Diablo sice patří do žánru her na hrdiny, ale na rozdíl od většiny takto označovaných titulů se namísto průzkumu světa, příběhu, dialogů a vůbec všech věcí, co v „eRPéGéčkách“ tak rádi děláme, soustředí čistě na boj proti nekonečným davům protivníků.
Klíčem k úspěchu bylo kouzlo mrazivého štítu a spousta léčivých lahviček
Doslova tisíce monster všech možných i nemožných druhů musí zemřít, než se dostanete na konec a zachráníte svět. Jedná se tak o zřejmě tu poslední hru, která by rozumného člověka napadla, pokud by chtěl vyzkoušet pacifistický přístup a na žádného nepřítele nezaútočit. A přesto se jeden takový blázen našel...
„Je hodně důvodů, za které stojí zemřít, ale pro mě není žádný, za který by stálo zabít.“ Tímto citátem německého skladatele Alberta Dietricha uvedl hráč s přezdívkou DrCliche svůj unikátní průchod Diablem 2. Rozhodl se, že za celou dobu nijak aktivně nezaútočí na žádného z nepřátel, ani si nevyvolá nebo nenajme žádného pomocníka, který by útočil místo něj.
Neznamená to však, že by při tomto přístupu nikdo nezemřel. V Diablu je totiž hned několik možností, jak protivníkům uštědřit zranění, aniž by bylo potřeba cíleně útočit. Zásadní se pro DrClicheho stala doplňková vlastnost vybavení a také některých kouzel, která v případě, že hráčova postava obdrží zásah, vrací část způsobeného zranění zpátky do útočníka.
Před většinou nepřátel se dá jednoduše utéct
Samotný průchod hrou tak spočíval v neustálém kličkování mezi hordami příšer a pití spousty lahviček se zdravím na doplnění ztracených životů. Dokončit tímto způsobem celé Diablo včetně datadisku Lord of Destruction trvalo jen sedm hodin a jednačtyřicet minut, což by byl slušný čas, i kdyby hrál klasickým způsobem. Největším problémem pak nakonec překvapivě nebyl žádný z finálních strážců jednotlivých aktů, ale unikátní „miniboss“ Lord de Seis, který se velice rychle automaticky léčí.
Na video celého průchodu hrou se můžete podívat níže, ale upřímně řečeno, příliš divácky vděčný tento styl hraní není. Přesto se jedná o unikátní výkon, který ukazuje, jak moc je Diablo 2 komplexní. Způsob hry DrClicheho je totiž proti samotné myšlence, s níž byla hra vytvořena.
