Když ještě před několika lety neznámý designer jménem Rick Goodman opouštěl Ensemble Studios (série Age of …), založil jakousi společnost Stainless Steel Studios a na několik měsíců o něm i jeho týmu nebylo slyšet. Pak se objevily první zprávy o nové realtimové strategii Empire Earth, která se později stala jednou z nejlepších RTS vůbec. Stainless Steel Studios si tak s poměrně malým vývojářským týmem vybudovalo dobré jméno, které navíc nyní vylepšuje svým v pořadí druhým titulem Empires: Dawn of the Modern World (dále jen Empires).
Empire Earth přes kopírák?
Empires je jakýmsi pokračování Empire Earth, byť nese jiný název a zahrnuje „jenom“ pět věků. Podtitul už ukazuje, že půjde o ta období, jež se vztahují k novodobých dějinám. Konkrétně to je středověk až druhá světová válka. Zpočátku budou leckomu chybět kulisy budoucnosti nebo starověké chrámy, ovšem autory vybrané periody jsou právě těmi nejzajímavějšími a každý věk s sebou přináší vlastní prostředí s originální sadou zbraní a technikou.
Empires se hrdě hlásí ke svému předchůdci a přejímá jeho grafické zpracování i herní principy. Opět se 
shromažďují čtyři suroviny (jídlo, zlato, dřevo, kamení) a opět je jich prakticky neomezené množství, což trochu nezvykle hýbá s taktikou používanou ve skirmish módu a multiplayeru. Ten zřejmě nebude pro příznivce RTS, kteří se orientují na hru pro více hráčů, tak zajímavý, navíc nabízí vesměs totéž, co Empire Earth. Novinky a jádro vysoké hratelnosti ale přichází především ve třech kampaních, které se hned z úvodu rozjíždějí takovým tempem, že každému bude po dvou třech splněných úkolech jasné, kdo bude v příštích měsících (letech?) jasným králem v designu misí a hratelnosti singleplayerových misí.
Spousta nápadů, stoprocentní hratelnost
Všechny tři kampaně pojí dohromady poutavě vyprávěný příběh, využívající rozhovory mezi hlavními hrdiny, četné in-game záběry a rychle plynoucí sledy úkolů. Rick Goodman patří k té sortě vývojářů, která má jakési přitažlivé kouzlo a člověka hned dostane. Tam, kde C&C Generals, Rise of Nations nebo Age of Mythology hráči předkládají obyčejné ničení v různých obměnách, servíruje Empires mnohem chutnější a větší porce. Neexistuje mise, kde by se člověk musel patlat se stavěním základny nebo s megalomanským shromažďováním surovin. Management zdrojů spíše slouží k doplňování vojenských sil, jež operují v hluboko v nepřátelském poli. Už nejde o přetahovanou v dobývání základen; místo toho si člověk užívá originálních úkolů, aniž by byl obtěžován nepřítelem, který by jen a jen útočil na jeho ležení.
Vrcholem designerských schopností pana Goodmana je pak kampaň s generálem Pattonem v hlavní roli. Ve výborně namíchaném koktejlu misí vypráví jeho cestu od severní Afriky přes Sicílii až do nitra Evropy. V jedné misi musí například speciální americké jednotky rangerů proniknout do útrob německého ležení, osvobodit cestou civilisty, ukrást nákladní vůz a následně se vydat v přestrojení do nepřátelské základny, kde ještě před svou jistou smrtí položí nálože, aby tak mohli umlčet německá letiště, plodící další a další letadla, kropící každého Brita, který jen vystrčí hlavu ze spojenecké základny. 
Do toho se připlete i honička za jakýmsi vědcem a nakonec i frontální ofenzíva Němců, proti níž se hráč musí bránit jen s několika tanky a rangery, kteří umí přivolávat dělostřeleckou pomoc.
To vše je jenom zkrácené převyprávění obsahu jedné mise a přijdou i další – třeba vylodění v Normandii nebo útok na Sicílii, při němž se generál Patton musí rozhodnout, zda uvěří rozvědce nebo dá na rady lidí z vlastní armády a podle toho soustředí síly do jiné oblasti. Hlavní úkoly bývají vždy doplněny těmi nepovinnými, jednou například britští SAS musí doplavat přímo do ležení Němců, vyřadit letectvo, čímž se otevře cesta pro tankový útok na dva obrovité opevněné zákopy německé armády. Poutavost misí je hlavně dána neotřelými úkoly a bohatými rozhovory, posouvajícími děj o kus dál. Kromě této kampaně obsahuje Empires i tažení středověkou Anglií v roli Richarda Lvího Srdce, jenž musí bojovat s vlastní šlechtou a Francouzi. A poslední velkou výpravou je boj korejského admirála Yi, který v době rozmachu střelného prachu brání svou zem před plenícími nájezdy barbarů a Japonců.
Národy a jejich jednotky
Postup skrze věky je pojat trochu zajímavě: ve hře se představují čtyři národy (Korejci, Číňané, Angličané, Francouzi), ty si ale s přechodem z imperiálního věku do prvé světové války musí vybrat, v jaký další národ se vyvinou – buď do Němců, Američanů, Rusů, Francouzů nebo Britů. Je trochu zvláštní, že například Číňané mohou přejít k Britům (byť je pravdou, že se Čína v roce 1897 dostala pod jejich vliv), podstatnější však je, že každá civilizace má paletu svých vlastních jednotek a výrazně silné nebo slabé stránky. Například Angličané, jelikož vždy patřili k ekonomickým velmocím, jako první mohou využívat dolů, farem a při stavbě jejich budov nejsou třeba vesničané. Číňané naproti tomu disponují silným náboženstvím a armádou sázející na kvanta bojovníků, kteří mohou být cvičeni kdekoli na mapě.
Ještě zajímavější rozdíly se ale objevují v období světových válek. Američané nasazují výsadkáře nebo speciální jednotky a třeba Němci odstřelovače, psy a silné tanky. Skoro každá jednotka může využít svých speciálních schopností. Velmi zajímavý je například ruský důstojník, který umí zabít vlastního vojáka, čímž těm okolním ukáže, jak skončí, nebudou-li bojovat s větším nasazením. Oproti Empire Earth se už neklade tak velký důraz na loďstvo nebo na masivní nasazení pěti šesti typů jednotek. Místo toho musí člověk jako základ použít nejsilnější jednotky a různými léčkami či vhodným nasazením vojáků se speciálními schopnostmi nahlodat nepřítele tak, aby pak na něj mohlo zaútočit tvrdé jádro armády.
Multiplayer a skirmish
Multiplayer a skirmish mód přicházejí se zajímavou volbou, která uspokojí jak vyznavače agresivních bojů, tak rozené stavitele. Na začátku si účastníci klání mohou zvolit typ hry – buď „akční“ nebo „stavěcí“. Akční volba umožňuje mnohem rychlejší shromažďování surovin a snižuje některé ceny, takže hráči mohou plodit nové jednotky o sto šest. Stavěcí mód naopak zvyšuje ceny technologií, na druhou stranu přidává věžím a obranným zdím sílu, tudíž boje nejsou tak divoké a spíše jde o to, mít ekonomickou převahu a nepřítele rozdrtit postupným tlakem.
Obtížnost a umělá inteligence
Obtížnost v kampaních roste společně s plynoucími misemi; úkoly jsou nastaveny tak, aby se daly nakonec splnit i bez zbytečného stresování. Problém ovšem bývá najít ten správný postup. Autorům patří taky pochvala za to, že se vyvarovali umělého vytváření vysoké obtížnosti starým známým způsobem, že by dali nepříteli k dispozici kvantum surovin do zásoby, z nichž by si během chvilky vytvořil libovolně velkou armádu. Jinak inteligence počítačového soupeře zůstala prakticky na úrovni Empire Earth, nepřítel má pokryty všechny způsoby útoků, snaží se udeřit z různých stran a kombinuje svou armádu tak, aby nebyla zranitelná ani jedním typem zbraní. Člověk sice může vycvičit třeba celý oddíl silných rytířů a neohroženě se toulat mapou, během chvilky ale přiběhnou halapartníci a bez jediného škrábance mu je slupnou.
Okopírovaný engine
Engine a tedy grafickou podobu hry autoři převzali ze svého předchozího hitu, Empire Earth. Pouze modely postaviček a techniky dostaly o něco více polygonů; přibylo pár efektů jako dunivé exploze vznikající pod nárazem 
projektilů dělostřelectva, jinak se ovšem nic podstatného nemění. Sice existuje spousta graficky hezčích RTS, nicméně poměr kvalita/výkon je u Empires nastaven tak, že i při zachování relativně vysokých detailů se hra hýbe naprosto plynule.
Empires se zřejmě nestane hotovou bombou, přeci jen téma postupného vylepšování civilizace od pazourků až po plazmové zbraně jaksi zevšednělo, nicméně díky špičkovému, nebo spíše přímo dokonalému designu misí se zařadí mezi nejlepší strategie tohoto roku. Ti, kdo vyznávají spíše multiplayerová klání, si Empires zřejmě jen letem světem proletí, kouknou na novinky a stejně zůstanou u Warcraftu III nebo Age of Mythology. Po singleplayerové stránce však Empires nemá žádnou konkurenci a zdá se, že dlouho mít taky nebude.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
