Jako Položka "jedině za bělocha mi příjde nepochopitelná. Jasně že za bělocha zeptejte se afroameričana nebo asiata jestli když si tvoří postavu volí barvu zásadně bílou? Je to přirozené každý člověk když má možnost vytvořit si postavu je to odrazem jeho osoby (jeho samého nebo čím by chtěl být) Takže taková kritika hráčů co by zlozvyk je povážlivá

Nebo obrazem jejich fantasie. :)

Ta grafika. Fakt není příliš podstatná u her, které se dají nazvat opravdu zábavnými.  Jen mě tak napadají hry, co jsem za poslední rok hrál - Warcraft, Magic Carpet 1, Dungeon Keeper, Dungeon Keeper 2, Lands of Lore, Dune 2. Magic Carpet považuji za absolutní bombu co se týká zábavnosti, bohužel trpí nestabilitou.

-

https://www.youtube.com/watch?v=phuWDJPRhVY

Z mého pohledu má autor ve většině bodů pravdu. Když jsi vzpomenu, kolik Score a Levelů jsem koupil kvůli hrám, které jsem pak nikdy ani nenainstaloval? 

Dohrávání dlouhých her - přesně tak. Nejdřív je období šíleného pohroužení se do hry a pak přijde něco jiného a člověk si pořád říká, že se vrátí a už se nevrátí nikdy. Takhle dopadl třeba (u mne) slavný Skyrim a zdaleka ne jenom on. 

Tutorialy nevypínám, protože mi u her - tedy začátku nové hry nejvíc vadí to, že se musím učit nové ovládání a jsem rád, když mi u toho hra radí.

Obtížnost mi nudná nepřijde, ale většinou nemám odvahu na vyšší, než normal:)

Barva kůže myslím takový problém není, zajímavé je, kolik chlapů si spíš bere holčičí postavy|.)

U grafiky nepotřebuji nejvyšší detaily, ale důležitá je plynulost.

Byť má článek místy pravdu, většinou je to docela slátanina, protože odmítá nahlížet na téma z víc úhlů pohledu. Když to vezmu po (pro mě) sporných bodech :

1.Levný nákup - naopak, přišel jsem takhle na řadu her,  o kterých bych jinak neměl tušení a s chutí jsem si je zahrál. Ano, zrovna tak je celá řada her, co byla součástí balíků a nehrál jsem je, ale autor zapoměl dodat, že balíky jsou často příspěvkem na charitu či jiné účely a tak to také beru.

2.Nedohrávání dlouhých her - ono tam v mém případě hraje zásadní vliv spíš to, že hry jako například zmíněný Skyrim vypadají obsahově bohatě, ale nakonec člověk zjistí, že je to jen pozlátko a pod ním se skrývá klišé a stereotyp. Není to rozsáhlý svět a rozvětvený příběh, co začne nudit (naopak), ale dvěstědevadesátýosmý quest typu "jdi, zabij" který se odehrává ve třísté stejné pevnosti, nebo jeskyni, které jsou jak podle šablony. O zoufale "blbec friendly" trendu, který dnes převládá, ani nemluvě.

3. Tutorialy - vesměs nemám námitek

4.Obtížnost - ano, obtížnost je nudná. Kdyby vyšší obtížnost kladla nároky na důmysl, ale ono to tak často nefunguje. Ve spoustě her  vyšší obtížnost neznamená nic víc, než podvádějící AI, nepřátelé mají víc HP a dávají větší rány. Člověk místo aby si užíval výzvy, tak prožívá frustraci a hra se zvrhne v save/load - pořád dokola - akci. To na zábavě moc nepřidá.

5.Barva kůže - je-li tam možnost, často si s tvrobou postavy a vizáží opravdu vyhraji. Šlo-li to, zakládal jsem postavy různých ras, barev pokožky i pohlaví.

6. Ne, na grafice opravdu (až tak) nezáleží. Úplně nepravdivá je věta o tom, jací jsme lháři když tohle tvrdíme a při tom kupujeme nový HW. Člověk si chce zahrát nové tituly a nové tituly obvykle vyžadují výkonnější HW, to je věc vývojářů.

A ano, pokud výborná hra výborně vypadá, je to paráda. Ale když  je grafika to jediné co na hře za něco stojí, tak mi to prostě nestačí. Ostatně nedávno jsem rozehrál po letech Arcanum a stále se u něj mimořádně dobře bavím.

Něco bych řekl k tomu bodu s obtížností. On je rozdíl mezi tím co si tím představujete. "dobrá" obtížnost je ta, kdy se prsotě počítačem řízený protivník chová chytře. Upravuje strategii situaci atd... "špatná" obtížnost je ta, kdy počíta podvádí (strategie - cheatuje suroviny/peníze, RPG - zasáhne i když má šanci zásahu třeba 0,5%), Vyšší obtížnost by Vás správně měla donutit změnit strategii, vymyslet něco nového, nikoliv save/load závody. Problém je v tom, že v mnoha nových hrách si vyšší obtížnost vyrábí právě tou špatnou cestou.

Ještě bych k tomu doplnil tragédii v podobě levelujícího okolí.

Já si posledních několik let ve všech hrách hned od začátku dávám nejvyšší obtížnost a zjistil jsem, že hra mi pak připadá "normal"

Vždyť ten článek o žádných zlozvycích není, je to snůška blábolů.

Článek se mi líbil, něco je trefné, něco polemika a něco představa autora, který je samozřejmě noob.

Nebýt noob neznamená hrát jak profík a žít před počítačem, ale umět si užít hru, vytvořit zábavu a tohle drtivá většina lidí nedokáže. Prostě rychle něco zahrát u nich vítězí nad tím se hru naučit a pak si zahrát. Rozdíl v prožitku je obrovský.

Jen špatná hra lze dohrát.

Skyrim, hlavní linii jsem dal, a jel jsem další příběhy, ale i tak jsem ne vše dohrál. Dohrát vše znamená, že hra není rozmanitá a není v ní volnost.

LOTR BFME 2 - Dohrát lze, ne však online. Online je každá bitva atp. originál. Pokaždý s jiným vývojem a jiným příběhem. Jako třeba zde:

https://www.youtube.com/watch?v=ScmbRWroVJ4

"Jedině za bělocha!"

Má autor tohto skvostu nejak podložených jeho 5 sekúnd výberu bielej pokožky u Afrických študentov Karlovej Univerzity, alebo mu to prezradil zástupca Turkov, či importovaných moslimov alebo dokonca overené u ázijských spoluobčanov na tržnici?

Alebo že by Rey Koranteng prezradil, že bez zaváhania vyberá zásadne bielu?

Myslím, že tím autor chtěl poukázat právě na fakt, že si každý vybere "tu svou barvu" a nenapadlo ho, že ten článek by mohl číst i někdo, kdo není běloch. Tím se ho nechci zastávat, protože tenhle článek je opravdu tragédie...