100 metrů sprint - Tradiční disciplína, která nesmí chybět v žádné atletické simulaci. Je třeba se tu soustředit především na samotném začátku a pokud nezaspíte start, můžete dosáhnout i výsledku kolem 9,6 vteřin.
110 metrů překážek - Poměrně obtížná disciplína, kde kromě rychlosti přeskakujete překážky. Odrazit se musíte s velkým předstihem a při běhu radě sledujte ukazatel v dolní části obrazovky. Zpočátku je to možná utopie, ale záhy budete podávat výsledky hluboko pod 13 vteřin.
100 metrů plavání volný způsob - Oproti očekávání tu nejde jen o rychlostní, ale i o rytmické mačkání. Je třeba nejen co nejrychleji, ale především současně mačkat tlačítka L1 a R1. Doporučuji ukazovák a malíček jedné ruky, světový rekord je pak nadosah.
Moderní gymnastika (stuha) - Ve stylu "bemani" tanečních her mačkáte tlačítka do rytmu. K dispozici jsou tři písničky různých obtížností a i na "easy" můžete získat absolutní hodnocení 10. Chcete-li však odemknout bonusovou sestavu, kterou zvládnou bez chybičky jen opravdoví profíci, musíte vyhrát zlaté medaile na všech třech skladbách.
Skok do dálky - Další tradiční disciplína s jednoduchým principem. Co nejrychleji se rozeběhněte, odražte se v ideálním úhlu (nově je to pouze 30 stupňů) a pak už jen doufejte. Oproti Track & Field 2 pro PSX, kde hráč aktivně ovlivňoval i dopad byla disciplína zjednodušena, ale není to na škodu. 9 metrů je hranicí, přes kterou se dostanete jen po velmi výjimečném skoku.
Skok o tyči - Na první pohled klasika, ve skutečnosti je ovšem třeba přeskočit laťku ve správný okamžik a k tomu slouží točící se kolečko na ukazateli. Už šest metrů dá celkem zabrat, ale pokud jste opravdu dobří (a pomáháte si pomůckou), reálným byť rozhodně ne snadným cílem je 7,00.
Hod oštěpem - Opět tradice, zde však okořeněna novinkou - úhel odhodu totiž upravujete již v průběhu rozběhu. Celkem bez potíží se lze dostat až na hranici 104 metrů a spíše než rychlý rozběh tu rozhoduje právě ten úhel odhodu - s 46 či 47 stupni máte možná šanci na 90, ale přes stovku se dostanete jen s přesnými 45.
Vzpírání - I ve vzpírání (nadhoz) rozhoduje bušení do tlačítek, které je jen lehce zkombinováno s postřehem. Jde tu především o výdrž, s naloženými činkami si nemůžete dovolit polevit ani na okamžik. Těžké to však není, světový rekord překonáte levou zadní a s pomůckou není problémem ani maximální váha (tuším 300kg).
Trap (střelba na holuby) - Příjemné odreagování, střelba je čistě technická disciplína, ve které pohybujete se zaměřovačem a trefujete nebohé betonové holuby. Pro prvotřídní výkon nestačí jen zneškodnit všechny cíle, ale důležitá je i rychlost, nemluvě o tom, že je možné trefit dva holuby jednou ranou. Ale to už je úkol pro opravdové borce.
Sportovní gymnastika (hrazda) - Desátá disciplína je asi nejtechničtější a je jednoduší variací příliš obtížného přeskoku přes kozu z minulého dílu pro PSX. V několikavteřinových intervalech musíte prokázat svůj postřeh a následně co nejrychleji stisknout předepsanou kombinaci tlačítek. Absolutní "desítku" tu asi nezískáte, ale 9,60 by neměl být problém.
ale v případě této videohry už to dávno neplatí a tak je název poněkud zavádějící - mezi tradiční sprinty, skoky a vrhy se vtlačilo například plavání či gymnastika, celkový počet disciplín však bohužel není příliš vysoký:
Více se o jednotlivých disciplínách dočtete dole pod recenzí, na tomto místě nezbývá než konstatovat, že je sestava více než vyvážená a oproti konkurenčním hrám vítězí na celé čáře právě díky svému ovládání - fandy starého dobrého bušení do tlačítek jistě potěší tradiční sprint či vzpírání, zájemce o trochu propracovanější ovládání zase zaujme gymnastika nebo střelba na holuby. Oproti předchozím dílům je navíc i u těch rychlostních disciplín určitý komplikující prvek, když nestačí jen neomaleně mačkat tlačítka, ale je třeba stisky rytmicky střídat. Na druhou stranu si i zde stačí vzít na pomoc jakýkoliv plochý předmět (např. zapalovač) a bez velkým potíží tak překonat všechny světové rekordy a výkonem 7 metrů ve skoku o tyči totálně ztrapnit nejen Sergeje Bubku, ale i autory v Konami. Díky bohu to hratelnost příliš nesnižuje - ve hře totiž buď zápolíte proti kamarádům v multiplayeru nebo proti času a rekordům.
Kapitolou samou pro sebe je pohyb sportovců a Konami se již zmíněná investice do špičkových amerických atletů vyplatila - Electronic Arts pomáhal snímat pohyb pro FIFU 2001 Pavel Kuka, ale Maurice Green je trochu jiná liga a na hře je to vidět v takové míře, že jde o jednoznačně nejlepší motion capture, který jsem kdy viděl. ESPN International Track & Field tedy vypadá neuvěřitelně reálně a i když si ho rozhodně nespletete s televizním záznamem, budete spokojeni. Rovněž prezentace je tradičně velmi silnou stránkou Konami a tak bych o přehledném menu, časomíře a všemožných ukazatelích vůbec nemluvil, nebýt propastného rozdílu při srovnání s oficiální olympijskou hrou Sydney 2000. Tedy další body navíc.
