RECENZE: Darksiders Genesis je nejakčnější akční RPG

Série Darksiders se vrátila s překvapivým spin-offem v podobě izometrického akčního RPG ve stylu Diabla. Ještě překvapivější je však kvalita hry. Je to totiž super mela!

Sága Darksiders, která letos slaví už deset let své existence, patří dle mého skromného názoru k nejlepším zběsilým akcím ve stylu Devil May Cry nebo Ninja Gaiden. Spin-off Genesis mění už na první pohled herní styl, ale přitom si zachovává akčnost i hektičnost soubojů. 

Je to zjednodušeně opravdu mix původních dvou dílů Darksiders (trojka koketovala se SoulsBorne podžánrem) a Diabla. Příběhově je děj zasazen ještě před jedničku. Nejvíc si ho tedy samozřejmě užijí fandové série, ale vzhledem k tomu, že jde nyní vlastně o chronologicky první díl, s klidem ho doporučíme i hráčům, kteří dosud neměli se značkou Darksiders tu čest.

Hlavními (anti)hrdiny jsou dva ze čtyř jezdců apokalypsy – Válka (War) a Svár (Strife). Nutno podotknout, že Darksiders celkově k apokalyptickým jezdcům přistupují dosti po svém. Namísto Moru a Hladomoru zde řádí Zuřivost a právě Svár.

Dante, jsi to ty?

Zatímco Válku a jeho obří meč půlící nepřátele vedví znají hráči už z jedničky, Svár se objevuje v hratelné podobě poprvé. Rozdílné postavy s naprosto odlišnými schopnosti jsou skvělou kombinací k dynamickému a až překvapivě svěžímu zážitku. Hru si rozhodně užijete nejvíc ve dvou s kamarádem. 

Zvolit můžete online hru a i díkybohu lokální multiplayer ve formě rozdělené obrazovky. Překvapivě dobře si ale hru užije i samotný hráč, který mezi drsňáky přepíná. Vývojáři totiž výměnu postav zvládli designově na jedničku. Pomalejší a silný Válka se zavděčí všem, kteří volí v akčních RPG barbary a válečníky. Sekání s mečem je zábavné tak, jak má v izometrickém RPG být. Hra za Svára přitom připomíná nejvíc – a teď se podržte – Danteho z Devil May Cry. Je totiž ozbrojen dvěma rychlopalnými pistolemi s neomezenou municí. I jeho úskoky připomínají kmitání bělovlasého bijce od Capcomu.

Oba jezdci apokalypsy mají speciální a jedinečné schopnosti. Svár dokáže například otevírat portály, Válka zase drtí růžové krystaly a háže hvězdice. K postupu hrou potřebujete oba. Tím se pomalu dostáváme k hlavolamům, kterých je v Darksiders Genesis docela dost a dokážou udivit svou nápaditostí. 

Darksiders Genesis

Ne že bychom tu měli hned Portal 3, ale na poměry akčního RPG je jejich propracovanost do oka bijící. A k tomu si připočtěte pár hopsačkových pasáží, které nejsou vůbec opruzem, jak se může zdát, ale přinášejí vítané rozptýlení mezi frenetickými souboji a hlavolamy, a máte tu hru, která nenudí. Zvláště, když ve velkých levelech můžete jezdit na koních a likvidovat nepřátele z jejich hřbetů. 

Nebylo by to samozřejmě pravé RPG, kdyby nedošlo slovo na získávání zkušeností a vylepšování hrdinů. Žádné strachy, nic z toho nechybí. Získané duše zpřístupní nové schopnosti i zvýší sílu a zajímavá jsou i jádra tvorů.

Krystale, přivolej mi parťáka!

Ta vypadávají z padlých protivníků a obsadit jimi můžete velkou mříž. Při likvidaci bossů i řadových potvor získáte díky těmto jejich jádrům vyšší zdraví, útoky nebo například přivolání jejich pomoci. Základní hra má 16 misí, ke kterým si můžete přičíst i 20 arén, kde si lze dobře nabušit hrdiny, pokud vám příběhové úrovně dělají problém. Přiznám se, že jsem si hru užíval sám i v multiplayeru s drahou polovičkou a strávil u ní celých 30 hodin. Určitě ji ale lze dohrát i za 20 hodin, pokud se nechcete zdržovat. 

Darksiders Genesis

Připojení druhého hráče je vyřešeno zajímavě. Nefunguje formou kdykoliv připojit/odpojit, jak tomu často bývá. Pozvat spoluhráče lze jen na vybraných místech u krystalů, kde lze i zakoupit předměty nebo vylepšit postavy. Zní to možná jako omezení, ale není tomu tak. Tento styl pomáhá hře v jejím specifickém tempu. Krystal totiž naleznete v každém levelu, i když ne na každém kroku.

Příběh se posunuje kupředu rozhýbanými 2D obrazovkami i rozhovory. Nejde o kdovíjaký klenot, ale řeči mezi Válkou a Svárem jsou hodně vtipné. Válka je věčně nabručený mrzout, zatímco Svár je vtipálek sázející jeden fór za druhým. Takový umírněnější Deadpool. Že nám hra sedla, je z recenze určitě znát. 

Dokonalá však není, své neduhy má také. Těmi klasickými jsou bugy. V nejhojnější podobě se objevují obvykle jako záseky, kvůli kterým se nehnete z místa a nemůžete dál. To vás nakrkne především při soubojích s bossy, při nichž budete mít nervy nadranc. Darksiders Genesis nejsou zrovna dvakrát jednoduchou hrou. Střední obtížnost je spíš těžká. Mnohem horší jsou bugy, které vám znepřístupní vedlejší úkoly. Ty naštvou a rozzuří. A když už si stěžujeme, příjemné nejsou ani problémy s kamerou, kvůli kterým občas nevidíte, co se děje. To je škoda, protože ovládání je téměř precizní.

Mapo, kde jsem?

Hra totiž dokonale sedí pro soňácký gamepad DualShock 4 a ovládací metodu dvou analogových páček. Poslední výtka směřuje k mapě, která sice při odhalení ukáže skryté poklady, ale není schopná zobrazit, kde přesně stojíte. Připravte se tedy na pár nejapných momentů lehkého tápání. Proč bugům a problémům s kamerou nevěnovali tvůrci víc pozornosti, když hra vyšla na PC již na konci loňského roku, nám moc rozum nebere. To je lajdáctví! 

Darksiders Genesis

Graficky vypadá hra slušně a hezky se na ní kouká, i když o žádném vizuálním vrcholu řeč být nemůže. Dabing je normální, hudba spíš nevýrazná. I tak je ale Darksiders Genesis zážitek hodný vaší pozornosti. Je to zajímavý hybrid zběsilé akce a akčního RPG, u něhož bychom se za pokračování rozhodně nezlobili. Potěšující pro hráče a hlavně jejich peněženky je, že se neprodává za plnou cenu. To se vždy cení.