Takže po
Ecks vs Sever disponuje zajímavým příběhovým pozadím, kde se v nesmiřitelném boji utkávají dva agenti – Ecks (FBI) a Sever (National Security Agency Operative, zkráceně NSAO). Nebo ještě lépe, Ecks má za úkol dostihnout agentku jménem Sever a zlikvidovat ji. Tento lov je pak ústředním mottem celé hry a jakousi linkou, táhnoucí se napříč dvanácti misemi, které jsou nahlíženy z retrospektivního pohledu. Akce, do níž byli oba zmiňovaní zataženi, totiž měla poněkud hlubší a hlavně konspirativní rámec, jehož se nyní snaží odhalit soudní tribunál. A tak se dočkáme textových dialogů s oběma našimi protagonisty, odehrávajícími se před
vyšetřovací komisí, což vám poskytne materiál pro pochopení, oč v této cause, resp. v daném levelu, vlastně šlo. A každá úroveň je pak zpětným ohlédnutím za činy a skutky, jichž se každý z agentů dopustil.
Každopádně po prvotním výběru módu singleplayer si ještě volíte mezi oběma agenty, přičemž od toho se odvíjí postup zmíněnými 12 levely, který lehce alternuje pro každý charakter. Což je jinak velice příjemné, neboť úrovně jsou pohříchu silně lineární a příležitostné odbočky jsou koncipovány toliko jako odměna pro hledající, kteří se zde mohou nadít příjemných bonusů, jako je neprůstřelná vesta, jednorázová uzdravovačka, průrazná zbraň nebo extra munice.
Smysl jednotlivých úrovní, navzdory určité snaze o oživení, je vždy až příliš jasně čitelný. Dojít z místa A do místa B a cestou postřílet všechno, co se vám připlete do cesty. Aby to však nebylo až zase tak jednotvárné a snadné, připočtěte si k tomu ještě občasnou aktivaci přepínačů, hledání klíčů, resp. přístupových karet, a jistou designovou variabilitu herních lokací. Nicméně po grafické stránce pochopitelně neočekávejte nějaké zajímavé vizuální orgie, vše je totiž hodně jednoduché, někdy snad až příliš…
Navzdory tomu potěší interakce prostředí, nabízející charakteristické odpalování připravených výbušných sudů s následným smrtícím dopadem na blízké okolí, prostřelení k tomu určených míst ve zdi za účelem dalšího prostupu, otvírání dveří, či takové drobnosti, kdy po vašem zásahu odpadne omítka od zdi nebo se roztočí otočná kancelářská židle. Potom je zde také výtah a schodiště pro překonávání multiúrovňových podlaží, což vzbuzuje dojem jakés takés reality a hlavně komplexnosti herního světa, výsledný pocit však kazí jedna skutečnost. Občas totiž chybí tolik potřebný okamžitý přehled o situaci, protože zaměřovací kříž se v horizontální ose pohybuje toliko ve dvou rovinách (můžete pouze podřepnout a snížit tak náměr). Pročež se párkrát stane, že protivníky zkrátka nezaevidujete včas. Což zamrzí tím více, že se v průběhu levelů (které jsou zcela pochopitelně stále obtížnější) nelze ukládat a pakliže vás zastřelí, můžete začít pěkně od samého začátku. Čili takové checkpointy by vůbec neškodily! A celou tuhle rovnici o častém opakování nezachrání ani občas docela tragická AI nepřátel. Další případnou výtku ohledně eventuelní žádosti o citlivější pohyb zaměřovacího terčíku neguje skutečnost, že je hra k vašemu zacílení leckdy hodně tolerantní.
K pohybovým aktivitám vybraného agenta patří strafování a zejména shora citovaná schopnost přikrčení se, tady nejenom kvůli podlézání pod objekty, ale často i pro možnost lepšího krytí se při brutální přestřelce s nějakou přesilou, nebo vypořádání se s oponenty, nacházející se v menší nadmořské výšce než je momentálně vaše maličkost. Klasický příklad, stojíte nahoře na schodišti a u jeho paty je nepřítel.
Potěší rozličná paleta zbraní, kam patří vedle standardní pistole i brokovnice, granáty, miny, rychlopalné automaty, granátomet či v neposlední řadě odstřelovačka, jež má velice sympatický zoomovací režim – škoda jen, že tu nefunguje “headshot“. Zde důležitá připomínka v souvztažnosti k systému ukládání hry. Každá úroveň je svět sám pro sebe a v té další pak začínáte znovu od nuly a s čistým štítem. Takže není třeba šetřit municí a schovávat si to na horší časy, jděte do toho klidně po hlavě!
Dále je tu ještě obvyklý multiplayer a v něm režimy jako Deathmatch, Assasination či Bomb kit, pochopitelně až pro čtyři hráče, což zní slibně nebýt toho, že tu cítíte absenci počítačem řízených protihráčů a každý ze zúčastněných musí mít vlastní cartridge.
Co k tomu ještě dodat? Že se v listopadu má v kinech objevit také filmové zpracování zdejšího story, kde si hlavní role střihnou Antonio Banderas a Lucy Liu. Že se chystá konverze na platformu PS2. A že se koncem roku dočkáme i druhého dílu – a znovu pro GBA.
A úplně nakonec snad ještě malou poznámku - fandové tohoto žánru a této platformy se nyní mohou začít těšit i na konverzi , přičemž na licenci se s EA dohodli Destination Software (mj. plánují na GBA předělávku hry GTA3)!
| Ecks vs Sever | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
