Jakub Žežule - Nějaká forma samuraje (Sword Whisperer) by se určitě neztratila. K tomu by se hodil vyvolávač démonů, který by je štval proti vlastním (Tormenter) a kouzelník orientovaný na hrátky s časoprostorem (Seer). Zajímavý by mohl být i bojovník používající výhradně biče a mučicí nástroje (Inquisitor).K tomu bych přidal všechny postavy z předchozích dílů.
Petr Zelený - Krátká odpověď zní: čím víc, tím líp. Delší odpověď je taková, že uvítám všechny postavy, které už jsou časem prověřené jako je barbar, amazonka nebo paladin. Pochopitelně bych si rád zahrál i za nějaké nové classy, ale popravdě řečeno už vážně nevím, co se ještě dá vymyslet, aby to bylo opravdu nové. Snad jediné, co Blizzard v Diablu zatím neudělal, je postava, která pro své dovednosti a kouzla místo many používá vlastní životní sílu. A také doufám, že čtvrté Diablo bude vyladěné hned od začátku a nebude potřeba datadisk, aby byla hra hratelná bez hlasitého skřípání zubů.
Jan Lysý - Já jsem velký fanoušek bojových mnichů, takže určitě toho, dál bych vsadil na klasiku v podobě elementálního mága a jako zpestření bych bral nějakou ninja nebo samurajskou bojovnici, protože troška exotiky nikdy neuškodí.
Jan Srp - Měl jsem moc rád assassínku z druhého dílu, spíše než pro speciální dovednosti to však bylo kvůli jejímu cool vzhledu. Nepředpokládám, že bychom v Diablu 4 mohli čekat něco originálnějšího a nejspíše dostaneme jen standardní fantasy kombinaci moudrých kouzelníků a svalnatých bojovníků. Snad jedině, kdyby autoři zasadili hru do sci-fi prostředí, ale obávám se, že jsem asi jediný, komu by to přišlo jako dobrý nápad.
Ondřej Zach - Pokud vynechám základní archetypy, rád bych, aby se v nějaké nové formě vrátil Druid z Diabla 2, konkrétně větev Summoning. Bylo celkem fajn obklopit se partou zvířat, která za vás dělala špinavou práci. Z nějakého důvod na to vzpomínám celkem rád.
Andrej Brabec - Hlavní mi přijde otázka, jak by se Diablo 4 hrálo. Když to bude pecka, nevadí mi návrat povolání z předchozích dílů. Zároveň bych rád vyzkoušel inovativní postavy, které mě přikovají k židli. Pocit, že něco takového jsem ještě neviděl. A že by mě to nikdy nenapadlo. Jinak si člověk vždycky může zahrát starší díly.