Ondřej Škoch
O Doomu X panovalo od prvních zmínek množství legend. Z PC kruhů výsměšné poznámky jen pršely. Tedy, ne že by se bylo čemu divit. Když si pustíte Doom 3 na železe s 3 Ghz procesorem, 1024 MB RAM a NV 40 a program vám vybere „medium detaily“, nevěříte vlastním očím. Je to více než drzost, řeknete si. Přesto ve vás začne vrtat červ pochybností. Je vůbec možné na Pentiu o taktu 733 MHz s 64 MB RAM a modifikovanou GF 3, což jsou reálné technické specifikace Xboxu, předvést Doom 3, aby se člověk nesmál na celé kolo? Ano, jde. A spadne vám čelist tak prudce, že máte minimální šanci na její záchranu. Čili před spuštěním hry polštářky na podlahu. Budete je opravdu potřebovat. Pokud se rozhodnete pro sebetrýznění, kterým jsem prošel já, když jsem si vedle nechal běžet na monitoru uvedené PC konfigurace „peckařskou“ verzi a na televizi xboxovou, těšte se na šok.
Doom X, jak mu nadále pracovně říkám, ačkoliv na krabičce je klasický název Doom 3, je skutečně k nerozeznání
od tolik opěvované PC verze. Můžete si nalhávat cokoliv o rozlišení televize a PC monitoru, na výsledném dojmu nic nenajdete. Dobře, není to tak docela pravda. Doom X je plný různých kompromisů, ale pokud si nepustíte skutečně obě verze vedle
sebe a vždy po metru nebudete konfrontovat každý detail, na nic (nebo na drtivou většinu věcí) nemáte šanci přijít.
Doom X je skutečně k nerozeznání od tolik opěvované PC verze.
Čím se tedy Doom X od Doom 3 liší? Pamatujete na Xbox verzi Splinter Cell 2 a její srovnání s PS2 verzí? Obecně na většinu multiplatformových titulů, kdy jste měli možnost porovnat Xbox a PS2 verzi? Pak si jistě vybavíte zřetelně nuance barev. I tam, kde PS2 zvládá odlesky a detaily, má nepatrně odlišnou barvu. A přesně tohle je patrné v Doomu X. Barva je perfektní, skutečně máte pocit, že se díváte na kov, plasty, sklo, ale oproti PC verzi je tam nepatrně znát, že "osobní počítač" zvládá barevnou charakteristiku materiálů lépe. Tím samozřejmě vývojáři příliš neušetřili a druhý trik, kterým si vypomohli, je výraznější. Když půjdete skutečně krok za krokem a pokaždé se podíváte jak na Xbox, tak na PC verzi, najednou zjistíte, že se pohybujete v úplně jiných prostorách, než v PC verzi. Je to geniálně odvedená práce, kdy podstatné prvky místností jsou zachovány, takže když vejdete, nejprve vám vůbec nedojde,
že tu něco chybí.
Nejvíce to je znát na chodbách. Tam, kde v PC jdete po schodech na platformu, po ní sejdete po dalších dolů, zahnete, projdete
okolo konstrukcí ke dveřím, v Xbox verzi jednoduše sejdete po schodech a jste hned u dveří. Jindy vyjdete na chodbu, kde zahýbáte doleva. V zátočině stojí vědec a za ním pokračuje chodba, kde jsou vidět vytažené troje dveře za jakýmsi mechanismem. U Xboxové verze jsou dveře jen jedny a chodba je spíše chodbička. Tam, kde musíte projít po povrchu Marsu, abyste se dostali k vědci, u něhož celé pekelné extempore začne, v Doomu X jen vyjedete výtahem. Na dalším místě si všimnete, že sugestivně pracují stroje, tedy v PC verzi, v Xboxové se namáhá pouze jeden. Takových triků jsou ve hře stovky. Díky tomu je možné zachovat skutečně neuvěřitelnou kvalitu. Co ale možná zamrzí milovníky nového stylu grafiky, kterou Doom 3 přinesl, jsou stíny. Tady je rozdíl patrný. Xbox sice dokonale zvládá techniky bumpmappingu a normal mappingu, což dokázal v excelentním Riddickovi, ale se stíny si bohužel neporadí. Ostatně, když jsem zmínil Riddicka, pak se přidávám k názoru, že je ještě o něco hezčí, než Doom X.
Problém je, že příšery v Doomu dodávají hře na atraktivitě.
Takových triků jsou ve hře stovky a íky tomu je možné zachovat skutečně neuvěřitelnou kvalitu.
Až se dostanete do předpeklí a samotného pekla, také užasle zíráte na to, jak dokonale jsou zvládnuté relativně obrovské prostory, morfující tvary, žhavé řeky a podobné roztomilosti. Pochopitelně fyzika, která je v Doom 3 v kontextu Half-Life 2 neprávem opomíjená, funguje skvěle i v Doom X. V momentě, kdy Hell Knight prorazí stěnu a kamenné kvádry se rozsypou dolů, jen zůstanete stát a zapomenete se před potvorou bránit. Na druhou stranu, Doom X občas nezvládá. Na některých místech se textury rozhodí do kostiček, ale když se díváte, jaké prostředí okolo vás přístroj počítá, ani se nedivíte.
Doom 3 pro Xbox je skutečné mistrovské dílo. Co mě ale ještě potěšilo, byl fakt, že na DVD jsem mezi speciálními bonusy našel mimo jiné i původní Doom. Nedalo mi to a do hry se zakousl. Matně jsem si vybavil rok 1993, kdy na mém stole ležela 386 SX s 4 MB RAM a Dooma jsem si pořídil za 160 Kč, abych posléze zjistil, že mi ti darebáci prodali jen první levely.
Podotýkám zcela oficiálně, žádní piráti. Když se začaly objevovat zprávy o tom, že ID chystá Doom 3, lapal jsem už od
roku 2000 po dechu. První screeny byly opravdu působivé, rovněž první video a samozřejmě jsem neodolal zkusit si uniklé tři levely. Nepopírám, že jsem byl nadšen. Stejně tak, když jsem hrál poprvé plnou verzi a s obdivem zíral na neuvěřitelné stíny a detaily postav.
Doom 3 u mě sice nezískal tolik, co jsem si původně myslel, ale jako ukázka toho, co dokáže nový ID engine to bylo skvělé. Když jsem dříve vzpomínal na původní Doom a přiznávám, nehrál ho znovu , říkal jsem si , že je podobná situace, jako když Kojima uchvátil svět v roce 1987 osmibitovým 2D Solidem Snakem a pak najednou přinesl Metal Gear Solid v 3D polygonovém provedení. Nebyl jsem schopen ty hry dát k sobě. Podobně tomu bylo s Doomem. Bavil jsem se spíše tím, že tuto kdysi legendu zvládne GBA a kdejaký mobilní telefon. Když jsem ale měl možnost zahrát si ho znovu a to na řádně veliké obrazovce díky bonusu na Doom X DVD, najednou mi začalo docházet, že jsem na omylu.
Doom 3 se v žádném případě nemůže v rovině emocí a originality rovnat tomu, co dodal původní Doom.
Doom 3 se v žádném případě nemůže v rovině emocí aoriginality rovnat tomu, co dodal původní Doom. Jistě, nemá cenu se bavit o technice, Doom 3 je ukázkou enginu přechodu mezi minulou generací her a tou, co se chystá na next-gen
konzole na Unreal Engine 3.0 a podobných zázracích. Přesto se hoši z ID chytili do pasti, kterou si sami nastražili. Touha dodat Doomu reálný podklad z té geniální hry udělala v mnoha ohledech nesmysl. Vzpomeňte sami na ty fantastické prostory plné satanských hvězd a jiných symbolů, znesvěcených katedrál v původním Doomu, připomeňte si "dům bolesti"! Nikde
nebyla ani stopa po logice, budovy ale působily fantasticky. De facto jste se nestarali o to, kde se hra odehrává, ani proč k tomu, co se děje, došlo nebo jak je možné, že běháte po Phobosu s brokovnicí.
A v tomhle původní Doom vítězí nad Doomem 3. Tam již se totiž nepohybujete v pekelnickém prostředí, ale spíše v prostředí, které mixuje Vetřelce, všude stroje a technika (tedy dokud se nedostanete do pekel). Krásu chodeb, kde ze stěn trčí reliéfy děsivých lidských a démonických obličejů, z nichž teče krev, tu nenajdete. I příšery jsou už příliš poplatné H. R. Gigerovi a na tradiční satanskou tématiku rohatců se zapomnělo. Nejvíce mi to vadilo u reinkarnace létajících ohnivých lebek, které v Doomu 3 už nejsou tím, co v původní hře.
Dost nostalgie. Doom X má tedy úžasnou grafiku, fantastické ozvučení, výraznou hudbu, na xboxovém ovladači se velmi dobře hraje. Ovládání je intuitivní, Doom X jen potvrzuje, že xboxový ovladač je pro FPS hry designován nejlépe ze všech konzolových. Když si k tomu přidáte vynikající možnost kooperativního režimu, má v několika aspektech Doom X navrch nad Doom 3 pro PC. Majitelé slabších PC mohou ještě ke všemu detaily a stabilitu framerate majitelům xboxové verze jen
závidět. A pak že prý to nepůjde...
Michael Mlynář:
Působí to naprosto skvěle, stejně jako celý Doom 3, lhostejno kolik jednotlivých chybiček na něm hnidopichové s radostí najdou.
P.S.: Co se týče mého osobního vkusu, líbí se mi graficky Doom 3 dokonce i více nežli Riddick.
Upřímně řečeno, když jsem si pročítal Ondřejův text, zhrozil jsem se. „Už to mám skoro dočtené, a on pořád plácá o grafice.“ Když jsem ale dočetl do konce, musel jsem zkonstatovat, že tento přístup k této hře je doslova příznačný. Grafikou je zde člověk totiž doslova a do písmene fascinován. V mém případě to platí dvojnásob, protože když jsem viděl plnou verzi Doom 3 běžet na Xboxu v plné kráse, byl jsem ochotný položit hlavu na špalek za to, že to rozhodně nemá nic společného s kódem, který byl zhruba před rokem prezentován na E3. Hra Byla trhaná, pomalá, nezáživná, pouze když se na
obrazovce nic nedělo, tak se dalo říci, že člověk kouká na skutečně kvalitní in-game grafiku. Z toho, co je k vidění zde, pak tím pádem skutečně padá čelist.
Všechno tohle jde ještě mnohem více stranou, posadíte-li se s někým ke kooperativnímu multiplayeru, který je jedním slovem fantastický. Plížíte se s kolegou temnými prostorami a trnete hrůzou, kdy na vás kde co vyskočí, která se ve dvou ještě násobí. Při separátním průzkumu se tak budete děsit i navzájem, výkřiky, kdy budete vašeho kolegu na pomoc či jej varovat před
nebezpečím. Upřímně řečeno, nevíme, zdali se v této hře dá počítat s tím, že by člověk časem ve dvou našel nějaké taktické ověřené postupy, ale hledat je asi ani nebudete. Prostě se budete snažit nějakým způsobem spolupracovat na tom, abyste přežili. A věřte, působí to naprosto skvěle, stejně jako celý Doom 3, lhostejno kolik jednotlivých chybiček na něm hnidopichové s radostí najdou. Ať tak či onak, tahle je ale naprosto jasnou volbou pro každého majitele Xboxu.
Doom 3
Výrobce/Vydavatel
id Software/Activision Platforma
Xbox
Multiplayer:
ano, 2 hráči Vibrace/Analog:
ano/ano Paměťová karta:
HDD
Verdikt:
Doom 3 je nejzdařilejší konverze PC hry, vyžadující k plynulému hraní mnohonásobně výkonnější HW než má konzole, v tomto případě Xbox. Programátoři odvedli mistrovskou práci, která si zaslouží poklonu. Možná se hodilo napsat něco i o hře, ale psát o ději Doomu 3 mi přišlo ještě zbytečnější než nosit dříví do pralesů.
Hodnocení:
90% (info)
