Mezi nejoblíbenější procesory u nás a hlavně mezi počítačovými hráči, patří bezesporu modely procesorů firmy Intel, označované jako Celeron. Tyto čipy jsou levnější, takzvanou ekonomickou verzí původního Pentia II. Přesto, anebo právě proto, se dokázaly právě Celerony prosadit na trhu.
Jenom nízká cena ovšem k prosazení tohoto čipu na trhu rozhodně nestačila (o čemž už se například přesvědčila firma AMD). Ve svých počátečních verzích nabízel Celeron pramálo výhod oproti konkurenčním čipům. Konkurence v té době disponovala výkonnějšími procesory, které nabízela za podobnou cenu. Celeron byl o dost pozadu zejména po technické stránce a to především z toho důvodu, že se firma Intel snažila maximálně snížit výrobní náklady i za cenu podstatného snížení výkonu. Úplná absence (velmi drahé) vyrovnávací paměti druhé úrovně však postavila procesory Celeron do role outsiderů. Intel naštěstí nezaváhal, včas si chybu uvědomil a na vývoji rychle zapracoval. Chybějící vyrovnávací paměti pak byly umístěny přímo na procesor, což (oproti původnímu umístění na základní desce např. u Pentií) přineslo další zvýšení rychlosti.
V průběhu vývoje se Celerony ještě několikrát změnily až do dnešní podoby, kdy procesor tvoří 19 milionů tranzistorů, což je o neuvěřitelných 11,5 milonů tranzistorů více, než kolik jich bylo na původních Celeronech. Dalším vylepšením Intelu bylo vyrovnání frekvence jádra procesoru a vyrovnávacích pamětí. Také to výrazně napomohlo zvýšení výkonu. Všeobecně se dá říci, že varianty procesorů, které mají sice menší vyrovnávací cache, která ale běží na vyšší frekvenci poskytují mnohem větší výkon než procesory, kde je tomu přesně naopak.
Původní Pentium II, ze kterého Celeron konstrukčně vychází, bylo stavěno pro, v té době o hodně dražší, variantu Slot 1. Ovšem nynější Celeron se umísťuje do patice nazvané Socket 370. Do desek se Slotem 1, lze umístit pouze za použití zvláštní redukce. Na trhu se však i nadále objevují základní desky stavěné přímo pro Celerony, které disponují jen Socketem 370. Ačkoliv jsou tyto mainboardy levnější, je jejich upgrade značně problematický. Nemůžete do nich osadit žádný jiný typ procesorů než Celerony, navíc tyto desky podporují procesory jen do určité frekvence FSB (viz BonusWebácký hardwarový lexikon počítačových zkratek).
Základní technické parametry procesoru:
- 19 miliónů tranzistorů
- sběrnice 66 MHz
- integrovaná L2 cache o velikosti 128Kb.
- 0.25 mikronová technologie
- instrukční sada MMX
- patice Socket 370
- uzamčený multiplikátor
- podpora dvou procesorů na jedné desce
- adresování až 4 GB paměti
- nyní vyráběn ve verzích 466, 500, 533, 566 a 600MHz.
BonusWeb Celeron Mark
Díky firmě AT Computers jsme měli možnost v našem testu odzkoušet a přímo ověřit skutečnou výkonnost tří nejprodávanějších procesorů Intel Celeron o frekvencích 466 MHz, 500 MHz a 533 MHz. Otázkou je, do jakého modernějšího procesoru se vyplati investovat. Hráči typicky potřebují velice výkonný hardware. Několik set korun při rozhodování, který model CPU koupit, většinou nehraje takovou roli.
Téměř vždy padne volba na výkonnější model. Nárust ceny druhého jmenovaného modelu oproti 466 MHz verzi, se běžně pohybuje přibližně okolo patnácti procent. Cenový rozdíl není tedy nijak výrazný, Naproti tomu Celeron běžící na frekvenci 533 MHz však už stojí téměř o polovinu více než Celeron na 466 Mhz.
Podívejme se nejprve tedy na nejdůležitější faktory, které ovlivňují výkon v naprosté většině aplikací. Je to především výkon CPU v celých číslech a rychlost MMX operací, rychlost interní cache procesoru (první i druhé úrovně), dále pak rychlost přístupu do RAM.
Firma Intel nabízí výsledky těchto testů přímo na svých domovských stránkách, přičemž pro tento druh testů použila Ziff-Davisův CPUMark* 99 běžící pod operačním systémem Windows 98 (viz obrázek vlevo). Jak je vidět, nárůst výkonu, který udává výrobce, nijak oslňující není. Jedná se přibližně o nárůst 4.7% výkonu u 500 MHz verze, přiližně 9.8% u 533 MHz verze (vůči Celeronu 466 MHz).
Přestože hodnoty, které Intel nabízí, vypadají docela důvěryhodně, rozhodli jsme se nárůst výkonu ještě přeměřit. Jak jsme dopadli, je možné vidět na obrázku vpravo. I když jsou námi naměřené hodnoty o něco nižší než u firemních benchmarků, musíme firmu Intel pochválit za to, že uváděné hodnoty velmi slušně odpovídají realitě. U Celeronu 500 MHz jsme dospěli k téměř stejným výsledkům (nárust přibližně o 4,1%), Celeron 533 Mhz se lišil o trochu více, námi naměřený nárůst činil jen 8,2%. Také výkon nejslabšího modelu byl o trošku nižší, ale to už tak bývá. Celkově z testu vychází asi nejlépe právě Celeron 500 Mhz. Cenově je tento model také velice příjemný. Je ale dobré si uvědomit, že plný výkon z procesoru vymačkáte jen tehdy, pokud máte odpovídající i ostatní vybavení, především základní desku. Ale o tom až příště.
Procesory Intel Celeron nám k testování laskavě zapůjčila firma AT Computers.
