Kdo pravidelně pročítá naši rubriku věnovanou hrám pro handheld asi ví, že se k 3D akcím pro tento systém stavím poněkud skepticky. Ticho po bouři nastalo v okamžiku příchodu legendárního Dooma, jenž potěšil, ale ne zcela splnil všechna hráčská očekávání. Následoval poněkud průměrný Wolfenstein a dnes přišla řada na další legendu, která před lety vzbudila na PC zasloužený ohlas a tak žádný div, že se s ní znovu setkáváme, byť v kapesní podobě. Duke Nukem 3D byl jednoduše super - ještě dnes si jasně vybavuji skvěle připravený single player s výborně nadesignovanými a hlavně interaktivními úrovněmi. K tomu musím připočítat i multiplayer, který dlouhou dobu kraloval, k nevoli pánů profesorů, na školních sítích. Nyní se "hláškař" v černých brýlích vrací a autoři nám slibují minimálně stejnou zábavu.
V hloubi duše jsem tajně očekával, že se setkám s těmi stejnými úrovněmi, ale nakonec jsem si uvědomil - a hra mi dala za pravdu - že to prostě nejde. Dokonce se trošičku změnil i příběh, který pořád počítá s mimozemšťany, ale prezentují nám ho jinak. Nejprve dojde ke ztrátě spojení s Oblastí 51, tedy baštou tajných operací vůči mimozemšťanům, načež tam generál pošle osobu maximálně povolanou. Likvidátora Duke Nukema. Ten zjišťuje, vida kolem zakuklené mimozemšťany, že se chystá invaze na rodnou planetu, čímž vzniká geniálně jednoduchá záminka, proč si pořádně zastřílet.
Design prvních úrovní mě zprvu zklamal. Po náznacích interaktivních prvků ani stopa, mohl jsem se maximálně obdivovat sterilní šedi místních krabicových stěn. Takhle to chvilku pokračovalo, než jsem se ocitl v o něco větších prostorách a tam to začalo být zajímavé. Už jsem musel začít hledat klíče, mačkat tlačítka, plnit cíle mise, děj se posouval kupředu, přičemž se dobrodružství nezvrtlo v bezduché probíhání úrovně s tím, že nevíte, co dělat. Dynamika tolik typická pro tenhle žánr se nevypařila. V orientaci mi navíc pomáhá taktická mapa, jež zobrazuje navštívené prostory a navíc dovoluje přibližování a oddalování. Tím máte dokonalý přehled. Později se dočkáme i komplikovaných struktur úrovní se schody, lávou, pohyblivými prvky, výtahy a dalšími serepetičkami.
Znovu se potkávám se starými známými nepřáteli, přesto narážím i na nové modifikace. Třeba typického "šediváka" byste v původní verzi hledali marně. Co se týče zbraní, zůstává zachován starý arzenál. Pistole zde setrvává jen tak z povinnosti, navíc výhodu vysoké kadence z PC verze zde nejde uplatnit, což ji nadobro odsouvá k nepotřebě. Velmi brzy ji nahradí klasická brokovnice, na níž se můžete spolehnout téměř po celou hru - poměrem účinku a spotřebou nábojů se jí mnoho nevyrovná. Z dalších bych zmínil populární samopal, který možná není až tak účinný, nicméně rychlost střelby znemožňuje protivníkovi prakticky reagovat. Oblíbený raketomet netřeba komentovat... Dobře se používá pipe bomb. Tu někam hodíte, schováte se za roh, stisknete červené tlačítko na dálkovém ovládání a prásk!
Z hlediska grafického zpracování se nejedná o žádný zázrak, na druhou stranu to vypadá, že víc se z téhle mašinky vymáčknout nedá. Potěšilo mne, že se autorům, i přes onu jinou stavbu úrovní, podařilo zachovat původní princip. Duke stále pronáší svoje oblíbené hlášky ("piece of cake", "damn, i am good"...), v úvodu hraje typická Duke Nukem hudba, střelíte-li do záchodové mísy, objeví se tryskající proud vody... ano, tohle je starý dobrý Duke. Co se mě týče, považuji Duke Nukem pro GBA do této chvíle za nejlepší volbu na poli 3D her. Dost se tu střílí, ovšem proti některým nepřátelům a bossům už musí nastoupit taktika, nechybí tajné skrýše, přepínače, hra více hráčů... Zkrátka více než dobrý pokus! Jestli stále toužíte zahrát si na handheldu nějakou 3D akci, či se chcete pochlubit kamarádům, co všechno lze spustit na tak malé konzoli, určitě zkuste Duka.
| Duke Nukem Advance | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
