A věřte nebo ne, budoucnost našeho průmyslu není tak temná, jak se spousta lidí obává. Na co se tedy v nejbližších letech můžeme těšit?
Hry jako služba
Nová Forza vypadá jednoznačně skvěle, navíc bude hned po vydání k dispozici v rámci předplatného Xbox Game Pass.
Stejně jako se musel změnit hudební a televizní trh, změní se jistě i ten herní. Dosavadní model, kdy studia několik let pracují na jednom titulu, který si pak na sebe musí vydělat jen v krátkém období několik málo měsíců po vydání, je se stále rostoucími náklady na vývoj dlouhodobě jen obtížně udržitelný. Model „videoherního „Netflixu“ by tak nakonec mohl být výhodný pro všechny strany.
Hráči už nebudou muset pečlivě rozvažovat, do kterého titulu investovat velký objem peněz najednou, zatímco firmy dostanou pravidelný zdroj příjmů. Největším rizikem je v současnosti velká fragmentovanost trhu, protože si každý vydavatel chce urvat co největší podíl z celkového koláče jen pro sebe a chybí nějaká služba, která by zastřešovala absolutní většinu. Ale jak ukazuje model Origin Access od Electronic Arts nebo Xbox Game Pass, samotný nápad je skvělý.
Za nějakých 100 korun měsíčně si totiž můžete zahrát nové, v případě Xboxu dokonce i ty úplně nejnovější hry (platí ovšem jen u her od Microsotu). A pokud se zahledíme do vzdálenější budoucnosti, firmy určitě budou tlačit na streamování her přes internet. Odpadne tak nutnost kupovat drahý hardware a své oblíbené hry si zahrajete prakticky na jakémkoli zařízení. Na to však dosud není vybudovaná dostatečná infrastruktura, a tak se určitě dočkáme minimálně ještě jedné řady konzolí. Ne, krabicové hry ani Steam jen tak snadno nezmizí, ale jejich dominance postupně bude slábnout.
Virtuální realita žije
Hry pro virtuální realitu jsou stále zatím spíše jednoduché, to se však postupně mění.
O virtuální realitě už bylo napsáno mnohé, navzdory vysokým očekáváním se však aktuálně nacházíme spíše v bodě rozčarování. VR helmy jsou drahé, nepohodlné, použitá technologie je stále nedostatečná a především na ně není pořádný herní obsah. Jasně, Moss je super, Batman jakbysmet a třeba letošní český hit Beat Saber si také celosvětové vede skvěle, ale ruku na srdce: jsou to spíše jen menší hříčky, které zabaví maximálně na pár hodin. Hráči toužící po nějakém komplexním dlouhodobém zážitku dají vždy přednost „velkým“ hrám na klasické obrazovce.
VR však rozhodně není nutné pohřbívat, ba naopak, tento trh nabírá pomalu, ale jistě na síle. Jedním z nejdůležitějším hráčů v této oblasti se postupně stává společnost Bethesda, která připravuje VR verze svých největších trháků. Po Falloutu, Doomu a Skyrimu se na nás brzy chystají i Wolfenstein a Prey. Byť jsou to stále spíše jen krátké zážitkové ochutnávky z oblíbených světů, jde o zábavné kousky (oba jsem si mohl vyzkoušet), které dokazují, že je tady skrytý obrovský potenciál. Ten by mohla ostatně využít i chystaná Transcendece od Ubisoftu, na níž mimo jiné spolupracuje i herec Elijah Wood.
Slované na vzestupu
Polský Cyberpunk 2077 byl hlavní tahák letošní E3.
Jen hrstka neangloamerických umělců se dokázala celosvětově prosadit v hudbě nebo filmu, u počítačových her to však neplatí. Hry ze středu a východu Evropy patřily k tomu nejlepšímu, co letos na E3 bylo k vidění. Cyberpunk 2077 byl rozhodně tou nejdiskutovanější součástí výstavy a na jeho uzavřenou prezentaci se chtěl dostat úplně každý. Ukázku si nenechali ujít ani ty největší legendy herního průmyslu jako Warren Spector nebo David Cage a rozhodně to nebylo jen kvůli nádherné sběratelské figurce, kterou tam návštěvníci dostávali zdarma. Cyberpunk 2077 je prostě aktuálně ta nejslibnější hra na světě, byť si na ni ještě dlouho potkáme.
Deus Ex checking in. https://t.co/ZFRavW2ZM4
Rozhodně však nejde o nějaký exotický výstřelek. Polský Dying Light 2 a ukrajinské Metro: Exodus byly vrcholy mimořádně povedené tiskové konference firmy Microsoft, nedávný český Kingdom Come: Deliverance také zaznamenal nezanedbatelný úspěch. To vše navíc za výrazně nižší náklady, než velké „západní“ blockbustery. Stanou se tak hry dalším významným vývozním artiklem našeho geografického bloku? Uvidíme, ale k zahození by to rozhodně nebylo.
Špatná budoucnost, skvělé hry
Resident Evil 2? Walking Dead? Dying Light? Kdo ví...
Navzdory většinovému předpokladu už hry dávno nejsou jen pro děti. Vlastně je tomu přesně naopak, většina z té nejzajímavější produkce je určena výhradně dospělým. Často jde o velice, velice násilné tituly, jako by každý druhý vývojář chtěl být takovým herním Tarantinem. Největší blockbustery se proto odehrávají ve velice nehostinných světech naznačujících, že lidstvo čeká jen temná budoucnost. Posuďte sami: buď jde o zemi zničenou atomovou válkou (Metro: Exodus, Fallout 76, Fear the Wolves...), zombie nákazou (Dying Light 2, Resident Evil 2, The Walking Dead...), nebo prostě jakoukoli jinou apokalypsou (The Last of Us 2, Rage 2, Death Stranding, The Division 2, The Surge 2...). Výsledkem toho byly zábavné situace, kdy se na ploše výstavy střetávali maskoti jednotlivých výše zmíněných titulů a nikdo nedokázal poznat, ke které hře vlastně vůbec patří.
Raději koukat než hrát
Spoustě lidí stačí na hry pouze koukat.
Původně jsem tu chtěl psát o herním módu battle royale, který musí mít nyní v portfoliu úplně každý vydavatel, ale nakonec to zobecním. Více než hraní her totiž stále větší počet lidí překvapivě baví sledovat při hraní někoho jiného. Z herních youtuberů se tak staly hvězdy nejvyššího kalibru a tvorba těchto novodobých celebrit generuje neskutečná čísla sledovanosti. A tedy i příjmů. Důsledkem této situace je fakt, že mnoho vývojářů své hry vyloženě přizpůsobuje pro potřeby tvůrců těchto „let’s play“ videí.
Když jsem seděl na prezentaci zběsilé akce Just Cause 4, zamýšlel jsem se nad tím, koho taková šílenost vůbec může dlouhodobě bavit. Odpověď jsem dostal o pár hodin později, když jsem nevěřícně sledoval záznam hraní youtubera známého jako Jack Septic Eye, jehož počet zhlédnutí se za jediný den vyšplhal až téměř k milionu.
Stejně tak pozorovat, kolik úsilí investují tvůrci Fortnite do takové „hlouposti“, jakou jsou oslavné vítězné tanečky herních postav, mi znovu dokazuje, že tady narůstá zcela nová scéna, na kterou už jsem prostě a jednoduše příliš starý.
A co si o letošní E3 myslíte vy? Jste ohledně budoucnosti optimističtí, nebo raději budete spoléhat na širokou zásobu starých her?
