Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ducati World Championship

  12:01aktualizováno  25. září 2:17
Modla motorkářů, firma Ducati, otiskla své jméno na obal nové závodní hry. Můžeme se těšit na titul hodný svého názvu, nebo jde jen o reklamu mezi hráčskou veřejností? + VIDEO STREAM.
60

Ducati World Championship

Platforma: PC
Výrobce: Artematica Entertain

Herní karta

Ducati World Championship Pojem Ducati nenechá jistě v klidu žádného motocyklového fanouška. O co zvučnější značka v oboru motorismu, o to více sliboval obsah krabice, v níž se schovávala hra stejného názvu. Ducati World Championship – to je ten název, který mi celou cestu z redakce, jako milovníkovi všeho jednostopého, zrychloval tep. Bylo jasné, že budu téměř jistě zklamaný, protože moje nároky na dobrou motorkově-závodní hru se jen tak nějakému titulu uspokojit nepodaří.

Snad to nebyla čistě chyba hry, snad jsem čekal příliš. Každopádně již na začátku bylo jasné, že moje očekávání se značně lišilo od toho, co jsem si přinesl domů na stříbrném kotouči.

Na začátek rovnou odpojte myš, smotejte ji a zapomeňte na ni. Během hry ji totiž nevyužijete, a to ani v menu. Namísto toho si pořádně protáhněte prsty, protože ty se po klávesnici budou jen míhat. Čistě klávesové ovládání nabídek je hodně nepřehledné a působí konzolově a jako perličku v menu nenajdete ukončovací tlačítko, což může být pro začínající uživatele poněkud frustrující.


VIDEO

Několika hmaty se dostanete na rozcestník nových závodů, kde Vás bude čekat volba mezi čtyřmi módy jízdy. Nikoho jistě nepřekvapí označení prvních třech – rychlý závod, kariéra a šampionát. K těm jistě netřeba žádného komentáře. Čtvrté místo obsadila položka „Capirex výzva“. Hráč motorek znalý možná v názvu objevil jméno slavného závodníka, Lorise Capirossiho. Ducati World Championship V tomto módu si na strojích o dvou kolech vyzkoušíte nejrůznější triky způsobem ne nepodobným Need For Speed.

Moje počáteční zděšení z grafiky se rozplynulo až v nabídce rozlišení. Tam se ukázalo, že jako výchozí je sice nastaveno pouhých 800x600, ale setkáte se naštěstí i s čísly odpovídajícími dnešním herním zvyklostem. Při vyšší kvalitě zobrazení už titul začíná nabývat průměrné podoby. Majitelé počítačů s širokoúhlým displayem jistě ocení zajímavou možnost nechat si obraz roztáhnout do poměru 16:9.

Mnohem větší vliv než grafické zpracování měla na hodnocení realističnost jízdy. Ta hře silně sráží procenta a byla u titulu asi největším zklamáním. I hráč nedotčený jízdou na dvou kolech pozná, že v některých situacích by se skutečný stroj choval zcela jinak. Stisknete-li například tlačítko brzdy v plném náklonu, motocykl na obrazovce plynule zastaví místo toho, aby se sesunul na zem tak, jako by to udělal ve skutečnosti. Jako ještě neuvěřitelnější se mi zdá reakce motorek po vzájemném najetí si na kola – všichni si asi umíme představit, co by se dělo, kdyby si dvě motorky najely na pneumatiky - ve hře však jen obě nadskočí a jedou nerušeně dál. Stejné je to i s pády. Aplikace sice počítá i s tím, že se poválíte po zemi, ovšem hranice, při které se tak stane, Ducati World Championship je silně nadsazená. Pokud v náklonu vjedete na štěrk či se dokonce střetnete s jiným motocyklem, nic se neděje nebo stroj opět jen mírně zpomalí a nadskočí. Aby došlo k pádu, je třeba přímého a silného nárazu. V takovém případě pak motocykl i s jezdcem „respawnuje“.

Po každém závodu si můžete nechat zobrazit video s Vaši jízdou, prohlédnout si ji několikrát z různých pohledů a zhodnotit případné jízdní chyby.

Mezi hrou poskytované informace patří klasicky analogový otáčkoměr, digitální rychloměr, ukazatel zařazeného převodového stupně, číslo aktuálního kola, nejlepší čas kola, pozici a náhled mapky. K méně obvyklým patří ukazatel polohy jezdce. Zdánlivě nepotřebná věc dává tušit, jak moc se jezdec k motocyklu přimyká, čili jaké jsou jeho manévrovací schopnosti a maximální dosažitelná rychlost. Pochopitelně, čím víc se jezdec ´přitulí´ ke stroji, tím větší rychlosti může dosahovat a i zatáčení se stává snazším. Navíc velkou část prostoru vlevo od stroje zabírá ukazatel pozic prvních třech míst. To je podle mého názoru vcelku nešťastný nápad – běžný hráč informace jistě stejně nestihne číst a animace stále se míhajících jmen jen rozptyluje od soustředění.

Klady a zápory

Plus Obsáhlý vozový park
Plus Hudební doprovod

Mínus Nepříjemné ovládání
Mínus (ne)realističnost jízdy

Vzhledem ke jménu hry není pohled do virtuální garáže žádným překvapením. Setkáte se jen se stroji, jejichž kapota je vpředu ozdobena okřídleným „D“. Ducati rozdělilo svůj vozový park do čtyř základních skupin, v každé z nich pak najdete velké množství samohybů. Ze začátku ale nebudete mít přístup ke všem, jejich odemčení si budete muset vyzávodit. Patříte-li mezi příznivce značky, zcela jistě nepřijdete zkrátka – zařazeny jsou léty ověřené klasiky i mladší tovární výtvory.

Ovládání, tak důležitá věc, se tvůrcům příliš nepovedlo. Nemluvím teď jen o zcela nelogickém výchozím nastavení tlačítek a o jejich omezené možnosti přenastavení, nýbrž bohužel i o samotné reakci motocyklu na jejich stisk. Ovládání stroje dá hodně práce a je potřeba si na něj dlouho zvykat. První hodiny tak strávíte většinu jízdního času mimo asfalt dráhy, daleko za skupinou soupeřů ovládaných počítačem. Zkušenosti s jízdou na opravdových strojích Vám zde nejen že nebudou k ničemu, ba naopak. Tam, kde vyježděný hráč instinktivně přibrzdí, předjíždí ho na základě nevysvětlitelných fyzikálních zákonů řada strojů. O realističnosti jízdy ale již byla řeč výše.

Mnohem větší vliv než grafické zpracování měla na hodnocení realističnost jízdy.

Co by to dnes bylo za závodní hru bez možnosti multiplayeru. I zde tedy máte možnost změřit své koňské síly s živými protivníky a mimo jiné také například zvedat své jezdecké sebevědomí - je příjemné pozorovat, jak se ve skutečnosti zkušený motocyklista vlivem nepříjemného ovládání bez úspěchu pokouší udržet svůj virtuální stroj na dráze. Pod pojmem multiplayer si ale v tomto případě nesmíme představit žádný složitý systém propojení několika pořítačů. Zahrají si maximálně dva živí hráči na jednom počítači a to jen za předpokladu připojení zvláštního joysticku / klávesnice pro každého z nich. Volitelně si můžou ke svému počínání přizvat až osm automatem řízených závodníků. Ducati World Championship Takový systém odsouvá titul z kandidátky na účastníka nejrůznějších LAN párty, což je jistě škoda.

Naopak hudbou se může jen chlubit. Ta je zvolena vhodně, příjemně závody podkresluje a znatelně dotváří atmosféru, která na ostatních místech utrpěla tolik trhlin.

Ducati World Championship by byla velmi povedená hra, nebýt několika zbytečných, nicméně neomluvitelných nedostatků. Ovládání (potažmo tedy celá hratelnost) sráží hodnocení o pěkných pár procent a ani celkový dojem ze hry nijak výrazně neuhrane. Příznivci motocyklových závodů si zcela jistě mohou najít zalíbení a bylo by zbytečné je zrazovat, běžný hráč ale může v tomto žánru sáhnout po mnoha kvalitnějších titulech.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

60 %

Čtenáři

55 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 47 čtenářů

Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte nejslavnější herní padouchy?

Call of Duty: WW2 - Zombie Mode

Většina kladných herních hrdinů si je podobná jako vejce vejci. Zato u záporáků se mohou vývojáři daleko více vyřádit,...

Umělá inteligence od Elona Muska už teď poráží profesionály ve hře Dota 2

Organizace OpenAI slaví s vývojem umělé inteligence spoustu úspěchů.

Vývojáři projektu OpenAI, u jehož zrodu stál vizionář Elon Musk, představili umělou inteligenci, která je schopná...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

Další z rubriky

RECENZE: Far Cry 5 ve Vietnamu jde cestou Ramba, tiché zabíjení netřeba

Far Cry 5: Hours of Darkness

Hours of Darkness je první placené rozšíření střílečky Far Cry 5. Jako jednohubka na dvě až tři hodiny svůj účel splní....

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...

RECENZE: Pillars of Eternity 2: Deadfire je úžasné námořní dobrodružství

Pillars of Eternity 2

Tak trochu ve smyslu „nespravuj, co funguje“ je druhý díl Pillars of Eternity spíše důstojným pokračovatelem než...



Najdete na iDNES.cz