Dawn of Magic - čarodějná taškařice

Výhradně magicky naladěné charaktery najdou v novém akčním RPG Dawn of Magic uplatnění. I v jiných ohledech přichází jeho autoři s vlastními řešeními. Jde tedy o konkurenceschopnou alternativu k Diablu 2?

Přestože to tak mnohým nemusí přijít, je Dawn of Magic několik dlouhých let vyvíjeným akčním RPG, o kterém jsme se poprvé dozvěděli někdy v roce 2003, byť pod jiným názvem. Ať už to ale byla názvová politika či neschopnost marketingového oddělení vydavatele, o projektu se prostě takřka vůbec nemluvilo, a to i přes skutečnost, že k němu vycházel jeden screenshot za druhým. Může to být také jistou indikací herního publika, že už má dost nekonečného přívalu Diablo klonů – a žádá si něco aspoň trochu nového. Není však předmětem recenze rozebírat, proč hráči o daném titulu nic neví, ale bez ohledu na předsudky, k nimž hype patří, jí přísluší jediné: zhodnotit kvality. V průběhu testování se Dawn of Magic navíc ukázal být velmi rozporuplným kouskem, který není možné jednoznačně zatratit, ale nezkušenost autorů ústící v nepříjemné přešlapy nedovoluje ani jeho nekritickou adoraci.

Po výběru postavy jste postaveni do role učně na akademii magických umění.

Vývojáři, zdá se, už pochopili, že proti Diablu 2 nemohou jít pouze s jeho zbraněmi – v takovém případě vždy prohrají. Ve Sky Fallen Entertainment si to dobře uvědomili, hůře však již realizovali nové akcenty. Přinést osvěžení už při výběru postav je rozhodně příjemné, na druhou stranu se musí provést s citem a nenahradit tradiční archetypy hrdinů jako válečník, kouzelník apod. naprosto ustřelenými charaktery, mezi nimiž svou výstředností jednoznačně vyčnívá tlustá pekařka. Čtete správně, navíc ani nešikovný knihomol, případně chatrný kněz nejsou postavami, se kterými by se dobře sžívalo – a že to je v tomto žánru obzvlášť důležité. Pokud by tvůrci sarkasmem, ironií a prvky parodie protkali celou hru – a udělali by-li to dobře – nešlo by než smeknout. Bohužel v tomto případě jde o nepovedené fragmenty trčící do v zásadě tradičního clickfestu. Pouze cikánka, doplňující povedenou čtveřici, je jakž takž zdárně zasazeným charakterem. Jako taková se může těšit naší přízni dalších několik desítek hodin u tradičního nahánění monster, získávání zkušeností, plnění úkolů – to vše konáno jen ve prospěch poněkud excesivního vývoje postavy.

VIDEO

Po výběru postavy jste postaveni do role učně na akademii magických umění. Na brutální boj vázaná povolání typu válečník či paladin zde nehledejte, a to ani v případě zvolíte-li si jiný z nabízených charakterů. To je další ze specifik Dawn of Magic – že trochu omezuje volnost, ale nic není tak horké, jak se to navaří. Zpočátku projdete nudným tutoriálem, na který přímo navazuje sled úkolů, jež vám zadávají mistři jednotlivých magických škol. Tyto questy kolísají mezi povedenými až zlehka ubohými, přičemž hned ten první patří bohužel do kategorie druhé, jelikož až přehnaně frustruje.

Jakmile se propracujete roztažitým začátkem, začne teprve to pravé dobrodružství, kdy se pomocí teleportů přemisťujete z jedné oblasti do druhé. Bezešvý přechod bez nahrávacích obrazovek nečekejte. Ale to je jen malý šrám na jinak vcelku zábavně se rozjíždějící hratelnosti. V obrovském městě Avon už se totiž konečně začne něco dít. Všude to švitoří metropolitním ruchem a NPCčka jsou nažhavená obchodovat a především zadávat questy epičtější povahy. Atmosféra akčních RPG je tak docela silně zastoupena, ne že ne.

Jakmile se propracujete roztažitým začátkem, začne teprve to pravé dobrodružství, kdy se pomocí teleportů přemisťujete z jedné oblasti do druhé.

S tím se v negativním směru bohužel pojí i stále nápadnější vyčpělost úkolů, která je hrám typu Titan Quest či Sacred vlastní. Zde je pro budoucí akční RPG největší prostor ke zlepšení, jelikož i Dawn of Magic nabízí klasický koktejl s likvidací arcinepřátel místních obyvatel, ochranou legitimních občanů a hledáním cenných předmětů. To vše pochopitelně vždy směřuje k řádnému pomlácení. Jediným důvodem, proč to všechno dělat, je krom odhalování klišovitého příběhu především zisk cenných zkušenostních bodů. Nové úrovně a tím i možnost dále se rozvinout se tu nezískávají úplně snadno, rozhodně nejste za hodinu „dvacítka“ jako jinde. O to opatrnější je záhodno při rozdělování bodíků být. Magických škol je skutečně hodně (12), za jedno rozehrání si solidně stihnete osvojit jen několik málo z nich. Jednotlivá kouzla se dají různě kombinovat, z čehož vychází vesměs zajímavé čarodějnické kejkle, které jednoznačně patří k největším přednostem hry. Byť v tomto ohledu hra motivuje k opakovanému hraní a ozkoušení nových kombinací, jde o motivaci zoufale osamocenou.

Přestože Dawn of Magic nabízí slušný systém alchymie, kdy je možné vyrábět si vlastní lektvary, dokonce lze různě zkrášlovat a lehce poupravovat zbraně a brnění, nejedná se o nic, co by bylo do hratelnosti implementováno takovým způsobem, aby těchto vymožeností byli hráči nuceni využívat a to ještě s tou podmínkou, že by to nesměla být otrava. Tak tomu ale není – jde spíše o jednorázovou kratochvíli, a tak z těchto bonusů možná nejlépe vychází tetování, jímž lze zkrášlit vlastní postavičku. Á propos, ta se vyvíjí i vizuálně s tím, jakou z magických škol preferujete. Pokud sázíte například na ohnivou, můžete se časem těšit z pohledných rohů a rukou šlehajících plameny.

Z recenze více než výmluvně vyplývá, že většinu času strávíte potíráním zdejšího zlořádů. Nakonec je to s přimhouřenýma očima celkem zábava, které ale na kvalitě bohužel ubírají zbytečné bugy. Často je velkým problémem „nakliknout“ nepřítele. Ne zrovna málokdy je totiž potřeba trefit se do rozmezí několika málo pixelů, jinak to hra nezaregistruje. Vězte, že v pohybu to není žádná sranda. Mnohdy až příliš spektakulární efekty kouzel navíc ubírají na přehlednosti. Dawn of Magic vůbec není uživatelsky příliš přítulný. Mapa funguje přinejlepším polovičatě, v inventáři vládne chaos.

Klady a zápory

Rozsáhlý svět
Magické školy

Rozporuplné vyznění
Technické bugy

899 Kč
České titulky

Magických škol je skutečně hodně (12), za jedno rozehrání si solidně stihnete osvojit jen několik málo z nich.

Jak bylo zmíněno v úvodu, toto akční RPG je typickým příkladem rozporuplnosti a také neukotvenosti. Jako by autoři mnohdy ani sami nevěděli, jakou designérskou cestičkou se vydat dál. Má to být parodie, nebo vážný, byť plytký příběh? Zřejmě od každého něco – jenže tenhle mix nefunguje a ubírá tak hře na atmosféře. Přesto jde o titul, především díky zajímavým možnostem vývoje postavy a rozsáhlému světu, který si nezaslouží odsouzení. Hráči dá lehce nadprůměrný zážitek, a pokud by tu nebylo Diablo 2, Sacred, Titan Quest či Silverfall, asi bychom ho i doporučili.