Do světa Dark Paradise jsem přišel z podivně pustého kraje. Vzduch tam páchl spáleninou a nikde nebylo ani živáčka. Prožil jsem tam celé své mládí a zajímalo mě, zda jiný svět bude vypadat lépe. A vypadal. Dostal jsem se do hlavního města, kde bylo plno lidí. Někteří spěchali za svými povinnostmi, jiní postávali před honosnou budovou a očividně se nudili. Později jsem zjistil, že tou budovou je jedna ze dvou městských bank a že lidé si zde vyřizovali své obchody. Těm nudícím se pravděpodobně obchody nedařily úplně nejlépe. Dnes již obchodníky před bankou nenajdete, jelikož od doby mého příchodu do této země se toho hodně změnilo. To, že se obchody nyní odehrávají v tržnice města Trinsic, je však změna nejmenší. Vše se začalo odehrávat vcelku nenápadně. Občasné přepadení města hrůzu budícími Orky bylo ve srovnáním s tím, co se děje dnes, téměř bezvýznamné…
Byl poněkud pochmurný a mlhavý večer, několik týdnů poté, co jsem založil společenství White Dragons, když byl jeden z mých členů osloven neznámou osobou. Přišla za ním s nabídkou, že pokud zajistí vyhlášení války guildě DRAK, vyplatí mu 100 000 gp. Ačkoliv byla tato nabídka více než zajímavá, AkY ji odmítl a informoval o celé záležitosti mě. Rozhodl jsem se tedy s Neznámou sejít a pokusit se vyzvědět o co jde a proč je pro ni důležité vyhlašování války. Neznámá mi začala vysvětlovat situaci. Guilda DRAK má v držení klíč od brány, po jejímž projití by se mohl její pán stát vládcem světa a zabránit tak nebezpečí hrozícímu našemu světu.
Dlouho jsem váhal, zda jí mám v boji pomoci, jelikož mi příliš neseděl ten fakt, že její pán bude dosazen na náš trůn, ale nakonec mě přesvědčilo to, že celá akce je pro dobro našeho světa. Neznámá mi navíc nabídla jako odměnu, pokud se celá akce zdaří, vládu nad ostrovem Nujelm a peněžitou odměnu. V té chvíli jsem kdesi ve svém nitru pocítil něco, čemu jsem v té době ještě příliš nerozuměl a co jsem měl pochopit až mnohem později. Nicméně faktem zůstává, že jsem souhlasil s tím, že Neznámé a jejímu pánovi pomohu.
Zhruba o týden později nás Neznámá kontaktovala znovu. Tentokrát již s přesným plánem celé akce. Útok byl připraven na osmou hodinu večerní ve městě Magincia, kde měla guilda DRAK své sídlo a kde se s největší pravděpodobností měl nalézat i klíč k bráně. Bylo domluveno, že jako zastírací manévr povede současně guilda R.I.P útok v jiné části města a že pomocníci Neznámé zaútočí v blízkosti objektu, do kterého se potřebujeme dostat. My jsme se zprvu měli tvářit jako bychom s nimi bojovali a až guilda DRAK nabude přesvědčení, že stojíme při nich, otočit své meče proti nim a naopak začít bránit mocné mágy. Ti měli povolat 13.služebníka, který bude schopen zrušit magickou ochranu domu a otevřít dveře, abychom se mohli dostat dovnitř.
Osudného dne v osm hodin akce začala. Vše probíhalo podle plánu, až na maličkou drobnost. 13.služebník, v podobě obrovského draka, byl přivolán příliš brzy a ještě zesláblý byl zabit. Poté
se objevil ještě 12.služebník, kterého potkal stejný osud, až nakonec 11.služebník dokázal s naší pomocí přežít a nabrat dostatek sil po přenosu mezi světy. Pak se najednou vše otočilo. 11.služebník nejenže nám neotevřel dveře, ale sám se dostal do domu a začal se nám vysmívat. Začal jsem tušit, že je něco v nepořádku. Obrovské monstrum prohledalo celý dům a atmosféra venku před domem pomalu houstla. Nikdo nevěděl, co má dělat. Lidé, kteří nepatřili do mé guildy a proti kterým jsme ještě před chvilkou bojovali, si nebyli jisti, zda mají pokračovat v útoku na nás, či zda se k nim nakonec připojíme a pomůžeme jim nestvůru zdolat. Stáli jsme tam tak proti sobě a ostražitě sledovali, co se děje uvnitř domu a zároveň zda na nás nezaútočí někdo z bojovníků stojících s námi venku. Atmosféra stále houstla, až se najednou přede dveřmi objevil 11.služebník, vzteklý, že nenalezl hledaný klíč, a zaútočil na nás. V tu chvíli již nikdo z nás neváhal, bylo jasné, že jsme byli oklamáni. Vrhli jsme se plnými silami na služebníka spolu s ostatními. Když jsme nakonec služebníka udolali, objevila se duše, která nám vysvětlila, že jsme byli oklamáni Temným pánem, který se snaží proniknout na náš svět a zničit ho a že ona byla temnými silami chycena a donucena pro něj bojovat jako 11.služebník.
To bylo tedy mé první setkání s Temným pánem a já začal pátrat po informacích, jak ho porazit. Znovu jsem se vydal do své rodné země s neblahým tušením, že tam již Temný pán byl. Pohled
na ruiny měst a holou zem bez života byl příšerný. A já si začal uvědomovat to, co jsem v mládí neviděl.
Pravděpodobně mi přálo obrovské štěstí, jelikož jsem nalezl hned několik spisů potvrzující mé domněnky. Dozvěděl jsem se mimo jiné i zajímavé věci sám o sobě. V této zničené zemi byl bych vladařem! V té chvíli jsem pochopil onen pocit, který jsem měl ve svém nitru, když mi Neznámá nabídla vládu nad ostrovem. Bylo to něco, co jsem měl v krvi, aniž bych o tom do té doby věděl. Můj vztek nad činy Temného pána s každým dalším přečteným řádkem rostl a já se zařekl, že udělám cokoliv, aby stejný osud nepotkal Dark Paradise. Sbalil jsem několik nejzajímavějších knih a důkazů a vydal jsem se na cestu zpět. V první řadě jsem chtěl s obsahem těchto knih seznámit členy své guildy a pak se rozhodnout co dál.
Celou cestu zpět mě doprovázelo zlé tušení. Něco jako varování před bezprostředním nebezpečím. Nechtěl jsem tomuto pocitu věnovat svou pozornost, jelikož jsem ho stejně přisuzoval depresivní krajině, kterou jsem projížděl. Okamžitě po svém návratu jsem za použití svého komunikačního krystalu svolal všechny dostupné členy guildy, abych jim sdělil novinky, které jsem se právě dozvěděl. Jakmile jsme se sešli v mém domě, začal jsem vyprávět o své cestě a útoku Temného pána na mou rodnou zemi. Nežli jsem však stihl cokoliv podstatného říci,
objevil se zničehonic uprostřed místnosti démon a vrhl se na mě. Potom si toho již moc nepamatuji, pouze obrovskou nesnesitelnou bolest a pak až své osvobození hrdinnými bojovníky. Nyní již však vím, že síly temnot mě dlouhou dobu hledaly. Nevěděly, koho přesně mají hledat, ale věděly, po jakých myšlenkách mají pátrat v lidských myslích. Dokud jsem neznal fakta a historii své rodné země, byl jsem v bezpečí. Nyní již ne, vědí o mně. Nyní již nemělo smysl skrývat, kdo jsem. Nemělo smysl oddalovat to, co jsem chtěl učinit již dávno. Nevím sice ještě přesně čím jsem pro Temného pána tak nebezpečný, že po mně tak usilovně pátral, ale vím, že udělám všechno proto, aby se jeho obavy z mé osoby naplnily. Prvním krokem, který jsem po svém osvobození učinil, bylo založení dvora, kde, jak doufám, sejdou se ti nejodhodlanější bojovníci s temnotou, a to nejen bojovníci vládnoucí mečem, ale i všichni ti, kdož se chtějí svým uměním a vědomostmi na tomto boji podílet.
Vězte tedy, že já Lord Elric zakládám dvůr. Dvůr, jehož hlavním cílem bude definitivní poražení temných sil v našich zemích. V knihovně dvora najdete i knihy přivezené z mé rodné země a další informace potřebné k boji s temnotou.
Lord Elric from Galderland
Dvůr Lorda Elrica
