Dirt Track Racing 2 - jízda smykem

  • 2
Máte rádi jízdu smykem, spoustu koní pod kapotou a adrenalin v krvi? Pakliže nevlastníte některou z předchozích verzí hry Dirt Track Racing, mohl by se vám tento nový přírůstek do sbírky závodních titulů od australské herní společnosti Ratbag celkem líbit. Více se dozvíte v našem článku.

Dirt Track v reálu a na počítači.Závodní série Dirt Track se řadí k těm, které patří mezi oblíbené převážně v Severní Americe a v Austrálii. Typově jsou hodně podobné závodům Nascar, narozdíl od nich se ale nejedou po asfaltových cestách, ale po hliněných či blátivých, převážně oválových tratích. To samozřejmě výrazně mění jezdecký styl - s čistými rychlými průjezdy nejvýhodnější stopou byste v této disciplíně neuspěli. Právě naopak, nejdůležitějším faktorem k úspěchu je zvládnutí řízeného smyku.

A právě těmto závodům se začala před třemi lety věnovat australská firmička Ratbag. Dirt Track Racing byla na svou dobu celkem slušnou hrou, s pěknou grafikou a zvuky, ale špatnou ovladatelností závodních speciálů. O pár měsíců vyšel jakýsi datadisk Dirt Track Racing: Sprint Cars. Změn oproti prvnímu dílu bylo málo, zásadnější byla pouze výměna závodních vozů za speciálně upravené bugyny a přeci jen zlepšené ovládání strojů. Potřetí se do stejné tématiky autoři pustili i ve hře Holden Dirt Track Racing Australia, ovšem s téměř shodným výsledkem. Říká se do třetice všeho dobrého, přesto se Australané rozhodli vstoupit do stejné řeky i počtvrté. Došlo konečně k nějaké výraznější změně?

Jak je vidět i ze závěrečného hodnocení, tak jsme se ani tentokráte nedočkali. Hra stále běží na Difference enginu, který byl za poslední tři roky sice postupně vylepšován, avšak kromě možnosti zapnutí 32-bitové hloubky barev, pár přidaných funkcí do nastavení grafiky a zvýšení počtu polygonů hra na první pohled vypadá téměř totožně jako první díl!

Jako vejce vejci...Dokonce i samotné menu zůstalo v nabídce bez výraznější obměny, jenom se změnil grafický design. Nejdříve se vrhněme na nastavení. Grafiku, zvuk a ovládání si nastavíme dle vlastního uvážení a možností počítače, je tu však ještě položka Game. Zde je možnost nakonfigurovat si citlivost a náročnost ovládání jednotlivých strojů, žádné, arkádové či realistické poškozování po kolizích s ostatními vozy či překážkami podél trati, používání žlutého a černého praporku a další prkotiny. Po zvolení vhodné kombinace se můžeme vrhnout na závodění. Zde dostáváme prakticky pouze dvě možnosti volby – quick race a career. Quick race funguje přesně podle očekávání, tedy vybereme trať, auto a hurá do závodu. K dispozici je celkem 14 tratí plus bonusové. A zde máme první kámen úrazu. Tratě jsou sice pěkně udělané, většina z nich podle přesných plánů, téměř k nepoznání od originálu. Problém je v tom, že tratě jsou až na malé výjimky pouze ovály! Podobně jako na ploché dráze se jede rovinka, táhlá zatáčka smykem doleva, další rovinka, opět doleva a zpět do cíle. Toť vše! I ty nejdelší tratě zajedete pod dvacet vteřin! Jediným zpestřením jsou tratě, kde je jedna rovinka delší, zatáčky jsou klopené, případně je přidána ještě jedna levá zatáčka. A vrcholem schopností designérů tratí je klasická "osmička", kterou známe například z obou dílů Destruction Derby (vozy se mohou uprostřed tratě setkat). Přestože jsou zde použity i nové tratě oproti prvnímu dílu, není to nijak výrazně poznat. Vybereme si tedy jednu z tratí, zvolíme počet kol, počet soupeřů a vrhneme se na výběr aut.

Ve hře jsou použity tři druhy aut. Vozy kategorie Pro Stock vypadají stejně jako staré americké koráby, mající výkon těsně nad 500 koní. Druhou kategorií je kategorie Late Model, kde auta vypadají jako nascarové speciály, výkonnostně někde pod 750 koňmi. Přes bláto je ještě trochu vidět, s fólií je nutno šetřit.Nejvýkonnější kategorií (přes 800 koní) jsou stroje třídy Concept Modified, vypadající jako useknuté dragstery. V módu quick race má hráč hned od začátku možnost zvolit si vůz z jakékoliv kategorie. Kromě startovního čísla a výběru jedné z nabízených barevných variací je možné také nastavení auta. Ani v těchto místech hra nedoznala žádných výraznějších obměn, nastavit jdou prakticky totožné věci jako v prvním dílu. A následně už nezbývá než zmáčknout tlačítko Race a vrhnout se střemhlav do závodu.

Po krátkém načtení tratě se objevuje kamera nad (případně v) speciálem, který se šine v koloně spolu s ostatními vozy k letmému startu. A už mává zelený praporek označující start a ozývá se hlas komentátora, oznamující, že právě odstartovala další jízda. Ale něco tu nehraje. Ten hlas už jsem někde slyšel, připadá mi povědomý... Ano, hlas komentátora je totožný s tím v prvním dílu, obávám se, že tvůrci si ani nedali práci s tím, vyměnit některé samply, a tak informace o startu, diskvalifikaci, překonání rekordu kola, oznámení konečného pořadí, to vše už tu minimálně jednou bylo. Ale pokračujme dále. Přichází první zatáčka. Auto se chová naštěstí celkem rozumně, v této oblasti je určitě vidět pokrok. I na klávesnici se dá průjezd zatáčkou smykem celkem dobře korigovat, s volantem a pedály je to však samozřejmě lepší.

Projíždím tedy první zatáčkou a dostávám se na rovinku. Dívám se do zrcátka a s potěšením sleduji, jak svým soupeřům krásně ujíždím. Pohled na trať mě však vrací zpátky do reality. Rovinka je oproti původním předpokladům trochu kratší. Jízda za umělého osvětlení s Měsícem na obzoru, to je romantika závodů.Abych zabránil čelnímu střetu s rychle se blížícím mantinelem, posílám auto do smyku a čekám, co se bude dít. Auto se od mantinelu odráží, zpomaluje a promáčknou se plechy na pravém boku. Časová ztráta naštěstí není tak velká, a tak přicházím jen o tři příčky a vydávám se na stíhací jízdu za svými soupeři. Už dojíždím toho před sebou, ale najednou se mi před očima objeví kus bláta a další a další kusy, takže za chvíli je výhled celý hnědý. Ano, máme zde další inovaci oproti původnímu dílu. Jezdci při těchto závodech nemívají skleněné výplně oken, protože by se hned rozbily, pouze využívají drátěných výztuží. Vzhledem k absenci skla je i celkem logická absence stěračů, jezdci ale používají fígl s několika plastovými kryty na brýlích u přilby. Stačí tedy v případě neviditelnosti odhodit právě nejvýše položený kryt a je tu opět čistý výhled. Počet těchto krytů je celkem logicky omezen, většinou bývá jeden kryt na jedno kolo. Pomocí klávesy si tedy čistím výhled a vrhám se zpět do stíhací jízdy. Po pěti nastavených kolech (a tedy asi jedné minutě jízdy) najednou přichází konec. Druhé místo po všech těch peripetiích je povzbudivé, a tak se vracím zpět do úvodního menu a vrhám se do módu Career.

Ten je postaven jako klasická kariéra. Do začátku máš 1.000$ a čiň se, jak umíš. Za tyto peníze jde koupit ten nejhorší vůz ze třídy Pro Stock, navíc jen v základní výbavě. K získávání kvalitnějších aut jsou potřeba peníze a ty lze vyjezdit v jednotlivých závodech, které jsou zde zařazeny do sérií. Nejdříve je nutné vybrat si jednu z nabízených (s vozem Pro Stock není možné startovat v sériích určených pro jiné typy). Ty jsou seřazeny podle celkové hodnoty budgetu, který jednotliví pořadatelé dohromady nabízí za vítězství. Většinou platí, že čím větší budget celé série, tím více se v ní jede závodů.

Správný nájezd do zatáčky je základem k jejímu úspěšnému průjezdu.Po volbě série už se objevuje klasické menu známé třeba z formule 1, i když trochu jednodušší. Na začátku je vždycky k dispozici pět kol na volný trénink, po němž následuje kvalifikace, která rozdělí jezdce podle časů do pěti rozjížděk. Dále se pokračuje podle systému hodně podobnému autokrosu nebo rallykrosu, tedy pět rozjížděk, přičemž první dva vždy postupují do finále A, další dva v pořadí do finále B atd., až po finále E. Po těchto rozjížďák následují jednotlivá finále postupně od nejhoršího E k A, přičemž vždy první dva z horšího finále postupují do finále o řád vyššího. A peníze? Ty se tu získávají za každý kvalitně dosažený výsledek. Určitý obnos se získává za vítězství v kvalifikaci, za postup z rozjíždky, za slušné umístění ve finále, drobná částka i za samotnou účast v závodě, občas se objeví i sponzor, který je ochoten na pár závodů přispět. A následuje návrat zpět do garáže, kde se za našetřené peníze auto opraví, doplní kvalitnějšími součástkami, případně vymění za novější typ či jinou třídu. A tak pořád dokola.

Celý systém nezní vůbec špatně, na motivaci je to ideální. Velkou škodou jsou velmi stereotypní tratě "pořád doleva", které hodně rychle zevšední. Oponenti se chovají podle nastavení v menu, takže v jednom extrému jsou schopni havarovat i na rovince a ve druhém pěkně zatápět v boji o vítězství.

Po grafické stránce není Dirt Track Racing 2 žádná extra sláva, což lze na první pohled poznat i ze screenshotů. Je tu vidět posun od prvního dílu, špička je však někde jinde. Co se týče zvukových efektů, Chumelenice po startu.pominu-li již výše zmíněné hlášky, zbývá jen stereotypní zvuk motorů a slušně zvládnuté řinčení plechů. O hudbě nemá moc smysl se zmiňovat, jediná průměrná skladba stejně hraje jenom v menu. Hra nabízí i možnost hry pro více hráčů, a to buď přes internet nebo lokální síť.

A co říci závěrem? Celkem slušné jízdní vlastnosti aut a dobrý kariérový mód ubíjí sice licencované, ale jinak naprosto nezáživné tratě. Co je ale horší, je to sice nejkvalitnější hra od Ratbagu, až moc se však podobá předchozím dílům této série. A nezachrání to ani, u této společnosti obvyklá, budgetová cena kolem 20$. Co se týče výsledného hodnocení, je takové, jaké si tento titul zaslouží. Pokud jste doposud o žádnou hru z této série nezavadili a rádi byste si na pár hodin vyzkoušeli jízdu rychlými stroji smykem po šotolině, přičtěte si k výslednému hodnocení 30 bodů. A konečně i vy, co pravidelně sledujete americký či australský šampionát v Dirt Tracku, přičtěte si dalších 30 bodů...

P.S. Hra má problémy se spouštěním pod Windows XP, pokud tedy vlastníte tento operační systém a chcete Dirt Track Racing 2 zkusit, pak doufejte, že Ratbag vydá v brzké době opravný patch.

Dirt Track Racing 2
Výrobce: Ratbag
Vydavatel: Infogrames
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Stáhněte si: hratelné demo
Oficiální homepage: http://www.us.infogrames.com/games/...
Minimální konfigurace: procesor 400 MHz, 64 MB RAM, 8 MB 3D karta
Doporučená konfigurace: procesor 800 MHz, 128 MB RAM, 32 MB 3D karta
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Drobně upravená předělávka tři roky starých závodů výkonných speciálů na nudně designovaných oválných tratích s hliněným povrchem.
Hodnocení 35%


Témata: jízdné