trandaky

Winter: http://en.wikipedia.org/wiki/32nm (a dolu k 22, 16, 11)... 16nm, respektive 15nm je konecna destinace soucasne kremikove CMOS technologie diky fyzikalnimu jevu quantum tunnelling (kvantove tunelovani ci tunelovy jev) http://en.wikipedia.org/wiki/Quantum_tunneling, ktery se od techto rozmeru zacina projevovat. K tve tezi o poctu atomu: Atomy nejsou "natlacene" na sobe, ale maji mezi sebou mezery a formuji urcite struktury (http://en.wikipedia.org/wiki/Diamond_cubic). Dale, u 11nm, respektive 10nm technologie bude delka gate mensi nez 6nm a tloustka pouze jedine vrstvy atomu. Tedy procesory s vyrobnim procesem 11nm/10nm (a mensi), at uz budou jakekoli technologie, rozhodne nebudou z kremiku. Co se uhlikovych nanotrubic tyce, tak jen muzeme doufat, ze nez nam doslouzi kremik, tak se jejich vyroba dokaze stlacit na rozumny peniz (v soucasnosti stoji gram jednostennych /vhodnych pro elektroniku/ nanotrubic okolo $60+)

Facts and fiction (jj, to sou ADF)

Už dlouho sem nečetl podobnou ptákovinu...

Takže popořadě:

Atomy maj rozměry v řádu 100pm, takže i 10nm tranzistor má 100 atomů napříč. Tranzistory vyrobené 16nm procesem tedy obsahují řádově miliony atomů (řekněme 100³ a víc). Co chtěl pravděpodobně autor říct bylo, že takovýto tranzistor udrží náboj odpovídající jen několika (desítkám?) elektronů, což je pravda, ale dnes to není o tolik lepší. Řekněme o řád.

Dále... dobře si pamatuju, jak jsem před deseti lety se spolužákama spekuloval, zda je možné se dostat na cca 30nm. Nešlo až tak o to, zda takto velký tranzistor může existovat (může, atomů je v něm na to dost :), ale jak ho vyrobit. Litografie je omezená vlnovou délkou světla, kterým se substrát osvicuje (kdo někdy dělal podomácku tišťák, ví o čem mluvím, proces je to v principu stejný). Jenže záření, na které reaguje lidské oko má vlnovou délku +-650nm. To stačilo tak na Pentium (1) vyráběné, pokud si pamatuju, 800nm. Cokoliv menšího potřebuje světlo s menší vlnovou délkou (pod 500nm UV, pod deseti už je to X-ray), což s sebou nepochybně nese hromadu problémů (z čeho vyrobit matrice, přes které osvětlovat, čočky a zrcadla, která se v procesu nepochybně používají ke směrování už poměrně vysokoenergetického záření, které se chová o dost jinak, než běžné světlo). Prostě pakárna. Tehdy se o takovém procesu nemluvilo (asi o něm spekulovali za zavřenými dveřmi u intelu a IBM, ale info žádné) a vida, intel začne CPU vyrobené 32nm procesem prodávat pravděpodobně koncem roku a v pamětech už nějaký čas jsou. Takže kam dál? Na chvíli odbočím - v posledních pár letech byla posloupnost procesů následující: 180nm (PIII, P4), 130nm, 90nm, 65nm, 45nm, 32nm. Člověk nemusí být génius na to, aby viděl posloupnost (která se táhne o dost dál zpátky, jen ne tak hezky) - nový proces cca každého 1,5 roku (moore anyone?), každé 3 roky 4x víc tranzistorů na stejné ploše. Dá se předpokládat, že tahle posloupnost bude ještě cca 10 let zachována... takže hrubým odhadem 32nm (H1/2010), 22nm (H2/2011), 16nm (H1/2013), 11nm

Re: Facts and fiction (jj, to sou ADF)

(?/2015), 8nm (?/2017)... Hm... těch 8nm už je dost spekulativních, předpokládam, že za touhle hodnotou už se bavíme o projevech z "říše" kvantové mechaniky. Ale intel, zdá se, věří, že z křemíku bude technologiema podobnýma těm současným vyrábět procesory až do roku 2020 a celkem jim to věřím. Pak nás ovšem čeká zásadní změna produkce (nějaký exotický materiál typu nanotrubic, přechod k "3D" procesorům, protože jednotlivé části nepůjde zmenšovat donekonečna, kdo ví? Já ne.) Takže, co sem tim vlastně chtěl říct...? Jo, už vim, k článku. Takže - intel začne vyrábět 16nm procesory v roce 2013? Ne! To sem si odvodil před pěti rokama! 16nm a co pak? Nevíme? Woo, bojim bojim (co budem dělat? Na čem hrát ty nepochybně úžasné hry?) Skoro jak poplašná zpráva. Já říkám - ještě deset let v klidu, pak uvidíme. Někdo určitě na něco přijde, na to jsou v tom moc velký peníze XD

Zbytek článku jsem už radši nečet, jinak bych to datlil a ověřoval do půlnoci. Jen sem zahlíd "Atom bude stačit na nenáročné hry" - jo, tak na flashovej golf. Quake 3 na tom v nízkym rozlišení běhá tak 50fps, to mluví za vše (je jedenáct let starej... to už je to tak dlouho?!? Bože...)

Anyway, nebojte se, budete na čem mít pařit ještě hodně dlouho. A já jdu brousit procesor XD

a

hej, tak ako sa kedysi rozsirovalo, ze zem je stredom vesmiru, alebo, ze sa na mesiac nikdy nedostaneme, tak sa aj teraz vravy, ze je nieco nemozne.... uvidime o dva roky  :D

wth?

První náznak toho, že vyrábět elektronické součástky jen nepatrně

větší, než jsou jednotlivé molekuly, totiž pochází právě z jejich

laboratoří.

Re: wth?

nepatrne vetsi mysleno delka tranzisoru o velikosti cca 160 atomu.

SLI - CF

Proč ke glose o SLI dáváte obrázek dvou karet v CF???

Re: SLI - CF

To je SLI, CF je veden buď venkem kablikem, takovou "rozdvojkou", nebo mustkem, ale na nem je napsano CrossFire ;-)

SB750

neni SB750 southbridge od AMD?