Díky mimořádně úspěšné kampani na serveru Kickstarter, na němž komunita financuje nadějné projekty, se nakonec přece jen dočkáme vyústění epického příběhu, který před sedmi lety skončil v tom nejnapínavějším.
The Longest Journey (PC)
Patnáct let, které uběhly od vydání prvního dílu The Longest Journey, je ovšem sakra dlouhá doba. A v herním průmyslu to platí obzvlášť. Těžko tak můžeme předpokládat, že si bude detaily podobně epicky rozsáhlého a komplikovaného příběhu někdo ještě pamatovat. O nové generaci hráčů, kteří tyto hry vůbec nehráli, ani nemluvě.
Tím nejlepším řešením bude oprášit věkem zažloutlé krabice (popřípadě méně romanticky zakoupit odladěné digitální kopie na serverech GOG či Steam) a pustit se (opět) do úžasného světa fantazie, jenž nemá do dnešního dne konkurenci. Proč byste tak měli udělat, vysvětlíme na následujících řádcích.
Počátek cesty
Nejdelší cestaNázev hry byl inspirován citátem švédského velvyslance a posmrtného laureáta Nobelovy ceny za mír Daga Hammarskjölda: "Ta nejdelší cesta vede do nitra, neboť kdo si zvolil svůj osud, započal putování za zdrojem svého já." |
Psal se rok 1999 a o žánru adventure her se v médiích stále častěji psalo, že jsou "mrtvé a hluboko pohřbené". Vývojáři z norského Funcomu však poskytli proti těmto řečem ten nejlepší argument: The Longest Journey. Hru, která zavřela podobným škarohlídům ústa na dlouhou dobu a v mnoha ohledech předčila i neotřesitelné bohy žánru z Lucas Arts/Sierry.
Příběh studentky April Ryan, které se do všední reality života v městě budoucnosti začínají prolínat vize z fantastického světa, zaujal především nebývalou hloubkou a dospělostí. Konflikt mezi světem techniky (Starkem) a kouzel (Arcadie) byl vystavěn a postupně gradován způsobem na hony vzdáleným od zjednodušeného černobílého vidění, jakému jsme (nejen) ve hrách vystaveni dodnes.
The Longest Journey (PC)
Název hry nebyl vybrán náhodou, TLJ je totiž obrovská a rozsáhlá hra, možná i nejdelší adventura všech dob.
Namísto náročného kombinování předmětů a hromady zákysů přinesli autoři důraz spíše na plynulé vyprávění příběhu, a pokud si dává hráč pozor, je prakticky nemožné se na delší dobu zaseknout. Tedy s jedinou výjimkou legendárního podmořského hlavolamu, jehož řešení jsem nepochopil dodnes.
Návrat v nečekané podobě
Zasloužený úspěch by možná slabší povahy sváděl k rychlému pokračování na stejných principech. Lidé kolem šéfa projektu Ragnara Tørnquista na to však šli úplně jinak a následník spatřil světlo světa až po sedmi letech.
Dreamfall (PC)
Na rozdíl od TLJ, která byla čistokrevnou point'n'click adventurou, se Funcom vydal dosud neprošlapanou cestou. Pod pojmem 3D akční adventura se v dnešní době schová kde co, jediný Dreamfall však nabídl přesně to, co tento název slibuje. Tedy hru postavenou především na příběhu a logice, jen občas oživenou nějakou to akčnější pasáží.
Na jednu stranu to vyvolalo obrovskou nelibost a obavy od konzervativnějších fanoušků, na stranu druhou to byl přesně ten impulz, jaký stagnující žánr potřeboval. K dokonalosti měl tento přístup určitě daleko: ať už kvůli neustálému pobíhání z místa na místo nebo ne úplně dokonalému soubojovému systému (po pravdě byl opravdu hrozný), za které to od kritiky hra slízla až přehnaně. Ale takový už je osud pionýrů.
Fantastický příběh, který se kromě staré známé April věnoval i studentce Zoe a vojákovi Kianovi dále prohlubuje celé univerzum a snese srovnání s filmem či knihami. Celá hra má z mého pohledu jen jedinou, o to však zásadnější chybu: nemá konec. Tedy respektive končí v tom nejlepším, což by nebyl až takový problém, kdybychom na pokračování nemuseli čekat až do roku 2014.
Dočkáme se konečně?
A na co vše že se tedy nyní můžeme těšit? Tørnquist odešel z Funcomu a založil nové studio Red Thread Games, kam se mu povedlo nahnat i většinu původního týmu, který stál za předešlými hrami.
Dreamfall: Chapters (PC)
Je tedy jasné, že Chapters bude plodem lásky, nikoli mamonu, jak bývá v dnešní době zvykem. Slíben máme částečně otevřený svět, který nebude hráče přesně držet v úzkém koridoru, měnící se roční doby, ovládání optimalizované pro myš a přibližně desetihodinovou herní dobu. Samozřejmostí je i návrat starých známých, a to nejen Kaidana a Zoe, ale i vedlejších postav jako je Havran, Brian Westhouse a dalších.
Zmizí kontroverzní souboje a stealth prvky, v podstatě tedy půjde o žánrově čistou adventuru, jen s důrazem na filmové vyprávění. Dá se předpokládat, že grafika nebude z technologického hlediska patřit mezi špičku, ale díky originálnímu designu a architektuře se dá i přesto očekávat vizuální hostina.
Rozhodujícím prvkem však bude stejně jen a pouze příběh. Neuvěřitelně velký zájem ze strany fanoušků naznačuje, že svět Longest Journey se všem vryl hluboko do srdce. Nezbývá než držet palce, ať se autorům povede vše přesně tak, jak zamýšlejí, a úspěch už se dostaví sám. Pokud vše dobře dopadne, u jednoho dílu nezůstane. V plánu je totiž i The Longest Journey 2, jakýsi spojovací článek mezi původní TLJ a Dreamfallem. Ale to už bychom skutečně předbíhali.
