Dlouho jsem se divil, jak někdo může hrát Tetris, karty a podobné velejednoduché minihry obsažené ve Windows. Nakonec jsem zjistil, že v určitých situacích mají své kouzlo. Znáte to - někdy prostě potřebujete vypnout a odreagovat se a nemáte náladu na intelektuální hovory v RPG, bezchybnou logiku ve strategii nebo vyčerpávající napětí akční hry. V takovou chvíli přicházejí ke slovu ty nejjednodušší hry z jednoduchých. Mají své výhody - minimální nároky na hardware, zabírají málo místa na disku a hlavně nevyžadují od vás žádné velké úsilí. On někdy i úkol jezdit po obrazovce se stále prodlužujícím se hadem, který požírá znovu a znovu se objevující tečky, se může pro někoho stát zásadní životní výzvou a na dosažené skóre se třeba dají balit i holky (kdybyste o nějakých věděli, dejte vědět - v hadovi jsem celkem dobrej :-)). Logický rychlík (opravdu kouzelné jméno pro herní žánr, co říkáte? :-)) Egyptian Challenge patří do kategorie her, jež staví na jednoduchém nápadu a dobré realizaci, která se obešla bez zbytečného vyšperkovávání.
Řekněme si to na rovinu - ono ani není co vyšperkovávat. Egyptian Challenge vychází z ověřeného principu původně konzolové hry Columns, kterou někdy na začátku 90-tých let vydala pro GameGear společnost Sega. Samozřejmě se postupně vynořila řada oficiálních i méně oficiálních klonů. Columns jsou jednoduchá hra podobná Tetrisu, ve které shůry do herní "jámy" padají většinou po trojicích spojené kameny různé barvy. Hráč může měnit jejich pořadí a může s nimi pohybovat nalevo nebo napravo. Když pak sednou na "zem", veškerý jejich pohyb končí a shora se začne snášet další trojka. Vašim úkolem je nedopustit, aby se vaše "jáma" kameny úplně zaplnila. Pokud se vám je podaří naaranžovat tak, aby se dotýkaly nejméně tři kousky stejné barvy, dotyčné kameny zmizí a uvolní vám místo.
Hra většinou probíhá v několika úrovních a postupem času kameny padají čím dál rychleji, až už konečně šílené tempo prostě nezvládnete a - Game Over. Určitě jste už něco podobného někdy hráli, že? Různé klony mají samozřejmě různé úpravy a některé hry typu Columns si můžete zahrát i zadarmo na internetu. V poslední době se vyrojily například ve flashi.
Na stejném principu funguje také Egyptian Challenge, která ke hře přidává několik vylepšení. Ještě o nich bude řeč, nebojte, ale začneme od začátku. Hra má výhodu opravdu velmi minimálních nároků na hardware a ještě k tomu ji ani nemusíte instalovat na harddisk (to víte, nevyskytují se tu žádné rozlehlé dungeony, postavy s vlastním inventářem, 3D enginy nebo podobné vychytávky :-)), ale hrajete ji rovnou z CD. Hned na začátku mě překvapila krátkým, ale poměrně zajímavým intrem, ze kterého člověk nabude dojmu, že se před ním otevírá epická sága o dobru a zlu, kterou bude rozplétat dlouhé desítky hodin. Příběh hry (pokud se dá o něčem takovém mluvit) je ale velmi prostý. Kdysi dávno vládl starověkému Egyptu mocný faraon. Po jeho smrti bohové prohlásili, že jeho nástupcem se může stát jen vyvolený, který projde úkoly, jenž před něj postaví. Tím máte jako být vy a těmi úkoly je přechytračit postupně snad celý egyptský zvířetník. :-) No, to trochu přeháním, protože hra obsahuje jen osm úrovní a na každé se utkáte s jedním tvorem (pokorně přiznám, že jsem neprošel všechny, ale na druhou stranu mohu hrdě prohlásit, že jsem porazil přinejmenším velblouda, krokodýla, tygra a dokonce i prase :-)). Zásadní změnou oproti klasickým Columns je skutečnost, že na obrazovce vidíte dvě "jámy" - jedna je samozřejmě vaše a v druhé souběžně s vámi hraje váš zvířecí oponent. Do obou padají stejné kameny a
samozřejmě prohrává ten, komu se "jáma" zaplní dříve. Čím vyšší úroveň, tím rychlejší a tedy i obtížnější je hra. A co vás čeká na konci? No přece odměna za vaši trpělivost!
Jak už jsem říkal, Egyptian Challenge obohatila klasické Columns několika novými principy. Tím hlavním jsou magická komba. Všechno totiž záleží na tom, kolik kamenů se vám podaří "vymazat" v jednom tahu, tedy dosednutím jedné trojice na dno nebo na jiné kameny. Klasickým a nejčastějším případem je, že dáte dohromady tři kameny jedné barvy a všechny tři zmizí. Pokud se vám ale podaří "smazat" například čtyři kameny najednou, spustíte tím kouzlo Jewel Rain, které v následujím tahu zasype soupeře sprškou náhodně vybraných kamenů. Pokud v jednom tahu vymažete z "jámy" šest nebo sedm kamenů, zakouzlíte na soupeře kouzlo Freeze, které přemění několik náhodně vybraných kamenů v led, což má za následek to, že je nemůže spárovat s jinými kameny. Čím více kamenů se vám podaří "vymazat" v jednom tahu, tím silnější kouzlo můžete vyvolat. Kouzel (nebo komb) je k dispozici celkem devět a dělí se na útočná (viz například výše jmenované Jewel Rain a Freeze), obranná (například Disappear, které ubere několik kamenů z vaší "jámy") a pak jsou tady velká komba, která spouštějí několik útočných i obranných kouzel v jednom tahu. Používání kouzel a komb je klíčem k celé hře. Abyste s nimi dokázali efektivně pracovat, musíte pečlivě plánovat, kam který kámen uložíte. Vyvolat vyšší kouzla nebo komba není zas až tak jednoduché - k jejich spuštění musí z "jámy" zmizet třeba 15 nebo 20 kamenů najednou, a to není žádná sranda. Pokud se vám hraní nevede a nepřítel vás porazí, není proč zoufat.
Jakmile prohrajete, nabídne vám hra opakování úrovně a můžete se na to zatracené prase vrhnout znovu. Pokud ale hru ukončíte, musíte příště začít úplně od začátku. Egyptian Challenge totiž neobsahuje možnost ukládání pozic, což je ale vzhledem k její délce dost pochopitelné.
Egyptian Challenge rozhodně není hra, na kterou by hráči stáli před obchody fronty. Tomu samozřejmě odpovídá i její zpracování, i když na budgetovku je více než slušné. Grafika je samozřejmě statická (až na padající kameny a létající znaky jednotlivých kouzel, které se staví do fronty nad soupeřovou nebo vaší "jámou"). K dispozici je celkem osm prostředí, ve kterých můžete hrát, liší se ale od sebe jen tapetou a vydávanými zvuky (v pyramidě se například občas zachechtá mumie) - "jámy" a kameny jsou pořád stejné. Hudba, která vás hrou provází, vykazuje patřičné egyptské folklórní rysy, neprudí a příliš ji nevnímáte. Kromě muziky se ve hře ozývají také další zvuky - každé kouzlo nebo kombo například opravdu vyslovíte a jednotlivé kameny mizí za zvuku, který se dá nazvat velmi, ale velmi tlumeným výbuchem. K dobru se dá hře připsat také jistý zárodek multiplayeru - zahrát si můžete proti jednomu člověku, který nahradí velblouda (nebo jinou zvěř) a zasedne s vámi k jedné klávesnici. V Options si pak můžete kromě hlasitosti zvuku a hudby navolit už jen jednu věc - kterými klávesami budete hru ovládat. Vzhledem k tomu, že jich nepotřebujete více než pět, nevypadá to na dlouhé rozmýšlení, viďte? :-)
Tak, blížíme se ke konci a já s překvapením pročítám, co všechno jsem o tak jednoduché hře dokázal napsat. :-) Poctivě přiznám, že se mi do hraní Egyptian Challenge nejprve příliš nechtělo a pocit nelibosti vzrostl, když mě hned na začátku několikrát porazil velbloud. :-) Jakmile ale přijdete na chuť systému komb a kouzel, může se jedna hra protáhnout na několik desítek minut napjatého přemýšlení a taktizování, které vás nakonec chytí. Jako propracovaná alternativa k Tetris a spol. hra určitě potěší. Ovšem - kupovat si podobnou hru v obchodě za několik set korun? To asi těžko.
| Egyptian Challenge | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
