Podle statistiky totiž každou hru dokončí zhruba okolo dvaceti procent hráčů. VandenBerghe to však vnímá jako vlastnost her jako média. Jsou interaktivní a hráčům nabízejí volbu. Jednou z nich je tedy i možnost nespatřit konec titulu.
"Jako herní návrhář máte větší svobodu ve vytváření zakončení než u jakékoliv jiné části titulu," píše VandenBerghe v úvaze pro server Gamasutra. "Zaprvé: zakomponovat do hry zakončení je vaše volba. Nechcete žádné? To je v pořádku. Hry jsou smyčky a pokud tu svou chcete ponechat uzavřenou, budete v dobré společnosti," tvrdí VandenBerghe.
Připomíná, že konec vidí jen zlomek hráčů. "Jako průmysl a kultura jsme z toho stále zmatení. Děsí nás nízký počet hráčů, kteří naše hry dokončí. A hráč, jenž odloží ovladač před koncem, vyvolává dojem, že urazil vývojáře."
Přesto VandenBerghe právě tuto možnost volby vnímá jako dobrou. "A pokud se naučíte méně obávat o dohrání vaší hry a zaměříte se na výhody hraní, bude pro vás návrh konce tím nejsvobodnějším momentem," říká vývojář.
S ohledem na tyto statistiky kreativní ředitelé na podobě konce tolik nelpí a manažeři jeho vzniku přidělují menší rozpočet. VandenBerghe říká, že tak návrháři mohou konec využít jako kreativní vyjádření. A třeba i způsob, jak poděkovat lidem důležitým pro vznik dané hry.
