Se železnicí nemáme v našich končinách zrovna nejlepší zkušenosti. Ono by to také bylo spíše s podivem, vždyť ji provozuje úžasná společnost České dráhy, jejíž manažeři se zřejmě sázejí o to, kdo ji více zadluží nebo jak co možná nejefektivněji zpomalit spoje v čele s Pendolinem. Na druhou stranu, v porovnání s Divokým západem, kde bylo vybudování kolejí jedním z nejčastějších předmětů sporu, tedy alespoň podle každé druhé westernovky, jsou místní problémy jen malichernou selankou.
Obličeje by měly vyjadřovat emoce a třeba na svázaných zajatcích uvidíte vizuální snahu dostat se z provazů.
Bratři Cooperovi, ti by mohli z fleku vybalit příběh, jenž si sice v klidu spletete s desítkami ostatních, nicméně těžko si představit lepší zápletku k pokračování takřka kultovních Desperados, jejichž duchovní předchůdce Commandos té kultovnosti pobral sice o fous více, což však nic nemění na faktu, že tato série z 2. světové války dnes své zákazníky loví úplně někde jinde a sice ve vodách akčních her. Desperados 2 jdou jinou, a přesto v lecčems podobou cestou.
Úvodní animace vám ukáže ušlechtilou, nicméně marnou snahu maršála Rosse Coopera, uchránit indiánský kousek země mezi Arizonou a Novým Mexikem od stavby železnice. Jistě se později bude chytat za hlavu, když ho za jeho férovost unesou. Naštěstí jeho krev koluje i v žilách Johna Coopera, v této době již jednoho z nejuznávanějších reků, který by sice nejraději vysedával za barovým pultem, avšak z rodiny mu zbyl už jenom Ross, tak se musí(te) postarat, aby tomu tak zůstalo i nadále.
Kdo zná Commandos, zná i Desperados a tím pádem ví, o co půjde v Desperados 2, jelikož původní princip zůstal v základu nezměněn. Opět se ocitnete ve spoustě úrovní, jejichž rozloha se příjemně zvětšila a dává tím pádem širší možnosti k manévrování. Cílem obvykle bývá osvobodit vězně, ukrást důležité předměty nebo se prostě jen dostat do další mise. Požadavky nejsou to hlavní. Tím je totiž způsob, jak kýženého dosáhnete. Bez plížení se neobejdete, avšak nikdo není tak neomylný, aby čas od času nemusel klepnout někoho po hlavě nebo byl dokonce 
objeven. V takové chvíli hra rozhodně nekončí – na řadu přichází jen důmyslné léčky, přičemž do těch nevykonstruovanějších zapojíte klidně celý tým, nebo rovnou úctyhodný zbraňový arzenál se spoustou šiknoucích se vychytávek, na které byste jinde narazili jen stěží.
Největší novinkou hry je dozajista možnost uchopit vybranou postavu pod přímou kontrolu.
Zmínili jsme tým a jeho esenciální aspekt nelze pominout, takže vězte, že každý jeho člen má jasně dané pole působnosti, na němž se uplatní mnohem lépe než kdokoli jiný. Cooper je pochopitelně drsňák tasící svůj silný kolt ve zlomku sekundy. Doc McCoy je přes svou oční klapku výborný odstřelovač, Sam Williams se zas perfektně vyzná ve výbušninách. Pablo Sanchez a Kate O Hara jsou mistry v odlákávání pozornosti. S prvním pohodíte pár šutrů, dáma pak používá nepochybně mnohem více vzrušující metody, když neváhá zpod své sukně dát na odiv krajkované podvazky a v nestřežené chvíli nepříteli pořádně napudrovat obličej, konkrétně oči. Novým členem skupiny bude indián Hawkeye, za nějž mluví především luk nebo multifunkční tomahavk.
Pouze ti, kdož nasadí speciální schopnosti hrdinů inteligentně, budou mít v komplikovaně designovaných misích šanci. Žádná střílející mašina, jako byl Zelený baret v Commandos 2, který spoustu situací vyřešil sám o sobě, tu nebude mít místo.
Na některých screenshotech může Desperados 2 vypadat jen jako kosmeticky vylepšený 2D předchůdce. Další, trojdimenzionální obrázky, ale napovídají něco jiného. Skutečně, dvojka pojede na schopném 3D enginu, který umožňuje natáčet kameru, zoomovat a obdivovat četné detaily, jež by plochý izometrický pohled nemohl nabídnout. Skutečně pohledné animace uvidíte, když se nepříteli dostane zmíněný pudr do očí. Obličeje by měly vyjadřovat emoce a třeba na svázaných zajatcích uvidíte vizuální snahu dostat se z provazů.
U taktických strategií ve 3D hrozí několik docela nepříjemných nebezpečí: grafika je sice hezká, ovšem s ovladatelností je to spíše na štíru a navíc se musíte smířit s vyšší hardwarovou náročností. Druhé jmenované bude platit zřejmě i u Desperados 2, avšak co se týče ovládání, mělo by být vyladěno ku prospěchu všech hráčů. Největší novinkou hry je dozajista možnost uchopit vybranou postavu pod přímou kontrolu. A to kdykoliv stiskem tabulátoru. Pak se na svět díváte přes rameno dotyčného a mnohem lépe odhadnete například na jakou vzdálenost se můžete přiblížit, potažmo se odstřelovačkou lépe trefíte. Občas hra přepnutí do módu přímé kontroly dokonce vyžaduje. Třeba tehdy, když máte v roli Coopera vyhrát pro Kate pudřenku. Stačí tak pokecat s majitelem a už se střílí v moorhoonovském stylu.
Cooper je pochopitelně drsňák tasící svůj silný kolt ve zlomku sekundy. Doc McCoy je přes svou oční klapku výborný odstřelovač, Sam Williams se zas perfektně vyzná ve výbušninách.
Podle autorů bychom měli uneseného bratra obejmout za nějakých 24 misí, avšak při bližším vyptávání se dozvídáme, že jde o pouhých osm, byť velkých, úrovních, do každé z nichž se podíváme rovnou třikrát. Na druhou stranu vždy za jiných okolností a samozřejmě i s odlišným průběhem. Podle nás tak není zapotřebí se bát krátké herní doby. Ba právě naopak – na Desperados 2 už se moc těšíme, protože na něm autoři pracují již nějaký ten pátek a nenechávají nic náhodě. Chtějí se prostě vrátit ve velkém stylu a s mnoha vylepšeními, v jejichž čele jednoznačně trůni možnost ovládat jednotlivé postavy, což zcela jasně výrazně rozšíří již tak slušné řady dobrých designérských rozhodnutí.Index očekávání: 85%
