Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Deus Ex - nechť žije cyberpunk

  12:00aktualizováno  12:44
Město je barevnější, než kdysi bývalo, vracej se časy lepší, snad už natrvalo. Tolik úryvek z textu punkové skupiny Visací Zámek, kterýmžto vás chceme pouze naladit k poslechu serenády od cyberpunkové kapely Ion Storm. Aneb na PS2 konečně přichází Deus Ex, vavříny ověnčený mix akce v první osobě, adventury a RPG.

BonusWeb HIT Deus Ex

Bude to již nějaký ten rok, co hra Deus Ex způsobila skutečně nevídaný poprask v táboře recenzentů PC her. A přestože mezi hráči byla na můj vkus přijata poněkud chladně, nezdráhám se říci, že chvála v odborném tisku byla naprosto zasloužená. V té době se jednalo o naprosto bezkonkurenční kousek, jímž jeho tvůrce Warren Spector navázal na tradici vynikajících System Shocků. A pokud mi mé kusé informace ze světa PC her nelžou, pak vlastně nebyl Deus Ex dodnes ničím překonán. Není se ovšem co divit. Ani já, coby v podstatě konzolový hráč, jsem tenkrát neodolal a tuto gamesu si pořídil. Do smrti budu děkovat všem svatým, kteří mě osvítili, neboť v mém osobním žebříčku tento titul zaujímá místo jedné z nejzásadnějších her všech dob a to bez rozdílu platforem.

Nyní přichází tento titul na PS2 a po velmi úspěšné ouvertuře na PC byly do tohoto projektu vkládány velice vysoké naděje. Aby také ne. No, vysmátého Bonazze, přilepeného k této recenzi jste ostatně už zaznamenali, takže tu nebudeme hrát ani kuličky, ani na schovávanou a hned v úvodu schůze si povíme, že PS2 inkarnace tato očekávání splnila téměř beze zbytku.

Děj je situován do blízké budoucnosti, což znamená, že zde vypadá všechno v podstatě jako v současnosti, ale technologie je přeci už jen o něco dále, takže se tu můžeme setkat s mnoha opravdu vypečenými vynálezy, které dokáží krásně zpříjemnit či zkomplikovat (záleží, na které straně tohoto vynálezu se zrovna nacházíte) život. Hlavním hrdinou je JC Denton, jehož jméno si můžete oproti PC verzi sice změnit, ale zase si nemůžete měnit vizáž. JC je něco Deus Ex jako počáteční stadium cyborga, je to agent vládní organizace UNATCO s technologicky notně vylepšenými vlastnostmi a schopnostmi pomocí výkřiků posledních biotechnologických pokroků. Pakliže se ptáte, co je náplní práce uvedeného povědomě nazvaného spolku, pak vězte, že boj s terorismem. Vláda Spojených států je totiž přesvědčena, že za světovou epidemií smrtelné choroby jsou právě laboratoře teroristické organizace NFS. Alespoň to tvrdí veřejnosti. Údajně se teroristé pokoušejí dosáhnout světovlády pomocí výroby nových nakažlivých kultur a následného vydírání vlivných a bohatých vládních činitelů.

To, že pravda bude nejspíš "tam někde venku", vás ale možná napadne hned v úvodu hry, kdy jste vysazeni na molu u Sochy Svobody v New Yorku a setkáte se tam s vaším bratrem Paulem, kterého jste neviděli ani nepamatujete a navíc jste dosud žili ve skálopevném přesvědčení, že už nějaký ten čásek operuje v Hong Kongu. No co, tím lépe, aspoň zase vidíte bráchu, navíc od něj nafasujete buď sniperku (doporučuji), nebo nějaké pořádné bombivo, anebo naopak tichou kuši. Všechny tři možné odpovědi při volbě zbraně v tu chvíli znějí docela rozumně (budu je střílet zdálky vs. možná bude potřeba vybombit nějakou barikádu vs. budu se tiše plížit s kuší), takže si teď vyberte. Zmatené tápání ovšem v tuto chvíli není ostudou a vězte, že tak do půlky hry, kdy ještě nebudete mít nějak ostřeji vyprofilovanou postavu, budete takto tápat každou chvíli.

Deus Ex

Než ovšem budu pokračovat dále, zmíním jednu věc a tou je příběh. Zcela záměrně se mu zde nebudu věnovat, zaprvé proto, že jeho sepsání by samo o sobě dalo na slušný článek a za druhé proto, že dojmy z Deus Ex se sepisují skutečně velmi těžce. Hra je tak nabitá atmosférou, akcí, dějem a hratelností, že z toho jeden neví, o čem psát dříve. Nicméně jednu poznámečku. K plnohodnotnému zážitku z tohoto dobrodružství bude potřeba poněkud vyšší znalosti angličtiny. Nemusíte zvládat četbu Shakespeara v originále, ovšem ona obligátní "English in use" se rozhodně hodí. Osobně ji sice silně doporučuji, ale pokud rozumíte alespoň sem tam slovo, určitě si Deus Ex taky užijete.

Teď se ovšem pomocí skokového příkazu vrátím o jeden odstavec nazpátek. O čem, že jsem to psal? Aha, profilování postav. Takže. Hned v úvodu hry na vás vybafne obrazovka, ve které máte možnost přidělit pět tisíc zkušenostních bodů mezi několik dovedností. Těmi jsou například práce s chladnými zbraněmi, pistolemi, puškami nebo těžkou výzbrojí, ale také třeba páčení dveří, práce s počítači, páčení zámků, schopnost adaptace na okolní prostředí a nebo třeba lékařské schopnosti. Každá z těchto kategorií má čtyři úrovně, přičemž tu první má kdejaký zelenáč, zatímco čtvrté dosáhnou už jen opravdoví experti. K postupu na vyšší úroveň potřebujete mít dostatek zkušenostních bodů, které rozdělujete do těch oblastí, jež považujete za vhodné, respektive pro vás prioritní, protože pozor - nikdy se vám nepodaří být expertem ve všech oblastech najednou!!! Takže si zkuste hned zpočátku pořádně promýšlet, jakou cestou se vlastně chcete dát. Teď ovšem samozřejmě nemám na mysli to, zda se rozhodnete jít Deus Ex vpravo nebo vlevo, případně do baru. Jde o to, že hrou můžete projít několika způsoby, respektive pravděpodobně projdete jedním z nich. Jestliže rádi střílíte, určitě budete cenné bodíky investovat hlavně do manipulace s pistolemi a puškami. Vedle toho se můžete rozhodnout, že když už nosíte ty tmavé brýle a černý kabát, tak u toho uděláte pořádný virvál: budete si tedy zakládat na práci s výbušninami, bazookami a podobnými hračičkami. V tomto případě před vámi zůstanou zamčeny málokteré dveře (některé jsou nerozbitné), ani fortelné dubovky neustojí dobře vržený granát. Naproti tomu jsou zde ale i dva postupy tiché. Rozvíjejte schopnosti JC v oblasti počítačů a elektroniky, a budete suverénně hackovat počítače v kancelářích, číst si tajné emaily plné přístupových hesel a rozebírat bezpečnostní elektronické obvody. A co způsob čtvrtý? To utratíte většinu bodíků za práci s chladnými zbraněmi a tichý pohyb. Ploužíte se pak stíny neviděni a neslyšeni nepřáteli a ve vhodnou chvilku je zpacifikujete jedinou ranou obuškem. Ovšem pozor, aby nevznikla nějaká mýlka. Nikde není psáno, a nikdo to po vás ani nechce, že byste si v nějaký okamžik vybírali "vaši budoucnost", nejsme v deváté třídě na základce, ale ve fantastickém světě Deus Ex. Hned zpočátku máte všechny atributy tak nějak vyrovnané a při úvodním rozdělování kreditů vás ani nenapadne, že byste z toho měli dělat jakékoliv závěry. Ovšem co je horší, hned na začátku hry  zjistíte, že ony kategorie k životu ve zdejším světě budete potřebovat všechny. Takže pokud budete investovat bodíky například do zbraní, budou se vám hůře páčit zámky nebo odstavovat elektronické systémy. Vy to samozřejmě budete umět, ale spotřebujete k tomu více "materiálu". Například k onomu zdolávání zámků je potřeba šperháku a je jasné, že Deus Ex zkušenější "zámečník" jich spotřebuje podstatně méně než nějaký netrénovaný nešika. Zde je na místě poznámečka, že cokoliv se ve hře vyskytuje, toho je naprostý nedostatek, což vaše úvodní tápání ještě zhorší. Představte si například, že na hned v úvodní misi máte tak pět a půl náboje a vzhledem k tomu, že vaše schopnosti jsou teprve bída s nouzí, tak každou chvíli střílíte vedle. Asi vás tedy nepřekvapí, že vám náboje velmi záhy dojdou. Vzpomínám si, jak naštvaně jsem kdysi dávno odvrhnul demo na tuto hru s tím, že to je debilní a nedá se to hrát, protože i když mířím na nepřítele, tak ho netrefím. Ještě, že jsem v tu dobu neměl co hrát a k demíčku se vrátil. Ona totiž hra Deus Ex vůbec není žádná prachsprostá doomovka. Je to vynikající RPG, pouze viděné z vlastního pohledu, což může mnohé velice zmást.
Ale abych se vrátil k těm nábojům. Ty musíte (zejména v prvních fázích hry) rovněž počítat na kusy stejně jako šperháky, multitools (elektronický šperhák), léčiva a vlastně úplně všechno. Opravdu jen velmi lehce situaci ulehčí zastřelení nepřátelé, které můžete "in memoriam" obrat o věci, jež mají po kapsách, případně o zbraň a munici. Čas od času narazíte i na dřevěnou bednu obsahující nejrůznější sortiment, která vám čas od času může i zachránit život. Asi vám je už jasné, že se zde nebudou konat jatka typu "vlítnu tam s napalmem a všechno tak vybílím". Akce zde je tichá a pokud možno dobře promyšlená. Bezhlavé pokusy nemají šanci. Chce to obhlédnout situaci ze všech stran a jít cestou nejmenšího odporu. Protivníci se nesnaží být hrdiny, takže když uvidí našlápnutého týpka v kabátě, neváhají dát se na útěk a informovat o vás kolegy.

Deus Ex

Vaše palebná síla samozřejmě není neomezená, takže nějaké to krytí vám rozhodně neuškodí, zvláště při již zmíněném nedostatku čehokoliv, v tomto případě tedy medikamentů. Výborně zpracován je i samotný proces střelby. Při zaměření nepřítele se váš zaměřovací kříž roztáhne do všech stran a čím zkušenější jste, tím rychleji se zase smrskne, přičemž čím menší kříž, tím samosebou přesnější zamíření. Trochu mě ovšem oproti PC verzi mrzí absence třesu (který byl vyvolán vaší neklidnou rukou a dechem, opět podle vašich zkušeností) při zoomu u odstřelovačky, ale je pravda, že pomocí myši se tato věcička určitě eliminovala mnohem lépe, než by tomu bylo při práci s analogovou páčkou. Nezanedbatelnou roli v přestřelkách hraje samozřejmě i rychlost nabíjení, takže pokud se už odhodláte k útoku, vždy se ujistěte, že máte plný zásobník. I když totiž budete expert na práci s pistolemi, nevyměníte zásobník v cuku letu jako kupříkladu v Quakovi. Ovšem i způsobů přímého boje je několik. Názorným příkladem budiž eliminace hlídkových robotů, kteří jsou standardní palbou v podstatě nezničitelní. Buď můžete operovat v prostorách, které jsou mimo zorné pole robota (pozor, i u běžných pěšáků hraje roli, kam se zrovna dívají), nebo na něj nastražíte bombu a tu pak zdálky kulkou odpálíte v okamžiku, když kolem ní robot prochází. A co takhle ušetřit cennou výbušninu a odprásknout prostě a jednoduše volně pohozený barel s třaskavinou? Opět je to na vás.

Pokud ovšem je palebná síla nepřátel účinnější než ta vaše, máte velký problém. Naštěstí je zdejší svět natolik interaktivní, že k léčbě neslouží pouze medikity, ale například i čokoláda, Deus Ex obilná tyčinka, soda, víno, nebo voda z kohoutku. Je jasné, že soda vám přivodí pouze minimální zotavení, ale takových pět tyčinek a tři limonády už zvládnou více. Kapitolkou samou pro sebe jsou různé alkoholické šnapsy, které rovněž můžete nalézt nejen v barech. Jejich hojivý účinek po vnitřní aplikaci je větší než u sody, ale vedlejší účinky na sebe nenechají dlouho čekat. Cukání a zamlžení obrazu je neklamnou známkou toho, že byste si měli spíš na chvilku sednout na lavičku, než se pouštět do honby za dalšími teroristy. Zkuste si dát (pokud možno na nějakém klidném místě, kde nehrozí přestřelka) deset lahví likéru a uvidíte, jaký to je pocit, když se s vámi krutě houpe virtuální svět :-). Nejlepší cestou za zdravím je, když čas od času (opravdu zřídka) narazíte na medibota, který vás během několika málo sekund hodí do stoprocentní formy.

Výše již byla řeč o vylepšování vašich schopností. To ovšem zdaleka není všechno. Samozřejmě můžete upgradovat i zbraně: montovat na ně lepší optiku, laserový ukazatel, modul ke snížení otřesů. A aby toho nebylo málo, lze vylepšovat i vaše tělesné dispozice. Cestou nacházíte balíčky nanoimplantátů, které si za asistence dalšího šikovného robůtka vpravíte do těla a hned na tom budete o něco lépe. Spiderman z vás sice nevznikne, ale třeba takovou lepší odolností proti střelám určitě nepohrdnete. Je tu ale jeden háček. V každém balíčku jsou vždy sdruženy dvě naprosto odlišná vylepšení. Nejedná se o nějaké protiklady, ale prostě o dvě zcela různé věci. Takže: tichý krok nebo lepší odolnost? Lepší vidění nebo objemnější plíce? Pevnější ruka nebo vyšší výskok? Inu, tápejte (opět) sami.

Deus Ex

Z dosud napsaného textu asi není patrné, jak provázané všechno se vším v této hře je. Téměř každý váš krok má vliv na další vývoj. Je potřeba promyslet si každou odpověď, každou volbu. Hru lze projít mnoha různými způsoby, výše naznačené čtyři jsou skutečně pouze ty nejhlavnější a nejvýraznější. Dveře jsou zamčené? Zkuste je vybombit. Aha, nemáte granáty. Tak se zkuste do budovy dostat větracími šachtami nebo kanalizací. A co takhle věnovat támhletomu chlapci z ulice čokoládu? Potlouká se tu určitě celé dny, třeba si všiml někoho, jak zadává vstupní kód. Možností je tady neskutečná spousta, spousta, SPOUSTA. A proto je tahle hra tak velká, velká, VELKÁ. Bylo by evidentně bláznovstvím chtít to všechno popsat.
Už jenom proto, že Deus Ex je nevídaně bohatý i na nejrůznější detaily. U zamčených dveří se zobrazuje míra jejich zabezpečení a rozbitelnosti s počtem paklíčů potřebných k jejich otevření, samozřejmě všechno opět v závislosti na vašich zkušenostech. To samé u elektronických systémů a zaheslovaných počítačů. Po ulicích a v kancelářích se povaluje spousta novin a knih, z nichž můžete vyčíst informace důležité pro další úspěšný postup, ale i různá vnitrofiremní nařízení; z novin pak třeba komentáře soudobé situace a popis událostí, jichž jste třeba jako JC Denton byli i účastni. A nebo si v mailu přečtete, kterak Harry zve Larryho na kuželky. Neuvěřitelné. A neuvěřitelně komplexní.

Samozřejmě, kdo bude chtít, najde vedle tohoto milionu věcí dalších pět milionů věcí, které dělat nemůže, ale takovéto jedince budeme dnes ne velkoryse, nýbrž velmi povýšenecky, přehlížet. Má však tahle hra vůbec nějaké zápory? Pochopitelně, že má. Vedle Deus Ex poněkud ochuzené grafiky, kterou vzhledem k mému nahlížení na videohry odmítám považovat za nedostatek zásadní, je to systém přechodu mezi lokacemi. Mapy zde jsou skutečně obrovské, a proto se do paměti nahrává vždy jen určitá oblast, v níž právě jste. Problém je v tom, že hranice mezi nimi nejsou nijak označeny, takže se vám občas stane, zvláště při úhybných manévrech v přestřelkách, že mimoděk vejdete zpět do oblasti, odkud jste přišli. Čeká vás tak dvojí nahrávání mapy, které samo o sobě nepatří k nejkratším, ale zažil jsem však i mnohem delší. Ve zdvojené podobě to už zase takový okamžik není. Našlo by se zcela jistě i několik dalších dílčích chybek. Ty se však jeví naprosto směšně vzhledem k celému konceptu a designu hry, které považuji za převratné, co se týče videoherní oblasti (a pokud já vím, nic ani zdaleka podobného Deus Ex se na konzolích dosud neobjevilo).

Oproti svým zvyklostem se ještě zastavím u zvuků, respektive soundtracku. Ten je naprosto vynikající a atmosféru dokresluje takovým způsobem, že jsem si toho všiml i já. Osobně považuji motiv z Hong Kongu (cože, já jsem vám neřekl, že v Deus Ex se cestuje po světě? Stejně byste to zjistili…) vedle melodie z Cosmo Canyonu ve Final Fantasy VII za nejlepší hudební pasáž, co jsem kdy měl možnost slyšet. Nádhera.

V superlativech bych mohl pokračovat ještě na několika stránkách. Třeba o tom, jak si vojáci povídají mezi sebou (zatímco vy se je chystáte zpoza rohu odstřelit) o včerejším mejdanu, nebo popisovat skutečně téměř hmatatelnou atmosféru temné a zdevastované budoucnosti Deus Ex degenerované všudypřítomnou korupcí. Popis atmosféry by skutečně vystačil na samostatný článek, ale s ohledem na již tak nataženou délku recenze mi to mé neustálé omílání náboje této hry budete prostě muset věřit. Dalo by se pokračovat i rozsáhlým popisem rozdílů oproti PC verzi (lehce pozměněné mapy, inventář, ukazatel zdraví), ale co na tom sejde?
Deus Ex je prostě něco, co jsme na konzolích ještě neviděli. Nádherná syntéza žánrů, která navíc skýtá tolik možností jak v samotném postupu hrou, tak v přístupu ke hraní, že ten, kdo neměl možnost hrát tuto skvělou věc na PC, tomu snad ani nebude věřit. Škoda jen té poněkud jednodušší grafiky a "problému" s přebíháním mezi částmi mapy.

Docela se bojím říci, že se jedná o revoluci ve videohrách, takže zůstanu raději "jen" u významného milníku. Stejně si ale v duchu myslím, že to je revoluce! Bohužel, patrně se nějakého dalšího projektu podobného ražení jen tak nedočkáme. To nám ale teď nemusí vůbec vadit, protože Deus Ex je čerstvě na pultech. Tak si pro něj skočte a neukazujte se venku dřív, než to dohrajete. A užijte si to. Děkuji za pozornost.

Deus Ex
Výrobce/Vydavatel Ion Storm/Eidos
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ne
Paměťová karta: ano, 600kB
Verdikt: Dovolím si říci, že jde o milník ve vývoji videoher a skvělé cyberpunkové dobrodružství v jednom balení.
Hodnocení: 90%

 
Autor:




Nejčtenější

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Gabe Newell
Gabe Newell se díky Steamu zařadil mezi 100 nejbohatších Američanů

Slavný ředitel firmy Valve patří podle magazínu Forbes mezi stovku nejbohatších Američanů.  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Další z rubriky

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.