Je zajímavé, jak se názory různí. Spousta lidí vychvaluje vanilu. Já ji nesnášel. Koupil jsem si totiž hru až s příchodem prvního datadisku a pomalu jediné, na co jste mohli při hraní v prázdných lokacích narazit, byli vyexpení hráči, co si dodělávali profese. Takže buďto vybíjeli moby, kteří je otravovali při sběru kytiček, nebo rovnou zabíjeli vás, pokud byli z druhé frakce.
Burning crusade mi přišel poměrně nezáživný. Každý se to snažil rychle proexpit, a když se člověk dostal na cap levelu, nikdo s ním nechtěl do instancí, protože výbava byla víceméně zelená. Navíc se nikde ve hře nedalo pořádně zjistit, která instance je pro vás vhodná.
Pak přišel Lich King a najednou se to změnilo. Možnost expit v battlegroundech, možnost jít do battlegroundů z menu a možnost složit náhodnou skupinu do instance hru katapultovala dopředu. V důležitých příběhových okamžicích jste měli díky své mikroinstanci zaručeno, že nepřijde nějaká zakomplexovaná bandaska v top zeleném gearu, aby zabila vás i vašeho bose.
Cataclysm organizací sklouznul zpět k Burning crusade. Tehdy jsem poprvé zrušil předplatné. Na Pandy jsem si předplatné zase na chvíli koupil. Jenže v té době už jsem hrál jiné MMO hry. Hlavně WoTko.
Když jsem si spočítal finanční rozdíl mezi WoW a WoT, došel jsem k závěru, že WoWko mi prostě v poměru peníze/zábava za to nestojí. Během doby, co jsem hrál WoW, padlo na datadisky a předplatné pětadvacet tisíc, což by například v dnešních penězích při dané inflaci dělalo přes pětatřicet tisíc. Koupili byste si hru za pětatřicet tisíc? Pochybuju. Do WoT jsem za celkové období cirka stejné délky utopil kolem čtyř tisíc, tedy k dnešním cenám možná pět. Ten rozdíl je neskutečný.
Na WoW rád vzpomínám, potkal jsem tam spoustu skvělých lidí, ale ta doba je dávno pryč, takže mi zůstává akorát vzpomínka. Dokud Blizzard nezmění platební politiku, nemá pro mě smysl se vracet. Zvlášť, když se tak moc snaží vracet ke kořenům. Pro mě nemá smysl platit za něco, co mě bude akorát tak deptat.
