žánr není pro každého, o tom žádná. Ale pokud máte tyto hry z vyprávění zafixované jako něco, co se opírá pouze o tuhou obtížnost, měli byste se na ně podívat trochu blíže. Dobrý lov!



Nejčtenější

Cyberpunk 2077 je přesně tak dobrý, jak jsme tajně doufali. První dojmy

Cyberpunk 2077

Poté, co v únoru vyšel Kingdom Come, už mezi českými hráči není očekávanějšího titulu než chystaný Cyberpunk 2077. A my...

Bethesda oznámila nový Doom a Wolfenstein. Fallout 76 vyjde ještě letos

Fallout 76

Velká herní výstava E3 pokračovala očekávanou konferencí Bethesdy. Viděli jsme spoustu oznámení, z velkých projektů se...



E3 2018: přehled časů všech důležitých konferencí

E3

S herním svátkem E3, který letos opět proběhne v Los Angeles, se pojí i samostatné tiskové konference, či spíše show...

Stahujte zdarma PC verzi startovní edice středověké řežby For Honor

For Honor

Pokud byste chtěli zkusit, kam se více než rok po vydání posunula multiplayerová řežba For Honor, přidejte si na PC do...

Sony na E3 předvedla úžasné záběry z The Last of Us 2 a Death Stranding

The Last of Us: Part II

Sony na letošní E3 nepřivezla spoustu oznámení ani trailerů, ale co předvedla na konferenci, stálo skutečně za to....

Další z rubriky

Pět největších zklamání z herního svátku E3 2018

Command and Conquer: Rivals

V sobotu jsme rozebrali největší překvapení z herního svátku E3 2018, dnes se podíváme na ta největší zklamání.

Bethesda oznámila nový Doom a Wolfenstein. Fallout 76 vyjde ještě letos

Fallout 76

Velká herní výstava E3 pokračovala očekávanou konferencí Bethesdy. Viděli jsme spoustu oznámení, z velkých projektů se...

Electronic Arts na E3 ukázala Anthem, Battlefield 5 i Unravel 2

Battlefield 5

Největší herní výstava roku začala první konferencí. Vydavatelství EA mile překvapilo pokornějším přístupem a ve...



Najdete na iDNES.cz