Existují hry s propracovanými a rozlehlými světy plnými úkolů i možností. Pak jsou zde videohry vyprávějící neuvěřitelně vtahující a poutavé příběhy. A pak tu máme sérii Earth Defense Force, v níž nejde o nic jiného než ratatata a bumbumbum. Koncept her z této nekonečné ságy je až skoro primitivní, nonstop akce je zase někdy příliš frenetická, přesto nejde o úplně bezhlavá a bezduchá díla. A už vůbec ne neúspěšná. Sice se GTAček prodalo určitě více, ale vzhledem k tomu, že stále vycházejí nové a nové díly po celém světě, nelze úspěch této značky přehlédnout ani popřít.
Stará dobrá řežba v nové realitě
I když Earth Defense Force 5 vykračuje ve šlépějích obřích mravenců z předchozích dílů, nejde o pokračování. Příběh ignoruje všechny předchozí hry a odehrává se v nové realitě, kde dochází k teprve první invazi mimozemšťanů na Zemi.
Píše se rok 2022 a Earth Defense Force není organizací stvořenou díky spojenectví národů proti útoku vetřelců, ale soukromou vojenskou korporací. Při hraní je to ale úplně jedno. Úvod na základně je přesto pro fandy série nečekaný. Příběh na první pohled nehraje ani druhé housle a slouží jenom pro vysvětlení toho, na co zaútočíte a co při tom použijete.
Není tomu ale úplně tak. Pojetí je totiž záměrně béčkové a odkazuje na sci-fi filmy z 50. a 60. let o mimozemských invazích à la Válka světů. Stejně tak je vidět inspirace japonskými Kaiju bijáky, v nichž města likvidují a požírají obří monstra jako Godzilla.
Když ve vysílačce uslyšíte velitelku, jak naříká nad tím, že světové metropole padají jako mouchy, a přesvědčuje vás, že se lidstvo nedá, ani i když skončí v koncentračních táborech či co, a kolem vás skáčou obří pavouci, vyprsknete smíchy. V této hře se nic nedá brát vážně. Pošahaný příběh však není nic proti řečem spolubojovníků.
Všichni tu umřeme, hurá!
Když začnou sborově zpívat o tom, jak položí životy za matičku Zemi, s radostným nadšením, jako by byli na drogách, budete se usmívat. Když začnou hláškovat a odkazovat na filmy jako Pán prstenů nebo Znamení, budete se usmívat od ucha k uchu. Ale jakmile uslyšíte „I přesto všechno mám hlad,“ když je všude kolem na budovách emzácká krev, budete se řehnit na celé kolo.
Zábavnost hry je nesmírná. A to platí jak o hloupém příběhu, tak o samotné hratelnosti. Ta je jednoduchá jako prvok, přesto nesmírně vtahující, chytlavá a návyková. Proč? Protože v jednoduchosti je krása a přesně na tuto notu EDF 5 hraje a dokonce v ní exceluje.
V roli jednoho ze čtyř druhů vojáků (viz. rámeček níže) se postavíte hordám monster, mimozemšťanů i létajícím talířům. Princip je velmi jednoduchý. V úrovni, která může být velkoměstem, polem, horským terénem nebo podzemním jeskyním bludištěm, máte za úkol zlikvidovat všechny hnusy, které vám chtějí provést to samé. A to je vše.
Třídy bojovníků v Earth Defense Force 5Ranger je klasickým vojákem/pěšákem. Má širokou škálu zbraní, umí hbitě uskakovat a nově dokonce zvládá běh. Používat může i vozidla. Jde o našeho favorita, se kterým hrajeme už od jedničky. Wing Diver je čistě ženskou třídou. Tyto bojovnice se díky jetpacku pohybují v oblacích. Nově umí zrychlovat a provádět díky tomu ve vzduchu nejrůznější nové úniky a salta šílenější než kdykoliv předtím. Na zemi nejsou příliš silné. Air Raider je podpůrná třída. Její zástupce přivolává na bojiště vozidla, která může sám ovládat. Nepřítele umí také hezky pokropit leteckým úderem. Jde o bojovníka vhodného do multiplayeru. Fencer je vojákem v obrněném exoskeletonu. Je pomalý, ale může nést najednou dvě obrovské zbraně, kterými napáchá velkou paseku. A to jak do dálky, tak nablízko. Vybaven je i silným štítem pro ochranu. |
Že si z vás děláme legraci? Ne. Žádné jiné úkoly vás nečekají. Že to je málo? Není. Útočit na vás budou totiž roztodivní nepřátelé v hodně hojných počtech. A jejich palebná síla není vůbec malá. Jen tak pobíhat kolem a pálit po všem, co se hne, nestačí.
Emzáci, kam se podíváš
Proti početné převaze i specifickým nepřátelům je často zapotřebí vymyslet vychytralou taktiku. Někdy musíte zaútočit, uskočit, zaútočit, skrýt se, přebít, uskočit, vypálit, uhnout laserům a tak dokola, nebo zase přesně naopak. Při hraní dojde i k situacím, že na obrazovce neuvidíte nic jiného než nepřátele. Budou vlevo, vpravo, před, za, pod i nad vámi nebo dokonce přímo na vás.
EDF 5 je nesmírně hektická akce, při níž musíte neustále kontrolovat zdraví, přemýšlet a jednat. Obtížnost je nastavitelná, ale pokud chcete získat obstojné zbraně, zvolíte alespoň normální úroveň. A i na ní vám dají některé mise zabrat. Zatímco některé splníte na první pokus pod 10 minut, jiné budete muset opakovat do doby, než získáte z padlých potvor silnější zbraně a úkol budete schopni splnit. Třeba hodinu i více.
Z nepřátel padají tři druhy předmětů: zdraví, brnění a zbraně. První vás ihned uzdraví, brnění zvýší vaší celkovou obranu po dokončení mise a význam zbraní je jasný. EDF 5 vlastně obsahuje lootování i RPG prvky. Kdo by to řekl? A vzhledem k nastavení normální obtížnosti je i opravdovou výzvou pro vytrvalé hráče. A také záležitostí na hodně dlouho.
Hra má 110 misí! To je nejvíc v historii celé série. Než hru dohrajete, může bez nadsázky uplynout i 40 hodin jako nic. Že je hra stereotypní a nepřináší moc nového oproti předchozím dílům? Ale kušujte! V Diablu taky jenom sekáte stále dokola a nikdo si nestěžuje. EDF 5 je dosud nejvypilovanějším dílem série.
Zmutovaní mravenci, pavouci, vosy a stále nekončíme
A kdo že vám to v EDF 5 půjde po krku? Budou to obrovští mravenci, pavouci, vosy, létající žáby, žabí vetřelci, obrovští mimozemšťané v brnění, UFA, droni, různí roboti, mateřské lodě a mnoho dalších nepřátel z kosmu. Prostě celá plejáda monster, jejichž likvidace je nesmírně zábavná a osvobozující.
Ten pocit, když přijdete po těžkém dnu z práce, otevřete si pivo, lehnete na gauč, do ruky vezmete DualShock 4 a měníte přerostlé mravence na krvavou kaši za pomoci automatické brokovnice, je k nezaplacení. EDF 5 má na psychiku ozdravné účinky. Potvrzuje to 6 z 5 redaktorů BonusWebu. Tak ozdravný, že zapomenete mimo otravného šéfa i na nevěrnou manželku, dvě hypotéky a návštěvu tchyně.
Už se chystá další dílPsali jsme, že je EDF úspěšnou sérií? Ano, psali. Dokonce tak úspěšnou, že se už chystá další díl, který by měl vyjít ještě v roce 2019. Nepůjde o klasické pokračování, ale spin-off nazvaný Earth Defense Force: Iron Rain. Za touto hrou ale nestojí vývojáři ze Sandlotu, v jejichž hlavách se série zrodila, ale studio Yuke’s, které se nejvíce proslavilo wrestlingovou ságou WWE 2K. Iron Rain bude mít serióznější tón a jeho provedení bude směřovat spíše na západní trh. Něčeho takového jsme byli svědky u předchoho spin-ofu Earth Defense Force: Insect Armageddon pro PS3 a X360, který vytvořili dokonce Američané ze studia Vicious Cycle Software. |
Na likvidaci Izáků nemusíte být sami. V splitscreen režimu si můžete přizvat jednoho kamaráda a do online hry dokonce tři. Zábava se tím ještě násobí. V multiplayeru se samozřejmě vyplácí zvolit si různé třídy vojáků. Jelikož jsme stará škola, preferovali jsme možnost rozdělené obrazovky. Pozor však na uložené pozice. Offline a online postup mají své vlastní.
Z technického hlediska na tom hra kdovíjak skvěle není. Grafika je celkově záměrně béčková, takže ji hanit nebudeme. Byl by to nesmysl. Obzvlášť, když lze v prostředí zničit úplně všechno. Ale béčkovost se netýká ostrosti textur. Ty jsou často rozmazané a vypadají jako z PlayStation 3.
Návyková pecka pro milovníky sci-fi béček
To samé platí o frameratu. Ten ve vyhrocených situacích, při nichž pálíte několik střel najednou, před vámi se řítí celá budova k zemi a útočí na vás něco mezi 70 a 80 odpornými hmyzáky, zpomaluje a hra se trhá. Vydržet se to ovšem dá, děje se to jen občas.
EDF 5 má jasnou cílovou skupinu, a to hráče, kteří miluji akční megavřavy, třeskutý humor a béčková sci-fi. Hru nelze brát vážně, ale lze jí vážně propadnout. Je totiž nesmírně návyková. Pokud máte už dost moderních AAA videoher v otevřených světech, kde jezdíte po mapách z bodu A do bodu B přes C, můžete si odpočinout i se vynervovat u stylového masakru, který připomíná filmovou Hvězdnou pěchotu.