V prostorách South Hall vyhrazených pro firmu Microsoft to letos vypadalo podobně jako s bojovkami. Tedy ne že by nebylo na co koukat a co hrát, ale tak nějak to letos již nebyla zase až taková smršť potenciálně kvalitních titulů jako vloni. Je samozřejmě pochopitelné, že největší pozornost byla věnována kouskům určeným pro novou generaci – Xbox 360, ale až na jednu či dvě výjimky bychom letos v této sekci hledali vyložený hit hledali asi docela těžce. Faktem ale zůstává, že na stáncích jednotlivých vydavatelských domů si Xbox stále držel status konzole, na níž se předváděly budoucí multiplatformové tituly. Oproti sekci věnované PS2 to ale u Microsoftu vypadalo, jako by se vývojáři již soustředili zejména na tvorbu pro Xbox 360. Bude tedy v budoucnu vcelku zajímavé sledovat, jak dlouho po uvedení svého nástupce bude původní Xbox ještě „žít“.
Náš dojem, nastíněný v prvním odstavci byl navíc ještě umocněn tím, že první hra, na kterou jsme v xboxové aréně narazili byli Blazing Angels, což je vcelku slušně vypadající simulátor letadýlek, nicméně nepředpokládáme, že zrovna tato hra se stane jedním z největších hitů letošní sezóny. A druhá rána vzápětí: hned vedle se vyskytuje stojan se Sid Meier´s Pirates. Tedy ne že bychom chtěli Sidu Meirovi křivdit, ale upřímně řečeno, tato hra tam působila doslova jako pěst na oko. V
záplavě všemožných frenetických akcí na vás čeká pěkně vymalovaná grafika, v níž všechno plyne tak nějak v klídku, lodičky si plují po azurovém moři, námořníci nakládají a vykládají truhly a do toho všeho samozřejmě plno tabulek. Férově je ale potřeba říci, že strategií je na konzolích jako šafránu, a tak se každá další rozhodně hodí, zvláště když na ní pracuje taková veličina jako právě Sid Meier. Hra má navíc disponovat velmi propracovaným modelem obchodování, na jehož prověřování jsme ale skutečně neměli čas, takže doufejme, že se vše nakonec podaří tak, jak má. A když už jsme u těch strategií, tak nás věru zaujala poněkud akčnější záležitost Kingdom Under Fire Heroes, která slibuje napravit všechny chybky, které jsme vytýkali jejímu předchůdci a navíc přihodí sedm nových postav společně se třemi novými režimy pro singlpelayer a třemi pro online hraní.
Jednoznačně největší peckou na stánku ovšem byla hratelná xboxová verze Half-Life 2, který po Doomu 3 ukazuje, že současné konzole nejsou zapovězenou půdou ani pro současné PC hity. Na rozdíl od třetího Doomu jsou na HL2 vidět mnohé grafické ústupky, čímž
pádem nevypadá tak oslnivě jako D3, ovšem je potřeba brát v potaz, že zde nestrávíte drtivou většinu času ve stísněných a potemnělých lokacích. Grafika je ale i tak dost detailní, ovšem zarážející je volba poněkud divokých a nevyvážených barev, v čehož důsledku hra nepůsobí zase až tak moc realistickým dojmem, což má ale v této fázi dopad na celkovou atmosféru hry. Třeba měli ale jen pouze špatně seřízený předváděcí televizor.
Mezi third-person akcemi jednoznačně excelovala nová inkarnace Conkera (původně na N64), který vypadá jak roztomile, tak i pořádně ulítle. Ve velmi pohledné cartoonové grafice se odehrává brutální parodie na snad úplně všechno. Bylo už ostatně na čase, Xboxu až dosud nějaká taková pořádnější akcička ve stylu dobrodružství Ratcheta s Clankem chyběla jako sůl. Dalším „kresleným“ hrdinou v mechanikách Xboxů bude hlavní hrdina titulu Ultimate Spiderman. Jak již název napovídá, bude hra inspirována celou jednou komixovou řadou, čemuž by mělo odpovídat všechno počínaje dějovými zápletkami a konče grafickým zpracováním. To nás ale upřímně řečeno poněkud zklamalo, jelikož jsme čekali stylové marvelovské zpracování a
místo toho jsme se dočkali jen jakési variace na cel-shadové zpracování, kdy je oné žádané komixovosti přímo ve hře dosahováno pouze tím, že všechno je na pohled jakoby placaté.
Co se týče „úleťáckých“ her, nebyl v tom ovšem Conker jen tak osamocen. Podobně jako na PS2 vypadala hodně dobře mimozemská likvidačka Destroy All Humans (více jsme si o ní již řekli v tomto článku) a potěšitelné rovněž je, že se Xbox otevírá novým žánrům jako jsou kupříkladu taneční hry. Bez zajímavosti ale jistě není, že zatímco taneční podložka u xboxového DDR Ultramix 3 zela prázdnotou, taneční hry na PS2 byly neustále v obležení našich šikmookých kolegů. Je vidět, že PS2 je to, co v Japonsku a nejbližším okolí zcela dominuje, zatímco Xbox se v tamním regionu spíš asi jen toleruje.
V konečném výsledku jsme tedy na stánku Xboxu našli docela dost zajímavých her v přípravě, ovšem vydání potenciální pecky Conkera či zaměření na oblast tanečních hříček na letošním ročníku výstavy E3 musí nutně vyvolat otázku, zdali tyto tituly nepřicházejí tak trošku zbytečně pozdě, neřku-li přímo s křížkem po funuse. Přeci jen, Xbox 360 by tu měl být již zhruba za půl roku, což je již poměrně velmi krátká doba.
