Tančící dav, plno spoře oděných děv, alkoholu, drog, případně rychlovka na toaletě. Dav píská, haleká a prostorem se line DJovo oblíbené „Put your hands in the air!“. Všude je plno kouře, poházených špačků a rozbitých lahví. Kouřem prosakují paprsky laserů a u tyče se svíjí jakási dobrovolnice-amatérka a celé to sledují černě oblečení pánové s přísným výrazem. Jistěže, kluby známe nejspíš všichni. Někdo v nich našel zalíbení, jiný dává přednost poněkud odlišnější kultuře. Tak jako tak, umění míchání desek patří k jednomu z těch, jehož podstata mi donedávna trochu unikala, ač jsem potichu záviděl těmto lidem, kteří s vytrénovaným rytmem a hudebním sluchem dokáží smíchat skladby tak, aby z nich dostali hudbu úplně jinou. Skladby do sebe pasují jak rytmicky, tak hudebně a vytvářejí další a další variace. Dobrý DJ dokáže udělat z několika vinylů hodinové sety, jejichž originály by laik jen stěží rozeznal a identifikoval.
Nejsme tu ovšem od toho, abychom kafrali DJům do jejich práce. Můžeme si je buď poslechnout v nějakém klubíku a nebo, pokud jste hrdým majitelem černé skříňky, stát se sám DJem. Tajemnou magii umění DJingu nám tentokrát osvětlí hoši z Relentless Software, kteří pod hlavičkou Sony Computer Entertainment Europe vydávají tento měsíc svůj nový hit, na večerní párty jako stvořený. Původní pracovní název tohoto produktu zůstává – DJ: Decks & FX.
Do těchto vod už částečně pronikl žánrově podobný Music 3000 od Jester Interactive, který jakési pseudomíchání nabízel také, ale vesměs se jednalo jen o přepínání mezi kanály. Jak jsem se již zmiňoval v prvních dojmech, jedná se tedy o jakýsi simulátor práce DJe.
40minutový set zabere přibližně 285 kB, což není zas tak mnoho.
Práce s hrou funguje defacto stejně, jako jakýkoli kvalitnější DJský pult: 2 gramofony, mixážní pult, sampler, drum machine a efekty. Jednotlivé komponenty si popíšeme později. Po nastartování hry a zhlédnutí celkem stylové úvodní animace na nás vyskočí několik položek – stylů hry. Celkem efektní tutorial s popisem všech funkcí vám dá základní přehled o tom, o co ve hře vlastně jde a provede vás jednoduchými lekcemi práce s pultem. Zbytek si už musíte objevit sami, resp. teď už je na vaší fantazii, jak si poradíte se samotným mícháním. Pro mód nám nabízí samotné hraní, stejně jako Party mód. Rozdíl je jen v jedné položce v menu. Zatímco Pro mód nabízí možnost předat hraní automatickému DJovi, v Party módu vám automatický DJ pomáhá udržet neustálé hraní desek, a to i v případě, že by vám bez povšimnutí deska skončila a nastalo trapné ticho. To by vás na rozjeté párty příliš nemilovali. V obou módech jsou odemčeny všechny funkce, takže je vlastně jedno, jestli používáte Pro nebo Party mód, pokud nepotřebujete výše zmíněné pomůcky. Ve Studio módu si můžete své mixy uložit na paměťovou kartu a později třeba pustit přátelům svůj výtvor, přičemž budete možná mile překvapeni malou spotřebou místa na kartě při uložení setu. Podle Alexe Wollenschlaegera, editora herního serveru Kikizo Games, zabere 40minutový set přibližně 285 kB, což není zas tak mnoho. Společně se setem se na kartu uloží také veškerý pohyb, který jste za pultem při mixování udělali, takže vlastně takový úplný replay. Jedinou a ne malou nevýhodou tohoto módu je bohužel nemožnost se k takto uložené práci později vrátit nebo ji jakkoli měnit. Nahrávání se spustí s puštěním první desky a skončí při vypnutí všeho, co hraje. Jestli se vám v polovině práce příliš nezdaří výběr desky a pustíte tam něco, co se do momentálně hrající desky na druhé straně vůbec nehodí, máte smůlu. V Playlistu si můžete vybrat oblíbené skladby a přehrát si je (klasický princip playlistů např. ve WinAmpu na PC) a Record Box není třeba příliš rozebírat, je to klasický jukebox, který přehrává všechny desky ze seznamu. Jeho důležitější funkcí je však možnost vytvořit si seznam desek, které chcete použít v setu místo zdlouhavého tápání a odhadování. Prostě si připravíte singly, seřadíte a pak už jen plynule mixujete. V menu je ještě položka Options, kde se nachází klasické systémové volby jako vibrace, možnost zapnutí widescreenu atd.
Nebojte se, že nebudete mít co mixovat. Přestože hra nepodporuje možnost samplování z externích zařízení, v seznamu najdeme přes 70 licencovaných skladeb.
Slíbil jsem přehlídku komponentů. Tady je:Gramofony – klasická výbava DJe, bez nich prostě a jednoduše nic nehraje. Kromě klasického vybrání skladby můžete vybrat 4 druhy spuštění, přičemž tato ovlivňují druhou, právě hrající desku. Tyto volby jsou vhodné pro hrubější přechod na druhou desku s rozdílným bpm (počet beatů za minutu), což není jaksi problém DJ: Decks & FX, kde si program sám ohlídá, aby se všechno spustilo tak jak má a nenarušila se plynulost a rytmika setu. Nedovolí vám tedy pustit desku dříve nebo později, což pomáhá hratelnosti a hráč/DJ pak není stresován hlídáním tempa a synchronizací obou desek. Na gramofonu můžete také zacyklit určitou pasáž a pouštět ji neustále dokola, dokud looping opět neodemknete. Vedle desky máte táhlo pro změnu rychlosti otáčení desky (bpm). Bohužel, vzhledem k neustálému kontrolování tempa hrou nelze změnit bpm jen jedné desky, při změně bpm jedné desky se na stejnou hodnotu nastaví i druhá. Toť vše na gramcích. Škoda, scratchovat tu nelze, přestože k tomu funkce analogových páček přímo vybízí.
Mixážní pult – Uprostřed obou gramofonů najdeme mixák, důležitou to součást každého DJ pultu. Tady najdeme klasický crossfeeder, slidery hlasitosti všech zařízení na pultu, regulace basů, středů a výšek. Vše je potřeba si vyzkoušet, dají se takto potlačit vokály nebo např. basová linka.
Drum machine – zajímavá pomůcka, obsahuje zásobu několika krátkých smyček nebo jednorázových zvuků, různé typy bubnů a bubínků, gradující samply vhodné pro přechod z jedné desky na druhou.
FX pult – pěkná věcička k úpravě zvuku. Můžete různě deformovat samply ze kterékoli ze čtyř přídavných komponent, hrát si s výškami, prodlevami atd.
Sampler – ten budete využívat asi dost často. Používá se k uložení krátké pasáže z jakékoli ze čtyř komponent. Hodí se, když se vám např. z desky líbí nějaký zvuk a chcete ho použít později. Z desky ho hodíte do sampleru a desku můžete klidně vyměnit a sampl použít později. Škoda jen nemožnosti uložení většího počtu zvukových vzorků, banka má místo jen na jeden.
|
Nebojte se, že nebudete mít co mixovat. Přestože hra nepodporuje možnost samplování z externích zařízení, v seznamu najdeme přes 70 licencovaných skladeb. Jejich kvalita je různá, občas by možná bylo lepší ušetřit za licenci a místo toho sáhnout do nějakého méně známého labelu. Není totiž pravidlem, že lehce profláklý DJ typu Oakenfold, Maas nebo Westbam musí být zákonitě nejlepší. Mimochodem, přestože všechna tři jména uvedla Sony v seznamu licencovaných skladeb, které budou do playlistu hry zařazeny, ani jeden z nich na novinářské verzi nebyl. A ještě k tomu nebyla zaplněna kapacita DVD, takže skladeb mohlo být více.
Nesmím se zapomenout zmínit o možnosti připojení headsetu a tím pádem si připravit desku předem puštěním do sluchátek, aniž byste rušili přítomné posluchače. Lze přepínat mezi všemi čtyřmi komponenty a pustit si do uší, co zrovna potřebujete. K tomto účelu doporučuji headset od firmy Logitech, která je v manuálech uváděna jako oficiální dodavatel komponentů, které jsou kompatibilní s PS2. Můžete použít i headset, který byl součástí hry SOCOM: US Navy Seals.
Tak. A nadešel největší problém: jak DJ: Decks & FX ohodnotit? Přestože zabaví na spoustu hodin a je vhodným doplňkem na domácí párty, má i své nedostatky a navíc je určen pro omezenou skupinu hráčů. Jedná se tedy spíše o hříčku typu EyeToy, Frequency, Music 3000, Sing Star atd., nejde v ní o body, nikdy nekončí a vlastně o nic nejde. Je to prostě simulátor DJe a vhodným pomocníkem pro ty, kteří třeba uvažují o koupi skutečného pultu. Tak, ale teď už šup šup, žádné vyvalování! Obvolejte známé, nakupte jídlo a pití, vykopejte rodiče z baráku a uspořádejte párty. O muziku se nestarejte, od toho máte DJ: Decks & FX, no né?
DJ: Decks & FX | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|