Tak to je věc názoru. Podlě mě je Sacred 2 jeden z nejlepších (pokud ne přímo nejlepší) klonů Diabla 2. I když mi dlouho trvalo, než jsem se do něho trochu více dostal, protože pojetí předmětů v něm je netradiční a pochopit dosah těch minivylepšení předmětů nebylo úplně intuitivní (zdají se na první pohled slabé, nezajímavé).
1. Respawn teda určitě okamžitý nebyl, ale když se vracíte stejnou cestou, tak tam zase ty nestvůry budou, to je pravda. Jenže narozdíl od nudného vracení ala Diablo (prázdným koridorem) se můžete vrátit jinou cestou (odkrytí další části mapy, další bonusy k šanci najít předmět, atd.).
2. Repetitivní to je. Diablo 2, Titan Quest je repetetivní úplně stejně. Mapa je to nejlepší, co Sacred 2 nabídl. Her s tunely je myslím v tomto žánru dostatek. Tady je konečně mapa dost velká na to, abych měl aspoň pocit otevřeného světa. A to těmhle hrám sedí. Podle mě se změny map v úrovních Diabla 2 dost přeceňují. Ten zážitek je podle mě úplně stejný a je celkem jedno, jestli zahnu doleva, nebo doprava. Kdyby se měnili nestvůry, nebo tak, tak pak ano. Ale takhle jde o kravinku (potěší, ale ne zas tak moc). Více úrovní, ale rychleji dosažitelných. To nelze chápat jako chybu.
3. Věc názoru. Hudba Diabla byla skvělá. Mně se líbí i u Sacred 2, opakuje se, ale zase za každou postavu je jiná.
4. Uznávám, že jsem se k Sacred 2 dostal pozdě a hrál ho až s patchem fanoušků. I tak tam nějaké chyby zůstaly, ale nemyslím, že by jich tam bylo moc.
Největším nedostatkem je podle mě systém předmětů. V podstatě se neustále opakují ty samé předměty a jen se zvyšuje jejich statistika. To by mohlo někomu vadit. Já mám ale stejně radost, když po 10-20 úrovních mohu přejít na vyšší úroveň nashromážděných předmětů. Jenže to už musíte proniknout do tajů Sacred 2 a to není tak jednoduché jako např. u Titan Questu.
