E3: průzkum – kdo jsou typičtí hráči?

  • 63
Už dnes Američané utrácejí za počítačové hry více než za vstupenky do kina, za pár let prý kybernetická zábava v USA překoná i tržby za hudbu a videokazety. Víte ale, jak vypadají typičtí hráči a jak se mění v průběhu let? My už ano díky průzkumu, který si udělala IDSA a jehož výsledky najdete v tomto článku.

Interactive Digital Software Association, známé též pod zkratkou IDSA, které každoročně pořádá největší veletrh počítačových her na světě Electronic Entertainment Expo (E3) v americkém Los Angeles, je sdružení vydavatelů počítačových her, jejichž obraty tvoří více než pětaosmdesát procent celého herního průmyslu. Toto sdružení si pochopitelně vypracovává nejrůznější studie týkající se jejich zákazníků, neboť i tyto jim umožní pružně reagovat na poptávku trhu a efektivně tak zvyšovat své příjmy. Novináři se pak k těmto souhrnným průzkumům dostávají nejčastěji v době herního šílenství zvaného E3. A tak se i my můžeme nyní podívat na to, jak vypadají typičtí hráči počítačových her, jaké hry na jakých zařízeních hrají a jakým směrem se průmysl elektronické zábavy ubírá.

Celková situace na herním trhu
Už dnes Američané utrácejí za počítačové hry více než za vstupenky do kina, za pár let prý kybernetická zábava v USA překoná i tržby za hudbu a videokazety. Vášeň pro počítačové hry a videohry se rozmáhá v celém světě a propadá jí stále větší počet dospělých. Jen v USA loni tržby celého odvětví stouply o neuvěřitelných 40 procent. Celosvětově pak dosáhly 6,35 miliardy dolarů, což je dvakrát více než před pěti lety.

Podobně oblíbené jsou hry také v Asii, bohužel odsud lokální čísla známá nejsou. Jisté ovšem je, že například v Korei jsou soutěže v počítačových hrách stejně obvyklé jako sportovní závody a obliba nejrůznějších herních zařízení u Japonců také není žádnou neznámou. Jen České republice se masivní rozšíření elektronické zábavy stále vyhýbá, hrubý obrat firem z tohoto průmyslu se pohybuje kolem částky 500 milionů korun za herní software v rámci všech platforem.

Souvisí to možná také s pirátstvím, které je v naší zemi velmi rozšířené. Zatímco v USA má podle posledních odhadů herní konzoli 60 procent domácností a většina Američanů si kupuje originální hry, v Česku je situace úplně jiná a stále dominují počítače a pirátské kopie her. Až 95 procent her, které mají Češi dnes v počítačích, má podle některých odhadů nelegální původ.

I přesto, že existují země jako Česká republika (třeba pirátstvím proslulé Thajsko), herní průmysl vzkvétá. Jak už bylo napsáno výše, podle údajů ISDA byl hrubý obrat v roce 2001 6,35 miliardy USD, což je o 8% více než v roce 2000 a dvakrát více než před pěti lety. Díky tomu se herní průmysl jako jeden z mála mohl vloni v době ekonomické recese pochlubit znatelným nárůstem příjmů.

Co všechno hrajeme a na čem?
Kromě prvotních ekonomických údajů je zajímavé sledovat, jaké počítačové tituly se nejvíce hrají a na jakých platformách. Začneme asi tím nejméně překvapivým a všeobecně známým faktem, že hráči i vývojáři upouštějí od PC, které v zahraničí berou spíše jako pracovní platformu a doma se odreagovávají u videoher. Důkazem budiž 1,5% pokles prodeje počítačových her na 83,6 milionu prodaných kusů a 8,3% nárůst prodeje her na konzole na loňských 141,5 milionu kusů. Očekává se pak, že se tento rozdíl v letošním roce ještě prohloubí v souvislosti s uvedením konzolí nové generace Microsoft Xbox a Nintendo GameCube na sklonku loňského roku a také s rozšířením základny vývojářů her pro konzole (včetně třeba českých Illusion Softworks, kteří své tituly vyvíjejí multiplatformně pro PC, Xbox, PS2 i GameCube, či Bohemia Interactive Studio připravující svůj Operation Flashpoint pro Xbox).

Předchozí údaje jistě nebyly nijak překvapivé, zajímavější jsou ovšem data o tom, jaké typy her se hrají na jednotlivých herních zařízeních. Začneme českým hráčům bližšími PC, kde byly v loňském roce nejprodávanějším žánrem strategie, jichž se ve světě prodalo téměř 21,25 milionu kusů, což je 25,4% všech her. Na druhém místě jsou dětské tituly se 14,2% podílem na trhu, na dalších místech jsou pak hry označované jako rodinné s 11,5%, v těsném závěsu následují akce s 10,1%, RPGčka s 8,8%, sporty s 8,1%, závodní s 5,6%, simulace s 5,6%, adventury se 4,3% podílem na trhu a na chvostu skončily arkády s 3,4%.

Naprosto odlišné je potom pořadí u videoher, což svědčí jednak o odlišné kultuře hráčů, druhak i o jejich věku a zaměření a v neposlední řadě stávajícím drobným omezením platformy (jen stěží si na ní vychutnáte pořádnou realtimeovou strategii). Nejoblíbenějším žánrem na konzolích jsou sportovní hry mající podíl 22,2% z celkového množství 141,5 milionu prodaných kusů. Na druhém místě najdeme akce s 19,8%, třetí skončily do jedné kategorie sloučené strategie a RPG s 17,6% a bramborová čtvrtá příčka zbyla o prsa na závodní hry (16,7%). Poté následuje dlouhý odstup, aby se s 5,7% řadily za silnou čtverku bojovky, dále jsou s 5,6% další bojovky, 3,6% mají rodinné hry, 3,5% 1st person střílečky a s 3,4% skončily dětské tituly.

Ačkoliv IDSA nezveřejnila oblíbenost jednotlivých videoherních platforem, neboť tyto už jsou považovány za hardware a spadají pod IT průmysl, není podle dílčích průzkumů žádné překvapení ani tady - na trhu dominuje PlayStation 2, na druhém místě je GameBoy, třetí příčku si drží nová nintendí konzole GameCube a v těsném závěsu za ní je microsoftí Xbox, který stále doufá ve světlejší zítřky.

A jaké byly nejprodávanější hry? Celosvětové prvenství získalo akční Grand Theft Auto 3 od Rockstar Games pro PlayStation 2, na druhém místě se umístil Madden NFL 2002 také pro PS2, na třetí příčku se vklínili oblíbení Pokémoni Crystal pro GameBoy Color. Slovo vklínili jsem použil záměrně, čtvrtou a pátou příčku totiž opět obsadily hry pro PlayStation 2, konkrétně Metal Gear Solid 2 od Konami ověnčené bramborovou medailí a Gran Turismo 3: A Spec od Sony. Nejsilnější PC titul skončil na 12. místě a šlo o mission pack k RollerCoaster Tycoon od Infogrames, v první dvacítce pak na platformě PC najdeme už jen dětský titul s populárním kouzelníkem v hlavní roli, Harry Potter and the Sorcerer’s Stone, který trůní na 17. místě.

Jaký je typický hráč počítačových her?
Doba, kdy si na počítači hrály hlavně děti, je už dávno pryč, ačkoliv v České republice stále převládá mylný názor široké veřejnosti o tom, že hry jsou zábavou zejména pro puberťáky či negramotná individua. Počítačová zábava se čím dál tím více orientuje na dospělé a není už ani ryze mužskou záležitostí. Díky Interactive Digital Software Association známe opět přesné údaje pro PC i videohry zvlášť a podle nich zjistíme, že počítačové hry hraje již 38% žen, což je za posledních pět let více než trojnásobný nárůst (zřejmě na tom má svůj podíl větší nabídka Sims-like titulů, které by se daly s trochou nadsázky přirovnat ke hře s panenkami (snad mě za tohle přirovnání nikdo neukamenuje :o)), konzole se pak mohou pochlubit 28% zastoupením hráček něžného pohlaví.

Pokud jde o věk, starším hráčským publikem se mohou pochlubit právě PC hry. Hráčů do osmnácti let je totiž pouhých 34%, nejmenší část koláče (26%) znázorňující pařanskou obec tvoří lidé ve věku od 18 do 35 let a nejvíce jsou zastoupeni hráči starší 36ti let (40%). U konzolí je tento poměr trošičku jiný, 45% všech hráčů je mladších 18 let, 36% je ve věku od 18 do 35 let a jen 19% tvoří hráči starší šestatřiceti let.

A kdo si hry kupuje? V případě PC her jsou to z 96% zákazníci starší osmnácti let, přičemž 55% z nich tvoří ženy. U konzolí je pak hráčů starších osmnácti let kupujících si originálky 86% a ženy z toho tvoří 46%. I tyto rozdíly v sociodemografické skladbě hráčů a lidí kupujících si originální hry jasně dokazují existenci počítačového pirátství i míru jeho rozvinutí, které naštěstí pro vydavatele i vývojáře her celosvětově mírně klesá (ještěže je Česká republika v rámci herního průmyslu jen kapička vody v oceánu, i když i tady se začíná blýskat na lepší časy a hráči si alespoň své zamilované tituly, u nichž tráví desítky hodin času, kupují v originále a odměňují tak tvůrce za jejich práci).

Zajímavý byl v publikaci IDSA věnované průzkumům hráčské obce také graf o tom, jak dlouho se hráči, účastnící se této studie, elektronické zábavě oddávají. 44% z nich hraje hry méně než 5 let, 26% si je vychutnává 6-10 let, od 11 do 15 let již hraje 13% herní populace a více než 16 let se hrám oddává 17% dotazovaných respondentů. A proč si hrajeme? Pro 87,3% z nás jsou počítačové hry zábavou, 71,4% je vnímá jako výbornou pomůcku k soutěžení a 42,4% lidí si rádo hraje s kamarády či s rodinou.

A co vy? Proč hrajete, na jaké platformě, jaký žánr a jak dlouho? Jakým směrem se bude podle vás vyvíjet herní průmysl v budoucnu, jaký máte ke hrám vztah a co plánujete ve své herní budoucnosti vy? Podělte se s námi o své názory v diskusi pod článkem.