Eye of the Kraken – plavba za Okem

Chcete se vypravit na týdenní plavbu z Turecka na souostroví Hyade? Máte příležitost! Loď Glutomax čeká na vyplutí a na své palubě má pro vás přichystáno, kromě mnicha Rasputina a básníka Francoise Villona, přímo klasické adventuření ve starém stylu. Než ale pozvánku přijmete, přečtěte si raději naši recenzi.

Eye of the KrakenJe konec. A konec čehokoliv obvykle bývá důvodem buď k oslavě, nebo ke smutku. V našem případě budeme rozhodně slavit, neboť takové dusivé herní sucho, jaké nás v letošních letních měsících postihlo, snad ještě nepamatuji. "Absťák“ prožili příznivci každého žánru, adventur nevyjímaje, a tak po téměř třech měsících nečinnosti jistě vezmou naše mozky zavděk jakoukoliv hrou, která jim roztočí závity nad řadou logických úkolů a puzzlů. A dva právě takto orientované tituly se nedávno objevily na trhu. Tím prvním je očekávaný a tak trochu akčněji laděný Largo Winch, který se mi ovšem z neznámého důvodu odmítá spustit na mém PC (ani tradičně bolestný proces přeinstalování systému nepomohl), takže to bude po delší době první adventura, na niž napíše recenzi někdo jiný, než já (ale no tak – co takhle být trochu solidární a alespoň přede mnou tu neskonalou radost tolik neprojevovat? :o). Druhým projektem je prakticky neznámý Eye of The Kraken, pod nějž se podepsal francouzsko-kanadský tým Absurdus a který se řadí do poslední dobou rychle se rozvíjející skupinky nezávisle vyvíjených her.

Vsadím se, že když už jste se pustili do čtení této recenze, určitě vás zajímá, co to „Krakenovo oko“ vlastně je. Nemějte strach, není to žádná vydloubnutá bulva individua, které s oblibou vypouští do svého okolí nedýchatelné zamořující plyny. Eye of the KrakenJedná se o prachsprostou prastarou okultní relikvii, jež patřila uctívačům Velkého Krakena, obávané to podmořské příšery, a v nesprávných rukou by mohla způsobit zkázu celému lidstvu. Kdo v tuto chvíli tipoval, že se relikvie skutečně dostala do zlých rukou, vyhrává měsíční přístup na BW Profi (to byl ale pitomý vtip, co? :o)). Oko bylo v majetku jistého Titiena Granzouba, jemuž ho odcizil neznámý lotrando a uprchl s ním na palubu lodě Glutomax, která právě vyrážela z Turecka na týdenní plavbu k ostrovům Hyade. Titien se už nalodit nestihl, a tak se zdálo, že je Oko prakticky v nenávratnu. Jenže chyba lávky – shodou náhod na Glutomaxu cestuje Titienův přítel Abdullah, jenž je poslem tureckého Otomana a má za úkol doručit důležitý dokument říšskému velvyslanci na ostrovech. Titien urgentně využívá služeb poštovního holuba a zasílá Abdualovi dopis s prosbou, aby se pokusil ještě před doplutím Oko vypátrat. Času je relativně dost; na to, že je Glutomax spíše menší zaoceánská loď, by mělo pět dnů bohatě stačit.

Pokračujme v nastoleném pozitivním duchu a řekněme si něco o prakticky jediné, avšak o to silnější kladné vlastnosti recenzované hry – o humoru. Stručně řečeno, Eye of the Kraken by se dal popsat jako komediální detektivka. Podezřelými se stávají všichni cestující Glutomaxu a nutno uznat, že se zde sešla nadmíru povedená sebranka. Kromě kapitána a Eye of the Krakenčtyř bratrů Zogů, kteří tvoří kompletní posádku lodi, zde potkáte třeba mnicha Rasputina, jenž je sice považován za mrtvého, ale přesto živ a zdráv odplouvá strávit zbytek života do nikým nerušeného ústraní, nebo známého francouzského básníka Francoise Villona, který prchá před spravedlností, neboť je ve své vlasti hledaný policií. Zbylou šestici pasažérů tvoří Abdullahův přítel Aboubakar (africký kněz, jenž byl ve službách Napoleona a věštil mu vítězství u Waterloo), irský podnikatel Fitzgerald (hodlá na ostrovech vybudovat lyžařský klub), obézní německá operní zpěvačka Ingrid, vikingský filozof Olaf, půvabná mladá Dánka Ofélie a nakonec jsem si nechal upíra Vlada Drákulu, jenž beztak během celé plavby vystrčí nos ze své rakve jen jedinkrát.

Pátrání po Oku si vyžaduje nejen častou komunikaci se zmíněnými postavami, která je mimochodem plná ironie, intrik a vtipných narážek, ale též tajné prohledávání jejich kajut. A to je další z řady pozoruhodných zážitků, neboť prakticky každý z pasažérů si svůj přechodný byteček vybavil neskutečnými věcičkami. Tak třeba Abdullah. Ten si do kajuty neopomněl přinést svého neuvěřitelně sprostého papouška (Abdullah: "Řekni mi, co si myslíš o mém pátrání?“, papoušek: "Je v prrrdeli!“, Abdullah: "Máš naprostou pravdu.“) a též obrovskou postel s nebesy, která patrně musí být skládací, protože protáhnout něco tak monstrózního malými vstupními dvířky Eye of the Krakenje naprosto šílené. Ingrid si zase z kajuty udělala divadelní sál i s kulisami, Fitzgerald továrnu na výrobu ledu (mimochodem, surovinami jsou voda, sůl a... klobása) a Aboubakar... ten se neobejde bez svého třímetrového posvátného kuřete.

Zajímavé je též sledovat vzájemné vztahy mezi všemi cestujícími, které se začnou vyvíjet prakticky ihned po vyplutí. Velcí kamarádi se stanou z Rasputina a Villona a večer co večer je můžete zastihnout při konzumaci alkoholu v jídelně. Noci pak Villon tráví se svou snoubenkou Ofélií, na niž si ale brousí zuby Aboubakar a za vašeho přispění skončí hned dvakrát v komatu s obtisky Villonovy pěsti na obličeji. Samotné pátrání po Oku zkomplikuje postupné vymírání rodiny Zogových a s tím spojené falešné obvinění Vlada (holt, dvě dírky na krku a zcela vybledlé tělo je obvykle vizitkou návštěvy upírů). Během toho všeho budete obšťastňováni škálou veselých Abdullahových hlášek, které nepostrádají ani "aktuální“ humor - když třeba Abdullah najde pod dveřmi své kajuty dopis, pronese poznámku: "Doufám, že v něm není antrax.“

Pokud je tedy humor tím jediným, co vás na adventuře zajímá, patrně nebudete Krakenovým okem zklamáni. Pro ostatní teď ale ze sebe vychrlím několik nemilých Eye of the Krakeninformací a zpráv, po jejichž přečtení nejspíš odsunete tuto hru mimo okruh vašeho zájmu.

Za méně podstatný nedostatek tentokráte považuji fakt, že je hra dost krátká. Z Glutomaxu se nehnete ani na krok (oprava - jedenkrát se ponoříte pod vodu) a pouhých 20 herních obrazovek je katastroficky málo. Postav je taktéž velice poskrovnu a vzhledem ke středně obtížným (i když tu a tam nelogickým) puzzlům vám hra vystačí na jedno, maximálně na dvě odpoledne.

Technickému zpracování obvykle nepřikládám v hodnocení velkou důležitost, ale u Krakena musím udělat výjimku. Grafika by se ještě dala překousnout, přestože těch pár lokací se brzy okouká a animace jsou jednoduše prachmizerné. Daleko horší je to ale po zvukové stránce. Efektů je nutné minimum a hudbou jsou "šlágry“ 20. let, jaké známe například z dobových českých veseloher. Jejich technická kvalita (údajně záměrně) odpovídá stejnému časovému období a působí tak iritujícím dojmem, že jsem ji musel po několika minutách vypnout. Kapitolu samu pro sebe tvoří dabing. Tedy, vlastně NETVOŘÍ, protože dialogy nejsou vůbec namluveny! Možná jsem zhýčkaný novou dobou a na mluvené slovo jsem si zvykl jako na neodmyslitelnou součást každé adventury, ale zde mi prostě citelně chybí a lepší by bylo amatérské a špatné, než žádné.

Eye of the Kraken

Ještě jsem vám dlužen zmínku o ovládání, takže vzhůru do toho. Eye of the Kraken je klasická 2D point-and-click adventura, ovládaná myší. Když kliknete na předmět na obrazovce (nebo v inventáři u spodního okraje obrazovky), objeví se textové menu s výpisem funkcí, které lze s daným předmětem provádět. U dveří tak můžete třeba poslouchat, prozkoumat je, otevřít nebo na ně zaklepat. Tento systém je sice trošku komplikovanější (využívala ho i postarší mušketýrská hra Touché: Adventures of 5th Mousketeer), ale v zásadě mu nelze nic vytknout. Jelikož alfou a omegou hry je zjišťování informací o vašich spolupasažérech, je k dispozici též deník, do nějž se automaticky zapisují stručné zajímavosti o každé postavě.

Možná si pamatujete na posledně recenzovanou adventuru Dark Fall, která je stejně jako Eye of the Kraken výplodem malého nezávislého týmu s prakticky nulovým ekonomickým zázemím. Když však všeobecné kvality těchto dvou titulů srovnám, stává se jasným vítězem prvně zmiňovaná hra a naopak Kraken by se mohl vyjímat jako král nanejvýš tak mezi freeware adventurkami. Humoru je v něm sice dost a též jeho cena je velice příznivá (jen $18 včetně poštovného), ale to samo o sobě na dobrý výsledek nestačí. Doporučuji vám tedy raději posečkat na některý z dalších adventurních titulů – možná právě na v úvodu recenze zmiňovaný Largo Winch, o jehož kvalitách či nekvalitách se na BonusWebu dočtete již velmi brzy.

Eye of the Kraken
Výrobce: Absurdus
Vydavatel: Absurdus
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Oficiální homepage: http://kraken.absurdus.org
Minimální konfigurace: procesor 350 MHz, 64 MB RAM, 200 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 450 MHz, 128 MB RAM
3D karty: ne
Multiplayer: ne
Verdikt: Výsledek dopadl přesně podle očekávání a potvrdilo se, že amatérská hra má jen pramalé šance vyhoupnout se do nadprůměru. I přesto ale musím uznat - něco na tom Krakenovi je :o).
Hodnocení 45%