|
|
Některé věci jsou zkrátka nepochopitelné. Nepochopitelnost je měřitelná, můžeme určit její stupnici. Někde na samém jejím začátku stojí středoškolská fyzika, vrchol lze naopak připodobnit k výrokům současného osazenstva Strakovy akademie. Kdesi vprostřed by pak bylo možné zapíchnout cedulku se skromným nápisem "Eidos Interactive a Imperial Glory". Způsob, jakým dříve elitní, nyní v problémech se topící distributor chová k naprosto špičkově vypadajícímu a potenciálně masově úspěšnému strategickému hitu od svých nejlepších koní ze stáje Pyro Studios, rozhodně nepochopitelný je, a to velmi. Zapadlý stánek v koutě megalomanské E3, minimální propagace a suché tiskové oznámení zdaleka nevyvažují hype okolo přímé konkurence, již tvoří zejména všude možné opěvovaný Rome: Total War. A Imperial Glory by si podobně nadšená a dlouhatánská preview zasloužila stejně, ne-li více. Oproti komorním Commandos a přece jen úžeji zaměřeným Praetorians se jedná o hru komplexnější, rozsáhlejší a větší v každém ohledu.
Oproti komorním Commandos a přece jen úžeji zaměřeným Praetorians se jedná o hru komplexnější, rozsáhlejší a větší v každém ohledu.
Podobně jako u Total War je i Imperial Glory rozdělena na dva hlavní módy. Globální strategie a postup hrou se rozhoduje v tahovém režimu na ploché mapě Evropy, konkrétní pozemní i námořní bitvy pak ve trojrozměrném reálném čase. Ač název a zaměření svádí k asociaci s dobou antického Říma, ve skutečnosti obdobím, na něž se Pyro Studios zaměřili, jsou Napoleonské války a celé devatenácté století. Hlavními národy, jež se utkají v řadě bitev o získání co největšího území a vlivu, pak budou Anglie, Francie, Prusko a Rakousko-Uhersko. Tato volba se zdá být poněkud zvláštní - větší roli nehraje Rusko ani Osmanská říše, úplně pak chybí oblasti Ameriky a kolonií. Zda a jak to hru ochudí, těžko soudit, ovšem když už se autoři zaměřili spíše jen na střední a západní Evropu, mohli alespoň zpracovat více státních útvarů a národností.
|
Nakládání s globální mapou nepřináší žádné velké překvapení. Ta je rozdělena do jednotlivých provincií, v nichž hráči mohou stavět různé budovy za účelem rekrutování vojsk či získávání bohatství. To je jedním z velkých argumentů v propracovaných diplomatických rozhovorech. Možnosti vyjednávání budou široké, chybět nebudou válečné i ekonomické pakty, tajné smlouvy o neútočení, o průchodu vojsk, či pomoci proti společnému nepříteli. Mezi důležité investice patří dále financování vědeckého vývoje, s nímž přicházejí nové technologie a pokročilé zbraně. Poslední a dost možná nejdůležitější akce, jež pak hráči na mapě budou podnikat, pak samozřejmě zahrnují přesuny jednotlivých pluků a brigád vojáků, plány útoků a obrany vlastního území.
Možnosti vyjednávání budou široké, chybět nebudou válečné i ekonomické pakty, tajné smlouvy o neútočení, o průchodu vojsk, či pomoci proti společnému nepříteli.
Jádro hry i přes slušnou komplexnost globálního tahového módu spočívá v realtimových bitvách, jež ostatně masové publikum považuje jednoznačně za záživnější. V nich Pyro Studios sázejí na opět značně vylepšený 3D engine, jenž disponuje reálnou fyzikou a modeluje spoustu objektů zvlášť. Ani jednotlivé skupiny vojáků nejsou považovány za nedělitelnou jednotku, nýbrž fungují jako samostatní bojovníci se slušnou AI. Příkladem budiž ukázka z prezentace na E3, kde zástupce španělských autorů předvedl nejprve grafické krásy, když provedl skupinku vojáků okolo nádherně vymodelovaných ruin starověkého řeckého paláce z bílého mramoru (klasické rekvizity zbořených chrámových střech a zlomených sloupů s kanelami fungují vždy a všude jako romantická dekorace), načež nařídil celé skupině budovu obsadit a střežit. Vojáci se každý jednotlivě rozeběhli a obsadili vhodné pozice - přitom ne že by zkrátka v budově zmizeli a té se tím zvedla obranná charakteristika - stále bylo viditelné, kde který drží stráž a kam se dívá. Totéž by mělo platit i pro námořní složku hry: na palubě lodí budou na první pohled vidět jednotliví námořníci a každý bude plnit svou povinnost vzhledem k zaměření plavidla.
V nich Pyro Studios sázejí na opět značně vylepšený 3D engine, jenž disponuje reálnou fyzikou a modeluje spoustu objektů zvlášť.
Jak už tomu bývá u strategií založených na historii zvykem, neopomínají se autoři dostatečně hlasitě pochlubit tím, jak věrně se jim podařilo převést reálie do hry. Fanoušci historie by tak měli být zase jednou ohromeni tím, že se jim do rukou dostanou opravdové zbraně, jednotky a technika dané doby, reprodukovaná do takových detailů jako jsou různobarevné uniformy a nejpraktičtější formace, jež ty které pluky využívají. O neméně důležitých herních rekvizitách dobré RTS, jako je například praktické ovládací rozhraní či umělá inteligence nepřítele, bohužel nepadlo ani slovo, o to nadšeněji ovšem zástupci Pyro Studios prezentují vizuální vychytávky a nejrůznější třešinky na dortu samotné robustní strategické konstrukce.
Je ovšem nepopiratelným faktem, že Imperial Glory bude vypadat dobře. A to setsakramentsky. O pokročilé technologii 3D enginu už řeč byla, obrázky a ukázky však prezentují ve skvělém světle též práci lidí, kteří modelovali jednotlivé objekty a tvořili jejich textury. Hra je zejména na nižší úrovně zazoomování neuvěřitelně detailní a disponuje plynulými animacemi s velkým počtem framů. Dá se předpokládat, že velmi dobře dopadne i hudební a zvuková stránka věci, a tak jediné, co by mohlo zabrzdit superlativy na adresu autorů, by byla ještě propracovanější a líbivější konkurenční hra, která by stihla nasměrovat svůj příchod do obchodů na dřívější dobu než druhý kvartál roku 2005.
Hra je zejména na nižší úrovně zazoomování neuvěřitelně detailní a disponuje plynulými animacemi s velkým počtem framů.
Zřejmě proto, že ještě zbývá do dokončení všech prací docela hodně času, nejsou ještě známy odpovědi na některé klíčové otázky. Nejasná je otázka, zda bude mít hra i jiné možnosti v singleplayerové části, než dynamickou kampaň/boj o vládu v Evropě. Jak tomu bude s multiplayerem zůstává též víceméně ve hvězdách, neboť zástupci vývojářů potvrdili jedině to, že se hra více hráčů po síti či internetu opravdu chystá a nabídne prý výjimečný zážitek. Jak by také ne, že? Možná by ale stálo za to, milí tiskoví mluvčí, specifikovat, v čem ona jeho výjimečnost bude spočívat, jinak jde jen o další mlácení prázdné slámy.
Na některé hry se člověk podívá a má pocit, že prostě nemohou dopadnout špatně. Začne si odškrtávat políčka v kalendáři a spílá distributorovi při každém odložení. Do skupiny elitních fajnovek k Battle for Middle-Earth či Sid Meier's Pirates sice Imperial Glory tak úplně nepatří, velký potenciál ale zcela jistě má. Otázkou ovšem je, nakolik bude už trh historických strategií v době jejího vydání přesycen, zda se autorům povede vyvážit dostatečně hratelnost a zda bude nové prostředí dostatečným lákadlem pro fanoušky série Total War. Ovšem na druhou stranu: Pyro Studios už za sebou mají čtyři skvělé hry a zatím ani jednou nezklamali. Proč jim tedy nevěřit tentokrát?
