Diskuse

Potřebují počítačová RPG poutavé příběhy nebo jsou již tak virtuálně dokonalá, že si vystačí sama?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

mikolas

jen se trošku zapomnělo na japonská rpg, kde promakanost světa ustupuje poutavému příběhu, postavám a někdy i emocím řekl bych, že je to velice obstojná alternativa k "questovým" (často záapdním) rpg
0/0
1.11.2007 19:11

Farflame

Nepovedený článek

Myslím, že článek se dost nepovedl a místo, aby se podrobněji koukl na zoubek nějakému tématu, tak hlavně v druhé půlce nabízí jenom povrchní nicneříkající komentář (např. pasáž Co s příběhem? je z velké části jen všeobecná nezajímavá teorie). Např. téma uvěřitelnost fantasy světů - místo, aby se autor zamyslel nad tím, co všechno ještě dnešním RPG v té uvěřitelnosti a propracovanosti světů chybí, co je v tomto bodě důležité, jak by se mohla vyvíjet tvorba světů dál - cokoliv, tak jenom nezáživně sumíruje známá fakta o tom, že hry mají "nějak ý svět" a že nejvíc se o něm dozvíš se svitků a knih. Ani to srovnání s filmy není moc šťastné. Filmové adaptace fantasy knih se zaměřují na úspěšné tituly z poslední doby, které jsou orientované hlavně na dětské publikum a tudíž slibují jakýs takýs zisk i v případě, že film nezaujme. Do CRPG se ale promítají úplně jiné vlivy, jednak obliba diablovek a vůbec všeobecná obliba FPS titulů, které se dobře prodávají, pochopí je i blbec a dají se snadno vyrobit. Dříve běžných hardcore a adventure prvků tak ubývá čím dál víc ve prospěch jednoduchých questů se spoustou akce a ideou volných světů, které ale nejsou dostatečně propracované a dají se "vygenerovat". Detaily a ucelený příběh tak nahradila kvantita a grafika navozující dojem velkého nádherného světa s horami, lesy ap. (jestli postupem času hráč zjistí, že není všechno zlato, co se třpytí, to už tvůrce nezajímá).

Chápu, že téma je obtížné a chtělo by to věnovat článku daleko více času, ale takhle to vyznívá jako rychlokvaška - jenom aby tu nějaký článek o fantasy byl.

0/0
1.11.2007 15:42

Tomáš Mlčoch

Uznávám, že struktura a pojetí článku má mnohem blíže k soupisu poznámek a postřehů, než k systematické analýze. Momentálně ani nebudu tvrdit, že výsledná podoba článku je i ve své zkrácené publikované podobě pro mě uspokojující. Současná verze článku je rozhodnutím, jak článek pojmout a formulovat (analýza/poznámky), co vše si lze dovolit (především délka textu), určitě ne šitím horkou jehlou. Jsem zvyklý psát i poměrně dlouhé a podrobnější články (i když jinde o něčem jiném), ale také zkoušet jejich různá pojetí, což je trochu sobecky přínosnější pro mě, než pro čtenáře. Názvy jednotlivých kapitolek nejspíš působí trochu nadneseně, tak jenom na vysvětlenou. Nejde o paralelní rozebírání několika témat, ale o dílčí pojmenování nějakých postřehů v rámci předneseného celku (tématu). V části Uvěřitelnost fiktivních světů by se jistě dalo mluvit o uvěřitelnosti technické, fyzické či psychologické, o podrobnější úloze grafiky a definičních prvků reality, pokusit se navázat na koncepty vypůjčené z filmové teorie o povaze vizuálních triků. Podstatné, co souvisí s příběhy a má spojitost s psaným textem a odkazem k literárním fantasy tématům, je však to vnitřní sebeutváření světa různými "písemnostmi" historickými, geografickými apod. a povaha těchto textů i stav, i kdy se z audiovizuálního prožitku stává vytržený a zastavený literární (či prostě textový) prožitek. Kapitola Co s příběhy? pak není výsledným rozhřešením jak příběhy pojímat ani radou jak by se to vlastně mělo začít dělat, ale poukázáním na tendence o způsobu uvažování a psaní o některých RPG, kde je těžké dávat do kontextu jejich příběhy a kde na nás působí jiné podněty (velké svobodné a vizuálně dokonalé světy). U té souvislosti s fantasy filmy i v článku připomínám, že jde o spojitost pouze volnou, ne prokazatelně navzájem se ovlivňující jev. Jednoduše to, co se prvoplánově ukazuje jako rozkvět a zlatá éra filmové fantasy, vlastně ukazuje monotónnost a zacyklenou žánru v stále samých motivech, což dokazuje, jaká látka je pro adaptace vybírána. Redukovat tento jev na pouhé producentské zájmy slušných výdělků (se zaměřením na dětského diváka) je i z producentské strany kontraproduktivní, jelikož filmy se širším spektrem oslovených diváků mají samozřejmě potenciál být mnohem úspěšnější (jenom na okraj nedávné Probuzení tmy bylo i v USA propadák). Neinovativnost high fantasy a zaběhnutá schémata pak herní příběry zplošťují bez ohledu na to, jakých konkrétních podob pak nabývají (jelikož se ve všech podobách objevují tatáž schémata a jednoduché omleté příběhy, bez ohledu zda jde o akční RPG nebo zcela volný svět), i když mluvím o tom, že ty velké vizuálně krásné světy nás navíc od příběhu odtrhávají, protože nás ho nutí prožívat a vnímat jiným způsobem. Určitě si nemyslím, že by akční RPG byla zásadním zdrojem neustálého omílání téhož, což náhodou přímo v článku ukazuji na Dark Messiah, který i ne nijak originální příběh dokázal podat svěže, s ironií a nadhledem. A velice slibně vypadá i aktuální Hellgate: London, ke kterému vznikl i specializovaný comics na dotvoření herního světa.
0/0
2.11.2007 22:32

... sklendath

...

zaklady fantasy her jsou v ruznych dilech typu ,,sword and sorcerry,, a ne v tolkienovi...

tolkien jiste ovlivnil hodne tvurcu, ale ten kdo se jim nechal ovlivnit urcite znal krome LoTRa i napr. Silmarilion, ktery je koncipovan uplne jinak a kde pribeh Pana prstenu ma najednou mnohem mensi vyznam nez to, co se odehravalo v jednotlivych predchozich obdobich...takto ovlivneny spisovatel potom nepise klasicke ,,road-movie,, ale snazi se tvorit kompletni smysleny svet, ve kterem se mohou odehravat stovky pribehu - at uz typu LoTRa nebo jakekoli jine

0/0
1.11.2007 15:07

Amnesia

Základ v Tolkienovi
Myslím, že autorovi nešlo jen o spojitost s "cestou", ale především o spojitost se samotným Tolkienovským světem, který je v moderní době první adaptací mýtů především severní Evropy. Dík "Středozemi" jsou tak všechny fantasy plné goblinů, ogrů, elfů a trpaslíků. Kdyby Tolkien nikdy svůj svět nestvořil, bůhví co bysme dneska hráli. Možná by RPG žánr vůbec nevznikl.
0/0
2.11.2007 0:19

Amnesia

dodatek
"První adaptací" myslím samozřejmě první široce oblíbenou. nelíbilo se mi to slovní spojení, ale teď to bez toho nedává smysl...sorry
0/0
2.11.2007 0:22

Farflame

Určitě by vznikl, ale vypadal by asi jinak. Třeba by měl blíže k Howardově pojetí Conanovského fantasy světa.
0/0
2.11.2007 18:09

Tomáš Mlčoch

Termín sword and sorcery sice přímo nepoužívám, na druhou stranu v souvislosti s úplně prvními RPG a prvními moduly pro D&D zmiňuji, že mají mnohem blíže k jednoduchým "silovým" dobrodružstvím. Příklad s Tolkienem uvádím jako ilustraci pro vznik a podobu tvorby družiny tu různorodost ras a povolání. V případě druhého odstavce moc netuším čemu je příklad se Silmarillionem adresován. V článku rozlišuji dvě situace putování (cestu) Společenstva jako základ pro systém a quest line RPG her a vliv žánrových prvků, které Tolkien svým dílem položil, a které v článku vypisuji.
0/0
2.11.2007 18:13

Shob

hloupost
LoTR vubec nic nebrzdi. Jenom clovek nesmi cist blbosti. Napriklad Philip Pullman nebo Neil Gaiman pisou klasickou fantasy a soucasne vliv Tolkiena na jejich knizky je nulovy.
0/0
1.11.2007 14:39

Tomáš Mlčoch

Však také netvrdím, že by neexistovali kvalitní fantasy tvůrci, kteří jdou jinou cestou, než Tolkien. Poznámka se týkala toho, jak silný je Tolkienův kult a jak mohutně utváří a uzavírá představu veřejnosti o žánru, nehledě na prokazatelně stagnující tendenci v subžánru high fantasy.
0/0
2.11.2007 18:24

pieta

fakta, fakta, fakta

"Nepopiratelnou inspirací a zdrojem pro oba směry RPG se stal zatím mladý žánr fantasy, který ostatně v této době (polovina 70. let) slavil první komerční úspěch a vzestup."

Fafhrd and Grey Mouser, 1939
Conan, 1932
první fantasy lorda Dunsanyho, 1922
Peter Pan, 1904
Wizard of Oz, 1900

A to vybírám fakt jenom věci, které jsou populární dodnes, a mohl bych jít ještě dál, do 187x za první moderní fantasy, nebo do 159x za Shakespearovým Snem noci svatojánské, a dál a dál a dál. Fantasy je všechno, jen ne mladý žánr, a i pokud se omezíme na jeho striktně moderní pojetí, má za sebou docela slušnou sbírku úspěchů více než století dozadu.

Vážně, autore, to je tak těžké věnovat aspoň pět minut ověřování faktů?

0/0
1.11.2007 11:45

Opička

trochu jinak

Myslím, že autor má na mysli dobu, kdy si fantasy vydobyla vlastní název a uvědomění žánru.

Článek pěkný - těžké téma.   :)

0/0
1.11.2007 13:03

boolean

jj..těžké téma
Souhlasím s tím, že téma je těžké. Také souhlasím s tím, že pojem Fantasy je až relativně novodobý. Netroufám si tady tvrdit kdy a jak vznikl - to je na samostatnou diskuzi :) Bohužel je Sci-fi, Fantasy a Horror dnes často shrnován pod pojem "Braková literatura", s čímž těžce nesouhlasím, ale zároveň to chápu. Mezi "brakem" je dost špičkového (myslím tím velmi kvalitního) čtení, ale zároveň ještě víc opravdových braků. Také dávám svůj respekt autorovi, že se vůbec odvážil pustit do tématu, jež by klidně vydalo na knihu, a ještě napsal něco smysluplného, až na drobné výhrady samozř. Už se těším na různé rozohněné reakce rádoby Fantasy znalců, kteří si myslí, že když byli na premiéře LOTRa v elfím oblečku, tak vědí, co je Fantasy.
0/0
1.11.2007 15:01

Opička

...

Miluju fantasy, raději temnější fantasy - Zaklínače, Holdstocka a King a jeho Temná věž například.

Braková literatura? Dobře napsaná (a přeložená případně) kniha bude dobrá literatura, kdyby pojednávala o mezigeneračních problémech jedovatých muchomůrek.

(PS - jiné téma - omlouvám se: hra Zaklínač je skvělá, je skvělá a já osobně si myslím, že je skvělá :)

0/0
1.11.2007 15:42

Shob

Presne tak. Dobry prispevek. Takovy Beowulf by byl v dnesni dobe urcite oznacovan za fantasy. Konecne si to Tolkien vsechno sam nevymyslel.
0/0
1.11.2007 14:42

Tomáš Mlčoch

Beowulfa a další mýty a legendy dnes ovšem přiřazujeme k žánru fantasy až zpětně.
0/0
2.11.2007 18:41

Tomáš Mlčoch

Žánr vzniká až ve chvíli, kdy funguje jako obchodní značka, ustanovují se jeho prvky a základy, rozpoznávací znamení, která pak mohou shodně žánrově identifikovat jak čtenáři, tak kritici a pak díla k žánru přiřazovat. Tento stav nastává ve fantasy literatuře v 60. letech a nic na tom nemění ani fakt, že existují díla starší, která dnes zpětně také označujeme za fantasy. Lze se o tom dočíst v libovolné historii moderní fantasy. Zkuste třeba tu na fantasyplanet.cz. Určitě vám to také nezabere více než pět minut.
0/0
2.11.2007 18:35

Alangor

Moc peknej clanek jen si dovolim nesouhlasit s tim ze Tolkienuv pan prstenu celou fantasy brzdi. Nerekl bych celou spis cast. Staci se podivat na dila jako Nikdykde, Conana ( od howarda ne od tech radoby napodobytelu ) nebo treba Tkace iluzi ci serie knizek pd Greena at jiz s jestraben a rybarkou ci pribehy z nocni strany atd. Jinak jak jsem jiz rekl velice dobry clanek. 

0/0
1.11.2007 8:49

Tin

:-)
bravo moc čtivý článek těším se na něco o sci-fi
0/0
1.11.2007 1:58

Najdete na iDNES.cz